João 9
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH
1 Ndɛre Jisɔs akɛ́ne ajyɛɛ́, agɛ́ mende fɔ ayi ábyɛné ji amɛ nónómé.
1 Jesus ia caminhando quando viu um homem que tinha nascido cego.
2 Ne baá utɔɔ́ bií agií ji aké, “Ménlɛré, gabo ayi ndé muú apyɛɛ́ ábyɛné mende yina amɛ nónómé? Awuú jimbɔɔ́? Waá ayi mma wuú ne ntɛ wuú.”
2 Os seus discípulos perguntaram: — Mestre, por que este homem nasceu cego? Foi por causa dos pecados dele ou por causa dos pecados dos pais dele?
3 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Amɛ anómé fɔ́ mende yina gétúgé gabo ayi ji apyɛɛ́ wɔ́. Ne ɛ́pɔ́fɔ́ ntó gétúgé gabo ayi mma wuú ne ntɛ wuú ápyɛɛ́. Ábyɛ́ mende yina amɛ nónómé nnó Ɛsɔwɔ alɛ́ré ndɛre utó bi upyɛ́ɛ utɔɔ́ né menyammyɛ wuú.
3 Jesus respondeu:
4 Debɔ mampyɛ utɔɔ́ Átá muú atɔmé me ndɛre bií úlú gbɔɔ́, néndé utuú ugigé yɛ muu akage pyɛ se ubi.
4 Precisamos trabalhar enquanto é dia, para fazer as obras daquele que me enviou. Pois está chegando a noite, quando ninguém pode trabalhar.
5 Tɛ ndɛre me nlú fa mme yina, me nlú geŋgbɔ́ mbaá bɔɔ́ mme.”
5 Enquanto estou no mundo, eu sou a luz do mundo.
6 Ajɔɔ́gé mbɔ akpó matyɛ mme, apyɛ gentwɔtwɔ awaá mende yimbɔ né amɛ
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, fez um pouco de lama com a saliva, passou a lama nos olhos do cego
7 ajɔɔ́ ne ji aké, “Chó shwɔ́né ushu byɛ né gentoógé manaá ɛyigé ákuú nnó Silɔm” (Ula Silɔm utɛné nnó átɔ). Ne mende yimbɔ afɛ́, ashwɔné ushu bií, aké achwɔɔ́, alɔ́ mangɛ́né mbaá.
7 e disse: O cego foi, lavou o rosto e voltou vendo.
8 Ɛpyɛ́gémbɔ, bɔɔ́ abi ájwɔ́lege dachi ama ne ji, ne abi abɔ́ ágɛ́ne mɛ́ ji ndɛre akɔɔ́ dekɔ, ágɛ́gé ji, áké, “Pɔ́ mende ayi ajwɔ́lege na akɔɔ́ dekɔ yɛ́ndégébé na?”
8 Os seus vizinhos e as pessoas que costumavam vê-lo pedindo esmola perguntavam: — Não é este o homem que ficava sentado pedindo esmola?
9 Abifɔ áké, “Ɛlé ji,” abifɔ ntó áké, “Ŋgba muú yimbɔ afú ɛlé fulé.”
9 — É! — diziam alguns. — Não, não é. Mas é parecido com ele! — afirmavam outros. Porém ele dizia: — Sou eu mesmo.
10 Ajɔɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ bimbɔ agií ji áké, “Ɛkɛ nnó ne wɔ ɔlɔ́ɔ mangɛ́?”
10 — Como é que agora você pode ver? — perguntaram.
11 Ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Mende fɔ ayi akámege Jisɔs, ne apyɛ gentwɔtwɔ awaá me né amɛ, ajɔɔ́ ne me aké, chó shwɔ́né ushu byɛ né géntoógé manaá ɛyigé ákuú nnó Silɔm. Njyɛ́gé, nshwɔné ne nlɔɔ́ mbaá maŋgɛ́né.”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez um pouco de lama, passou a lama nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave o rosto.” Então eu fui, lavei o rosto e fiquei vendo.
12 Ne bɔɔ́ bimbɔ agií ji aké, “Mende awú alú fɔ́? Aké ne ɛbwɔ́ me nkaá wɔ́”.
12 — Onde está esse homem? — perguntaram. — Não sei! — respondeu ele.
13 Mende yimbɔ ajɔɔ́gé mbɔ, ákpá ji áfɛ́ mbaá ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi.
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego.
14 Bií bi Jisɔs apyɛ getwɔtwɔ mende yimbɔ alɔɔ́ mbaá mangɛ́né, ɛlé bií uwyaá.
14 O dia em que Jesus havia feito lama e curado o homem da cegueira era um sábado.
15 Ne ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi ntó ama ágií mende yimbɔ ndɛre ɛpyɛ́gé ne ji alɔɔ́ mbaá mangɛ́né. Ne mende yimbɔ agaré ɛbwɔ́ aké, “Awaá me gentwɔtwɔ né amɛ, nshwɔné ushu ba ne nana ngɛ́ne mbaá”.
15 Aí os fariseus também perguntaram como ele tinha sido curado. — Ele pôs lama nos meus olhos, eu lavei o rosto e agora estou vendo — respondeu o homem.
16 Ajɔɔ́gé mbɔ, ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi abifɔ áké, “Mende yina ayi ákuú ji Jisɔs atané fɔ́ mbaá Ɛsɔwɔ wɔ́, néndé ábélégé fɔ́ ɛbɛ́ ɛwé aké muú apyɛ́gé fɔ utɔɔ́ bií uwyaá”.
16 Alguns fariseus disseram: — O homem que fez isso não é de Deus porque não respeita a E outros perguntaram: — Como pode um pecador fazer milagres tão grandes? E por causa disso houve divisão entre eles.
17 Ne áma ágií mende yimbɔ áké, “Ne wɔ mbɔɔ́ ɔjɔɔ́ nnó, gétúgé mende yina ayi apyɛ amɛ jyɛ ánené?”
17 Então os fariseus tornaram a perguntar ao homem: — Você diz que ele curou você da cegueira. E o que é que você diz dele? — Ele é um
18 Yɛ́mbɔ ákpakpa bɔɔ́ Jus ákɛ́légé fɔ́ mankamé nnó ábɔ́ ábyɛ́ mende yina amɛ nónómé ne alɔɔ́ mbaá mangɛ́né. Ákuú mma wuú ne ntɛ wuú.
18 Os líderes judeus não acreditavam que ele tinha sido cego e que agora podia ver. Por isso chamaram os pais dele
19 Áchwɔ́gé ágií ɛbwɔ́ áké, “Maá nyú na? Ɛnyú déké débyɛ́ ji amɛ nónómé? Ɛpyɛ́gé nnó ne ji agɛ́ne nana?”
19 e perguntaram: — Esse homem é filho de vocês? Vocês dizem que ele nasceu cego. E como é que agora ele está vendo?
20 Mma wuú ne ntɛ wuú ágaré ɛbwɔ́ áké, “Ɛsé dékaá nnó gɛ́ maá sé na, débɔ́ débyɛ́ ji amɛ nónómé.
20 Os pais responderam: — Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego.
21 Ne genó ɛyi gépyɛ́gé ne ji alɔɔ́ mangɛ́né mbaá, ɛsé dékaá wɔ́. Yɛɛ́ muú ayi anené ji amɛ, ɛsé dékaágé fɔ́. Gígé jimbɔɔ́ agáré ɛnyú, apɔ́ sé mamane kɔ.”
21 Mas não sabemos como é que ele agora pode ver e não sabemos também quem foi que o curou. Ele é maior de idade; perguntem, e ele mesmo poderá explicar.
22 Ɛbwɔ́ ájɔɔ́ mbɔ gétúgé áfɔɔ́ ákpakpa bɔɔ́ Jus, abi ábɔ́ ajɔɔ́ mɛ́ nnó muú ayi ajɔge nnó Jisɔs alu Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa, áfyɛ́ɛ ji ɛbɛ́ nnó akpɛgé sé né mmu ɛcha mmyɛmenɛne.
22 Os pais disseram isso porque estavam com medo, pois os líderes judeus tinham combinado expulsar da sinagoga quem afirmasse que Jesus era o Messias .
23 Gɛ́ genó ɛyi gepyɛɛ́ mma wuú ne ntɛ wuú ajɔɔ́ áké, “Ji apɔ́ sé mamáné kɔ, gíge jimbɔɔ́ agáré ɛnyú.”
23 Foi por isso que os pais disseram: “Ele é maior de idade; perguntem a ele.”
24 Ne ákpakpa bɔɔ́ Jus áma kuú mende yi amɛ́ abɔ́ ánómé ji, ájɔɔ́ ne ji áké, “Gáré wáwálé wyɛ né mbɛ ushu Ɛsɔwɔ, néndé ɛsé dékaá nnó mende yina alú muú ayi apyɛɛ́ gabo.”
24 Então os líderes judeus chamaram pela segunda vez o homem que tinha sido cego e disseram: — Jure por Deus que você vai dizer a verdade. Nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Ne mende yimbɔ ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Waá ji alú muú ayi apyɛɛ́ gabo ah, waá apɔɔ́ ah, genó gema ɛyigé me nkaá gélú nnó me mbɔ nlú amɛ nónómé ne nana ngɛ́ne mbaá.”
25 Ele respondeu: — Se ele é pecador, eu não sei. De uma coisa eu sei: eu era cego e agora vejo!
26 Ne ágií ji áké, “Apyɛ́ nnó, ne wɔ? Apyɛ nno ne wɔ ɔlɔɔ́ mangɛ́né mbaá?”
26 — O que foi que ele fez a você? Como curou você da cegueira? — tornaram a perguntar.
27 Ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Pɔ́ me mbɔ́ ngáré mɛ́ ɛnyú? Yɛ́mbɔ dékɛ́légé fɔ́ manwú, ulannó ɛnyú dékɛ́légé mámanwú? Ndɔfɔ ɛnyú ntó dékɛ́légé mambɛ́ aŋkwɔlé bií?”
27 O homem respondeu: — Eu já disse, e vocês não acreditaram. Por que querem ouvir isso outra vez? Por acaso vocês também querem ser seguidores dele?
28 Ajɔɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ bimbɔ álɔ manju ji mashyɛ mmyɛ, áké, “Wɔ ne ɔlú menkwɔlé wuú. Ɛsé délú aŋkwɔlé Mosis.
28 Então eles o xingaram e disseram: — Você é que é seguidor dele! Nós somos seguidores de Moisés.
29 Ɛsé dékaá nnó Ɛsɔwɔ ajɔɔ́ nyá mejɔɔ́ ne Mosis, ne ushuú mbaá menya muú yina atané ɛsé dekaá wɔ́.”
29 Sabemos que Deus falou com Moisés; mas este homem, nós nem mesmo sabemos de onde ele é.
30 Mende yimbɔ aké, “Mechɔ́ ɛwé ɛgboó me mmyɛ. Ɛnyú déké dékaá fɔ́ mbaá ayi ji atané wɔ́ yɛ́mbɔ apyɛ me ngɛ́né mbaá.
30 Ele respondeu: — Que coisa esquisita! Vocês não sabem de onde ele é, mas ele me curou.
31 Dékaá nnó Ɛsɔwɔ awuú fɔ́ mmyɛmenɛné bɔɔ́ abi ápyɛɛ́ gabo, yɛ́mbɔ yɛ́ndémuú ayi ánogé Ɛsɔwɔ ne ápyɛ́ɛ unó bi Ɛsɔwɔ ákɛ́lege, Ɛsɔwɔ awuú mmyɛmenɛne jií.
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas ele atende os que o respeitam e fazem a sua vontade.
32 Tɛ mme álɔɔ́ délú danwú nnó muú fɔ ánené ámɛ́ muú ayi ábyɛné ji amɛ́ nónómé.
32 Desde que o mundo existe, nunca se ouviu dizer que alguém tivesse curado um cego de nascença.
33 Mende yina ábɛ́ dantáne mbaá Ɛsɔwɔ mbɔ yɛ genó ji apyɛɛ́ wɔ́.”
33 Se esse homem não fosse enviado por Deus, não teria podido fazer nada.
34 Ajɔɔ́gé mbɔ, áshuú ji meko áké, “Ábyɛ́ wɔ ɔwɛ́ né mmu gabo. Ndé genó wɔ ɔ́kɛ́lege manlɛré ɛsé?” Ájɔɔ́gé mbɔ, áfyɛ́ ji ɛbɛ́ nnó ákpɛ́gé sé mmu ɛcha mmyɛmenɛne.
34 Eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e é você que quer nos ensinar? E o expulsaram da sinagoga.
35 Ne Jisɔs awuúgé nnó afyɛ́ mende yimbɔ ɛbɛ́, akɛlé ji agɛ́, agií ji aké, “Nnó wɔ ɔfyɛ metɔɔ́ ne Maá Ntɛ Mekwaá?”
35 Jesus ficou sabendo que tinham expulsado o homem da sinagoga . Foi procurá-lo e, quando o encontrou, perguntou:
36 Ne mende yimbɔ ashuú ji meko aké, “Ata, Maá Ntɛ Mekwaá ɛlé waá? Garé me mmfyɛ́ metɔɔ́ ne ji.”
36 Ele respondeu: — Senhor, quem é o Filho do Homem para que eu creia nele?
37 Jisɔs ajɔɔ́ ne ji aké, “Wɔ ɔgɛ́ mɛ́ ji nana. Ji ne ajɔɔ́gé mbɔ mejɔɔ́ ne wɔ.”
37 Jesus disse:
38 Mende yimbɔ ajɔɔ́ yɛ́ ne Jisɔs aké, “Ata me mmfyɛ́ metɔɔ́ ne wɔ”, ne anógé ji.
38 — Eu creio, Senhor! — disse o homem. E se ajoelhou diante dele.
39 Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne ji aké, “Me nchwɔ́ fa mme mampyɛ gabo bɔɔ agɛne gbɔgɔnɔ, nnó bɔɔ́, abi álú amɛ nónómé ágɛ́né mbaá ne nnó abi afɛré nnó ɛbwɔ́ ágɛ́ne, abɛ amɛ nónómé.”
39 Então Jesus afirmou:
40 Ajɔɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ ɛkwɔ Farasi abi álú ɛfɛɛ́, áwuú, ágií ji áké, “Ɛsé défɛré nnó wɔ ɔjɔɔ́gé fɔ́ lé ne ɛsé nnó délú ntó amɛ́ nónómé?”
40 Alguns fariseus que estavam com ele ouviram isso e perguntaram: — Será que isso quer dizer que nós também somos cegos?
41 Ne Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛnyú débɔ́ dékámé nnó délú amɛ nónómé mbɔ abɔ ajɔɔ fɔ nno ɛnyu depyɛ gabo wɔ́. Tɛ mbaá ɛnyú déké dégɛ́ne, gabo nyú alá ɛnyú mmyɛ.”
41 — Se vocês fossem cegos, não teriam culpa! — respondeu Jesus. — Mas, como dizem que podem ver, então continuam tendo culpa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.