Lucas 9

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Né gébé géfɔ́ Jisɔs akuú áŋgbá bií áfyáneapeá. Áchwɔ́gé, achyɛɛ́ ɛbwɔ́ uto mámbú aló nchyɛ ako abi áchyɛ́ge bɔɔ́ ɛfwyale ne mampyɛ bɔɔ́ mamée átoóge.
1 Tendo Jesus convocado os doze, deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios, e para efetuarem curas.
2 Ne atɔ́ ɛbwɔ́ nnó ájyɛ́ ágáré abya gefwage Ɛsɔwɔ ne mámpyɛ bɔɔ́ mamée átoó.
2 Também os enviou a pregar o reino de Deus e a curar os enfermos.
3 Ama jɔ́ɔ ne ɛbwɔ́ nnó, “Deké dejyɛ dékpagé yɛ genó. Dégbarégé meto yɛ menyɛɛ́ yɛ gebá yɛ ŋka. Ɛ́kagé muú abɔ́ ndeé ɛyichá.
3 E disse-lhes: Nada leveis para o caminho: nem bordão, nem alforje, nem pão, nem dinheiro; nem deveis ter duas túnicas.
4 Dekwɔnégé yɛndé melɔ yɛ́ndé gepú ɛyigé dékpɛ́gé, bɛ́ge wyɛ kpaá tɛ délyáge géjí.
4 Na casa em que entrardes, ali permanecei e dali saireis.
5 Mbɔgé melɔ́ ɛ́shagé mánsɛ ɛnyú, lyáge ɛ́wú. Deke delyage, nóge uká mme nnó mpúpú ɛyi ɛ́balé ɛnyú né uká ɛ́táné mambɛ nkane gepɔ ɛyi gelɛ́rege gabo yi bɔɔ́ biná ápyɛ́.”
5 E onde quer que não vos receberem, ao sairdes daquela cidade, sacudi o pó dos vossos pés em testemunho contra eles.
6 Wyɛ́mbɔ ne ályá, álɔ mankɛ́né malɔ́málɔ́ ágárege Abya Ɛsɔwɔ melɔ́mélɔ́ ne ápyɛ́ bɔɔ́ mamée átóoge mbaá meko.
6 Então, saindo, percorriam todas as aldeias, anunciando o evangelho e efetuando curas por toda parte.
7 Né gébé ɛyigémbɔ, Hɛrɔd muú alu muú kpaá né gebagé mewaá Galilií, ji awú ŋgɔ ukpɛ́kpɛ́ unó bí baá utɔɔ́ Jisɔs ápyɛ. Akwé tametame, gétúgé bɔɔ́ fɔ́ ájɔ́ge áké Jisɔs yina alu lé mewené Jɔn menwyaá bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ ne akwilé né negbo.
7 Ora, o tetrarca Herodes soube de tudo o que se passava e ficou perplexo, porque alguns diziam: João ressuscitou dentre os mortos;
8 Abifɔ áké: Ɛlija *Muú Ɛkpávé Ɛsɔwɔ ne ámá chwɔ́ lɛ́re mmyɛ mbaá bɔɔ́, abifɔ áké: Ɛ́lé gekwénegé muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ne ámá kwilé né negbo.
8 outros: Elias apareceu; e outros: Ressurgiu um dos antigos profetas.
9 Hɛrɔd awúgé mbɔ aké, “Jɔn nsɔɔ́ ji mekpo ne waá chá me mmage wúmbɔ ufélekpa ɛbí apyɛ.” Ne akɛlé meti mangɛ́ Jisɔs yimbɔ.
9 Herodes, porém, disse: Eu mandei decapitar a João; quem é, pois, este a respeito do qual tenho ouvido tais coisas? E se esforçava por vê-lo.
10 *Áŋgbá Jisɔs bimbɔ áfɛ nekɛ ákérégé meso, ádo ji abya ufɔɔ́ unó bí ɛbwɔ́ ápyɛ́. Aferé ɛbwɔ́ né gelúagé bɔɔ́ asɛ ɛbwɔ́ áfɛ́ ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ né melɔ́ kpaa ɛwé ákúu Bɛtsada.
10 Ao regressarem, os apóstolos relataram a Jesus tudo o que tinham feito. E, levando-os consigo, retirou-se à parte para uma cidade chamada Betsaida.
11 Yɛ́mbɔ gejamégé bɔɔ́ áwúgé nnó áfɛ́, álɔ mankwɔlé ji. Agɛ́gé ɛbwɔ́, asɛ wyɛ́ ɛbwɔ́ ako ne alɔ mangárégé ɛbwɔ́ ndɛre gefwage Ɛsɔwɔ gélú ne mampyɛ bɔɔ́ mamée átóoge.
11 Mas as multidões, ao saberem, seguiram-no. Acolhendo-as, falava-lhes a respeito do reino de Deus e socorria os que tinham necessidade de cura.
12 Nkwale aké akwɔnege baá utɔɔ́ bií áfyáneápeá ágaré ji áké, “Ɛse delu fá né mashwɔne. Gáré bɔɔ́ bina ájyɛ ákɛ́lé né malɔ nnó ágɛ́ne genó ɛyigé ányɛ́ɛ ne malú ubɛ́lé.”
12 Mas o dia começava a declinar. Então, se aproximaram os doze e lhe disseram: Despede a multidão, para que, indo às aldeias e campos circunvizinhos, se hospedem e achem alimento; pois estamos aqui em lugar deserto.
13 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛnyú ambɔɔ́ chyɛ́ge ɛbwɔ́ menyɛɛ́ ányɛ́.” Áshuú ji meko áké, “Déwyaá lé ntó brɛd ɛ́táa ne meshuú ɛ́pea, wá ɔ́kɛlege nnó ɛsé déjyɛ́ déná menyɛɛ́ yi ákwánege gejamégé bɔɔ́ bi?”
13 Ele, porém, lhes disse: Dai-lhes vós mesmos de comer. Responderam eles: Não temos mais que cinco pães e dois peixes, salvo se nós mesmos formos comprar comida para todo este povo.
14 Ábɔ́ ájɔ́ɔge mbɔ gétúgé bɔɔ́ álú ɛké ushyɛ. Ande ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ álú *dɛlé bɔɔ́ átáa. Jisɔs ake ne baá utɔɔ́ bií, “Gáré ɛbwɔ́ ájwɔ́lé matoó matoó, yɛndé ntoó usa bɔɔ́ úpéa mesó ɛ́fya.”
14 Porque estavam ali cerca de cinco mil homens. Então, disse aos seus discípulos: Fazei-os sentar-se em grupos de cinquenta.
15 Ájɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ bimbɔ ájwɔlé mme.
15 Eles atenderam, acomodando a todos.
16 Jisɔs abɔ́ ntóo brɛd ɛyimbɔ ɛ́táa ne meshuú ɛ́peá, apɛ amɛ mfaánebuú, achyɛ́ matame mbaá Ɛsɔwɔ, agyá ɛ́jí ubauba achyɛ́ baá utɔɔ́ bií nnó ákáré mbaá bɔɔ́ bimbɔ ányɛ́.
16 E, tomando os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos para o céu, os abençoou, partiu e deu aos discípulos para que os distribuíssem entre o povo.
17 Ɛbwɔ́ ako ányɛɛ́ ágbeé. Ne ánérégé, ányweré ayi álaá ágbeé usá úfyáneupeá.
17 Todos comeram e se fartaram; e dos pedaços que ainda sobejaram foram recolhidos doze cestos.
18 Bií úmá ɛbí Jisɔs anɛ́nemmyɛ jimbí, baá utɔɔ́ bií ábɔ́ álú kwɔ́kwɔ́lé ne ji. Aké anerege agií ɛbwɔ́ ake, “Ndé gefɔgé muú njune bɔɔ́ ájɔɔ́gé nnó me nlu?”
18 Estando ele orando à parte, achavam-se presentes os discípulos, a quem perguntou: Quem dizem as multidões que sou eu?
19 Ɛbwɔ akeré meko áké, “Bɔɔ́ bi fɔ́ áké ɔlu mewené Jɔn menwyaá bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ, abi fɔ́ áke ɔlu Ɛlija abifɔ ntó áke ɔlu muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ayi ábɔ́ agboó ne ama pée.”
19 Responderam eles: João Batista, mas outros, Elias; e ainda outros dizem que ressurgiu um dos antigos profetas.
20 Jisɔs ama gíi ɛbwɔ́ aké, “Yɛ́ ɛnyú deké nlu waá?” Pita ashuú ji meko aké, “Wɔ ɔlu *Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.”
20 Mas vós, perguntou ele, quem dizeis que eu sou? Então, falou Pedro e disse: És o Cristo de Deus.
21 Jisɔs afyɛ ɛbwɔ́ ɛbɛ́ nnó ɛ́kágé ágaré muú fɔ nnó ji alu Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.
21 Ele, porém, advertindo-os, mandou que a ninguém declarassem tal coisa,
22 Ama jɔ́ɔ ne ɛbwɔ́ aké, “*Maá Ntɛ Mekwaá abɔ́ mangɛ́ ɛfwyale dɔɔ́. *Ákpakpa melɔ chóncho ne ámpyɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ ne *Ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ áshyá nyɛ́ ji ne áwáne ji. Yɛ́mbɔ ndɔ ɛ́lɛɛ́ ɛ́kwɔnégé akwilege nyɛ́ né negbo.”
22 dizendo: É necessário que o Filho do Homem sofra muitas coisas, seja rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas; seja morto e, no terceiro dia, ressuscite.
23 Ne ama jɔɔ́ ne bɔɔ́ áko aké, “Yɛ́ mbɔgé muú nyú akɛlege mambɛ menkwɔle wa, abɔ manjinte gemɛ jií akpa gekwa ji akame yɛ negbo ne akwɔ́légé me.
23 Dizia a todos: Se alguém quer vir após mim, a si mesmo se negue, dia a dia tome a sua cruz e siga-me.
24 Mbɔgé muú akɛlege mampoó geŋwá jií ɛbyɛ́nnó aníige nyɛ geji, ne mbɔgé muú akamégé manchyɛɛ́ geŋwá jií getú ya, ɛbyɛ́nnó apomé nyɛ.
24 Pois quem quiser salvar a sua vida perdê-la-á; quem perder a vida por minha causa, esse a salvará.
25 Ama gií aké: Ndé nsá ayi muú ábɔ́ɔ, mbɔgé abɛge ne unó mme uko ne aníige geŋwá jií?
25 Que aproveita ao homem ganhar o mundo inteiro, se vier a perder-se ou a causar dano a si mesmo?
26 Kaáge nnó mbɔgé mmyɛ́ ɛ́gbóo muú gétuú ya ne mekomejɔɔ́ wa, wyɛ́mbɔ ne *Maá Ntɛ Mekwaá mmyɛ́ ɛgbóo nyɛ́ ji mansɛ muú yimbɔ ndɛre muú wuú né gébégé aké achwɔ́ ne geŋgbɔ́ gefwa jií ne ɛyi gélú ntó ɛyigé Ɛsɔwɔ ne makiɛ́nné ukpea jií.
26 Porque qualquer que de mim e das minhas palavras se envergonhar, dele se envergonhará o Filho do Homem, quando vier na sua glória e na do Pai e dos santos anjos.
27 Kaáge wáwálé nnó gentɔgé bɔɔ́ álú mbɔ fáná, abi álá gbóo fɔ kpaá tɛ ágɛne nyɛ gefwage Ɛsɔwɔ.”
27 Verdadeiramente, vos digo: alguns há dos que aqui se encontram que, de maneira nenhuma, passarão pela morte até que vejam o reino de Deus.
28 Genógé ndɔ ɛ́nee ɛ́kógé ɛyi *Jisɔs abɔ́ ajɔɔ́ unó bi, asɛ Pita, ne Jɔn ne Jɛmsi akwɔ́ ne ɛbwɔ́ mfaá mekwɛ fɔ́ nno ajyɛ anɛ́mmyɛ ɛ́wu.
28 Cerca de oito dias depois de proferidas estas palavras, tomando consigo a Pedro, João e Tiago, subiu ao monte com o propósito de orar.
29 Afɛ́, ne ndɛre abɔ ánɛ́nemmyɛ ushu bií ulɔ mánkwɔré ne úla gefɔɔ́ géchá. Mandeé jií ntó ákwɔré ála pópó ashwánege.
29 E aconteceu que, enquanto ele orava, a aparência do seu rosto se transfigurou e suas vestes resplandeceram de brancura.
30 Wyɛ́ mbélépó bɔɔ́ ápéa ákwɔ́ fwɛɛ́, ɛfɛɛ́ ájɔɔ́ge mejɔɔ́ ne Jisɔs. Bɔɔ́ bímbɔ ɛ́lé Mosis ne *Ɛlija,
30 Eis que dois varões falavam com ele: Moisés e Elias,
31 ne geŋgbɔ́gé Ɛsɔwɔ gebɔ gegɛ́nege mbaá yi ɛbwɔ́ abɔ álú. Ɛbwɔ́ ájɔ́ge ndɛre Jisɔs ajyɛ gbó nyɛ́ né Jɛrosalɛ ndɛre Ɛsɔwɔ aké ɛ́bɛ́.
31 os quais apareceram em glória e falavam da sua partida, que ele estava para cumprir em Jerusalém.
32 Ndɛre ɛbwɔ́ ábɔ́ jɔ́ge ne Jisɔs, Pita ne Jɛmsi ne Jɔn ábɔ́ ákwé géjya. Áké ápɛ́le ágɛ́ ndɛre Geŋgbɔ́ge Ɛsɔwɔ géshwánege né menyamyɛ Jisɔs ne ande bimbɔ ápéa abi átɛné ne ji.
32 Pedro e seus companheiros achavam-se premidos de sono; mas, conservando-se acordados, viram a sua glória e os dois varões que com ele estavam.
33 Wyɛ́ ndɛre ande bimbɔ ályá Jisɔs ájyɛ, Pita aké ne Jisɔs, “Ata, ɛlɔ́ ndɛre ɛsé délú fa. Ɛsé détɛnege nyɛ́ óto úlɛɛ́, géma ɛta wyɛ, géma ɛta Mosis ne géma ɛta Ɛlija.” Pita ajɔge mbɔ, akaá wɔ́.
33 Ao se retirarem estes de Jesus, disse-lhe Pedro: Mestre, bom é estarmos aqui; então, façamos três tendas: uma será tua, outra, de Moisés, e outra, de Elias, não sabendo, porém, o que dizia.
34 Wyɛ́ ndɛre Pita ajɔ́gé mbɔ, gekó géchwɔ kweré bwɔ́ ne ɛ́fɔ́ ɛ́kwɔ́ bwɔ́ matɔɔ́
34 Enquanto assim falava, veio uma nuvem e os envolveu; e encheram-se de medo ao entrarem na nuvem.
35 Meko muú fɔ atané mmu gekó aké, “Gɛ́ge maá wa ayi me njyá na, wuúge ne ji.”
35 E dela veio uma voz, dizendo: Este é o meu Filho, o meu eleito; a ele ouvi.
36 Meko yimbɔ aké akwyage ágɛ́ nnó Jisɔs ala jimbií. Ɛbwɔ́ ákérégé meso ála bɔmbɔ né gébé ɛyígémbɔ, ágaré yɛ muú fɔ unó bí úpyɛ́ né mfaá mékwɛ́ wɔ́.
36 Depois daquela voz, achou-se Jesus sozinho. Eles calaram-se e, naqueles dias, a ninguém contaram coisa alguma do que tinham visto.
37 Bií újyágé ndɛre Jisɔs ne áŋgbá bií áshúlege mekwɛ ɛwémbɔ áchwɔ, gejamégé bɔɔ́ áchwɔ báne ɛbwɔ́.
37 No dia seguinte, ao descerem eles do monte, veio ao encontro de Jesus grande multidão.
38 Muú ama akalé né mmu gejamégé bɔ́ɔ bimbɔ aké, “Ménlɛré, nkpa wɔ geká pɛ maá wa. Nwya ɛ́le maá yiná ama, alu mende.
38 E eis que, dentre a multidão, surgiu um homem, dizendo em alta voz: Mestre, suplico-te que vejas meu filho, porque é o único;
39 *Meló nchyɛ achyɛ́ge ji ɛfwyale. Yɛ́ndégébé akwilégé ji akalé, akwé mme achuú, akpane upa, ne genfwéné getánege ji meno, meló nchyɛ yimbɔ alyágé ji kɔkɔge.
39 um espírito se apodera dele, e, de repente, o menino grita, e o espírito o atira por terra, convulsiona-o até espumar; e dificilmente o deixa, depois de o ter quebrantado.
40 Nnɛ baá utɔɔ́ byɛ mmyɛ nnó áféré meló nchyɛ yina ne ápulé ɛ́pwɔ.”
40 Roguei aos teus discípulos que o expelissem, mas eles não puderam.
41 Jisɔs awúgé mbɔ aké, “Ɛ ɛ́ ɛnyú njyɛ ɛnina delu untantamé bɔɔ́ abi dela fyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ cháchá wɔ́. Nkoge mbɔ metɔɔ́ ne ɛnyú nnó? Mmage bɛ́ ne ɛnyú ndɔ ɛnií ne défyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ? Ajɔ́gembɔ, aké ne mende yimbɔ, chwɔ́ ne maá wyɛ fa.”
41 Respondeu Jesus: Ó geração incrédula e perversa! Até quando estarei convosco e vos sofrerei? Traze o teu filho.
42 Ndɛre ákɛ́ne achwɔ́ɔ ne maá yimbɔ meló nchyɛ yimbɔ, apyɛ ji akwé mme achwu gbokgbok. Jisɔs anyá meló nchyɛ yimbɔ atané maá yimbɔ mmyɛ atoó. Jisɔs ashuú ji mbaá ntɛ wuú.
42 Quando se ia aproximando, o demônio o atirou no chão e o convulsionou; mas Jesus repreendeu o espírito imundo, curou o menino e o entregou a seu pai.
43 Bɔɔ́ áko ágɛ́gé uto bí Ɛsɔwɔ awya matyɛ mawá ɛbwɔ́ meno.
43 E todos ficaram maravilhados ante a majestade de Deus. Como todos se maravilhassem de quanto Jesus fazia, disse aos seus discípulos:
44 “Nénege matu déwú mechɔ́ ɛwé nchwɔ́ɔ gare ɛnyú. Áchyɛ́ge nyɛ Maá Ntɛ Mekwaá né amu bɔɔ́ nchyɛ nnó ápyɛ́ ne jí ndɛre ɛ́jií bwɔ́.”
44 Fixai nos vossos ouvidos as seguintes palavras: o Filho do Homem está para ser entregue nas mãos dos homens.
45 Yɛ́ ndɛre Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ, baá utɔɔ́ bií ákaá ula mechɔ́ ɛwéna wɔ́. Genó gefɔ́ géwá ɛbwɔ́ matɔɔ́ nnó yɛ áwú ákaágé ula. Ne ɛbwɔ́ ábɔ́ ntó ɛfɔ má mangíi ji.
45 Eles, porém, não entendiam isto, e foi-lhes encoberto para que o não compreendessem; e temiam interrogá-lo a este respeito.
46 Ɛ́ké ɛ́wyage mbeé akwé baá utɔɔ́ Jisɔs ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ nnó waá alú muú kpaá?
46 Levantou-se entre eles uma discussão sobre qual deles seria o maior.
47 Jisɔs akaá ufɛ́ré bwɔ́ ɛ́fɛɛ́ ne asɛlé maá fɔ kɔɔ́ atɛ́né ne ji né néŋkwú né mmyɛ,
47 Mas Jesus, sabendo o que se lhes passava no coração, tomou uma criança, colocou-a junto a si
48 ne aké ne ɛbwɔ́, “Yɛ́ndémuú ayi akamege mampyɛ galɔ́gálɔ́ ne mamane kɔɔ́ nkane ayina né mabɔ ma ɛbyɛnnó asɛ mbɔ lé me, ne muú yi asɛgé me ɛbyɛnnó asɛ mbɔ lé muú yi atɔmé me. Kaáge nnó muu yi asɛ́le menyamyɛ wuú nnó ji apɔ́ yɛ muú fɔ né geluáge nyú ɛlé ji ne alú muú kpaá.”
48 e lhes disse: Quem receber esta criança em meu nome a mim me recebe; e quem receber a mim recebe aquele que me enviou; porque aquele que entre vós for o menor de todos, esse é que é grande.
49 Jɔn akwilé ne ɛwú aké, “Ata debɔ́ degɛ́ mende fɔ aferege aló nchyɛ né mabɔ myɛɛ́ ne dégbɛ́ ji gétúgé álá pɔ́ fɔ́ né geluá gesé.”
49 Falou João e disse: Mestre, vimos certo homem que, em teu nome, expelia demônios e lho proibimos, porque não segue conosco.
50 Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Dégbɛgé gefɔgé muú yimbɔ gétúgé muú yi álá paá ɛnyú alu lé awu nyú.”
50 Mas Jesus lhe disse: Não proibais; pois quem não é contra vós outros é por vós.
51 Gébé gélágé kwɔ́kwɔ́lé ɛyígé Ɛsɔwɔ asɛ́le nyɛ́ Jisɔs mánjyɛ mfaánebuú, Jisɔs awya metɔɔ́ nnó abɔ́ manjyɛ né Jɛrosalɛ.
51 E aconteceu que, ao se completarem os dias em que devia ele ser assunto ao céu, manifestou, no semblante, a intrépida resolução de ir para Jerusalém
52 Ndɛre alɔɔ́ mánjyɛ, atɔ́ bɔɔ́ fɔ́ né mbɛ. Ákwɔ́négé melɔ fɔ́ né gebage Samariya, álɔ mánkɛlé melu ɛwé Jisɔs achwɔgé ábɛ́lege.
52 e enviou mensageiros que o antecedessem. Indo eles, entraram numa aldeia de samaritanos para lhe preparar pousada.
53 Bɔɔ́ bimbɔ ágɛ́gé nnó Jisɔs akoge mánjyɛ Jɛrosalɛ, áshya mánsɛ ji.
53 Mas não o receberam, porque o aspecto dele era de quem, decisivamente, ia para Jerusalém.
54 Jɛmsi ne Jɔn, áwúgé mbɔ ágií Jisɔs áke, “Ata, nnó déjɔ́ mewɛ́ ɛ́táné mfaánebuú ɛ́shulé ɛ́chwɔ́ ɛ́sɔ́ bɔɔ́ bi ágbó?”
54 Vendo isto, os discípulos Tiago e João perguntaram: Senhor, queres que mandemos descer fogo do céu para os consumir?
55 Jisɔs abwɔlé ushu ashulé ɛbwɔ́ ndo.
55 Jesus, porém, voltando-se os repreendeu [e disse: Vós não sabeis de que espírito sois].
56 Ne alyágé ɛ́fɛɛ́ afɛ́ melɔ ɛwéchá ne baá utɔɔ́ bií.
56 [Pois o Filho do Homem não veio para destruir as almas dos homens, mas para salvá-las.] E seguiram para outra aldeia.
57 Wyɛ́ ndɛre ákɛ́ne ájyɛ né meti, mende fɔ achwɔ́ jɔ́ɔ ne Jisɔs aké, “Nkwɔ́légé wɔ déjyɛ́gé yɛ́ndé mbaá ayi ɔjyɛ́.”
57 Indo eles caminho fora, alguém lhe disse: Seguir-te-ei para onde quer que fores.
58 Jisɔs ashuú ji meko né nekanémejɔɔ́ aké, “Ushua úwya ambu ayi úbɛ́lege wyɛ́, denwyɔné dewyaá anywa ne me Maá Ntɛ Mekwaá mpɔ́ yɛ ne melu ɛwé nshwɔ́rege mekpo ngbeé mmyɛ.”
58 Mas Jesus lhe respondeu: As raposas têm seus covis, e as aves do céu, ninhos; mas o Filho do Homem não tem onde reclinar a cabeça.
59 Ɛ́ké ɛ́wyáge Jisɔs aké ne mende yicha, “Kwɔ́lé me.” Mende yimbɔ aké, “Ata gɔ́ njyɛ́ nníi kpɛ́ ntɛ wa ne nchwɔ́.”
59 A outro disse Jesus: Segue-me! Ele, porém, respondeu: Permite-me ir primeiro sepultar meu pai.
60 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Lyá abi álú ɛké áwuú bɔ́ ánií mewu bwɔ́; ne wɔ chó ɔ́jyɛ́ ɔ́gáré ndɛre gefwage Ɛsɔwɔ gélú.”
60 Mas Jesus insistiu: Deixa aos mortos o sepultar os seus próprios mortos. Tu, porém, vai e prega o reino de Deus.
61 Muú yifɔ ama jɔ́ɔ ne ji aké, “Ata nkwɔlege nyɛ́ wɔ, yɛ́mbɔ gɔ́ kpɛ́ njyɛ́ ngaré ulagepú ba nnó ɛsé détámé atɛ ne nchwɔ́.”
61 Outro lhe disse: Seguir-te-ei, Senhor; mas deixa-me primeiro despedir-me dos de casa.
62 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Muú yi agbarégé mɛ́ géká mankyá mekɔɔ́ ne amagé ja mmyɛ meso akwané fɔ́ mambɛ́ muú utɔɔ́ gébégé Ɛsɔwɔ agbarégé gefwa ji wɔ́?”
62 Mas Jesus lhe replicou: Ninguém que, tendo posto a mão no arado, olha para trás é apto para o reino de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.