Lucas 5
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH
1 Bií fɔ́ Jisɔs abɔ́ atɛné né mapeá géntoógé mewaá Gɛnɛsarɛt. Bɔɔ́ áchwɔ́ nɔ ji mme, áŋmɛ́rege ji ákɛ́lege manwú meko mejɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Agɛ́ mákpée ápeá né mapea géntoógé mewaá ne ambɔɔ́ mákpée átané ájyɛ shwɔ́ne utófu bwɔ́.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Ajyɛ kpɛ né ɛkpée ɛ́ma ɛ́wé Simun, ne ajɔɔ́ ne ji aké, “Áté ɛkpée ɛ́jyɛ́ dachyɛ́ ne nnyi. Áté Jisɔs ajwɔlé mmu ɛkpée, bɔɔ́ ála mbale nnyi, Jisɔs alɔ yɛ́ manlɛregé bwɔ́.”
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Ánérégé mánlɛré, aké ne Simun, “Té ɛkpée ɛ́jyɛ́ mbaá yi nnyi négomé ne wɔ ne bɔɔ́ byɛ́ ŋmége utófú nyú manwá meshuú.”
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Simun ashuú ji meko aké, “Ata dépyɛ utɔɔ́ ne utuú kpaá yɛ genó déwa wɔ́. Yɛ́mbɔ, ndɛre wɔ ne ɔjɔɔ́ mmage njyɛ́ mua.”
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 Ɛbwɔ́ áfɛ́, áŋme utófú bwɔ́, meshuú ɛ́sɛ gejámé tɛ utófú úke úgyálé.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Ɛpwɔ́gé ɛbwɔ́, áfu amu nnó atɛ ajeé abi alú mmu ɛ́kpe ɛwé fɔ́ áchwɔ poó bwɔ́. Áchwɔ́gé áferé gejamégé meshuú, áfyɛ́ makpée bwɔ́ apea ágbeé tɛ ákɛ́lege mánke.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Simun ayi akúu ji ntó nnó Pita agɛ́gé genó ɛyi gepyɛ mbɔ, ajyɛ tó manó mme mbɛ ushu Jisɔs aké, “Atá kwilé lyá me, néndé nlu mémpyɛɛ́ ubeé.”
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Abɔ́ ajɔge mbɔ gétúgé ji ne bɔɔ́ bií ágɛné gejámégé meshuú ɛyí ɛbwɔ́ áwané, ɛfɔ́ ɛ́kwɔ́ bwɔ́ matɔɔ́.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 Ajeé bií Jɛmsi ne Jɔn abi álú baá Sɛbɛdee ála ntó mano makpo fuú. Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne Simun aké, “Ɔ́fɔgé, nana ɔlɔ nyɛ́ manywérégé lé bɔɔ́.”
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 Ɛbwɔ́ áwúgé mbɔ ája mákpée bwɔ́ ákwɔ́ mewaá, ályá yɛndégenó ne ákwɔlé ji.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Né gébé gefɔ́ Jisɔs abɔ́ álu né melɔ́ kpaa fɔ́ ne muú fɔ álu wyɛ́ ayi amée *ubá. Agɛ́gé Jisɔs ajyɛ tó mánó mme, akpá ji geká aké, “Ata mbɔgé ɔkɛlege, pyɛ me nkpea.”
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Jisɔs anyaá ɛbwɔ wuú ata ji aké, “Nkɛlege, kpea.” Wyɛ ndɛre ájɔɔ́ mbɔ ubá bimbɔ úbyɛ́
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Jisɔs aké né ji ɛkagé ɔgáré muú fɔ́, “Chó lɛ́ré lé mmyɛ jyɛ́ mbaá mémpyɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ, chyɛ́ ntó genó ɛyige ápyɛ gepɛ ndɛre Mosis ábɔ́ ájɔɔ́ nnó muú amegé ubá atoógé áchyɛ́ge, mampyɛ bɔɔ́ ákaá nnó ɔtoó.”
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Yɛ́ ɛlé Jisɔs afyɛ ji ɛbɛ́, mende yina agaré abya wuú mme meko kpaá gejamégé bɔɔ́ gechwɔ́ chóme mbaá Jisɔs, manwú nkane alɛ́rege ne nnó apyɛ ntó abi ámeé átoó.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Yɛ́mbɔ Jisɔs ályá ɛbwɔ́ né mboó gébé manjyɛ nɛ́mmyɛ né melu ɛwé bɔɔ́ álá pɔ́ wyɛ́.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Né bií fɔ́ Jisɔs abɔ́ alɛrege bɔɔ́, Atá Ɛsɔwɔ áchyɛgé ji uto ne ji apyɛ bɔɔ́ mamée átóogé. Bɔɔ́ bí ákúu bwɔ́ Farasi ne Ánlɛré mabɛ Ɛsɔwɔ álú wyɛ́, ne abɔ́ átané né malɔ́ Galilií mako ne Judiya chóncho ne Jɛrosalɛ.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Bɔɔ́ fɔ́ akpá muú úchánchi né ulɔ́. Ábɔ́ áchwɔ́ nnó ákpɛ mmu gepú ne ábélé ji mbɛ ushu Jisɔs.
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 Yɛ́mbɔ ágɛ meti mankpɛ ne ji wɔ́, gétúgé bɔɔ́ ájamé dɔɔ́, kpaá áŋmɛ́rege atɛ. Ɛfɛɛ́ ne ákwɔmé mfaá nchwu, ábeá mekpo ŋkɔ́, áshulé mende yimbɔ né ulɔ́ né mbɛ ushu Jisɔs.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Jisɔs agɛ́gé nnó bɔɔ́ bimbɔ áfyɛɛ́ matɔɔ́ ne ji áké ne mende úchánchi yimbɔ, “Mejeé wa ájiínte gabo wyɛɛ́.”
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ fɔ, ne abi akuú bwɔ́ Farasi áŋménege ne matɔɔ́ usɔɔ́ áke, “Mende yina áfɛré nnó álu waá. Ákɛlege mamɛɛ́ mmyɛ ne Ɛsɔwɔ? Ɛ́lé Ɛsɔwɔ mbií ne akage jinte gabo muú.”
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 Jisɔs akaá ula bí ɛbwɔ́ áŋménege ne ágií ɛbwɔ́ áké, “Ulannó ɛnyú déwya gefɔgé ufɛ́ré bímbɔ né matɔɔ́ nyú?
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 Ndé gelu pere manjɔɔ́, ‘Nnó ájiínte gabo wyɛ́’, waá manjɔɔ́ nnó, ‘Kwile tɛ́né kɛ’?
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Nkɛlege mámpyɛ ɛnyú dékaá nnó *Maá Ntɛ Mekwaá awyaá uto fa mme manjinte gabo mekwaá.” Ajɔ́gé mbɔ, akuú mende úchánchi yimbɔ aké, “Kwile tɛ́né. Kpá ulɔ́ byɛɛ́, chó mmu.”
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Akwilé tɛ́né mbɛ ushu bɔɔ́, akpá ulɔ́ bií awulé né gepú jií afɛ́ɛge Ɛsɔwɔ.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Bɔɔ́ ako ágɛ́ge ɛwe ɛpyɛ na, ɛfɔ́ ɛ́kwɔ́ bwɔ́ matɔɔ́ dɔɔ́. Ála mano mekpo fuú ne áfɛɛ́ge Ɛsɔwɔ áké, “Dégɛ́ ufɔɔ́ unó fina.”
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 Jisɔs ályá ɛ́fɛɛ́ manjyɛ dafyɛ, gébégé ajyɛ agɛ́ mende fɔ ayi ákúu ji Lɛvi; ménsɛlé ŋkámakpo, ajwɔlé melú utɔɔ́ wuú. Jisɔs akuú ji aké, “Kwɔ́lé me.”
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Ajɔ́gé mbɔ Lɛ́vi alyá yɛ́ndégenó, akwilé ka alɔ mankwɔlé ji.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Ɛ́ké ɛ́wyage Lɛvi akuú gekpɛ́kpɛ́gé ɛpaá né gepú jií nnó ɛbwɔ́ ne Jisɔs ábɛ́ mmu nechɔ́chɔ́. Gejame ánsɛlé ŋkámakpo ne bɔɔ́ bífɔ́ abi bɔɔ́ Jus ásɛlé ndɛre bɔ ápɔ́ mpa, ɛbwɔ́ ako abɔ́ ányɛɛ́ menyɛɛ́ ne Jisɔs.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Bɔɔ́ Farasi ne Ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ abifɔ ágɛ́ge mbɔ, álɔ máŋmené áké ne baá utɔɔ́ Jisɔs, “Ulannó ɛnyú dényɛ menyɛɛ́ ne ánsɛlé ŋkámakpo ne bɔɔ́ ubeé.”
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Jisɔs ató ɛbwɔ́ neka áké, “Bɔɔ́ abi álá meé, ákɛ́légé fɔ́ muú uka, ɛ́lé abi ámeé ne ákɛ́lege.
31 Jesus respondeu:
32 Ne me nchwɔ́ fɔ́ fa mme mánkú bɔɔ́ abi álu cho ne Ɛsɔwɔ wɔ́, nchwɔ́ lé mánku bɔɔ́ abi ápyɛɛ́ ubeé nnó ákwɔre matɔɔ́ bwɔ́.”
32 Eu não vim para
33 Áma gíi Jisɔs nkwɛ́ yina nnó, “Baá utɔɔ́ Jɔn ályage *menyɛɛ́ kpékpé né mboó gébé gétúgé depɔré Ɛsɔwɔ. Baá utɔɔ́ bɔɔ́ Farasi ápyɛ ntó wyɛ́mbɔ ne abyɛɛ́ ápyɛ́ fɔ́ mbɔ. Ɛbwɔ́ ákɛ́ne ányɛ́, ányúu.”
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Nnó bɔɔ́ ájyɛgé ɛpaá neba muú akage pyɛɛ́ ajeé menɔ neba ályage menyɛɛ́ kpékpé ayi menɔ neba alú ne ɛbwɔ́?
34 Jesus respondeu:
35 Yɛ́mbɔ gébé gebɛɛ́ nyɛ ɛyígé menɔ neba álá bɛɛ́ nyɛ́ sé ne ɛbwɔ́, ɛ́fɛɛ́ ne ályáge nyɛ́ menyɛɛ́ kpékpé né mboó gébé gétúgé depɔré Ɛsɔwɔ.”
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Ama tó neka ɛníne fɔ́ aké, “Ɛ́lɔ́mé fɔ́ nnó muú ágyá ndeé mekɛ ákwɔmé ndeé ɛyi gekwéne. Apyɛgé mbɔ achɔɔ́ ndeé yi mekɛ, ne nkwɔmé yimbɔ ábálé ne gekwénegé ndeé.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Ɛ́lɔ́mé fɔ́ ntó nnó muú ákpa mmɔɔ́ makɛ, áfáné mmu ukwéne unó mmɔɔ́ ɛbi akwyɛɛ́ ne mekɔ menya. Mbɔgé apyɛgé mbɔ gébégé mmɔɔ́ mí makɛ maké mabɛ́ne unó mmɔɔ́ bimbɔ úfúle nyɛ́, mmɔɔ́ magbɛ́légé nyɛ́ mme ne unó mmɔɔ́ uchɔ́gé nyɛ ntó.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 Muú abɔ́ mamfyɛ́ mmɔɔ́ makɛ yɛ́ndégébé mmu unó mmɔɔ́ ɛbí ukɛ.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 Ɛ́pɔ́ kɔkɔge nnó muú yi abeá mɛ́ mányú akí mmɔɔ́ ámá ákwɔ́ré ányúgé mpwa mmɔɔ́. Akɛ́lege wyɛ́ akí mmɔɔ́.”
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.