João 8
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs VC
1 Jisɔs akwɔ́ afɛ ji né Mekwɛ Olif.
1 Dirigiu-se Jesus para o monte das Oliveiras.
2 Ne bií ujyágé ji ama kéré meso né dachi ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ. Gejamégé bɔɔ́ áchwɔ́ anɔ ji mme ne ajwɔlé ka alɔ́ manlɛ́régé ɛbwɔ́.
2 Ao romper da manhã, voltou ao templo e todo o povo veio a ele. Assentou-se e começou a ensinar.
3 Ndɛre ji ajɔɔ́gé, anlɛ́ré mabɛ́ Ɛsɔwɔ ne ɛkwɔ́ bɔɔ́ Farasi áchwɔ́ ne mendée ayi akwené ulɔ. Áchoó ji né mbɛ ushuú bɔɔ́ ako abi álú ɛfɛɛ́.
3 Os escribas e os fariseus trouxeram-lhe uma mulher que fora apanhada em adultério.
4 Áké ne Jisɔs, “Ménlɛré, ɛsé dépyɛ mendée yina nkane akwéne ulɔ.
4 Puseram-na no meio da multidão e disseram a Jesus: Mestre, agora mesmo esta mulher foi apanhada em adultério.
5 Ásá né mmu ŋwɛ mabɛ́ Mosis nnó ábɔ́ manwá gefɔgé mendée yina ne mataá. Ne wɔ ɔjɔɔ́ nnó?”
5 Moisés mandou-nos na lei que apedrejássemos tais mulheres. Que dizes tu a isso?
6 Nkwɛ́ yi ɛbwɔ́ agií mbɔ ɛlé metaá né ɛbwɔ́ ápɛné nnó Jisɔs akwegé, ɛbwɔ́ ágɛ́ meti manjɔɔ́ nnó apyɛ gyɛɛ́.
6 Perguntavam-lhe isso, a fim de pô-lo à prova e poderem acusá-lo. Jesus, porém, se inclinou para a frente e escrevia com o dedo na terra.
7 Ndɛre ɛbwɔ́ álú ágigé wyɛ ji gigé, Jisɔs anyaá mmyɛ mfaá aké ne ɛbwɔ́, “Mbɔgé muú nyú fɔ alú dampyɛ gabo, abɔ́ mbɛ abɔ́ ntaá ató ji.”
7 Como eles insistissem, ergueu-se e disse-lhes: Quem de vós estiver sem pecado, seja o primeiro a lhe atirar uma pedra.
8 Ajɔɔ́gé mbɔ, ama byɛ́le mme asamé genó ne ɛnɔɔ́ ɛbwɔ wuú.
8 Inclinando-se novamente, escrevia na terra.
9 Bɔɔ́ abi achwɔɔ́ ne mendée yimbɔ, áwuúgé nkane Jisɔs ajɔɔ́, alɔ manjyɛ ama ama. Bɔɔ́ kpakpa ne ábɔɔ́ mbɛ alɔɔ́ manjyɛ. Afɛ́ kpá ályá mendée yimbɔ tɛ́né né mbɛ ushuú Jisɔs.
9 A essas palavras, sentindo-se acusados pela sua própria consciência, eles se foram retirando um por um, até o último, a começar pelos mais idosos, de sorte que Jesus ficou sozinho, com a mulher diante dele.
10 Jisɔs anyaá mmyɛ mfaá aké ne mendée yimbɔ, “Bɔɔ́ bimbɔ alɛ́? Nnó yɛɛ́ muú fɔ ajɔɔ́ nnó wɔ nkwe mpa wɔ́?”
10 Então ele se ergueu e vendo ali apenas a mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão os que te acusavam? Ninguém te condenou?
11 Mendée yimbɔ ashuú ji meko aké, “Ata yɛɛ́ muú ajɔɔ́ wɔ́.” Ajɔɔ́gé mbɔ, Jisɔs ajɔɔ́ yɛ́ aké, “Yɛ́ me ntó mpyɛɛ́ wɔ genó, chó, ɔpyɛgé sé gabo.”
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor. Disse-lhe então Jesus: Nem eu te condeno. Vai e não tornes a pecar.
12 Ɛwyágé Jisɔs ama jɔɔ́ ne ɛkwɔ bɔɔ bimbɔ aké, “Me nlú geŋbɔ́ mbaá bɔɔ́ mme, muú yi akwɔ́lege me, akɛ́né fɔ́ né gemua, agɛ́ne nyɛ lé geŋgbɔ́ ɛyi gechyɛge geŋwá.”
12 Falou-lhes outra vez Jesus: Eu sou a luz do mundo; aquele que me segue não andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 Ne ɛkwɔ́ bɔɔ́ Farasi áké ne ji, “Gɛ́ yɛ́ nkane ɔtɛné ntɛ́sɛ́ né gemɛ jyɛ, ɛbyɛnnó depɔ ɛtiré wɔ ɔgárege mbɔ delu detu.”
13 A isso, os fariseus lhe disseram: Tu dás testemunho de ti mesmo; teu testemunho não é digno de fé.
14 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Yɛ́ me ntɛ́né lé ntɛ́sé né gemɛ ya, depɔ ɛtiré me ngarege mbɔ dépɔ́ fɔ́ detu, néndé me nkaáge mbaá ayi ntané ne mbaá ayi njyɛ́ɛ. Yɛ́mbɔ ɛnyú dékaágé fɔ mbaá ayi ntané, yɛ́ mbaá ayi njyɛɛ́ dékaágé.
14 Respondeu-lhes Jesus: Embora eu dê testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é digno de fé, porque sei de onde vim e para onde vou; mas vós não sabeis de onde venho nem para onde vou.
15 Ɛnyú dechɛrege depɔ ndɛre akwaá áchɛ́rege, me nchɛ́régé yɛɛ́ mechɔ́ muú fɔ.
15 Vós julgais segundo a aparência; eu não julgo ninguém.
16 Ne yɛɛ́ ɛbɛ́lé nnó nchɛrégé, uchɛ́chɛ́re ba úlú cho néndé nchɛ́régé fɔ́ me mbií, Ntɛ wa muú atɔmé me alú ne me.
16 E, se julgo, o meu julgamento é conforme a verdade, porque não estou sozinho, mas comigo está o Pai que me enviou.
17 Ásá né mmu mabɛ́ nyú nnó bɔ ntɛ́sé apeá ájɔɔ́gé genó gema, ɛbyɛ́nnó mechɔ́ ɛwémbɔ ɛpɔ fɔ detú.
17 Ora, na vossa lei está escrito: O testemunho de duas pessoas é digno de fé {Dt 19,15}.
18 Me ntɛné ntɛ́sé né gemɛ ya, ne Ntɛ wa muú atɔmé me alú ntó ntɛ́sé wa.”
18 Eu dou testemunho de mim mesmo; e meu Pai, que me enviou, o dá também.
19 Ajɔɔ́gé mbɔ, ɛbwɔ́ ágií yɛ́ ji aké, “Ntɛ wyɛ alú ɛfɔ́?” Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛsé ne ntɛ wa yɛɛ́ muú ayi ɛnyú dékágé ápɔ́. Mbɔgé ɛnyú debɔ dékaá me, mbɔ dékaá ntó Ntɛ wa.”
19 Perguntaram-lhe: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não conheceis nem a mim nem a meu Pai; se me conhecêsseis, certamente conheceríeis também a meu Pai.
20 Jisɔs abɔ́ ajɔɔ́gé depɔ ɛtiré na gébégé ji álɛ́rege bɔɔ́ né dachi ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ kwɔ́kwɔ́lé ne mbaá ayi ábélege makwa ayi áfyɛ́ɛ ŋka Ɛsɔwɔ wyɛ. Yɛ́mbɔ yɛɛ́ muú ayi apyɛné ji apɔ́ néndé gébé jií gélú dankwɔ́né.
20 Estas palavras proferiu Jesus ensinando no templo, junto aos cofres de esmola. Mas ninguém o prendeu, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 Ɛwyágé Jisɔs ama jɔɔ́ ne ɛkwɔ́ bɔɔ́ bimbɔ aké, “Me njyɛ nyɛ mbaá fɔ, ɛnyú dékɛlégé nyɛ me dégɛ́né, ne dégbóo nyɛ né mmu gabo ɛnyú. Ne mbaá ayi me njyɛ́ɛ ɛnyú dékaágé chwɔ́ fɔ́ wyɛ.”
21 Jesus disse-lhes: Eu me vou, e procurar-me-eis e morrereis no vosso pecado. Para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 Ákpakpa bɔɔ́ Jus áwuúgé mbɔ ágií atɛ áké, “Nnó ájyɛ wá nyɛ gemɛ jií waá? Mbɔgé mbɔ fɔ́ wɔ́, ula bi ji ajɔɔ́gé nnó ‘mbaá ayi ji ajyɛ nyɛ ɛsé dékaágé jyɛ́ɛ wyɛ utɛné nnó?’”
22 Perguntavam os judeus: Será que ele se vai matar, pois diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir?
23 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛnyú détané fa mme yina, me ntané mfaánebuú, ɛnyú délú bɔɔ́ mme, me mpɔ́ fɔ́ muú mme.
23 Ele lhes disse: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima. Vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 Gɛ́ ula bi mbɔ́ njɔɔ́ ne ɛnyú nnó, dégbóo nyɛ né mmu gabo nyú. Ne mbɔgé ɛnyú délá kamé nnó, ‘Me Nlú Muu ayi Me Nké Nlú wɔ́, dégbóo nyɛ né mmu gabo nyú wáwálé.’”
24 Por isso vos disse: morrereis no vosso pecado; porque, se não crerdes o que eu sou, morrereis no vosso pecado.
25 Ɛbwɔ́ ágií yɛɛ́ ji áké, “Wɔ ɔlú waá?” Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me nlú muú yi mbɔ́ ngárege mɛ́ ɛnyú tɛ gachií nnó nlú.
25 Quem és tu?, perguntaram-lhe eles então. Jesus respondeu: Exatamente o que eu vos declaro.
26 Nwya gejamégé unó bi njɔɔ́gé ulɛ́rege nnó ɛnyú dékwé mpa. Yɛ́mbɔ muú ayi atɔmé me ajɔɔ́gé wáwálé ne genó ɛyigé nwúgé ɛta wuú géji ne ngárege bɔɔ́ mme.”
26 Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a vosso respeito, mas o que me enviou é verdadeiro e o que dele ouvi eu o digo ao mundo.
27 Ndɛre Jisɔs abɔ ajɔge mbɔ ɛbwɔ́ ábɔ́ akaá fɔ́ nnó ajɔɔ́gé mbɔ atome lé ne Ntɛ wuú wɔ́.
27 Eles, porém, não compreenderam que ele lhes falava do Pai.
28 Ne Jisɔs ajɔɔ́ yɛ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Gébégé abwɛge nyɛ me Maá Ntɛ Mekwaá né mfaa, gébé ɛyigémbɔ ne dékáage nyɛ nnó, ‘Me Nlú Muú ayi Me Nké Nlú’ ne dékaáge nyɛ ntó nnó me njɔge fɔ́ genó gefɔ́ né ushu ushu ba, mpyɛ lé ɛyigé Ntɛ wa alɛré me nnó mpyɛ.
28 Jesus então lhes disse: Quando tiverdes levantado o Filho do Homem, então conhecereis quem sou e que nada faço de mim mesmo, mas falo do modo como o Pai me ensinou.
29 Ne ji muú atɔmé me alú ne me, alyaá fɔ́ me mbií wɔ́ néndé mpyɛ unó bi ujigé ji metɔɔ́.”
29 Aquele que me enviou está comigo; ele não me deixou sozinho, porque faço sempre o que é do seu agrado.
30 Ne gejámé bɔɔ́ abi áwuú ndɛre Jisɔs ajɔɔ́gé unó bina ákamé nnó úlú wáwálé.
30 Tendo proferido essas palavras, muitos creram nele.
31 Jisɔs ajɔɔ́ ne bɔɔ́ Jus abi ákamé ne ji aké, “Dégbarégé amu né unó bi nlɛrege ɛnyú, débɛ aŋkwɔlé ba wáwálé.
31 E Jesus dizia aos judeus que nele creram: Se permanecerdes na minha palavra, sereis meus verdadeiros discípulos;
32 Ne dékáage nyɛ wáwálé ne wáwálé, yimbɔ apyɛ nyɛ ɛnyú dela mmyɛmmyɛ nyu.”
32 conhecereis a verdade e a verdade vos livrará.
33 Ɛbwɔ́ ashuú ji meko áké, “Ɛsé délú upyáne Abraham ne délú dambɛ́ afwɛ́ ɛta muú fɔ, ulannó wɔ ɔké ɛsé détanege nyɛ né ɛfwyale.”
33 Replicaram-lhe: Somos descendentes de Abraão e jamais fomos escravos de alguém. Como dizes tu: Sereis livres?
34 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó, yɛ́ndémuú ayi apyɛ́ɛ gabo, abwɔlé mefwɛ́ gabo.
34 Respondeu Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo homem que se entrega ao pecado é seu escravo.
35 Ne mefwɛ́ alaá fɔ́ né ula gepú ɛyigé ji akpane défwɛ́ wyɛ tɛ kwyakwya ɛlé maá mbɔɔ́ gepú ne ala.
35 Ora, o escravo não fica na casa para sempre, mas o filho sim, fica para sempre.
36 Nkane ɛlúmbɔ, mbɔgé Maá apyɛge wɔ ɔlage mmyɛmmyɛ jyɛɛ, ɛbyɛ́nnó ɔla mmyɛmmyɛ jyɛ wawale.
36 Se, portanto, o Filho vos libertar, sereis verdadeiramente livres.
37 Me nkaá nnó ɛnyú délú upyáne Abraham. Yɛ́mbɔ dékɛlégé manwá me néndé ɛnyú debɔɔ́ fɔ gébé ne mekomejɔɔ́ wa chacha wɔ́.
37 Bem sei que sois a raça de Abraão; mas quereis matar-me, porque a minha palavra não penetra em vós.
38 Me ngarege ɛnyú genó ɛyigé me ngɛné mbaá Ntɛ wa, ɛnyú dépyɛ́ɛ lé genó ɛyigé ntɛ nyú agaré ɛnyú.”
38 Eu falo o que vi junto de meu Pai; e vós fazeis o que aprendestes de vosso pai.
39 Bɔɔ́ Jus bimbɔ ashuú ji meko áké, “Abraham alú gekwéne ntɛ sé.” Ájɔɔ́gé mbɔ Jisɔs aké ne ɛbwɔ́, “Mbɔgé ɛnyú débɔ́ débɛ́ upyáne Abraham wáwálé, mbɔ́ dépyɛ́ɛ unó bi ji abɔ́ apyɛɛ́.
39 Nosso pai, replicaram eles, é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se fôsseis filhos de Abraão, faríeis as obras de Abraão.
40 Yɛ́mbɔ ɛnyú dékɛlege manwá me ayi ngárege ɛnyú mekomejɔɔ́ ayi wáwálé, ayi nwuú ne Ɛsɔwɔ. Abraham abɔ́ apyɛɛ́ fɔ́ mbɔ wɔ́.
40 Mas, agora, procurais tirar-me a vida, a mim que vos falei a verdade que ouvi de Deus! Isso Abraão não o fez.
41 Ɛnyú depyɛ́ɛ genó ɛyigé ntɛ nyú apyɛ́ɛ.”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Retrucaram-lhe eles: Nós não somos filhos da fornicação; temos um só pai: Deus.
42 Ájɔɔ́gé mbɔ, Jisɔs aké ne ɛbwɔ́, “Mbɔgé Ɛsɔwɔ abɔ́ ábɛ́ Ntɛ nyú wáwálé, mbɔ́ dégbóo ne me néndé ntané ɛta wuú ne nchwɔ́ fa. Nchwɔɔ́ fɔ́ fa né ushu ushu ba wɔ́, ji ne atɔmé me.
42 Jesus replicou: Se Deus fosse vosso pai, vós me amaríeis, porque eu saí de Deus. É dele que eu provenho, porque não vim de mim mesmo, mas foi ele quem me enviou.
43 Ɛpyɛnnó ne ɛnyú delá kaágé genó ɛyigé me njɔɔ́gé? Ndɔfɔ ɛlé délá kɛ́légé manwú genó ɛyigé me njɔɔ́ge.
43 Por que não compreendeis a minha linguagem? É porque não podeis ouvir a minha palavra.
44 Ntɛ nyú ɛlé danchomeló, ɛnyú dékɛlege lé mampyɛ́gé unó bi ujigé ji metɔɔ́. Tɛ ula ulɔɔ́ geŋwá jií, ji alú lé muú ayi awáne bɔɔ́, ne akií fɔ genó ɛyi gélú wáwálé, néndé jimbɔɔ́ ajɔɔ́gé fɔ́ wáwálé. Áke abyɔge gebyɔ akwɔlege lé gepɔ jií, néndé gebyɔ geko gelɔ ne ji.
44 Vós tendes como pai o demônio e quereis fazer os desejos de vosso pai. Ele era homicida desde o princípio e não permaneceu na verdade, porque a verdade não está nele. Quando diz a mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Ɛlé me ngarege genó ɛyi gélú wáwálé, ɛnyú dekámégé fɔ́ ne genó ɛyigé me njɔɔ́gé.
45 Mas eu, porque vos digo a verdade, não me credes.
46 Nnó muu nyu fɔ akage gare yɛ gabo ayi me mpyɛɛ? Ne mbɔgé me ngarege ɛnyú genó ɛyi gélu wáwálé, ulannó ɛnyu déla dékámégé ne me?
46 Quem de vós me acusará de pecado? Se vos falo a verdade, por que me não credes?
47 Yɛ́ndémuú ayi alu muu Ɛsɔwɔ, awúu genó ɛyigé Ɛsɔwɔ ajɔɔ́gé. Ɛlú wáwálé nnó ɛnyú depɔ́ fɔ́ baá Ɛsɔwɔ, gɛ́ ula bi ɛnyú délá wuú fɔ́ me mbɔ.”
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus, e se vós não as ouvis é porque não sois de Deus.
48 Ajɔɔ́gé mbɔ, ákpakpa bɔɔ́ Jus áshuú ji meko áké, “Ɛsé depɔ́ fɔ́ gyɛ manjɔɔ́ nnó wɔ ɔlu muú Samariya ne melo nchyɛ achyɛge wɔ ɛfwyale.”
48 Responderam então os judeus: Não dizemos com razão que és samaritano, e que estás possesso de um demônio?
49 Ne Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Meló nchyɛ achyɛge fɔ́ me ɛfwyale. Me nnogé Ntɛ wa yɛ́mbɔ ɛnyú dénógé fɔ́ me.
49 Respondeu-lhes Jesus: Eu não estou possesso de demônio, mas honro a meu Pai. Vós, porém, me ultrajais!
50 Me mpyɛɛ́ fɔ́ unó nnó bɔɔ́ áfɛɛ́gé me, yɛ́mbɔ muú alú wyɛ ayi afɛ́ge me. Ji ne alú muú ayi asɔ́ɔ mpa bɔɔ́.
50 Não busco a minha glória. Há quem a busque e ele fará justiça.
51 Ne me ngarege ɛnyú wáwálé nnó muú ayi ábélege mekomejɔɔ́ ayi me nlɛrege agboó fɔ́ chacha.”
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá jamais a morte.
52 Ajɔɔ́gé mbɔ bɔɔ́ Jus áké, “Nana ɛsé dékaá nnó ɔmée gebwɔ́ wáwálé. Abraham agbó wyɛ ndɛre bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ abifɔ agbóo, wɔ ɔké mbɔgé muú abelégé unó bi wɔ ɔlɛ́rege agboó fɔɔ́?
52 Disseram-lhe os judeus: Agora vemos que és possuído de um demônio. Abraão morreu, e também os profetas. E tu dizes que, se alguém guardar a tua palavra, jamais provará a morte...
53 Nnó wɔ ɔŋeá gemɛ ɔpwɔ ntɛsé Abraham ayi agbóo wa nnó? Bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ntó agbóo, wɔ ɔfɛré nnó ɔlú waá?”
53 És acaso maior do que nosso pai Abraão? E, entretanto, ele morreu... e os profetas também. Quem pretendes ser?
54 Ne Jisɔs ashuú ntó ɛbwɔ́ meko aké, “Mbɔgé me nfɛ́ɛgé gemɛ ɛyá, ufɛfɛ́ɛ ɛbimbɔ unó mme detú. Muú ayi afɛ́ɛge me ɛlé Ntɛ wa muú ɛnyú désɛlé nnó alú Ɛsɔwɔ nyú.
54 Respondeu Jesus: Se me glorifico a mim mesmo, a minha glória não é nada; meu Pai é quem me glorifica, aquele que vós dizeis ser o vosso Deus
55 Yɛ́ ɛlé ɛnyú délá dékaá yɛɛ́ ji kaŋka wɔ́. Me nkáge ji. Mbɔgé me njɔ́gé nnó nkaágé fɔ́ ji, ɛbyɛnnó me nlú muú gebyɔ nkane ɛnyú. Me nkaá ji wáwálé, ne nwúu ne ji.
55 e, contudo, não o conheceis. Eu, porém, o conheço e, se dissesse que não o conheço, seria mentiroso como vós. Mas conheço-o e guardo a sua palavra.
56 Ntɛ nyú Abraham abɔɔ́ mɛ́ mbɛ akaá nnó, me nchwɔ́ɔ nyɛ ne metɔɔ ɛgɔ ji. Agɛge mbɔ metɔɔ́ ɛgɔ ji dɔɔ́.”
56 Abraão, vosso pai, exultou com o pensamento de ver o meu dia. Viu-o e ficou cheio de alegria.
57 Ne bɔɔ́ Jus áshuú meko áké, “Ɔlú dankwɔ́ne yɛ́ usaá aŋmɛ upeá meso ɛfya, ɔpyɛmbɔ nnó ne ɔkaá Abraham.”
57 Os judeus lhe disseram: Não tens ainda cinqüenta anos e viste Abraão!...
58 Ne Jisɔs aké, “Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó, gemɛ́gé nnó ábyɛ́ Abraham, me nlú.”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: antes que Abraão fosse, eu sou.
59 Ajɔɔ́gé mbɔ, ɛbwɔ́ abɔ́ mataá nnó ató ji, yɛ́mbɔ Jisɔs abií atané né mmu ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ.
59 A essas palavras, pegaram então em pedras para lhas atirar. Jesus, porém, se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.