João 1
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NVT
1 Gemɛgé nnó mme yina alɔ, mekomejɔɔ́ abɔ alú mɛ. Mekomejɔɔ́ yimbɔ abɔ alu ne Ɛsɔwɔ ne mekomejɔɔ́ yimbɔ abɔ alu Ɛsɔwɔ.
1 No princípio, aquele que é a Palavra já existia. A Palavra estava com Deus, e a Palavra era Deus.
2 Abɔ́ alú mɛ́ ne Ɛsɔwɔ tɛ́ ula ulɔɔ́.
2 Ele existia no princípio com Deus.
3 Unó uko ɛbi Ɛsɔwɔ akwyɛɛ́ ukɛ́ ne ji. Ji ábɛ́ dampɔ, mmbɔ yɛ́ geno gema gepɔ.
3 Por meio dele Deus criou todas as coisas, e sem ele nada foi criado.
4 Mekomejɔɔ́ yimbɔ ne awyaa geŋwá. Ne geŋwá ɛyigémbɔ gelú lé geŋgbɔ mbaá akwaá.
4 Aquele que é a Palavra possuía a vida, e sua vida trouxe luz a todos.
5 Geŋgbɔ ɛyigémbɔ gegɛnégé né mmu gemmua, yɛ́mbɔ gemua gékágé kweré gejí.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão nunca conseguiu apagá-la.
6 Ɛsɔwɔ abɔ́ atɔ mende fɔ ayi ákuú ji nnó Jɔn,
6 Deus enviou um homem chamado João
7 Jɔn achwɔ́ ndɛre ntɛsɛ, mangaré akwaá genó ɛyigé geŋgbɔ ɛyigémbɔ gelú, nnó ɛbwɔ́ awú áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne gejí.
7 para falar a respeito da luz, a fim de que, por meio de seu testemunho, todos cressem.
8 Jimbɔɔ́ apɔ́fɔ́ geŋgbɔ́ ɛyigémbɔ, achwɔ́ lé nkane ntɛsɛ mampyɛ akwaá ákaá geŋgbɔ́ ɛyigémbɔ.
8 Ele não era a luz, mas veio para falar da luz.
9 Geŋgbɔ ɛyigé wáwálé, ɛyi gegɛnégé mbaá yɛ́ndémuú, gebɔ gechwɔɔ́ fa né mme.
9 Aquele que é a verdadeira luz, que ilumina a todos, estava chegando ao mundo.
10 Ji abɔ́ alú fa mme, ne yɛ́ ɛlé mme ayi Ɛsɔwɔ akwyɛ akɛné ne jí, bɔɔ́ mme akaá fɔ́ ji wɔ́.
10 Veio ao mundo que ele criou, mas o mundo não o reconheceu.
11 Ji achwɔ́ né melɔ wuú, bɔɔ́ melɔ wuú ásɛ́ fɔ́ jí wɔ.
11 Veio a seu próprio povo, e eles o rejeitaram.
12 Yɛ́mbɔ bɔɔ́ ako abi ásɛ́lé ji, áfyɛɛ́ matɔɔ́ ne ji, áchyɛɛ́ ɛbwɔ́ ɛbwɔnyɛ mambɛ baá Ɛsɔwɔ.
12 Mas, a todos que creram nele e o aceitaram, ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Gefɔɔ́ ɛyigé ábyɛ́né ɛbwɔ́, gepɔ́fɔ́ ndɛre akwaá ábyɛne baá. Ne ɛpɔ́fɔ́ ntó ndɛre akwaá ákɛlegé, ɛpɔ́fɔ́ ntó ndɛre ntɛ akɛlege. Nebyɛne bwɔ́ netane mbaá Ɛsɔwɔ.
13 Estes não nasceram segundo a ordem natural, nem como resultado da paixão ou da vontade humana, mas nasceram de Deus.
14 Mekomejɔɔ́ yimbɔ, abwɔlé mekwaá, ajwɔle fa mme ne ɛse, alɛre galɔ́gálɔ́ ayi apwɔ amu ne ajɔ́gé depɔ ɛtire delú wáwálé. Degɛ́ ɛnoge ɛwé ji awyaá, ɛwé ji asɛ́le mbaá Ntɛ wuú ndɛre danchi Maá.
14 Assim, a Palavra se tornou ser humano, carne e osso, e habitou entre nós. Ele era cheio de graça e verdade. E vimos sua glória, a glória do Filho único do Pai.
15 Jɔn agarege bɔɔ́ geno ɛyigé ji agɛne getóme ne Jisɔs, ajɔ́gé keŋke aké, “Gɛgé muú ayi njɔɔ́gé nya nnó, ‘Ji ayi achwɔɔ́ mbɔ me meso apwɔ́ me, néndé gemɛgé nnó ábyɛ́ me, ji abɔ alu mɛ́.’”
15 João deu testemunho dele quando disse em alta voz: “Este é aquele a quem eu me referia quando disse: ‘Alguém virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’”.
16 Ne gétúgé galɔ́gálɔ́ wuú apyɛ ɛse ako debɔ́ nebɔ matimati.
16 De sua plenitude todos nós recebemos graça sobre graça.
17 Mabɛ́ Ɛsɔwɔ akɛ́ ne Mosis yɛ́mbɔ galɔ́gálɔ́ ne wáwálé ákɛ ne Jisɔs Kras.
17 Pois a lei foi dada por meio de Moisés, mas a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Yɛ́ muú ama ayi agɛne mɛ Ɛsɔwɔ apɔ́ ɛkose danchi maá wuú. Ji alu ntó ɛke Ɛsɔwɔ. Ji ayi alu fií ne ntɛ wuú ne apyɛ bɔɔ́ akaá gefɔɔ́ ɛyigé ntɛ alu.
18 Ninguém jamais viu a Deus, mas o Filho único, que mantém comunhão íntima com o Pai, o revelou.
19 Ákpakpa bɔɔ́ Jus né Jɛrosalɛ átɔ ámpyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ ne ámpoó ámpyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ nnó áchwɔ́ ágií Jɔn nnó ji alú waá? Agigé mbɔ,
19 Este foi o testemunho de João quando os líderes judeus enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para lhe perguntar: “Quem é você?”.
20 Jɔn ashya fɔ́ mangaré ɛbwɔ́ wáwálé wɔ́. Gɛ na ne ji agare, aké “Me mpɔ́fɔ́ Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.”
20 Ele respondeu com toda franqueza: “Eu não sou o Cristo”.
21 Ágí ji áké, “Ne wɔ ɔlu waá? Nnó wɔ ɔlu ɛlé Ɛlija.” Ne Jɔn ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ngba me mpɔ́.” Áma ágií ji áké, “Nnó wɔ ɔlu muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ?” Ama ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ngba.”
21 “Então quem é você?”, perguntaram eles. “É Elias?” “Não”, respondeu ele. “É o Profeta por quem temos esperado?” “Não.”
22 Áké, “Wɔ ɔlu waá yɛɛ́, shuú ɛsé meko ayi dejyɛ garé bɔɔ́ abi atɔmé ɛsé. Wɔ mbɔɔ́ ɔké ɔlu waá?”
22 “Afinal, quem é você? Precisamos de uma resposta para aqueles que nos enviaram. O que você tem a dizer de si mesmo?”
23 Ne Jɔn ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me nlu meko muú fɔ́ ayi ábɛ́ne né mashwɔne nnó, nyage meti Ata ɛbɛ cho; mbɔ ne Asaya muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ abɔ ajɔɔ́.”
23 João respondeu com as palavras do profeta Isaías: “Eu sou uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor!’”.
24 Bɔɔ́ dentɔɔ́ bina álu ntó ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi,
24 Então os fariseus que tinham sido enviados
25 Ne ágií Jɔn áké, “Ulannó wɔ ɔwyagé bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ mbɔgé ɔpɔ́fɔ́ Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa, yɛ́ ɛlé Ɛlija yɛ́ ɛbɛ́ ɛlé muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ayi abɔ agare nnó achwɔɔ́?”
25 lhe perguntaram: “Se você não é o Cristo, nem Elias, nem o Profeta, que direito tem de batizar?”.
26 Jɔn ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me, nwyage ɛnyú ne manaá Ɛsɔwɔ mamímamí, yɛ́mbɔ muú fɔ alú fa metɔɔ́ metɔɔ́ ɛnyú ayi délá kágé ji.
26 João lhes disse: “Eu batizo com água, mas em seu meio há alguém que vocês não reconhecem.
27 Achwɔɔ́ mbɔ me meso, me nkwané yɛ́ muú ayi akágé manyií unó uka ɛbií wɔ́.”
27 Embora ele venha depois de mim, não sou digno de desamarrar as correias de sua sandália”.
28 Unó bi na uko upyɛ né melɔ Bɛtani né ɛgbɛ́ ɛbɛɛ́ Jodan mbaá Jɔn awyagé bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ.
28 Esse encontro aconteceu em Betânia, um povoado a leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Bií ujyagé Jɔn agɛ́ ndɛre Jisɔs achwɔ́ɔ ɛta wuú, aké, “Gɛgé maá ɛgɔŋme Ɛsɔwɔ ayi akpáné gabo akwaá fa mme.
29 No dia seguinte, João viu Jesus caminhando em sua direção e disse: “Vejam! É o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Ji ne me mbɔ njɔɔ́ge ntome ne ji nnó, ‘Muú fɔ achwɔ́ɔ mbɔ me meso ayi apwɔɔ́ me néndé gemɛ́ge nnó ábyɛ́ me ji abɔ́ alu mɛ́.’
30 Era a ele que eu me referia quando disse: ‘Um homem virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’.
31 Me mbɔɔ́, mbɔ nkaá fɔ́ ji wɔ́. Yɛ́mbɔ ula bi me nwyagé bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ úlú ɛlé mampyɛ bɔɔ́ Isrɛli akaá ji.”
31 Eu não o conhecia, mas vim batizando com água para que ele fosse revelado a Israel”.
32 Ne Jɔn agaré bɔɔ́ geno ɛyigé ji agɛne, aké, “Ngɛ́ Mendoó Ukpea ndɛre ɛtané mfaánebuú ɛké gepwine ɛchwɔ́ tɛ́ne ji mmyɛ.
32 Então João deu o seguinte testemunho: “Vi o Espírito Santo descer do céu na forma de uma pomba e permanecer sobre ele.
33 Me mbɔɔ́, nkaá fɔ ji wɔ́, yɛ́mbɔ muú ayi atɔmé me nnó nwyaá bɔɔ́ manaá agaré me aké, ‘Muú ayi ɔgɛné Mendoó Ukpea ɛ́shúlege ɛtɛné ji mmyɛ, ji yi mbɔ ne alú muú ayi awyagé bɔɔ́ ne Mendoó Ukpea.’
33 Eu não sabia quem ele era, mas, quando Deus me enviou para batizar com água, disse-me: ‘Aquele sobre o qual você vir o Espírito descer e permanecer, esse é o que batizará com o Espírito Santo’.
34 Me ngɛ́ ndɛre ɛpyɛmbɔ ne Jisɔs, ne ngarege ɛnyú nnó ji alú Maá Ɛsɔwɔ.”
34 Eu vi isso acontecer e, portanto, dou testemunho de que ele é o Filho de Deus”.
35 Bií ɛbifɔ́ ujyágé, Jɔn ama atɛné ɛfɛɛ́ ne baá utɔɔ́ bií apea.
35 No dia seguinte, João estava novamente com dois de seus discípulos.
36 Ndɛre agɛ́ne Jisɔs akɛne ajyɛ, ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bií aké, “Gɛ́gé maá ɛgɔŋme gepɛgé Ɛsɔwɔ mbɔ.”
36 Quando viu Jesus passar, olhou para ele e declarou: “Vejam! É o Cordeiro de Deus!”.
37 Ne baá utɔɔ́ bií bimbɔ apeá áwúgé ndɛre Jɔn ajɔɔ́ mbɔ, ákwɔlé Jisɔs.
37 Ao ouvirem isso, os dois discípulos de João seguiram Jesus.
38 Jisɔs ábwɔ́légé ushu meso agɛ́ ɛbwɔ́ ndɛre akwɔlégé ji, ágií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dekɛlégé ndé?” Ɛbwɔ́ aké ne ji “Rabi wɔ ɔjwɔlege ɛfɔ́” (Ula Rabi utɛne nnó menlɛré).
38 Jesus olhou em volta e viu que o seguiam. “O que vocês querem?”, perguntou. Eles responderam: “Rabi (que significa ‘Mestre’), onde o senhor está hospedado?”.
39 Aké ne ɛbwɔ́, “Chwɔ́ge dégɛ́ mbaá ayi me njwɔlege.” Ɛbwɔ́ ákwɔlé yɛ́ ji ájyɛ gɛ́ mbaá awu, álá ɛwú ábɛlé ne ji bií bimbɔ. Gébé ɛyigémbɔ gébɔ́ gélú káláŋká ɛni né nkwale.
39 “Venham e vejam”, disse ele. Eram cerca de quatro horas da tarde quando o acompanharam até o lugar onde Jesus estava hospedado, e passaram o resto do dia com ele.
40 Ne baá utɔɔ́ bina apeá abi áwuú ndɛre Jɔn ajɔɔ́ ákwɔlé Jisɔs, ama ɛle Andru meŋmo Simun Pita.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que ouviram o que João tinha dito e seguiram Jesus.
41 Andru abɔ́ mbɛ akɛlé meŋmo wuú Simun. Agɛ́gé ji, agaré ji aké, “Ɛsé degɛ́ Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.” Mabɔ ami na, malu wyɛ mabɔ mami mamaá ne Kras.
41 André foi procurar seu irmão, Simão, e lhe disse: “Encontramos o Messias (isto é, o Cristo)”.
42 Asɛ́ yɛ́ Simun afɛ́ mbaá Jisɔs ne Jisɔs apɛ́ ji domeé, aké, “Wɔ ɔkamege Simun maá Jɔn, akuú nyɛ ntó wɔ nnó Sɛfas.” Sɛfas alu wyɛ mabɔ mami mamaá ne Pita. (Ula Pita utɛne nnó ɛtárávɛ́.)
42 Então André levou Simão para conhecer Jesus. Olhando para ele, Jesus disse: “Você é Simão, filho de João, mas será chamado Cefas (isto é, Pedro)”.
43 Bií ɛbifɔ ujyagé, Jisɔs akpome mmyɛ manjyɛ Galilií, ndɛre ajyɛɛ́ agɛ́ Filip, ajɔɔ́ ne ji aké, “Kwɔlé me.”
43 No dia seguinte, Jesus decidiu ir à Galileia. Encontrou Filipe e lhe disse: “Siga-me”.
44 Filip ntó atané Bɛtsada maá melɔ ayi Andru ɛbwɔ́ ne Pita atane wyɛ.
44 Filipe era de Betsaida, cidade natal de André e Pedro.
45 Filip akɛle Nataniɛl. Agɛ́gé ji, agaré ji aké, “Ɛsé dégɛ́ muú ayi Mosis asamé né mabɛ́ atome ne ji ne bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ntó ásá ato ne ji. Alu Jisɔs muú Nasarɛt maá Josɛf.”
45 Filipe foi procurar Natanael e lhe disse: “Encontramos aquele sobre quem Moisés, na lei, e os profetas escreveram! Seu nome é Jesus de Nazaré, filho de José”.
46 Nataniɛl akale aké, “Ɛ ɛ́! Genó gelɔ́gélɔ́ ntó gétánege né Nasarɛt.”
46 “Nazaré!”, exclamou Natanael. “Pode vir alguma coisa boa de Nazaré?” “Venha e veja você mesmo”, respondeu Filipe.
47 Jisɔs agɛ́gé ndɛre Nataniɛl achwɔɔ́ ɛta wuú, aké, “Gɛ́ maá Isrɛli ayi wáwálé na. abwɔlége fɔ dembwɔle.”
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse: “Aí está um verdadeiro filho de Israel, um homem totalmente íntegro”.
48 Nataniɛl agií ji aké, “Ɔpyɛ nnó ne ɔkaá me?” Jisɔs ashuú ji meko aké, “Gemɛgé nnó Filip akú wɔ, me ngɛ́ mɛ wɔ né ulaá genɔɔ́ ɛyigé ákuú nnó fig.”
48 “Como o senhor sabe a meu respeito?”, perguntou Natanael. Jesus respondeu: “Vi você sob a figueira antes que Filipe o chamasse”.
49 Nataniɛl awúgé mbɔ, aké, “Ménlɛré wɔ ɔlu Maá Ɛsɔwɔ, ɔlu nto mfwa bɔɔ́ Isrɛli.”
49 Então Natanael exclamou: “Rabi, o senhor é o Filho de Deus, o Rei de Israel!”.
50 Jisɔs aké ne ji, gétúgé ngaré wɔ nnó ngɛ́ wɔ né ulaá genɔɔ́ ɛyigémbɔ, “Ne ɔfyɛɛ́ metɔɔ́ ne me? Ɔgɛ́ne nyɛ ukpɛ́kpɛ́ unó bi upwɔɔ́ ɛbi.”
50 Jesus lhe perguntou: “Você crê nisso porque eu disse que o vi sob a figueira? Você verá coisas maiores que essa”.
51 Ama ajɔɔ́ aké, “Ngarége ɛnyu wáwálé nnó, dégɛ́ne nyɛ nkane mfaánebuú anenege ne makiɛ́nné Ɛsɔwɔ akwɔme áshulege ne mfaa Maá Ntɛ Mekwaá.”
51 E acrescentou: “Eu lhes digo a verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.