João 13
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NVT
1 Wyɛ ndɛre ɛpaá koó upú ɛlaá kwɔ́kwɔ́lé Jisɔs akaá nnó gébé ɛyigé ji alyagé mme yina nnó akere meso mbaá Ntɛ wuú gekwɔne. Ne ɛlé ji abɔɔ́ gejeé ne bɔɔ́ bií abi alú fa mme, alɛre ɛbwɔ́ gefɔɔ́ ɛyigé ji abɔɔ́ gejeé ne ɛbwɔ́.
1 Antes da festa da Páscoa, Jesus sabia que havia chegado sua hora de deixar este mundo e voltar para o Pai. Ele tinha amado seus discípulos durante seu ministério na terra, e os amou até o fim.
2 Ne ndɛre Jisɔs ajwɔle anyɛɛ́ menyɛɛ́ ne baá utɔɔ́ bií ne nkwale, danchomeló anyú mɛ metɔɔ́ maá utɔɔ́ Jisɔs ayi ama nnó achyɛɛ́ Jisɔs maŋkwaá. Ákuú maá utɔɔ́ yimbɔ nnó Judas Iscarot, maá Simun.
2 Estava na hora do jantar, e o diabo já havia instigado Judas, filho de Simão Iscariotes, a trair Jesus.
3 Jisɔs akaá nnó Ntɛ wuú Ɛsɔwɔ afyɛ ji yɛ́ndégenó né amu. Akaá ntó nnó ji abɔ atane mbaá Ɛsɔwɔ ne ji akerege meso mbaá Ɛsɔwɔ.
3 Jesus sabia que o Pai lhe dera autoridade sobre todas as coisas e que viera de Deus e voltaria para Deus.
4 Ndɛre álú ányɛ́ menyɛ́, Jisɔs akwile tɛ́né, afeé nku yi mfaa abelé. Ani agbogbo né gebwɛ.
4 Assim, levantou-se da mesa, tirou a capa e enrolou uma toalha na cintura.
5 Afane manaá né mmu geku, alɔ manshwɔne uka baá utɔɔ́ bií, ne atile ubi ne agbogbo ayi ji anií né gebwɛ.
5 Depois, derramou água numa bacia e começou a lavar os pés de seus discípulos, enxugando-os com a toalha que estava em sua cintura.
6 Akwɔnégé mbaá Simun Pita, Simun agií ji aké, “Ata ɔkɛlege manshwɔne me uka?”
6 Quando Jesus chegou a Simão Pedro, este lhe disse: “O Senhor vai lavar os meus pés?”.
7 Ne Jisɔs ashuú ji meko aké, “Genó ɛyigé me mpyɛ mbɔ, ɛnyú dékáge fɔ́ ula nana, meso gébé dékage nyɛ.”
7 Jesus respondeu: “Você não entende agora o que estou fazendo, mas algum dia entenderá”.
8 Ajɔ́gémbɔ, Pita aké, “Ngba, wɔ ɔbɔ fɔ́ manshwɔne uka ɛba wɔ́.”
8 “Lavar os meus pés? De jeito nenhum!”, protestou Pedro. Jesus respondeu: “Se eu não os lavar, você não terá comunhão comigo”.
9 Ajɔ́gé mbɔ Simun Pita aké, “Ata ɔshwɔnege fɔ́ lé uka ba ubiubi, shwɔne ntó amu ya chonchó ne mekpo wa.”
9 Simão Pedro exclamou: “Senhor, então lave também minhas mãos e minha cabeça, e não somente os pés!”.
10 Jisɔs aké, “Muú yi awɔɔ́ mɛ manaá ábɔ́ mashwɔne lé uka bií ubiubi néndé menyammyɛ wuú alu mɛ pópó. Ne ɛnyú délu mɛ pópó, yɛ́mbɔ ɛnyú ako fɔ́ wɔ́.”
10 Jesus respondeu: “A pessoa que tomou banho completo só precisa lavar os pés para ficar totalmente limpa. E vocês estão limpos, mas nem todos”.
11 Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ, ji akaá mɛ muú ayi achyɛgé nyɛ ji maŋkwaá, ŋkaawu ne ji aké, “Ɛnyú ako depɔ fɔ́ pópó.”
11 Pois Jesus sabia quem o trairia. Foi a isso que se referiu quando disse: “Nem todos vocês estão limpos”.
12 Ne ji anerege manshwɔne uka baá utɔɔ́ bií, abɔ nku wuú afyɛ, akere ajwɔle ká. Agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dékaá ulaá genó ɛyigé mempyɛ mbɔ né ɛnyú?”
12 Depois de lavar os pés deles, Jesus vestiu a capa novamente, retornou a seu lugar e perguntou: “Vocês entendem o que fiz?
13 “Ɛnyú dékuú me menlɛre ne Ata. Ɛnyú délu cho mankú me mbɔ, néndé gɛ muú ayi me nlú mbɔ.
13 Vocês me chamam ‘Mestre’ e ‘Senhor’, e têm razão, porque eu sou.
14 Ne mbɔgé me, Ata ne menlɛre ɛnyú, nshwɔne ɛnyú uka, ɛnyú ntó debɔ manshwɔnege uka atɛ.
14 E uma vez que eu, seu Senhor e Mestre, lavei seus pés, vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Me nlɛre ɛnyú genó ɛyigé debɔɔ́ mampyɛge nnó dépyɛge geji ne atɛ ndɛre me mpyɛɛ́ ne ɛnyú.
15 Eu lhes dei um exemplo a ser seguido. Façam como eu fiz a vocês.
16 Me ngaregé ɛnyú wáwálé nnó, maá utɔɔ́ aŋeáge fɔ́ gemɛ apwɔ ntɛ wuú. Yɛ́ maá déntɔɔ́ ntó aŋeáge fɔ́ gemɛ apwɔ muú ayi atɔme ji.
16 Eu lhes digo a verdade: o escravo não é maior que o seu senhor, nem o mensageiro é mais importante que aquele que o envia.
17 Nana ayi ɛnyú dékaá unó bina, déké dépyɛɛ́ ubi, débɛɛ́ ne metɔɔ́ megɔmegɔ.
17 Agora que vocês sabem estas coisas, serão felizes se as praticarem.”
18 Me njɔ́gé mbɔ, ntome fɔ́ ne ɛnyú ako. Me nkaá ufɔɔ́ bɔɔ́ abi me njyaá. Yɛ́mbɔ mpyɛ mbɔ nnó genó ɛyigé ásame né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ gétáné wawale. Ása wyɛ nno, ‘Muu yi ɛsé ne ji déchome ɛbwɔ menyɛɛ́, abwɔlé atɛne ummyɛ ne me’
18 “Não digo estas coisas a todos vocês; conheço os que escolhi. Mas isto cumpre as Escrituras que dizem: ‘Aquele que come do meu alimento voltou-se contra mim’.
19 Me ngarege ɛnyú genó ɛyigé na nana gemɛge nnó gepyɛ. Ne gébégé gepyɛge, ɛnyú dekamege nyɛ nnó, ‘Me Nlú gefɔge Muú ayi Me Nké Me Nlú.’
19 Eu lhes digo isso de antemão, para que, quando acontecer, vocês creiam que eu sou aquele de quem falam as Escrituras.
20 Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó yɛ́ndémuú ayi asɛle muú dentɔɔ́ wa ne metɔɔ́ megɔ́mégɔ́, ɛbyɛnnó asɛ mbɔ lé me mbɔɔ́. Ne muú ayi asɛle me, asɛ mbɔ lé Ɛsɔwɔ muú átɔme me.”
20 Eu lhes digo a verdade: quem recebe aquele que envio recebe a mim, e quem recebe a mim recebe o Pai, que me enviou”.
21 Jisɔs ajɔ́gé unó bina, metɔɔ́ ɛsɔ ji, agare gbɔgɔnɔ aké, “Me ngarege ɛnyú wáwálé, muú nyú ama achyɛge nyɛ me maŋkwaá.”
21 Então Jesus sentiu profunda angústia e exclamou: “Eu lhes digo a verdade: um de vocês vai me trair!”.
22 Ajɔ́gé mbɔ baá utɔɔ́ bií álá meno mekpo fuú ápɛ atɛ ne amɛ ne amɛ. Ákágé yɛ́ muú ayi ji ajɔɔ́ atome ne ji.
22 Os discípulos olharam uns para os outros, sem saber a quem ele se referia.
23 Ne maá utɔɔ́ ama, ayi Jisɔs agboó ne ji, agií mmyɛ né ɛkpokpogele kwɔ́kwɔ́lé ne uwyaá Jisɔs.
23 O discípulo a quem Jesus amava ocupava o lugar ao lado dele à mesa.
24 Ne Simun Pita anyú meno aké, ne ji “Gií Jisɔs muú ayi ji ajɔɔ́ mbɔ atome ne ji.”
24 Simão Pedro lhe fez um sinal para que perguntasse a quem Jesus se referia.
25 Ndɛre maá utɔɔ́ yimbɔ, ajwɔle agií kwɔ́kwɔ́lé ne uwyaá Jisɔs, akɔ gemɛ agií Jisɔs aké, “Ata waá achyɛge nyɛ wɔ maŋkwaá?”
25 Então o discípulo se inclinou para Jesus e perguntou: “Senhor, quem é?”.
26 Jisɔs ashuú ji meko aké, “ɛle muú ayi me nyuale brɛd yina né mmu akpáŋkpa nchyɛge ji. Jisɔs ajɔge mbɔ abɔ gekpɔge brɛd, anyuá né mmu akpáŋkpa achyɛ Judas Iscarot, maá Simun.”
26 Jesus respondeu: “É aquele a quem eu der o pedaço de pão que molhei na tigela”. E, depois de molhar o pedaço de pão, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Tɛnétɛné ayi Judas asɛle gekpɔge brɛd ɛyigémbɔ, danchɔmeló anyú ji metɔɔ́. Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne Judas aké, “Genó ɛyigé wɔ ɔkɛlege mampyɛ, pyɛ geji wáwá.”
27 Quando Judas comeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus lhe disse: “O que você vai fazer, faça logo”.
28 Né geluage bɔɔ́ abi ajwɔle agií né ɛkpokpogele, yɛ muú ama ayi akaá ulaá mejɔɔ́ ɛwé Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ ne Judas apɔ.
28 Nenhum dos outros à mesa entendeu o que Jesus quis dizer.
29 Ne ɛlé Judas ne ábélege mekwa ŋka bwɔ́. Baá utɔɔ́ abifɔ áfere nnó Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ lé nnó Judas ajyɛ ána unó ɛbifɔ ɛbi ɛbwɔ́ ákɛlege. Ɛla ɛpɔ mbɔ wɔ́, ndɔfɔ Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ lé nnó Judas ajyɛ achyɛ genó gefɔ mbaá ubya bɔɔ́.
29 Como Judas era o tesoureiro, alguns imaginaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse o necessário para a festa ou desse algum dinheiro aos pobres.
30 Ne Judas asɛge gekpɔge brɛd ɛyigé Jisɔs achyɛ ji, atane afɛ́. Gébé ɛyigémbɔ utuú ugi mɛ.
30 Judas saiu depressa, e era noite.
31 Judas atanege ajyɛge, Jisɔs aké, “Nana bɔɔ́ agɛne nyɛ ndɛre Maá Ntɛ Mekwaá apwɔɔ́ amu. Ne ji apyɛ nyɛ bɔɔ́ agɛ ndɛre Ɛsɔwɔ apwɔɔ́ amu.
31 Assim que Judas saiu, Jesus disse: “Chegou a hora de o Filho do Homem ser glorificado e, por causa dele, Deus será glorificado.
32 Ne mbɔgé Maá Ntɛ Mekwaá apyɛɛ́ bɔɔ́ agɛ ndɛre Ɛsɔwɔ apwɔ amu, Ɛsɔwɔ ntó apyɛɛ́ nyɛ bɔɔ́ ágɛ́ ndɛre Maá Ntɛ Mekwaá apwɔɔ́ amu, ne achɔɔ́ sé gébé.
32 Uma vez que Deus recebe glória por causa do Filho, ele dará ao Filho sua glória, de uma vez por todas.
33 Baá ba, me mbɛlege sé ne ɛnyú dɔɔ́, ɛnyú dékɛlege nyɛ me, ne wyɛ ndɛre me mbɔ ngare ákpakpa bɔɔ́ Jus, mbɔntó ne ngarege ɛnyú nana nnó, ‘Mbaá ayi me njyɛ ɛnyú dékage chwɔ́ fɔ́ wyɛɛ́.’
33 Meus filhos, estarei com vocês apenas mais um pouco. E, como eu disse aos líderes judeus, vocês me procurarão, mas não poderão ir para onde eu vou.
34 Ajɔ́gé mbɔ, aké, nana nchyɛge ɛnyú ɛbɛ ɛwé mekɛ́, “Bɔɔ́gé gejeé ne atɛ. Ndɛre me ngboó ne ɛnyú mbɔntó ne ɛnyú debɔɔ́ mangboge ne atɛ.
34 Por isso, agora eu lhes dou um novo mandamento: Amem uns aos outros. Assim como eu os amei, vocês devem amar uns aos outros.
35 Ne mbɔgé deké débɔɔ́ gejeé ne atɛ, yɛ́ndémuú ákáge nyɛ nnó ɛnyú délú baá utɔɔ́ ba.”
35 Seu amor uns pelos outros provará ao mundo que são meus discípulos”.
36 Ne Simun Pita agií ji aké, “Ata, wɔ ɔjyɛ ɛfɔ?”
36 Simão Pedro perguntou: “Para onde o Senhor vai?”. Jesus respondeu: “Para onde vou vocês não podem ir agora, mas me seguirão mais tarde”.
37 Pita agií ji aké, “Ata ulannó ne me nla nkágé kwɔle fɔ́ wɔ nana? Me nkpome mmyɛ mangbó gétú jyɛɛ́.”
37 “Senhor, por que não posso ir agora?”, perguntou ele. “Estou disposto a morrer pelo senhor.”
38 Ne Jisɔs ashuú Pita meko aké, “Pita nnó ɔkpome mmyɛ magbo gétú ya? Gɔ me ngare wɔ wáwálé nnó gemɛ nnó menɔ mekwɔ akú, wɔ ɔshyaá nyɛ máŋáne alɛɛ́ nnó wɔ ɔ́kágé me.”
38 “Morrer por mim?”, disse Jesus. “Eu lhe digo a verdade, Pedro: antes que o galo cante, você me negará três vezes.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.