João 18

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Jisɔs anerege mmyɛmenɛne, ji ne baá utɔɔ́ bií ályaá melu ɛwémbɔ, achyaá geŋkɔ ɛyigé akuú nnó Kidrɔn ajyɛ kpɛ mmu maá mekɔɔ́ fɔ.
1 Depois de dizer essas coisas, Jesus atravessou com seus discípulos o vale de Cedrom e entrou num bosque de oliveiras.
2 Ne Judas muú achyɛge nyɛ Jisɔs maŋkwaá abɔ akaá ntó melu ɛwémbɔ néndé ɛbwɔ́ abɔ áchómege mɛ wyɛ.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar, pois Jesus tinha ido muitas vezes ali com seus discípulos.
3 Ndɛre ɛlúmbɔ, ji asɛ ɛkwɔ bɔɔ́ bee ne ambame ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ abi anɔɔ́ baá ámpyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ ne Farasi átɔme áchwɔ́ né maá mekɔɔ́ yimbɔ. Gébégé ájyɛɛ́ ákpomé mmyɛ ne unó ummyɛ, alwɛɛ́ desá ne bɔ akpɔgéfo.
3 Os principais sacerdotes e fariseus tinham dado a Judas um destacamento de soldados e alguns guardas do templo para acompanhá-lo. Eles chegaram ao bosque de oliveiras com tochas, lanternas e armas.
4 Ne ɛlé Jisɔs akaá mɛ yɛ́ndégenó ɛyigé ápyɛ nyɛ ne ji, ake mmyɛ afií ɛbwɔ́, agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dékɛlege ndé muú?”
4 Jesus, sabendo tudo que ia lhe acontecer, foi ao encontro deles. “A quem vocês procuram?”, perguntou.
5 Ashuú ji meko aké, “Dékɛlege Jisɔs muú Nasarɛt.”
5 “A Jesus, o nazareno”, responderam. “Sou eu”, disse ele. (Judas, o traidor, estava com eles.)
6 Jisɔs ajɔ́gé ne ɛbwɔ́ nnó, “Me ne nlu ji,” ája mmyɛ meso ákwe mme gbaram.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, todos recuaram e caíram para trás, no chão.
7 Ne ama agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú déke dékɛlege wa?” Áké, “Dékɛlege Jisɔs muú Nasarɛt.”
7 Mais uma vez, ele perguntou: “A quem vocês procuram?”. E, novamente, eles responderam: “A Jesus, o nazareno”.
8 Aké, “Pɔ́ me ngare ɛnyú nnó me ne nlu ji? Ne mbɔgé nnó ɛlé me ne ɛnyú dékɛlege, lyage bɔɔ́ bina ájyɛ.
8 “Já lhes disse que sou eu”, respondeu ele. “E, uma vez que é a mim que vocês procuram, deixem estes outros irem embora.”
9 Ajɔɔ́ mbɔ nnó meko ayi ji abɔ ajɔɔ ábɛ́ wáwálé. Ji abɔ ajɔɔ́ aké, Ntɛ yɛ́ muú ama ayi anome mme detú né geluage bɔɔ́ abi ɔchyɛɛ́ me ápɔ́.”
9 Ele fez isso para cumprir sua própria declaração: “Não perdi um só de todos que me deste”.
10 Ne Simun Pita ajú yɛ́ aparanja ayi ji awyaá, asɔ́ ɛtu ɛwé ɛgbɛ́ ɛbwɔnyɛ ɛwé memfwɛ́ ɛtukpɛ ámpyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ. Mabɔ memfwɛ́ yimbɔ makamege Malkɔs.
10 Então Simão Pedro puxou uma espada e cortou a orelha direita de Malco, o servo do sumo sacerdote.
11 Pita apyɛgé mbɔ, Jisɔs ajɔɔ́ ne ji aké, “Shwɔ́ré aparanja wyɛ yimbɔ né mmu mekɔ́, wɔ ɔkɛlege fɔ́ nnó me ngɛ ɛfwyale ndɛre ntɛ wa ake ngɛ?”
11 Jesus, porém, disse a Pedro: “Guarde sua espada de volta na bainha. Acaso não beberei o cálice que o Pai me deu?”.
12 Ndɛre ɛlúmbɔ, muú kpaá bɔɔ́ bee ne bɔɔ́ bee bií chonchó ne ambame ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ apyɛ Jisɔs awɛ ji amu.
12 Assim, os soldados, seu comandante e os guardas do templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Asɛ ji ábɔ́ mbɛ afɛ né mbaá Anas ntɛ Mendée Kaifas. Kaifas yina ne alú ɛtúkpɛ ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ né ŋmɛ ɛniné mbɔ.
13 Primeiro, levaram Jesus a Anás, pois era sogro de Caifás, o sumo sacerdote naquele ano.
14 Ɛlé Kaifas yina ntó ne abɔ achyɛɛ́ nya bɔɔ́ Jus majyɛɛ́ nnó, “Ɛlú galɔ́gálɔ́ nnó muú ama agbo gétúgé bɔɔ́ ako.”
14 Caifás foi quem tinha dito aos outros líderes judeus: “É melhor que um homem morra pelo povo”.
15 Simun Pita ɛbwɔ́ ne maá utɔɔ́ Jisɔs yifɔ ama akwɔle Jisɔs meso. Ɛtukpe ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ akaá maá utɔɔ́ yimbɔ cháŋéné, getu ɛyigémbɔ ályaá maá utɔɔ́ yimbɔ akpɛ ne Jisɔs né mmu dachi ɛtukpe ampyɛɛ́ upɛɛ́ Ɛsɔwɔ,
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiram Jesus. Esse outro discípulo era conhecido do sumo sacerdote, de modo que lhe permitiram entrar com Jesus no pátio do sumo sacerdote.
16 Pita álá né dafyɛ. Ndɛre Pita atɛne né dafyɛ, maá utɔɔ́ ayi ɛtukpe ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ akaá ji, ajyɛ bane mesɔ mendée ayi alú menombi gébame, ajɔɔ́ mejɔɔ́ ne ji ne mesɔ mendée yimbɔ alyaá Pita akpɛ muu.
16 Pedro teve de ficar do lado de fora do portão. Então o discípulo conhecido do sumo sacerdote falou com a moça que tomava conta do portão, e ela deixou Pedro entrar.
17 Mesɔ mendée yimbɔ né meno gebame agií Pita aké, “Nnó wɔ ɔpɔ́fɔ́ maá utɔɔ́ ama né geluage baá utɔɔ́ Jisɔs?”
17 A moça perguntou a Pedro: “Você não é um dos discípulos daquele homem?”. “Não”, respondeu ele. “Não sou.”
18 Gébé ɛyigémbɔ ntó gefwene gemmyɛɛ́, baá défwɛ ne ambame dachi ɛtukpe ásené mewɛ né dafyɛ átɛne áwyaá. Pita ntó abɔ alú ne ɛbwɔ́ áwyaá mewɛ.
18 Como fazia frio, os servos da casa e os guardas tinham feito uma fogueira com carvão e se esquentavam ao redor dela. Pedro estava ali com eles, esquentando-se também.
19 Ɛtukpɛ ɛgií Jisɔs depɔ ɛtiré détóme ne baá utɔɔ́ bií ne unó bi ji álɛ́rege.
19 Lá dentro, o sumo sacerdote começou a interrogar Jesus a respeito de seus discípulos e de seus ensinamentos.
20 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Me njɔ́gé mɛ mejɔɔ́ gbɔgɔnɔ mbaá bɔɔ́ ako. Me nlɛrege unó yɛ́ndégébé né mmu macha mmyɛmenɛne ne ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ mbaá ayi bɔɔ́ Jus ako áchómege. Yɛ́ genó gefɔ ɛyigé me njɔɔ́ bibí gepɔ́.
20 Jesus respondeu: “Falei abertamente a todos. Ensinei regularmente nas sinagogas e no templo, onde o povo se reúne.
21 Ulannó wɔ ɔgigé me bɔ ŋkwɛ bina? Gií ɛlé bɔɔ́ abi awuú genó ɛyigé me ngare ɛbwɔ́, neńdé ákaá uno bi me njɔɔ́.”
21 Por que você me interroga? Pergunte aos que me ouviram. Eles sabem o que eu disse”.
22 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ, membame dachi ɛtukpe ayi alu fií ado ji né ushu. Agií ji aké, “Mbɔ ne wɔ ɔbɔɔ́ manshuú ɛtukpe meko?”
22 Um dos guardas do templo que estava perto bateu no rosto de Jesus, dizendo: “Isso é maneira de responder ao sumo sacerdote?”.
23 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Mbɔgé mechɔ ɛwé me njɔɔ́ ɛlú gyɛɛ́, gare gabo ayi me njɔɔ́. Ne mbɔgé ɛlú cho, ulannó wɔ ɔdoó me.”
23 Jesus respondeu: “Se eu disse algo errado, prove. Mas, se digo a verdade, por que você me bate?”.
24 Ɛfɛɛ́ ne Anas atɔme yɛ́ Jisɔs wyɛ amuú wɛwɛ mbaá Kaifas ɛtukpe ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ.
24 Então Anás amarrou Jesus e o enviou a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Ndɛre ɛpyɛmbɔ, Pita abɔ alú né dafyɛ tɛné awyaá mewɛ. Ágií ji aké, “Nnó wɔ ntó ɔpɔ́ fɔ́ maá utɔɔ́ ama né geluage baá utɔɔ́ Jisɔs?” Pita ashya aké, “Ɛɛh me mpɔ́”.
25 Nesse meio-tempo, enquanto Simão Pedro estava perto da fogueira, esquentando-se, perguntaram-lhe novamente: “Você não é um dos discípulos dele?”. Ele negou, dizendo: “Não sou”.
26 Maá defwɛ ɛtukpe ampyɛ upɛɛ́ Ɛsɔwɔ ama ayi alú meŋmɛ muú ayi Pita asɔɔ́ ji ɛtu, agií Pita aké, “Nnó me ngɛ fɔ́ wɔ né mmu maá mekɔɔ́ ne mende yimbɔ wɔ́?”
26 Mas um dos servos da casa do sumo sacerdote, parente do homem de quem Pedro havia cortado a orelha, perguntou: “Eu não vi você no bosque de oliveiras com Jesus?”.
27 Pita ama ashya wyɛ shyá. Wyɛ né gébé ɛyigémbɔ menɔ mekwɔ akú kɔkɔgɔlɔ́kɔɔ́.
27 Mais uma vez, Pedro negou. E, no mesmo instante, o galo cantou.
28 Bií ujyagé ne dondo gemua mme ákpakpa bɔɔ́ Jus asɛ yɛ́ Jisɔs né gepúge Kaifas afɛ́ ne ji né ɛcha gɔmena bɔɔ́ Rom. Ɛbwɔ́ ambɔɔ́ akpɛ wyɛ wɔ́. Apyɛ mbɔ nnó ɛ́kágé ɛbwɔ́ ábɛ́ ne deba né mbɛ ushu Ɛsɔwɔ néndé akɛlege manyɛ́ ɛpaá koó upú.
28 O julgamento de Jesus diante de Caifás terminou nas primeiras horas da manhã. Em seguida, foi levado ao palácio do governador romano. Seus acusadores não entraram, pois se contaminariam e não poderiam celebrar a Páscoa.
29 Ndɛre ɛlúmbɔ Palɛt muú alú ngɔmena atané, aké ne ɛbwɔ́, “ɛnyú deké mende yina apyɛ nnó?”
29 Então o governador Pilatos foi até eles e perguntou: “Qual é a acusação contra este homem?”.
30 Ɛbwɔ́ ashuú ji meko aké, “Mbɔgé mende yina apɔ́ muú mebo fɔ́ wɔ́, mbɔ ɛsé defyɛ fɔ ji né amu jyɛ wɔ.”
30 Eles responderam: “Não o teríamos entregue ao senhor se ele não fosse um criminoso”.
31 Palɛt aké ne ɛbwɔ́, “Sɛge ji ɛnyú ambɔɔ́ depa mpa wuú ndɛre ɛbɛ nyú ɛjɔɔ́.” Ákpakpa bɔɔ́ Jus ashuú ji meko aké, “Ɛbɛ́ nyu bɔɔ́ Rom ɛkamege fɔ nnó ɛsé desɔ́ mpa nnó áwá muú.”
31 “Então levem-no embora e julguem-no de acordo com a lei de vocês”, disse Pilatos. “Só os romanos têm direito de executar alguém”,
32 Genó ɛyigé ɛbwɔ́ ajɔɔ́ gepyɛ nnó genó ɛyigé Jisɔs abɔ ajɔɔ atome ne gefɔgé negbo ɛniné ji agboó nyɛ getane wáwálé.
32 Assim cumpriu-se a previsão de Jesus sobre como ele morreria.
33 Ne Palɛt akere meso né mmu ɛcha, mfwa akú Jisɔs agií ji aké, “Wɔ ne ɔlú mfwa bɔɔ́ Jus?”
33 Então Pilatos entrou novamente no palácio e ordenou que trouxessem Jesus. “Você é o rei dos judeus?”, perguntou ele.
34 Jisɔs aké, “Wɔ mbɔɔ́ ne ɔfere mbɔ, waá nnó bɔɔ́ fɔ ne agare wɔ mmu ayi me nlú?”
34 Jesus respondeu: “Essa pergunta é sua ou outros lhe falaram a meu respeito?”.
35 Palɛt ashuú ji meko aké, “Me, ɔfɛre nnó me nlú muú Jus? Ɛlé bɔɔ́ byɛ ne anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne afyɛ wɔ́ ne amu ya. Ndé mechɔ wɔ ɔpyɛɛ́?”
35 “Acaso sou judeu?”, disse Pilatos. “Seu próprio povo e os principais sacerdotes o trouxeram a mim para ser julgado. Por quê? O que você fez?”
36 Ne Jisɔs ashuú ji meko aké, “Gefwa ya gepɔ fɔ́ ɛyigé bɔɔ́ mme. Mbɔge gebɔ́ gebɛ ɛyigé bɔɔ́ mme, mbɔ baá defwɛ ba ammyɛ nnó ɛ́kágé me nkpɛ né ámu bɔɔ́ Jus, yɛ́mbɔ gefwa ya getane mbaá yicha.”
36 Jesus respondeu: “Meu reino não é deste mundo. Se fosse, meus seguidores lutariam para impedir que eu fosse entregue aos líderes judeus. Mas meu reino não procede deste mundo”.
37 Ndɛre ji ajɔɔ́ mbɔ Palɛt aké ne ji, “Mmyɛké wɔ ɔlú mfwa?” Ne Jisɔs ashuú ji meko aké, “Wɔ ɔlú cho manjɔɔ́ nnó menlú mfwa. Gɛ ula bi ábyɛné me mbɔ, ne getu ɛyigémbɔ ne nchwɔ́ fa mme nno ngáre bɔɔ wáwálé. Ne yɛ́ndémuú ayi agboó ne wáwálé, awuú mekomejɔɔ́ wa.”
37 Pilatos disse: “Então você é rei?”. “Você diz que sou rei”, respondeu Jesus. “De fato, nasci e vim ao mundo para testemunhar a verdade. Todos que amam a verdade ouvem minha voz.”
38 Ne Palɛt agií ji aké, “Wáwálé ɛlé ndé?” Agige mbɔ ama akere meso né dafyɛ, mbaá bɔɔ́ Jus aké, “Me ngɛ fɔ́ gabo ayi mende yina apyɛɛ́ wɔ́.
38 Pilatos perguntou: “Que é a verdade?”. Depois que disse isso, Pilatos saiu outra vez para onde estava o povo e declarou: “Ele não é culpado de crime algum.
39 Yɛ́mbɔ gepɔge nyú gelú nno, yɛ́ndé ŋmɛ gébégé ɛpaá koó upu me mbɔ mamferé muú denɔ ama ndɛre ɛnyú dékɛlege. Ndɛre ɛlúmbɔ nnó ɛnyú dékɛlege nnó mferé Mfwa bɔɔ́ Jus?”
39 Mas vocês têm o costume de pedir que eu solte um prisioneiro cada ano, na Páscoa. Vocês querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
40 Palɛt ajɔ́gé mbɔ, ɛbwɔ́ ákalé ne meko metometo, áké, “Ɔferege fɔ́ mende yina fere ɛlé Barabas.” Barabas abɔ alú mmu ayi achyɛge ɛfwyale né melɔ.
40 Eles, porém, gritaram: “Não! Esse homem, não! Queremos Barrabás!”. Esse Barrabás era um criminoso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.