João 12
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NAA
1 Ɛpaá koó upú ɛlágé ndɔ ɛkene, Jisɔs afɛ né melɔ Bɛtani melɔ ɛwé Lasarɔs muú Jisɔs apyɛ ji apeé né negbo ajwɔlége.
1 Seis dias antes da Páscoa, Jesus foi para Betânia, onde estava Lázaro, a quem ele tinha ressuscitado dentre os mortos.
2 Ɛfɛɛ́ ne anɛne Jisɔs ne menyɛɛ́. Mata ne afaá menyɛɛ́ yimbɔ ne Lasarɔs alú muú ama né geluage bɔɔ́ abi ájwɔle agií mmyɛ né ɛkpókpógélé ne Jisɔs.
2 Prepararam-lhe, ali, uma ceia. Marta servia, e Lázaro era um dos que estavam à mesa com Jesus.
3 Ndɛre ájwɔle mbɔ, Mɛri akpa ɛkpómé maweé Lamɛnda ami majame ŋka dɔɔ́, amo Jisɔs né uka. Gepú geko geka ne gebɛge lamɛnda, ne asɛ mejwɛ wuú ati uka Jisɔs. Maweé amina malu mmyɛ po. Ákwyɛɛ́ mami ne genó ɛyigé akuú nnó, “Nard.”
3 Então Maria, pegando um frasco de perfume de nardo puro, muito precioso, ungiu os pés de Jesus e os enxugou com os seus cabelos. E toda a casa se encheu com o cheiro do perfume.
4 Ne Judas Iscarot, maá utɔɔ́ Jisɔs ama ayi abɔɔ́ manchyɛɛ́ Jisɔs maŋkwaá, agɛge geno ɛyi meri apyɛmbɔ, aké,
4 Mas Judas Iscariotes, um dos seus discípulos, aquele que estava para trair Jesus, disse:
5 “Mbɔ ákpoó maweé lamɛnda amina, ásɛ gejamégé ŋka, ɛyi ɛpwɔɔ́ ŋka ɛyi muu akage pyɛ né ŋmɛ áchyɛɛ́ mbaá ubyá bɔɔ́.”
5 — Por que este perfume não foi vendido por trezentos denários e o valor não foi dado aos pobres?
6 Mejɔɔ́ ɛwé Judas ajɔɔ́ mbɔ na, ɛpɔ́fɔ́ nnó ji agboó ne ubya bɔ, ɛlé gétúgé ji alú menjo ne ajɔɔ́ mbɔ. Ji ne ábélege mekwa ŋka baá utɔɔ́ Jisɔs. Ne gébé ɛyigé fɔ, ajoó ŋka wyɛ.
6 Ele disse isso não porque se preocupava com os pobres, mas porque era ladrão e, tendo a bolsa do dinheiro, tirava o que era colocado nela.
7 Judas ajɔ́gé mbɔ, Jisɔs aké, “Gɔgé ji abɛ nyame, ji apyɛ́mbɔ nnó me ngboge ánií me niíge.
7 Mas Jesus disse:
8 Ubyá bɔɔ́ úlú fa ne ɛnyú yɛ́ndégébé, yɛ́mbɔ me mbɛɛ́ nyɛ fɔ́ ne ɛnyú gébé geko.”
8 Porque os pobres estão sempre com vocês, mas a mim vocês nem sempre terão.
9 Ne gejamégé bɔɔ́ Jus áwúgé nnó Jisɔs alú ɛfɛɛ́ né melɔ Bɛtani, ákwɔle áfɛ ɛwú. Ájyɛ nya fɔ mangɛ lé Jisɔs jimbií wɔ́, áfɛ ntó nnó ágɛ Lasarɔs muú Jisɔs apyɛ ji apeé né negbo.
9 Uma numerosa multidão dos judeus ficou sabendo que Jesus estava em Betânia. Eles foram até lá não só por causa dele, mas também para ver Lázaro, a quem ele tinha ressuscitado dentre os mortos.
10 Ndɛre ɛlúmbɔ, anɔɔ́ baá ampyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ asɔ mala nnó áwa Lasarɔs.
10 Mas os principais sacerdotes resolveram matar também Lázaro,
11 néndé ɛlé getú jií ne gejame bɔɔ́ Jus ályaá ɛbwɔ́ áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Jisɔs.
11 porque muitos dos judeus, por causa dele, voltavam crendo em Jesus.
12 Bií ujyage, gejamégé bɔɔ́ abi áchwɔɔ́ manyɛ́ ɛpaá koó upú, áwú nnó Jisɔs achwɔɔ́ né Jɛrosalɛ.
12 No dia seguinte, a numerosa multidão que tinha vindo à festa, tendo ouvido que Jesus estava a caminho de Jerusalém,
13 Ásɔ mammɛ́ɛ, átane ájyɛ bane ji meti. Áwyále áké, “Matame mábɛ́ ne Ɛsɔwɔ. Mejé ɛbɛ́ ne muú ayi achwɔɔ́ né mabɔ Ata. Ɛfwɔ́ ɛbɛ ne Mfwa bɔɔ́ Isrɛli!”
13 pegou ramos de palmeiras e saiu ao encontro dele, clamando: “Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor e que é Rei de Israel!”
14 Jisɔs agɛ́ge maá géjuŋá, akwɔ ajwɔle né mfaá. Ne genó ɛyigé ábɔ́ ásamé né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ getane wáwálé nnó,
14 E Jesus, tendo conseguido um jumentinho, montou-o, segundo está escrito:
15 “Ɛnyú bɔɔ́ Sayɔn défɔge, gɛ́ge mfwa nyú achwɔɔ́, ajwɔlé mbɔ né mfaá maá géjuŋá”
15 “Não tema, filha de Sião, eis que o seu Rei está vindo, montado num filho de jumenta.”
16 Ndɛre Jisɔs akpɛne né Jɛrosalɛ, baá utɔɔ́ bií ákaá fɔ́ nnó uno bi ábɔ ásame mɛ né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ úlú wawale wɔ́. Yɛ́mbɔ gébégé Jisɔs akwɔme ajyɛɛ́ né mfaánebuú, ne ɛbwɔ́ ateé nnó abɔ asa né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó unó bina upyɛɛ́ nyɛ ne ji. Ne ápyɛ ntó ubi ne ji.
16 Seus discípulos a princípio não compreenderam isso. Mas, quando Jesus foi glorificado, então eles se lembraram de que essas coisas estavam escritas a respeito dele e também de que tinham feito isso com ele.
17 Ne bɔɔ́ abi abɔ alú ne Jisɔs gébégé ji apyɛ Lasarɔs apeé né negbo, akpa gegare ɛyigémbɔ, ájyɛɛ́ ne geji.
17 A multidão que estava com Jesus quando ele chamou Lázaro do túmulo e o levantou dentre os mortos dava testemunho.
18 Genó ɛyigé na ne gepyɛ gejamégé bɔɔ́ ájyɛɛ́ bane Jisɔs né meti gétúgé áwuú gepɔge ufélekpa ɛbi ji apyɛɛ́.
18 Por causa disso, também, a multidão saiu ao encontro de Jesus, pois ouviu que ele tinha feito esse sinal.
19 Ne ɛkwɔ bɔɔ́ Farasi, ájɔ́gé ne atɛ aké, “Yɛ mekpo ne ula ɛsé dégɛne fɔ né mechɔ ɛwe desɔɔ mbɔ mala manwa Jisɔs. Gɛgé, gemɛge melɔ geko gela kwɔle ɛlé ji.”
19 Então os fariseus disseram entre si: — Vocês podem ver que não estão conseguindo nada! Eis que o mundo vai atrás dele.
20 Né geluage bɔɔ́ abi ájyɛ né Jɛrosalɛ manogé Ɛsɔwɔ gébégé ɛpaá koó upú, ne abi ákú ɛbwɔ́ nnó bɔɔ́ Grek álú wyɛ.
20 Ora, entre os que foram para adorar durante a festa, havia alguns gregos.
21 Bɔɔ́ Grek bina áchwɔ mbaá Filip muú melɔ Bɛtsada né gebage mewaá Galilií, ájɔɔ́ ne ji áké, “Ata ɛsé dékɛlege mangɛ Jisɔs.”
21 Estes se dirigiram a Filipe, que era de Betsaida da Galileia, e lhe pediram: — Senhor, queremos ver Jesus.
22 Filip awúgé mbɔ, ajyɛ gare Andru, ne ɛbwɔ́ ne Andru ájyɛ gare Jisɔs.
22 Filipe foi dizê-lo a André, e André e Filipe o comunicaram a Jesus.
23 Ne Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Gébé gekwane ɛyigé bɔɔ ágɛne nyɛ nnó Maá Ntɛ Mekwaá apwɔ amu.
23 Então Jesus se dirigiu a eles, dizendo:
24 Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó nyine nchi nelaá wyɛ nyine nchi nemaá, mbɔgé muú álá apɛɛ́ néní né mme degbo wɔ́. Negboge ne nechií nefyɛ gejame amɛ nchi.
24 Em verdade, em verdade lhes digo: se o grão de trigo, caindo na terra, não morrer, fica ele só; mas, se morrer, produz muito fruto.
25 Muú ayi asɛle geŋwá jií nnó geŋeá gemɛ dɔɔ́, geŋwá jii genóme nyɛ mme detu. Ne muú ayi asɛle nnó geŋwá jií geŋeá fɔ gemɛ né mme yina wɔ́, abɛɛ́ nyɛ ne geŋwá ɛyi gélágé byɛ́.
25 Quem ama a sua vida perde-a; mas aquele que odeia a sua vida neste mundo irá preservá-la para a vida eterna.
26 Mbɔgé muú akɛlege mampyɛge utɔɔ́ ba, abɔ́ mankwɔle me. Ne yɛ́ndé mbaá ayi me mbɛɛ, muú utɔɔ́ wa ntó abɛɛ́ wyɛɛ́ ne me. Ne yɛ́ndémuú ayi apógé me mampyɛ utɔɔ́ ba, Ntɛ wa anoge nyɛ ji.
26 Se alguém me serve, siga-me, e, onde eu estou, ali estará também o meu servo. E, se alguém me servir, meu Pai o honrará.
27 “Nana ufɛre ba úlú uyaá uyaá. Ɛwena njɔge mbɔ nnó? Nnɛne mbɔ ɛlé mmyɛ nnó, ‘Ntɛ wa aféré me né ɛfwyale ɛwé ɛchwɔɔ́ mbɔ me né mbɛ waá?’ Ngba, nnɛne fɔ́ mbɔ, néndé ula bi me nchwɔɔ́ fa mme úlú nnó ngɛ ɛfwyale ɛwéna.
27 — Agora a minha alma está angustiada, e o que direi? “Pai, salva-me desta hora”? Não, pois foi precisamente com este propósito que eu vim para esta hora.
28 Ntɛ wa, pyɛ bɔɔ́ ákaá nnó wɔ ɔpwɔ amu.”
28 Pai, glorifica o teu nome. Então veio uma voz do céu: — Eu já o glorifiquei e ainda o glorificarei.
29 Ne gejamégé bɔɔ́ abi átɛne ɛfɛɛ́, áwúgé meko yimbɔ, abifɔ aké, ɛlé nemfe, abifɔ aké, ɛlé ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ne ɛjɔɔ́ mejɔɔ́ ne Jisɔs.
29 A multidão que ali estava e que ouviu aquela voz dizia ter havido um trovão. Outros diziam: — Foi um anjo que lhe falou.
30 Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Meko ayi déwuú mbɔ́ alú lé né galɔ́gálɔ́ nyú, ɛpɔ́fɔ́ awa.
30 Então Jesus explicou:
31 Nana, gébé ɛyigé Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ bɔɔ́ mme ákpɛ né unɔɔ́ mpa gekwɔne, gébé gekwɔne ɛyigé ábuú danchɔmeló mfwa bɔɔ́ mme,
31 Chegou o momento de este mundo ser julgado, e agora o seu príncipe será expulso.
32 né geluɔge gefwa jií. Ne abwɛge me né mbaá gekwa, njame nyɛ bɔɔ́ ako achwɔ́ ɛta wa.”
32 E eu, quando for levantado da terra, atrairei todos a mim.
33 Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ, manlɛre gefɔge negbo ɛniné ji agboó nyɛ.
33 Ele dizia isto, significando com que tipo de morte estava para morrer.
34 Ne bɔɔ́ bimbɔ, ájɔɔ́ áké, “ŋwɛ mabɛ ɛsɔwɔ agare ɛse nnó Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa, abɛ mebɛ tɛ kwyakwyaá, ɛpyɛɛ́mbɔ nnó ne wɔ ɔke ábɔ́ mambwyɛ Maá Ntɛ Mekwaá né mfaá gekwa, waá álú Maá Ntɛ Mekwaá yimbɔ?”
34 A multidão disse: — Nós ouvimos da Lei que o Cristo permanece para sempre. Como, então, você diz que é necessário que o Filho do Homem seja levantado? Quem é esse Filho do Homem?
35 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Geŋgbɔ gelú gegɛnege ɛta nyú né mboó gébé, kɛ́ge nana ndɛre geŋgbɔ gelú gegɛnege nnó ɛ́kágé gemua gewere ɛnyú. Muú ayi akɛne né gemua ákágé fɔ́ mbaá ayi ji ajyɛɛ́.
35 Jesus respondeu:
36 Fyɛ́ge metɔɔ́ ne muú ayi achyɛgé geŋgbɔ nana ayi ji alú ne ɛnyú, nnó debɛ bɔɔ́ abi achyɛge geŋgbɔ. Jisɔs ajɔ́gé mbɔ, alyaá ɛbwɔ́ ajyɛ bií.”
36 Enquanto vocês têm a luz, creiam na luz, para que se tornem filhos da luz. Depois de dizer isso, Jesus foi embora e ocultou-se deles.
37 Ne yɛ́ lé Jisɔs apyɛ gejamégé ufɔɔ́ ufélekpa ɛbwɔ́ ágɛné, áfyɛɛ́ fɔ́ matɔɔ́ ne ji wɔ́.
37 E, embora tivesse feito tantos sinais na presença deles, não creram nele,
38 Ɛpyɛmbɔ nnó genó ɛyigé Asaya muú ɛkpave Ɛsɔwɔ abɔ ajɔɔ́ getane wáwálé. Asaya abɔ ajɔɔ́ nya aké, “Ata, ndé muú ákamé ne mekomejɔɔ́ ayi ɛsé dégare. Ne ndé muú ayi Ata alɛre ji gefɔge utó bi ji awyaá?”
38 para se cumprir a palavra do profeta Isaías, que diz: “Senhor, quem creu em nossa pregação? E a quem foi revelado o braço do Senhor?”
39 Ula bi ɛbwɔ́ álá ákame nya ne mekomejɔɔ́ yimbɔ wɔ́, úlú wyɛ ndɛre, Asaya muú ɛkpave Ɛsɔwɔ abɔ ajɔɔ́ nya nnó Ɛsɔwɔ aké,
39 Por isso, não podiam crer, porque Isaías disse ainda:
40 “Ngilége ɛbwɔ́ amɛ nnó ɛ́kágé ágɛne unó ne amɛ, ne mpyɛ bwɔ́ áŋea matɔɔ́ nnó ɛ́kágé ɛbwɔ́ ákaá genó ɛyigé mekomejɔɔ́ yimbɔ ágaré. Ɛsɔwɔ aké, ‘Me mpyɛ mbɔ nnó ɛ́kágé ɛbwɔ́ áti meso ne gabo bwɔ́, áchwɔ́ ɛta wá nnó me mfɛre ɛbwɔ́ né ɛfwyale’.”
40 “Cegou os olhos deles e endureceu-lhes o coração, para que não vejam com os olhos, nem entendam com o coração, e se convertam, e sejam por mim curados.”
41 Asaya ajɔɔ́ mejɔɔ́ ɛwéna ato ne Jisɔs, néndé ji abɔ agɛ mɛ nnó Jisɔs abɛɛ́ nyɛ muú ayi apwɔɔ́ amu.
41 Isaías disse isso porque viu a glória dele e falou a respeito dele.
42 Ne yɛ́ ɛlé gejamégé bɔɔ́ álú abi ála áfyɛɛ́ fɔ matɔɔ ne Jisɔs wɔ, abifɔ áfyɛ, yɛ́ ákpakpa bɔɔ́ Jus abifɔ áfyɛ́ ntó metɔɔ́ ne Jisɔs, yɛ́mbɔ álɛrege fɔ́ gbɔgɔnɔ nnó áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji gétúgé áfɔɔ́ nnó álɛrege, bɔɔ́ Farasi ábuú nyɛ ɛbwɔ́ né ɛcha mmyɛmenɛne.
42 No entanto, muitos dentre as próprias autoridades creram em Jesus, mas, por causa dos fariseus, não o confessavam, para não serem expulsos da sinagoga.
43 Néndé ɛbwɔ́ ágbóo lé nnó akwaá áfɛge ɛbwɔ́ ápwɔ nnó Ɛsɔwɔ ne afɛge ɛbwɔ́.
43 Porque amaram mais a glória dos homens do que a glória de Deus.
44 Ne Jisɔs ajɔɔ́ keŋke, aké, “Yɛ́ndémuú ayi áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne me, áfyɛ́ fɔ́ metɔɔ́ ne me mbií wɔ́, afyɛ́ ntó ne muú yi atɔme me.
44 E Jesus clamou, dizendo:
45 Muú agɛgé me, ɛbyɛnnó agɛ ntó muú ayi atɔme me.
45 E quem vê a mim vê aquele que me enviou.
46 Me nchwɔ ndɛre muú yi alɛrege geŋgbɔ mbaá bɔɔ́ mme, nnó ɛ́kágé bɔɔ́ abi áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne me álá kenékéné ɛké muú ayi alú mmu gemua.
46 Eu vim como luz para o mundo, a fim de que todo aquele que crê em mim não permaneça nas trevas.
47 Mbɔgé muú awúgé mekomejɔɔ́ ayi me ngare ne álá apyɛɛ́ fɔ́ genó ɛyigé me nké ji apyɛ wɔ́, me njɔ́gé fɔ́ nnó ji akwe mpa, néndé me nchwɔɔ́ fɔ́ fa mensɔ mpá bɔɔ́ mme wɔ́ nchwɔ́ lé mamfere ɛbwɔ́ né ɛfwyale gabo.
47 Se alguém ouvir as minhas palavras e não as guardar, eu não o julgo. Porque eu não vim para julgar o mundo, e sim para salvá-lo.
48 Muú yi ashyaá nnó ji ákágé me, ne álá apyɛ genó ɛyigé me njɔɔ́, genó ɛyi gesɔ mpa wuú gelú wyɛɛ́. Ne genó ɛyi gesɔɔ́ mpá wuú né bií bi kwyakwya, ɛlé mekomejɔɔ́ wa ayi ngare.
48 Quem me rejeita e não recebe as minhas palavras tem quem o julgue; a própria palavra que falei, essa o julgará no último dia.
49 Nende Me njɔ́gé fɔ́ né uto ba. Ntɛ wa muú atɔme me agare me genó ɛyi me njɔ́gé ne ndɛre me mbɔɔ́ manjɔɔ́.
49 Porque eu não falei por mim mesmo, mas o Pai, que me enviou, esse me ordenou o que dizer e o que anunciar.
50 Ne nkaá nnó genó ɛyigé ji aké me ngare gechwɔɔ́ ne geŋwá ɛyi gélágé byɛ́. Né getú ɛyigémbɔ, me njɔ́gé lé genó ɛyigé Ntɛ wa agare me nnó njɔɔ́.”
50 E sei que o seu mandamento é a vida eterna. Portanto, as coisas que eu digo, digo exatamente assim como o Pai me falou.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.