Atos 18
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARIB
1 Pɔl anérégé manjɔɔ́ depɔti né ujwɔ́lé Aropagɔs, Pɔl alya Atɛns afɛ́ né melɔ Kɔrɛnt.
1 Depois disto Paulo partiu de Atenas e chegou a Corinto.
2 Ɛfɛɛ́ abané muú Jus fɔ ayi ákuú ji Akwila, ábɔ́ ábyɛ́ ji né melɔ Pɔntus. Ɛbwɔ́ ne mendée wuú Prisila abɔ́ átané mbɔ lé gebagé mewaá Itali getúgé Klodyos, mfwa kpa abɔ́ abú bɔɔ́ Jus ako né Rom. Ne Pɔl ajyɛ gɛ́ ɛbwɔ́ ujyá.
2 E encontrando um judeu por nome Áqüila, natural do Ponto, que pouco antes viera da Itália, e Priscila, sua mulher {porque Cláudio tinha decretado que todos os judeus saíssem de Roma}, foi ter com eles,
3 Pɔl agɛ́gé nnó ɛbwɔ́ nto ákwyɛ́ge mekɔ menya ɛyi akwerege oto, ɛyi ji akwyɛge, ajwɔlé akwyɛge ne ɛbwɔ́.
3 e, por ser do mesmo ofício, com eles morava, e juntos trabalhavam; pois eram, por ofício, fabricantes de tendas.
4 Ne yɛndé bií uwyaá bɔɔ́ Jus, ajyɛ mmu ɛcha mmyɛmenɛne, ne ajɔɔ́ge ne bɔɔ́ Jus ne abi Grek abi áchwɔ́ ɛfɛɛ́ nnó ji ammyɛ apyɛ ɛbwɔ́ ákamé mekomejɔɔ́ Jisɔs.
4 Ele discutia todos os sábados na sinagoga, e persuadia a judeus e gregos.
5 Ɛwyagé Silas ne Timɔti átané melɔ Masedonia áchwɔ́ né melɔ Kɔrɛnt, ɛfɛɛ́ ne Pɔl alya ɛbwɔ́ utɔɔ́ ɛbimbɔ, ala agarege lé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ jiji. Apyɛ mbɔ nnó bɔɔ́ Jus akaá cháŋéné nnó Jisɔs ne alu Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.
5 Quando Silas e Timóteo desceram da Macedônia, Paulo dedicou-se inteiramente à palavra, testificando aos judeus que Jesus era o Cristo.
6 Ɛké ɛwyage ɛbwɔ́ áshya mekomejɔɔ́ wuú álɔ manshyɛ ji. Ne Pɔl apea amu jií ake, “Mbɔge ɛnyú depyɛge ɛfwyale Ɛsɔwɔ ɛchwɔge ɛnyú mmyɛ, me mpɔ́ wyɛ. Lɔ nana ɔjyɛ mbɛ, nla garé mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ mbaá bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus.”
6 Como estes, porém, se opusessem e proferissem injúrias, sacudiu ele as vestes e disse-lhes: O vosso sangue seja sobre a vossa cabeça; eu estou limpo, e desde agora vou para os gentios.
7 Pɔl alyage ɛbwɔ́, atané nto né gepú ɛyigé ji abɔ́ ajwɔlege, ajyɛ jwɔle ne mende fɔ yi anoge Ɛsɔwɔ ne álá pɔ́ muú Jus. Mende yina akamege Titiyɔs Justɔs ayi gepú jií gelu kwɔ́kwɔ́lé ne ɛcha mmyɛmenɛne bɔɔ́ Jus.
7 E saindo dali, entrou em casa de um homem temente a Deus, chamado Tito Justo, cuja casa ficava junto da sinagoga.
8 Ɛwyage Kripus ayi alu muú kpaá né ɛcha mmyɛmenɛne ɛwémbɔ áfyɛɛ́ metɔɔ́ wuú ne Jisɔs chóncho ne bɔɔ́ ula gepú bií ako. Ne Pɔl agarege wyɛ abya Jisɔs ne bɔɔ́ Kɔrɛnt ako abi áwuú, gejame ákamé ne ála wyɛmbɔ áwyaá bwɔ manaá Ɛsɔwɔ.
8 Crispo, chefe da sinagoga, creu no Senhor com toda a sua casa; e muitos dos coríntios, ouvindo, criam e eram batizados.
9 Bií fɔ ne utuú, Pɔl agɛ́ amɛ gejya nkane Átá Jisɔs ake ne ji, “Ɔfɔgé fɔ́, chó mbɛ ne mekomejɔɔ́ wa, ɔbɛge bɔmbɔ.
9 E de noite disse o Senhor em visão a Paulo: Não temas, mas fala e não te cales;
10 Nlu ne wɔ yɛndégébé ne muú akágé pyɛ wɔ geno. Gejamégé bɔɔ́ álu fa melɔ ɛwe abi alu aba.”
10 porque eu estou contigo e ninguém te acometerá para te fazer mal, pois tenho muito povo nesta cidade.
11 Ne Pɔl abɛlé né melɔ Kɔrɛnt ŋmɛ ne geba alɛrege bɔɔ́ mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
11 E ficou ali um ano e seis meses, ensinando entre eles a palavra de Deus.
12 Né gébé ɛyigé bɔɔ́ Rom abɔ́ áfyɛ́ Galyo nnó ábɛ́ gɔmena né gebagé mewaá Akaya, bɔɔ́ Jus abi alu ɛfɛɛ́, ásɔ mala, ágbare Pɔl ájyɛ ne ji né ɛso,
12 Sendo Gálio procônsul da Acaia, levantaram-se os judeus de comum acordo contra Paulo, e o levaram ao tribunal,
13 ajɔɔ́ ne Galyo aké, “Mende yina apyɛ bɔɔ́ nnó ánoge Ɛsɔwɔ né meti ɛwé ɛbɛ́ se ɛlá garé wɔ́.”
13 dizendo: Este persuade os homens a render culto a Deus de um modo contrário à lei.
14 Wyɛ ndɛre Pɔl abɔ alú manjɔɔ́, Galyo ake ne ɛbwɔ́. “Ɛnyú bɔɔ́ Jus, mbɔge mechɔ ɛwé ɛbɔ́ ɛtá mabɛ́ melɔ mbɔ nsɛ gébé manwu geno ɛyige dekɛlege manjɔɔ́.
14 E, quando Paulo estava para abrir a boca, disse Gálio aos judeus: Se de fato houvesse, ó judeus, algum agravo ou crime perverso, com razão eu vos sofreria;
15 Tɛ mbaá ɛnyú denyɛ lé mbeé né uchu mejɔɔ́ ne mabɔ ne mabɛ nyú, ɛnyú ambɔɔ́ kage nkane dejɔge. Nkpɛ́né fɔ né depɔ nkane ɛti.”
15 mas, se são questões de palavras, de nomes, e da vossa lei, disso cuidai vós mesmos; porque eu não quero ser juiz destas coisas.
16 Ajɔge mbɔ, abú ɛbwɔ́ átané né ɛcha ɛso.
16 E expulsou-os do tribunal.
17 Ne bɔɔ́ ako ágbaré Sɔstɛnis ayi alu muú kpaá né ɛcha mmyɛmenɛne álɔ mantulé ji, yɛ́mbɔ Galyo abɔɔ́ gébé wɔ́.
17 Então todos agarraram Sóstenes, chefe da sinagoga, e o espancavam diante do tribunal; e Gálio não se importava com nenhuma dessas coisas.
18 Ɛpyɛ́gé mbɔ, Pɔl ama bɛ́lé gejamégé ndɔ ne bɔɔ́ bi ákamé ne Jisɔs né melɔ Kɔrɛnt, ne ale jyɛ kpɛ ɛ́kpe manjyɛ né melɔ Siriya. Ndɛre áchwɔ ajyɛ, Prisila ne Akwila akwɔlé ji. Gébégé ɛbwɔ́ ákwɔné né Sɛnkrea, melu ɛwé ákpɛ́ne ɛ́kpe, Pɔl akpalé mekpo gétúgé depɔ ɛtiré ji abɔ anyɛ́meno mampyɛ mbaá Ɛsɔwɔ.
18 Paulo, tendo ficado ali ainda muitos dias, despediu-se dos irmãos e navegou para a Síria, e com ele Priscila e Áqüila, havendo rapado a cabeça em Cencréia, porque tinha voto.
19 Ɛbwɔ́ ákwɔ́négé né melɔ Ɛfɛsɔs, Pɔl alya Akwila ɛfɛɛ́. Ajyɛ kpɛ mmu ɛcha mmyɛmenɛne, manjɔɔ́ mejɔɔ́ ne bɔɔ́ Jus.
19 E eles chegaram a Éfeso, onde Paulo os deixou; e tendo entrado na sinagoga, discutia com os judeus.
20 Ne ɛbwɔ́ ákwɔ ji mata nnó ábɛ́lé gejamégé ndɔ ne ɛbwɔ́, ashya.
20 Estes rogavam que ficasse por mais algum tempo, mas ele não anuiu,
21 Gébégé achwɔ́ jyɛ, aké ne ɛbwɔ́, “Mbɔge Ɛsɔwɔ apyɛge, mmage nchwɔ gɛ ɛnyú.” Ajɔge mbɔ, alya Ɛfɛsɔs akpɛ ɛ́kpe, afɛ́.
21 antes se despediu deles, dizendo: Se Deus quiser, de novo voltarei a vós; e navegou de Éfeso.
22 Pɔl akwɔ́négé né melɔ Kaisaria, akwɔ́ afɛ́ né melɔ Jɛrosalɛ manjyɛ tame ɛchomele bɔɔ́ Jisɔs abi alu ɛfɛɛ́ ne ale shule ajyɛ né melɔ Antiɔk.
22 Tendo chegado a Cesaréia, subiu a Jerusalém e saudou a igreja, e desceu a Antioquia.
23 Ábɛ́légé mboó ndɔ ɛfɛɛ́, átane áfɛ́ né malɔ ayi álú né gebage mewaá Galasiya ne Frigiya, afyɛ́ bɔɔ́ bi ákame ne Jisɔs ɛshyɛ.
23 E, tendo demorado ali algum tempo, partiu, passando sucessivamente pela região da Galácia e da Frígia, fortalecendo a todos os discípulos.
24 Ne muú Jus fɔ achwɔ́ né melɔ Ɛfɛsɔs, ákuú ji Apolos ne ábɔ́ ábyɛ́ ji né melɔ Aleksandra. Alu muú yi mejɔɔ́ ɛgɔɔ́ ji meno ne akaá mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ chanchá.
24 Ora, chegou a Éfeso certo judeu chamado Apolo, natural de Alexandria, homem eloqüente e poderoso nas Escrituras.
25 Ábɔ́ ági ji depɔré Jisɔs ne agbaré deti metɔɔ́ ɛma, agarege depɔ ɛtiré mbɔ chánchá. Yɛ́mbɔ abɔ akaá le unó bi Jɔn abɔ agaré ndɛre awyage bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ.
25 Era ele instruído no caminho do Senhor e, sendo fervoroso de espírito, falava e ensinava com precisão as coisas concernentes a Jesus, conhecendo entretanto somente o batismo de João.
26 Ndɛre áchwɔ né melɔ Ɛfɛsɔs, agarege bɔɔ́ Jus depɔ ɛtirena gbɔŋéné né ɛcha mmyɛmenɛne. Akwila ne Prisila awuúge unó bi Apolos agarege, ásɛ ji áfɛ́ né gepú bwɔ́ ne agaré ji depɔré Ɛsɔwɔ nana cháŋéné.
26 Ele começou a falar ousadamente na sinagoga: mas quando Priscila e Áqüila o ouviram, levaram-no consigo e lhe expuseram com mais precisão o caminho de Deus.
27 Ɛbɛ́légé Apolos afɛre nnó ji ajyɛ né melɔ Akaya. Ne ɛchomele bɔɔ́ Jisɔs apoó ji ásá ŋwɛ achyɛ ji mbaá bɔɔ́ Jisɔs né melɔ Akaya nnó Apolos akwɔnege ɛwu, ɛbwɔ́ ásɛ ji cháŋéné. Ne akwɔ́négé ɛfɛɛ́, apoó bɔɔ́ bi Ɛsɔwɔ alɛ́ré ɛbwɔ́ galɔ́gálɔ́ ákamé ne Jisɔs dɔɔ́ abi Ɛsɔwɔ apoó nnó áfyɛ matɔɔ́ ne Jisɔs.
27 Querendo ele passar à Acáia, os irmãos o animaram e escreveram aos discípulos que o recebessem; e tendo ele chegado, auxiliou muito aos que pela graça haviam crido.
28 Abɔ́ anyɛɛ́ mbeé ne bɔɔ́ Jus né depɔré Jisɔs gbɔgɔnɔ ne apwɔ wyɛ ɛbwɔ́ ndɛre alɛrege ɛbwɔ́ cháŋéné né ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó Jisɔs alu Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.
28 Pois com grande poder refutava publicamente os judeus, demonstrando pelas escrituras que Jesus era o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.