Lucas 9
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NVT
1 Né gébé géfɔ́ Jisɔs akuú áŋgbá bií áfyáneapeá. Áchwɔ́gé, achyɛɛ́ ɛbwɔ́ uto mámbú aló nchyɛ ako abi áchyɛ́ge bɔɔ́ ɛfwyale ne mampyɛ bɔɔ́ mamée átoóge.
1 Jesus reuniu os Doze e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar enfermidades.
2 Ne atɔ́ ɛbwɔ́ nnó ájyɛ́ ágáré abya gefwage Ɛsɔwɔ ne mámpyɛ bɔɔ́ mamée átoó.
2 Depois, enviou-os para anunciar o reino de Deus e curar os enfermos.
3 Ama jɔ́ɔ ne ɛbwɔ́ nnó, “Deké dejyɛ dékpagé yɛ genó. Dégbarégé meto yɛ menyɛɛ́ yɛ gebá yɛ ŋka. Ɛ́kagé muú abɔ́ ndeé ɛyichá.
3 Ele os instruiu, dizendo: “Não levem coisa alguma em sua jornada. Não levem cajado, nem bolsa de viagem, nem comida, nem dinheiro, nem mesmo uma muda de roupa extra.
4 Dekwɔnégé yɛndé melɔ yɛ́ndé gepú ɛyigé dékpɛ́gé, bɛ́ge wyɛ kpaá tɛ délyáge géjí.
4 Aonde quer que forem, hospedem-se na mesma casa até partirem da cidade.
5 Mbɔgé melɔ́ ɛ́shagé mánsɛ ɛnyú, lyáge ɛ́wú. Deke delyage, nóge uká mme nnó mpúpú ɛyi ɛ́balé ɛnyú né uká ɛ́táné mambɛ nkane gepɔ ɛyi gelɛ́rege gabo yi bɔɔ́ biná ápyɛ́.”
5 E, se uma cidade se recusar a recebê-los, sacudam a poeira dos pés ao saírem, em sinal de reprovação”.
6 Wyɛ́mbɔ ne ályá, álɔ mankɛ́né malɔ́málɔ́ ágárege Abya Ɛsɔwɔ melɔ́mélɔ́ ne ápyɛ́ bɔɔ́ mamée átóoge mbaá meko.
6 Então começaram a percorrer os povoados, anunciando as boas-novas e curando os enfermos.
7 Né gébé ɛyigémbɔ, Hɛrɔd muú alu muú kpaá né gebagé mewaá Galilií, ji awú ŋgɔ ukpɛ́kpɛ́ unó bí baá utɔɔ́ Jisɔs ápyɛ. Akwé tametame, gétúgé bɔɔ́ fɔ́ ájɔ́ge áké Jisɔs yina alu lé mewené Jɔn menwyaá bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ ne akwilé né negbo.
7 Quando Herodes Antipas ouviu falar de tudo que Jesus fazia, ficou perplexo, pois alguns diziam que João Batista havia ressuscitado dos mortos.
8 Abifɔ áké: Ɛlija *Muú Ɛkpávé Ɛsɔwɔ ne ámá chwɔ́ lɛ́re mmyɛ mbaá bɔɔ́, abifɔ áké: Ɛ́lé gekwénegé muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ne ámá kwilé né negbo.
8 Outros acreditavam que Jesus era Elias, ou um dos antigos profetas que tinha voltado à vida.
9 Hɛrɔd awúgé mbɔ aké, “Jɔn nsɔɔ́ ji mekpo ne waá chá me mmage wúmbɔ ufélekpa ɛbí apyɛ.” Ne akɛlé meti mangɛ́ Jisɔs yimbɔ.
9 “Eu decapitei João”, dizia Herodes. “Então quem é o homem sobre quem ouço essas histórias?” E procurava ver Jesus.
10 *Áŋgbá Jisɔs bimbɔ áfɛ nekɛ ákérégé meso, ádo ji abya ufɔɔ́ unó bí ɛbwɔ́ ápyɛ́. Aferé ɛbwɔ́ né gelúagé bɔɔ́ asɛ ɛbwɔ́ áfɛ́ ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ né melɔ́ kpaa ɛwé ákúu Bɛtsada.
10 Quando os apóstolos voltaram, contaram a Jesus tudo que tinham feito. Em seguida, Jesus se retirou para a cidade de Betsaida, a fim de estar a sós com eles.
11 Yɛ́mbɔ gejamégé bɔɔ́ áwúgé nnó áfɛ́, álɔ mankwɔlé ji. Agɛ́gé ɛbwɔ́, asɛ wyɛ́ ɛbwɔ́ ako ne alɔ mangárégé ɛbwɔ́ ndɛre gefwage Ɛsɔwɔ gélú ne mampyɛ bɔɔ́ mamée átóoge.
11 As multidões descobriram seu paradeiro e o seguiram. Ele as recebeu, ensinou-lhes a respeito do reino de Deus e curou os que estavam enfermos.
12 Nkwale aké akwɔnege baá utɔɔ́ bií áfyáneápeá ágaré ji áké, “Ɛse delu fá né mashwɔne. Gáré bɔɔ́ bina ájyɛ ákɛ́lé né malɔ nnó ágɛ́ne genó ɛyigé ányɛ́ɛ ne malú ubɛ́lé.”
12 No fim da tarde, os Doze se aproximaram e lhe disseram: “Mande as multidões aos povoados e campos vizinhos, para que encontrem comida e abrigo para passar a noite, pois estamos num lugar isolado”.
13 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛnyú ambɔɔ́ chyɛ́ge ɛbwɔ́ menyɛɛ́ ányɛ́.” Áshuú ji meko áké, “Déwyaá lé ntó brɛd ɛ́táa ne meshuú ɛ́pea, wá ɔ́kɛlege nnó ɛsé déjyɛ́ déná menyɛɛ́ yi ákwánege gejamégé bɔɔ́ bi?”
13 Jesus, porém, disse: “Providenciem vocês mesmos alimento para eles”. “Temos apenas cinco pães e dois peixes”, responderam. “Ou o senhor espera que compremos comida para todo esse povo?”
14 Ábɔ́ ájɔ́ɔge mbɔ gétúgé bɔɔ́ álú ɛké ushyɛ. Ande ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ álú *dɛlé bɔɔ́ átáa. Jisɔs ake ne baá utɔɔ́ bií, “Gáré ɛbwɔ́ ájwɔ́lé matoó matoó, yɛndé ntoó usa bɔɔ́ úpéa mesó ɛ́fya.”
14 Havia ali cerca de cinco mil homens. Jesus respondeu: “Digam a eles que se sentem em grupos de cinquenta”.
15 Ájɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ bimbɔ ájwɔlé mme.
15 Os discípulos seguiram sua instrução, e todos se sentaram.
16 Jisɔs abɔ́ ntóo brɛd ɛyimbɔ ɛ́táa ne meshuú ɛ́peá, apɛ amɛ mfaánebuú, achyɛ́ matame mbaá Ɛsɔwɔ, agyá ɛ́jí ubauba achyɛ́ baá utɔɔ́ bií nnó ákáré mbaá bɔɔ́ bimbɔ ányɛ́.
16 Jesus tomou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e os abençoou. Então, partiu-os em pedaços e os entregou aos discípulos para que distribuíssem ao povo.
17 Ɛbwɔ́ ako ányɛɛ́ ágbeé. Ne ánérégé, ányweré ayi álaá ágbeé usá úfyáneupeá.
17 Todos comeram à vontade, e os discípulos encheram ainda doze cestos com as sobras.
18 Bií úmá ɛbí Jisɔs anɛ́nemmyɛ jimbí, baá utɔɔ́ bií ábɔ́ álú kwɔ́kwɔ́lé ne ji. Aké anerege agií ɛbwɔ́ ake, “Ndé gefɔgé muú njune bɔɔ́ ájɔɔ́gé nnó me nlu?”
18 Certo dia, Jesus orava em particular, acompanhado apenas dos discípulos. Ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”.
19 Ɛbwɔ akeré meko áké, “Bɔɔ́ bi fɔ́ áké ɔlu mewené Jɔn menwyaá bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ, abi fɔ́ áke ɔlu Ɛlija abifɔ ntó áke ɔlu muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ayi ábɔ́ agboó ne ama pée.”
19 Os discípulos responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros ainda, que é um dos profetas antigos que ressuscitou”.
20 Jisɔs ama gíi ɛbwɔ́ aké, “Yɛ́ ɛnyú deké nlu waá?” Pita ashuú ji meko aké, “Wɔ ɔlu *Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.”
20 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo enviado por Deus!”.
21 Jisɔs afyɛ ɛbwɔ́ ɛbɛ́ nnó ɛ́kágé ágaré muú fɔ nnó ji alu Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.
21 Jesus advertiu severamente seus discípulos de que não dissessem a ninguém quem ele era.
22 Ama jɔ́ɔ ne ɛbwɔ́ aké, “*Maá Ntɛ Mekwaá abɔ́ mangɛ́ ɛfwyale dɔɔ́. *Ákpakpa melɔ chóncho ne ámpyɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ ne *Ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ áshyá nyɛ́ ji ne áwáne ji. Yɛ́mbɔ ndɔ ɛ́lɛɛ́ ɛ́kwɔnégé akwilege nyɛ́ né negbo.”
22 “É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas”, disse. “Ele será rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará.”
23 Ne ama jɔɔ́ ne bɔɔ́ áko aké, “Yɛ́ mbɔgé muú nyú akɛlege mambɛ menkwɔle wa, abɔ manjinte gemɛ jií akpa gekwa ji akame yɛ negbo ne akwɔ́légé me.
23 Disse ele à multidão: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome diariamente sua cruz e siga-me.
24 Mbɔgé muú akɛlege mampoó geŋwá jií ɛbyɛ́nnó aníige nyɛ geji, ne mbɔgé muú akamégé manchyɛɛ́ geŋwá jií getú ya, ɛbyɛ́nnó apomé nyɛ.
24 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa, a salvará.
25 Ama gií aké: Ndé nsá ayi muú ábɔ́ɔ, mbɔgé abɛge ne unó mme uko ne aníige geŋwá jií?
25 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder ou destruir a própria vida?
26 Kaáge nnó mbɔgé mmyɛ́ ɛ́gbóo muú gétuú ya ne mekomejɔɔ́ wa, wyɛ́mbɔ ne *Maá Ntɛ Mekwaá mmyɛ́ ɛgbóo nyɛ́ ji mansɛ muú yimbɔ ndɛre muú wuú né gébégé aké achwɔ́ ne geŋgbɔ́ gefwa jií ne ɛyi gélú ntó ɛyigé Ɛsɔwɔ ne makiɛ́nné ukpea jií.
26 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier em sua glória e na glória do Pai e dos santos anjos.
27 Kaáge wáwálé nnó gentɔgé bɔɔ́ álú mbɔ fáná, abi álá gbóo fɔ kpaá tɛ ágɛne nyɛ gefwage Ɛsɔwɔ.”
27 Eu lhes digo a verdade: alguns que aqui estão não morrerão antes de ver o reino de Deus!”.
28 Genógé ndɔ ɛ́nee ɛ́kógé ɛyi *Jisɔs abɔ́ ajɔɔ́ unó bi, asɛ Pita, ne Jɔn ne Jɛmsi akwɔ́ ne ɛbwɔ́ mfaá mekwɛ fɔ́ nno ajyɛ anɛ́mmyɛ ɛ́wu.
28 Cerca de oito dias depois, Jesus levou consigo Pedro, João e Tiago a um monte para orar.
29 Afɛ́, ne ndɛre abɔ ánɛ́nemmyɛ ushu bií ulɔ mánkwɔré ne úla gefɔɔ́ géchá. Mandeé jií ntó ákwɔré ála pópó ashwánege.
29 Enquanto ele orava, a aparência de seu rosto foi transformada, e suas roupas se tornaram brancas e resplandecentes.
30 Wyɛ́ mbélépó bɔɔ́ ápéa ákwɔ́ fwɛɛ́, ɛfɛɛ́ ájɔɔ́ge mejɔɔ́ ne Jisɔs. Bɔɔ́ bímbɔ ɛ́lé Mosis ne *Ɛlija,
30 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
31 ne geŋgbɔ́gé Ɛsɔwɔ gebɔ gegɛ́nege mbaá yi ɛbwɔ́ abɔ álú. Ɛbwɔ́ ájɔ́ge ndɛre Jisɔs ajyɛ gbó nyɛ́ né Jɛrosalɛ ndɛre Ɛsɔwɔ aké ɛ́bɛ́.
31 Tinham um aspecto glorioso e falavam sobre a partida de Jesus, que estava para se cumprir em Jerusalém.
32 Ndɛre ɛbwɔ́ ábɔ́ jɔ́ge ne Jisɔs, Pita ne Jɛmsi ne Jɔn ábɔ́ ákwé géjya. Áké ápɛ́le ágɛ́ ndɛre Geŋgbɔ́ge Ɛsɔwɔ géshwánege né menyamyɛ Jisɔs ne ande bimbɔ ápéa abi átɛné ne ji.
32 Pedro e os outros lutavam contra o sono, mas acabaram despertando e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Wyɛ́ ndɛre ande bimbɔ ályá Jisɔs ájyɛ, Pita aké ne Jisɔs, “Ata, ɛlɔ́ ndɛre ɛsé délú fa. Ɛsé détɛnege nyɛ́ óto úlɛɛ́, géma ɛta wyɛ, géma ɛta Mosis ne géma ɛta Ɛlija.” Pita ajɔge mbɔ, akaá wɔ́.
33 Quando Moisés e Elias iam se retirando, Pedro, sem saber o que dizia, falou: “Mestre, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
34 Wyɛ́ ndɛre Pita ajɔ́gé mbɔ, gekó géchwɔ kweré bwɔ́ ne ɛ́fɔ́ ɛ́kwɔ́ bwɔ́ matɔɔ́
34 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem surgiu e os envolveu, enchendo-os de medo.
35 Meko muú fɔ atané mmu gekó aké, “Gɛ́ge maá wa ayi me njyá na, wuúge ne ji.”
35 Então uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho, meu Escolhido. Ouçam-no!”.
36 Meko yimbɔ aké akwyage ágɛ́ nnó Jisɔs ala jimbií. Ɛbwɔ́ ákérégé meso ála bɔmbɔ né gébé ɛyígémbɔ, ágaré yɛ muú fɔ unó bí úpyɛ́ né mfaá mékwɛ́ wɔ́.
36 Quando a voz silenciou, só Jesus estava ali. Naquela ocasião, os discípulos não contaram a ninguém o que tinham visto.
37 Bií újyágé ndɛre Jisɔs ne áŋgbá bií áshúlege mekwɛ ɛwémbɔ áchwɔ, gejamégé bɔɔ́ áchwɔ báne ɛbwɔ́.
37 No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao encontro de Jesus.
38 Muú ama akalé né mmu gejamégé bɔ́ɔ bimbɔ aké, “Ménlɛré, nkpa wɔ geká pɛ maá wa. Nwya ɛ́le maá yiná ama, alu mende.
38 Um homem na multidão gritou: “Mestre, suplico-lhe que veja meu filho, o único que tenho!
39 *Meló nchyɛ achyɛ́ge ji ɛfwyale. Yɛ́ndégébé akwilégé ji akalé, akwé mme achuú, akpane upa, ne genfwéné getánege ji meno, meló nchyɛ yimbɔ alyágé ji kɔkɔge.
39 Um espírito impuro se apodera dele e o faz gritar. Lança-o em convulsões e o faz espumar pela boca. Sacode-o violentamente e quase nunca o deixa em paz.
40 Nnɛ baá utɔɔ́ byɛ mmyɛ nnó áféré meló nchyɛ yina ne ápulé ɛ́pwɔ.”
40 Supliquei a seus discípulos que o expulsassem, mas eles não conseguiram”.
41 Jisɔs awúgé mbɔ aké, “Ɛ ɛ́ ɛnyú njyɛ ɛnina delu untantamé bɔɔ́ abi dela fyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ cháchá wɔ́. Nkoge mbɔ metɔɔ́ ne ɛnyú nnó? Mmage bɛ́ ne ɛnyú ndɔ ɛnií ne défyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ? Ajɔ́gembɔ, aké ne mende yimbɔ, chwɔ́ ne maá wyɛ fa.”
41 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês e terei de suportá-los?”. Então disse ao homem: “Traga-me seu filho”.
42 Ndɛre ákɛ́ne achwɔ́ɔ ne maá yimbɔ meló nchyɛ yimbɔ, apyɛ ji akwé mme achwu gbokgbok. Jisɔs anyá meló nchyɛ yimbɔ atané maá yimbɔ mmyɛ atoó. Jisɔs ashuú ji mbaá ntɛ wuú.
42 Quando o menino se aproximou, o demônio o derrubou no chão, numa convulsão violenta. Jesus, porém, repreendeu o espírito impuro, curou o menino e o devolveu ao pai.
43 Bɔɔ́ áko ágɛ́gé uto bí Ɛsɔwɔ awya matyɛ mawá ɛbwɔ́ meno.
43 Todos se espantaram com a grandiosidade do poder de Deus. Enquanto todos se maravilhavam com seus feitos, Jesus disse aos discípulos:
44 “Nénege matu déwú mechɔ́ ɛwé nchwɔ́ɔ gare ɛnyú. Áchyɛ́ge nyɛ Maá Ntɛ Mekwaá né amu bɔɔ́ nchyɛ nnó ápyɛ́ ne jí ndɛre ɛ́jií bwɔ́.”
44 “Ouçam-me e lembrem-se do que lhes digo: o Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas”.
45 Yɛ́ ndɛre Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ, baá utɔɔ́ bií ákaá ula mechɔ́ ɛwéna wɔ́. Genó gefɔ́ géwá ɛbwɔ́ matɔɔ́ nnó yɛ áwú ákaágé ula. Ne ɛbwɔ́ ábɔ́ ntó ɛfɔ má mangíi ji.
45 Eles, porém, não entendiam essas coisas. O significado estava escondido deles, de modo que não eram capazes de compreender e tinham medo de perguntar.
46 Ɛ́ké ɛ́wyage mbeé akwé baá utɔɔ́ Jisɔs ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ nnó waá alú muú kpaá?
46 Os discípulos começaram a discutir sobre qual deles seria o maior.
47 Jisɔs akaá ufɛ́ré bwɔ́ ɛ́fɛɛ́ ne asɛlé maá fɔ kɔɔ́ atɛ́né ne ji né néŋkwú né mmyɛ,
47 Jesus, conhecendo seus pensamentos, trouxe para junto de si uma criança pequena
48 ne aké ne ɛbwɔ́, “Yɛ́ndémuú ayi akamege mampyɛ galɔ́gálɔ́ ne mamane kɔɔ́ nkane ayina né mabɔ ma ɛbyɛnnó asɛ mbɔ lé me, ne muú yi asɛgé me ɛbyɛnnó asɛ mbɔ lé muú yi atɔmé me. Kaáge nnó muu yi asɛ́le menyamyɛ wuú nnó ji apɔ́ yɛ muú fɔ né geluáge nyú ɛlé ji ne alú muú kpaá.”
48 e disse: “Quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou. Portanto, o menor entre vocês será o maior”.
49 Jɔn akwilé ne ɛwú aké, “Ata debɔ́ degɛ́ mende fɔ aferege aló nchyɛ né mabɔ myɛɛ́ ne dégbɛ́ ji gétúgé álá pɔ́ fɔ́ né geluá gesé.”
49 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
50 Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Dégbɛgé gefɔgé muú yimbɔ gétúgé muú yi álá paá ɛnyú alu lé awu nyú.”
50 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Quem não é contra vocês é a favor de vocês.”
51 Gébé gélágé kwɔ́kwɔ́lé ɛyígé Ɛsɔwɔ asɛ́le nyɛ́ Jisɔs mánjyɛ mfaánebuú, Jisɔs awya metɔɔ́ nnó abɔ́ manjyɛ né Jɛrosalɛ.
51 Como se aproximava o tempo de ser elevado ao céu, Jesus partiu com determinação para Jerusalém.
52 Ndɛre alɔɔ́ mánjyɛ, atɔ́ bɔɔ́ fɔ́ né mbɛ. Ákwɔ́négé melɔ fɔ́ né gebage Samariya, álɔ mánkɛlé melu ɛwé Jisɔs achwɔgé ábɛ́lege.
52 Enviou mensageiros adiante até um povoado samaritano, a fim de fazerem os preparativos para sua chegada.
53 Bɔɔ́ bimbɔ ágɛ́gé nnó Jisɔs akoge mánjyɛ Jɛrosalɛ, áshya mánsɛ ji.
53 Contudo, os habitantes do povoado não receberam Jesus, porque parecia evidente que ele estava a caminho de Jerusalém.
54 Jɛmsi ne Jɔn, áwúgé mbɔ ágií Jisɔs áke, “Ata, nnó déjɔ́ mewɛ́ ɛ́táné mfaánebuú ɛ́shulé ɛ́chwɔ́ ɛ́sɔ́ bɔɔ́ bi ágbó?”
54 Percebendo isso, Tiago e João disseram a Jesus: “Senhor, quer que mandemos cair fogo do céu para consumi-los?”.
55 Jisɔs abwɔlé ushu ashulé ɛbwɔ́ ndo.
55 Jesus, porém, se voltou para eles e os repreendeu.
56 Ne alyágé ɛ́fɛɛ́ afɛ́ melɔ ɛwéchá ne baá utɔɔ́ bií.
56 E seguiram para outro povoado.
57 Wyɛ́ ndɛre ákɛ́ne ájyɛ né meti, mende fɔ achwɔ́ jɔ́ɔ ne Jisɔs aké, “Nkwɔ́légé wɔ déjyɛ́gé yɛ́ndé mbaá ayi ɔjyɛ́.”
57 Quando andavam pelo caminho, alguém disse a Jesus: “Eu o seguirei aonde quer que vá”.
58 Jisɔs ashuú ji meko né nekanémejɔɔ́ aké, “Ushua úwya ambu ayi úbɛ́lege wyɛ́, denwyɔné dewyaá anywa ne me Maá Ntɛ Mekwaá mpɔ́ yɛ ne melu ɛwé nshwɔ́rege mekpo ngbeé mmyɛ.”
58 Jesus respondeu: “As raposas têm tocas onde morar e as aves têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem sequer um lugar para recostar a cabeça”.
59 Ɛ́ké ɛ́wyáge Jisɔs aké ne mende yicha, “Kwɔ́lé me.” Mende yimbɔ aké, “Ata gɔ́ njyɛ́ nníi kpɛ́ ntɛ wa ne nchwɔ́.”
59 E a outra pessoa ele disse: “Siga-me”. O homem, porém, respondeu: “Senhor, deixe-me primeiro sepultar meu pai”.
60 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Lyá abi álú ɛké áwuú bɔ́ ánií mewu bwɔ́; ne wɔ chó ɔ́jyɛ́ ɔ́gáré ndɛre gefwage Ɛsɔwɔ gélú.”
60 Jesus respondeu: “Deixe que os mortos sepultem seus próprios mortos. Você, porém, deve ir e anunciar o reino de Deus”.
61 Muú yifɔ ama jɔ́ɔ ne ji aké, “Ata nkwɔlege nyɛ́ wɔ, yɛ́mbɔ gɔ́ kpɛ́ njyɛ́ ngaré ulagepú ba nnó ɛsé détámé atɛ ne nchwɔ́.”
61 Outro, ainda, disse: “Senhor, eu o seguirei, mas deixe que antes me despeça de minha família”.
62 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Muú yi agbarégé mɛ́ géká mankyá mekɔɔ́ ne amagé ja mmyɛ meso akwané fɔ́ mambɛ́ muú utɔɔ́ gébégé Ɛsɔwɔ agbarégé gefwa ji wɔ́?”
62 Mas Jesus lhe disse: “Quem põe a mão no arado e olha para trás não está apto para o reino de Deus”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.