João 1

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Gemɛgé nnó mme yina alɔ, mekomejɔɔ́ abɔ alú mɛ. Mekomejɔɔ́ yimbɔ abɔ alu ne Ɛsɔwɔ ne mekomejɔɔ́ yimbɔ abɔ alu Ɛsɔwɔ.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Abɔ́ alú mɛ́ ne Ɛsɔwɔ tɛ́ ula ulɔɔ́.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Unó uko ɛbi Ɛsɔwɔ akwyɛɛ́ ukɛ́ ne ji. Ji ábɛ́ dampɔ, mmbɔ yɛ́ geno gema gepɔ.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Mekomejɔɔ́ yimbɔ ne awyaa geŋwá. Ne geŋwá ɛyigémbɔ gelú lé geŋgbɔ mbaá akwaá.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Geŋgbɔ ɛyigémbɔ gegɛnégé né mmu gemmua, yɛ́mbɔ gemua gékágé kweré gejí.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Ɛsɔwɔ abɔ́ atɔ mende fɔ ayi ákuú ji nnó Jɔn,
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 Jɔn achwɔ́ ndɛre ntɛsɛ, mangaré akwaá genó ɛyigé geŋgbɔ ɛyigémbɔ gelú, nnó ɛbwɔ́ awú áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne gejí.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 Jimbɔɔ́ apɔ́fɔ́ geŋgbɔ́ ɛyigémbɔ, achwɔ́ lé nkane ntɛsɛ mampyɛ akwaá ákaá geŋgbɔ́ ɛyigémbɔ.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 Geŋgbɔ ɛyigé wáwálé, ɛyi gegɛnégé mbaá yɛ́ndémuú, gebɔ gechwɔɔ́ fa né mme.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 Ji abɔ́ alú fa mme, ne yɛ́ ɛlé mme ayi Ɛsɔwɔ akwyɛ akɛné ne jí, bɔɔ́ mme akaá fɔ́ ji wɔ́.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Ji achwɔ́ né melɔ wuú, bɔɔ́ melɔ wuú ásɛ́ fɔ́ jí wɔ.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Yɛ́mbɔ bɔɔ́ ako abi ásɛ́lé ji, áfyɛɛ́ matɔɔ́ ne ji, áchyɛɛ́ ɛbwɔ́ ɛbwɔnyɛ mambɛ baá Ɛsɔwɔ.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Gefɔɔ́ ɛyigé ábyɛ́né ɛbwɔ́, gepɔ́fɔ́ ndɛre akwaá ábyɛne baá. Ne ɛpɔ́fɔ́ ntó ndɛre akwaá ákɛlegé, ɛpɔ́fɔ́ ntó ndɛre ntɛ akɛlege. Nebyɛne bwɔ́ netane mbaá Ɛsɔwɔ.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Mekomejɔɔ́ yimbɔ, abwɔlé mekwaá, ajwɔle fa mme ne ɛse, alɛre galɔ́gálɔ́ ayi apwɔ amu ne ajɔ́gé depɔ ɛtire delú wáwálé. Degɛ́ ɛnoge ɛwé ji awyaá, ɛwé ji asɛ́le mbaá Ntɛ wuú ndɛre danchi Maá.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 Jɔn agarege bɔɔ́ geno ɛyigé ji agɛne getóme ne Jisɔs, ajɔ́gé keŋke aké, “Gɛgé muú ayi njɔɔ́gé nya nnó, ‘Ji ayi achwɔɔ́ mbɔ me meso apwɔ́ me, néndé gemɛgé nnó ábyɛ́ me, ji abɔ alu mɛ́.’”
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Ne gétúgé galɔ́gálɔ́ wuú apyɛ ɛse ako debɔ́ nebɔ matimati.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Mabɛ́ Ɛsɔwɔ akɛ́ ne Mosis yɛ́mbɔ galɔ́gálɔ́ ne wáwálé ákɛ ne Jisɔs Kras.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Yɛ́ muú ama ayi agɛne mɛ Ɛsɔwɔ apɔ́ ɛkose danchi maá wuú. Ji alu ntó ɛke Ɛsɔwɔ. Ji ayi alu fií ne ntɛ wuú ne apyɛ bɔɔ́ akaá gefɔɔ́ ɛyigé ntɛ alu.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Ákpakpa bɔɔ́ Jus né Jɛrosalɛ átɔ ámpyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ ne ámpoó ámpyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ nnó áchwɔ́ ágií Jɔn nnó ji alú waá? Agigé mbɔ,
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Jɔn ashya fɔ́ mangaré ɛbwɔ́ wáwálé wɔ́. Gɛ na ne ji agare, aké “Me mpɔ́fɔ́ Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.”
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Ágí ji áké, “Ne wɔ ɔlu waá? Nnó wɔ ɔlu ɛlé Ɛlija.” Ne Jɔn ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ngba me mpɔ́.” Áma ágií ji áké, “Nnó wɔ ɔlu muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ?” Ama ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ngba.”
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Áké, “Wɔ ɔlu waá yɛɛ́, shuú ɛsé meko ayi dejyɛ garé bɔɔ́ abi atɔmé ɛsé. Wɔ mbɔɔ́ ɔké ɔlu waá?”
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Ne Jɔn ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me nlu meko muú fɔ́ ayi ábɛ́ne né mashwɔne nnó, nyage meti Ata ɛbɛ cho; mbɔ ne Asaya muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ abɔ ajɔɔ́.”
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 Bɔɔ́ dentɔɔ́ bina álu ntó ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi,
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 Ne ágií Jɔn áké, “Ulannó wɔ ɔwyagé bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ mbɔgé ɔpɔ́fɔ́ Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa, yɛ́ ɛlé Ɛlija yɛ́ ɛbɛ́ ɛlé muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ayi abɔ agare nnó achwɔɔ́?”
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Jɔn ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me, nwyage ɛnyú ne manaá Ɛsɔwɔ mamímamí, yɛ́mbɔ muú fɔ alú fa metɔɔ́ metɔɔ́ ɛnyú ayi délá kágé ji.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Achwɔɔ́ mbɔ me meso, me nkwané yɛ́ muú ayi akágé manyií unó uka ɛbií wɔ́.”
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Unó bi na uko upyɛ né melɔ Bɛtani né ɛgbɛ́ ɛbɛɛ́ Jodan mbaá Jɔn awyagé bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Bií ujyagé Jɔn agɛ́ ndɛre Jisɔs achwɔ́ɔ ɛta wuú, aké, “Gɛgé maá ɛgɔŋme Ɛsɔwɔ ayi akpáné gabo akwaá fa mme.
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Ji ne me mbɔ njɔɔ́ge ntome ne ji nnó, ‘Muú fɔ achwɔ́ɔ mbɔ me meso ayi apwɔɔ́ me néndé gemɛ́ge nnó ábyɛ́ me ji abɔ́ alu mɛ́.’
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Me mbɔɔ́, mbɔ nkaá fɔ́ ji wɔ́. Yɛ́mbɔ ula bi me nwyagé bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ úlú ɛlé mampyɛ bɔɔ́ Isrɛli akaá ji.”
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 Ne Jɔn agaré bɔɔ́ geno ɛyigé ji agɛne, aké, “Ngɛ́ Mendoó Ukpea ndɛre ɛtané mfaánebuú ɛké gepwine ɛchwɔ́ tɛ́ne ji mmyɛ.
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 Me mbɔɔ́, nkaá fɔ ji wɔ́, yɛ́mbɔ muú ayi atɔmé me nnó nwyaá bɔɔ́ manaá agaré me aké, ‘Muú ayi ɔgɛné Mendoó Ukpea ɛ́shúlege ɛtɛné ji mmyɛ, ji yi mbɔ ne alú muú ayi awyagé bɔɔ́ ne Mendoó Ukpea.’
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Me ngɛ́ ndɛre ɛpyɛmbɔ ne Jisɔs, ne ngarege ɛnyú nnó ji alú Maá Ɛsɔwɔ.”
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Bií ɛbifɔ́ ujyágé, Jɔn ama atɛné ɛfɛɛ́ ne baá utɔɔ́ bií apea.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Ndɛre agɛ́ne Jisɔs akɛne ajyɛ, ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bií aké, “Gɛ́gé maá ɛgɔŋme gepɛgé Ɛsɔwɔ mbɔ.”
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 Ne baá utɔɔ́ bií bimbɔ apeá áwúgé ndɛre Jɔn ajɔɔ́ mbɔ, ákwɔlé Jisɔs.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Jisɔs ábwɔ́légé ushu meso agɛ́ ɛbwɔ́ ndɛre akwɔlégé ji, ágií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dekɛlégé ndé?” Ɛbwɔ́ aké ne ji “Rabi wɔ ɔjwɔlege ɛfɔ́” (Ula Rabi utɛne nnó menlɛré).
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Aké ne ɛbwɔ́, “Chwɔ́ge dégɛ́ mbaá ayi me njwɔlege.” Ɛbwɔ́ ákwɔlé yɛ́ ji ájyɛ gɛ́ mbaá awu, álá ɛwú ábɛlé ne ji bií bimbɔ. Gébé ɛyigémbɔ gébɔ́ gélú káláŋká ɛni né nkwale.
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Ne baá utɔɔ́ bina apeá abi áwuú ndɛre Jɔn ajɔɔ́ ákwɔlé Jisɔs, ama ɛle Andru meŋmo Simun Pita.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Andru abɔ́ mbɛ akɛlé meŋmo wuú Simun. Agɛ́gé ji, agaré ji aké, “Ɛsé degɛ́ Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.” Mabɔ ami na, malu wyɛ mabɔ mami mamaá ne Kras.
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 Asɛ́ yɛ́ Simun afɛ́ mbaá Jisɔs ne Jisɔs apɛ́ ji domeé, aké, “Wɔ ɔkamege Simun maá Jɔn, akuú nyɛ ntó wɔ nnó Sɛfas.” Sɛfas alu wyɛ mabɔ mami mamaá ne Pita. (Ula Pita utɛne nnó ɛtárávɛ́.)
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Bií ɛbifɔ ujyagé, Jisɔs akpome mmyɛ manjyɛ Galilií, ndɛre ajyɛɛ́ agɛ́ Filip, ajɔɔ́ ne ji aké, “Kwɔlé me.”
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Filip ntó atané Bɛtsada maá melɔ ayi Andru ɛbwɔ́ ne Pita atane wyɛ.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Filip akɛle Nataniɛl. Agɛ́gé ji, agaré ji aké, “Ɛsé dégɛ́ muú ayi Mosis asamé né mabɛ́ atome ne ji ne bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ntó ásá ato ne ji. Alu Jisɔs muú Nasarɛt maá Josɛf.”
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Nataniɛl akale aké, “Ɛ ɛ́! Genó gelɔ́gélɔ́ ntó gétánege né Nasarɛt.”
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Jisɔs agɛ́gé ndɛre Nataniɛl achwɔɔ́ ɛta wuú, aké, “Gɛ́ maá Isrɛli ayi wáwálé na. abwɔlége fɔ dembwɔle.”
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Nataniɛl agií ji aké, “Ɔpyɛ nnó ne ɔkaá me?” Jisɔs ashuú ji meko aké, “Gemɛgé nnó Filip akú wɔ, me ngɛ́ mɛ wɔ né ulaá genɔɔ́ ɛyigé ákuú nnó fig.”
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Nataniɛl awúgé mbɔ, aké, “Ménlɛré wɔ ɔlu Maá Ɛsɔwɔ, ɔlu nto mfwa bɔɔ́ Isrɛli.”
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Jisɔs aké ne ji, gétúgé ngaré wɔ nnó ngɛ́ wɔ né ulaá genɔɔ́ ɛyigémbɔ, “Ne ɔfyɛɛ́ metɔɔ́ ne me? Ɔgɛ́ne nyɛ ukpɛ́kpɛ́ unó bi upwɔɔ́ ɛbi.”
50 Jesus respondeu:
51 Ama ajɔɔ́ aké, “Ngarége ɛnyu wáwálé nnó, dégɛ́ne nyɛ nkane mfaánebuú anenege ne makiɛ́nné Ɛsɔwɔ akwɔme áshulege ne mfaa Maá Ntɛ Mekwaá.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.