Romanos 7
Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs NVI
1 Nisɨ naisɨhiyaatɨ nisataiwɨ Kɨraisihopɨ gɨwunyaahohiyɨhiyaate, wɨnɨhapɨpa otɨpɨpatɨ kairɨhɨretɨ sahɨ mmonɨwɨhiyaatɨsɨ pɨwɨha kɨma nɨnɨ katɨtandiyohɨma sahɨ mmondaapo. Utaaho sangɨ napotɨ asoho bimihɨhuraahɨhɨ koaisɨ wɨnɨhapɨpa anɨtisatɨ iwiwatatɨ iwinjatataise.
1 Meus irmãos, falo a vocês como a pessoas que conhecem a lei. Acaso vocês não sabem que a lei tem autoridade sobre alguém apenas enquanto ele vive?
2 Iyataatɨ amɨ sahɨ sawanaatɨ aimɨ mmonɨwɨhiyaate, apopaatɨ waatɨ namaatatɨ warɨho asohoaisahaati wɨnɨhapɨpa kaati netɨ warɨhomɨ ambɨpatetɨ tɨmaamahɨwa wɨrɨhɨramatiyatɨ anɨtisatɨ wɨsasausosataise. Siyatɨ wɨsasausosataahandɨ kandɨ amɨ kaatamɨ warɨho naponaahɨ wɨnɨhapɨpa kaati netɨ warɨhoaisatɨ tɨmaamahɨwatɨ wɨwisasimbɨpaatɨhapɨ apopaatɨ noaipatɨ nehɨhaatɨ bimɨtaise.
2 Por exemplo, pela lei a mulher casada está ligada a seu marido enquanto ele estiver vivo; mas, se o marido morrer, ela estará livre da lei do casamento.
3 Isɨ amɨ warɨho wɨndɨ namaapotɨ asoho bimonɨhura apopaatɨ koai numasi notɨ woho woaisatɨ kiyatɨ daayataataahɨ isɨhiya kaatapɨ satɨtaapo, “Ese, saatɨ apopaatɨ kɨhoaisatɨ kiyatɨ daayataise,” tɨtaapo. O amɨ kaatamɨ warɨho naponaahɨ isɨhiya namaatohɨtɨhandamɨ wɨnɨhapɨpa kaati wɨndɨ maawiwatɨtaise. Isɨ amɨ kaatɨ woho woai namaatataataahɨ isɨhiyaamɨ ndɨhetɨ kaatɨ isɨhiya namaatohɨtɨhandamɨ wɨnɨhapɨpa wɨndɨ netɨ namopɨsasɨtaise.
3 Por isso, se ela se casar com outro homem enquanto seu marido ainda estiver vivo, será considerada adúltera. Mas se o marido morrer, ela estará livre daquela lei, e mesmo que venha a se casar com outro homem, não será adúltera.
4 Isɨ nisɨ naisɨhiyaatɨ nisataiwɨ Kɨraisihopɨ gɨwunyaahohiyɨhiyaate, sangisangi sɨrɨ kɨretɨ kasimatataise. Mosesihomɨ wɨnɨhapɨpa sangi jainjatataamaise. Owetise. Sahɨ Kɨraisihomɨ ambɨpatamɨhiyaatɨtɨwɨ koaisawɨ tɨmaamaitauhɨ wɨnɨhapɨpa sangi wɨndɨ maasiwatise. Aiwɨ amɨ sahɨ aimɨ wanɨ Autaahaatɨho anɨmwaahɨpatombɨ ahowimatɨ numwaasɨho Kɨraisihomɨhiyaatimatawaayopo, nyahɨ Autaahaatɨhopɨ otɨpɨpatɨ gaahaiwa kiyatɨ kaiwetapɨ isɨhiya asɨyɨhiyai Autaahaatɨhopɨ nɨwumoaitɨhaawo.
4 Assim, meus irmãos, vocês também morreram para a lei, por meio do corpo de Cristo, para pertencerem a outro, àquele que ressuscitou dos mortos, a fim de que venhamos a dar fruto para Deus.
5 Amɨ nyahɨ yawanaanamɨ maaritaatɨ gwɨnyaahohɨrɨhɨretɨ jɨhɨ bimonɨhura wɨnɨhapɨpa nyamɨ maarɨhoaatɨhɨ maipɨhaiwa gwɨnyaahohɨwaiwai netɨ nyamɨ ambɨpatetɨ anyaatɨ awaindemataise, nyahɨ kaiwa kaitɨhaawo. Aihɨ nyahɨ nehɨ napwɨtɨhaahandamɨ maipɨhaiwaahɨhɨ nga kainjaahiyaane.
5 Pois quando éramos controlados pela carne, as paixões pecaminosas despertadas pela lei atuavam em nossos corpos, de forma que dávamos fruto para a morte.
6 Jɨhura sainjaahiyaanɨnɨndaahandɨ kandɨ wanɨ nyangi Autaahaatɨho wɨnɨhapɨpa kapa netɨ nanyapuwatɨ nyaiwatimbɨpaatɨhapɨ nuwatɨ nanyamaatɨ nehɨhaatenyamataise. Aihɨ kapa nyangi wɨndɨ nyaiwatatɨ manyinjatise. Owetise. Aihɨ amɨ nyahɨ wɨnɨhapɨpa jɨpatɨpindimbɨpaamɨ jahɨrɨhɨretɨ Autaahaatɨhomɨ otɨpɨpatɨ gaahaiwa kiyahaamaayo. Owetise. Sandɨ apaapɨmaahe, nehɨ wɨnɨhapɨpa kapaatɨhapɨ nyangi Kɨraisiho nanyamaasi napwihɨ Autaahaatɨho Itɨpɨho nanyamisɨhomɨ daihɨra maarɨho wanɨhoetapɨ Autaahaatɨhomɨ otɨpɨpatɨ gaahaiwa kiyaatɨ kawɨsahaawe.
6 Mas agora, morrendo para aquilo que antes nos prendia, fomos libertados da lei, para que sirvamos conforme o novo modo do Espírito, e não segundo a velha forma da lei escrita.
7 Isɨ amɨ nyahɨ pɨwɨha napitɨtɨtɨhaawe? Wɨnɨhapɨpa sawandɨpɨ maipɨhande tɨtɨhaawo? Apɨpaahɨ owetise. Wɨnɨhapɨpa sawandɨpɨhɨ tɨtɨhɨ gaahape. Siyataahandɨ kandɨ wɨnɨhapɨpa kapa nɨngisɨ nisɨ maipɨhandametirɨhɨretɨ sɨretɨsɨ mmome ndatɨ netɨ nanɨsihɨ nɨnɨ mmonataayo. Amɨ wɨndɨ wɨnɨhapɨpaapɨmetanaahɨ kahapaamapɨpa isɨhiya usaamɨhaiwaapɨ nisɨ maarɨho nɨndosɨtɨhandɨ tɨtɨhɨmetɨhande ndɨ nɨnɨ wɨndɨ mondaanɨhe, amɨ wɨnɨhapɨpa wɨndɨ satatɨ, “Kahapaamapɨpa usaamɨhapaapɨ kinyɨ maarɨho wɨndɨ maahɨndone,” tatɨ kamaatonaaho.
7 Que diremos então? A lei é pecado? De maneira nenhuma! De fato, eu não saberia o que é pecado, a não ser por meio da lei. Pois, na realidade, eu não saberia o que é cobiça, se a lei não dissesse: "Não cobiçarás".
8 Iyataatɨ maipɨhandɨ wɨnɨhapɨpai netɨ kandamɨ daihɨrematɨ kapetapɨ netɨ nahatewa kɨhaiwa kɨhaiwa isɨhiya usaamɨhaiwaapɨ nɨngi nisɨ maarɨho nanɨtɨmanatɨ nɨndotaise. Amɨ wɨnɨhapɨpa owendaataahɨ maipɨhandɨ isɨhiya kiyohɨtɨhandɨ napotɨ owendaise.
8 Mas o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, produziu em mim todo tipo de desejo cobiçoso. Pois, sem a lei, o pecado está morto.
9 Iyataatɨ wɨnɨhapɨpa satatɨ, “Kɨnyɨ tɨtɨhɨmetɨhaiwa saiwa saiwa wɨndɨ kamaime,” tatɨ katimbɨpa nɨnɨ wɨndɨ monataahura jɨhɨ nɨngi nehɨ nanɨhaindɨ nundɨ napɨtaindɨ bimambɨtɨhonɨne. Jɨhɨ saimbɨtɨhonɨnɨndaahandɨ kandɨ wɨnɨhapɨmba saiwa saiwa kɨnyɨ wɨndɨ kamaime timbɨpa noaipatɨ nisɨ maarɨhomɨ ndɨhai netɨ nanorɨhaasɨhɨ nɨwahonɨnɨ saindɨ mmotɨnataayo, nɨnɨ maipɨhandɨ kaitandɨhandɨhɨ nisɨ maarɨho ambɨpatetɨ noaipatɨ awaindematataise ndo.
9 Antes, eu vivia sem a lei, mas quando o mandamento veio, o pecado reviveu, e eu morri.
10 Siyatɨ maipɨhandɨ noaipatɨ awaindematatɨ nisɨ maarɨhoai netɨ tiwihɨ napotaise. Amɨ wɨnɨhapɨpa pɨwɨha sa ka Autaahaatɨho jɨhɨ ahiyataise, nɨnɨ nga itatamanɨnɨtɨ bimɨtandɨhandɨ nanɨmɨtotatɨ Autaahaatɨho jɨhɨ ahaimbɨpa amɨ nɨngisaahɨ daahɨ napwɨtandɨhandɨhɨ naninyataise.
10 Descobri que o próprio mandamento, destinado a produzir vida, na verdade produziu morte.
11 Sandɨ maipɨhandɨ nisɨ omaŋɨtɨtɨhɨ ahotindɨhandɨ wɨnɨhapɨmbetapɨ daihɨra mmonatɨ nɨngi asɨretɨ jɨnjaipɨndatɨ sandatɨ, “Kɨnyɨ utaahoŋɨ maipɨhoŋɨsɨ kɨnyɨ maipɨhandapɨ pɨwɨha nepɨ napome,” ndatɨ nɨwihɨ nisɨ maarɨho napotaise.
11 Pois o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, enganou-me e por meio do mandamento me matou.
12 Isɨ amɨ wɨnɨhapɨpa sawandɨpɨhɨ nehɨ Autaahaatɨho sawahoaapɨhapɨ nasahapaare. Siyahapaasɨ isɨhiyai nehɨ tɨtɨhɨtahaiwaahɨhɨ kaitaatɨwɨhɨra daihɨra netɨ nunjataise. Iyatɨ amɨ isɨhiyai kapa nga iwɨtatamanɨtandɨhapaare.
12 De fato a lei é santa, e o mandamento é santo, justo e bom.
13 O amɨ siyonaahɨ nɨnɨ sandɨ, “Autaahaatɨhomɨ wɨnɨhapɨpa apɨpaahɨ tɨtɨhɨ gaahapa nɨngi napwɨtandɨhandɨ naninyataise,” tɨtando? Owe. Apɨpaahɨ owetise. Sandɨhɨ maipɨhandɨ nisɨ omaŋɨtɨtɨhɨ ahotindɨhandɨ kiyataise. Autaahaatɨho wɨnɨhapɨpa nɨngi nɨtatamanɨtandɨ ahaimbɨpa nisɨ maipɨhandɨ netɨ kapetapɨ napwɨtandɨhandɨ nɨngi naninyataise. Amɨ siyataatɨ kandametirɨhɨretɨ netɨ ausaimanɨndando. Isɨ amɨ siyatɨ wɨnɨhapɨpetapɨ isɨhiyaamɨ maipɨhandɨ kiyohɨwaiwa isɨhiya mmondaatɨwɨ netɨ ausaimanɨnatɨ apɨpaahɨ maipɨ maipɨhandɨtɨtandɨ nisɨhetɨ maipɨhandunɨ wɨnɨhapɨpaunɨ ahondaatɨ nisɨ maarɨho ambɨpatɨ netɨ tunatɨ yahwɨnataise.
13 E então, o que é bom se tornou em morte para mim? De maneira nenhuma! Mas, para que o pecado se mostrasse como pecado, ele produziu morte em mim por meio do que era bom, de modo que por meio do mandamento ele se mostrasse extremamente pecaminoso.
14 Iyataatɨ nyahɨ aimɨ mmonɨhaayo, Autaahaatɨhomɨ wɨnɨhapɨpaahɨhɨ Autaahaatɨho gwɨnyaasɨrɨhɨretapɨ netɨ nyangi nanyisataise. Kapa saihɨhandɨ kandɨ nɨnɨhɨ maapɨ nehɨ utaahonɨne. Aindɨ nisɨ maipɨhandɨ kiyohɨtɨhandɨ netɨ nanɨpuwatɨ nehɨ kandamɨ otɨpɨpatɨhonɨnenɨmatɨ ipatisatɨ niwatataise.
14 Sabemos que a lei é espiritual; eu, contudo, não o sou, pois fui vendido como escravo ao pecado.
15 Amɨ nɨnɨ wapa kaitandɨ maaritohɨpɨpa kapa nɨnɨ wɨndɨ kamaayo, owetise. Namatɨ nehɨ wapa nɨnɨ kaitandɨ apɨpaahɨ pondamasɨpɨpaahɨhɨ napaitɨtɨ kiyataayo. Sandɨ saindɨ ponimetahandɨhɨhɨ kiyohɨtɨmandapɨ nɨnɨ napindapɨ kiyo ndɨ wɨndɨ gɨmaanunyaatatɨ apɨpaahɨ pondataise.
15 Não entendo o que faço. Pois não faço o que desejo, mas o que odeio.
16 Iyataatɨ nɨnɨ wapa sapa sapa wɨndɨ kamaitando ndɨ nɨnɨ maarɨmitohɨpɨpa kiyohɨtɨndɨ netɨ sɨretɨ nanisataise, nɨnɨ Autaahaatɨhomɨ wɨnɨhapɨpaapɨ tɨtɨhɨ gaahape ndaato.
16 E, se faço o que não desejo, admito que a lei é boa.
17 Isɨ amɨ sandɨ nɨnɨ kiyohɨtɨmandɨ nɨnɨ kiyataamaayo. Owetise. Amɨ maipɨhandɨ nisɨ ambɨpatetɨ ahotindɨhandɨ nɨngi netɨ nanipinjatɨ kaime ndihɨ maarɨmitohɨwaiwa napaitɨtɨ nɨnɨ kiyataayo.
17 Neste caso, não sou mais eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
18 Aihɨ nɨnɨ saindɨ mmonataayo, gaahandɨ nisɨhetɨ apɨpaahɨ wɨndɨ ahɨmotise. Wɨndɨ siyatɨ ahɨmotihɨ tɨtɨhɨ gaahandɨ nɨnɨ kaitandɨ apɨpaahɨ maaritohɨtɨhandɨ wɨndɨ baindɨ nga kamaayo.
18 Sei que nada de bom habita em mim, isto é, em minha carne. Porque tenho o desejo de fazer o que é bom, mas não consigo realizá-lo.
19 Aindɨ amɨ gaahandɨ nɨnɨ kaitandɨ maaritohɨtɨhandɨ wɨndɨ kamaindɨ namatɨ nehɨ maipɨhandɨ kandapɨ nɨnɨ wɨndɨ maarɨmitohɨtɨhandɨhɨhɨ kiyataayo.
19 Pois o que faço não é o bem que desejo, mas o mal que não quero fazer, esse eu continuo fazendo.
20 Isɨ amɨ nɨnɨ wapa wɨndɨ kamaitandɨ maarɨmitohɨtɨhandɨ kiyataataahɨ sandɨ nɨnɨ nɨwahonɨnɨ kiyataamaayo. Owetise. Namatɨ nehɨ maipɨhandɨ nisɨhetɨ ahotindɨhandɨ netɨ nɨngi nanipinjatɨ kaime ndihɨ nɨnɨ kiyataayo.
20 Ora, se faço o que não quero, já não sou eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
21 Aihɨ amɨ nɨnɨ saindɨ mmonataayo, nisɨhetɨ wɨndɨ apɨpaahɨ watɨpɨhandɨ ahondaatɨ netɨ nanisapusɨhɨ nɨnɨ tɨtɨhɨ gaahandɨ kaitandɨ maaritataahandɨ kandɨ nɨnɨ nehɨ maipɨhandɨ tɨtɨhɨmetɨhandɨhɨ netɨ kiyataayo.
21 Assim, encontro esta lei que atua em mim: Quando quero fazer o bem, o mal está junto a mim.
22 Saindɨ amɨ nisɨ maarɨho Autaahaatɨhomɨ wɨnɨhapɨpaapɨ nga biyatɨ maaritataise.
22 Pois, no íntimo do meu ser tenho prazer na lei de Deus;
23 Saihɨhandɨ kandɨ amɨ nehɨ wɨnɨhapɨpa kapai wapa maipɨhandamɨ watɨpɨhandɨ nisɨ ambɨpatetɨ ahotatɨ otɨpɨpatɨ kiyataatɨ nɨnɨ gwɨnyaahohɨtɨhandɨ amɨtɨhetapɨ Autaahaatɨhomɨ wɨnɨhapɨpa nɨnɨ gaahape tohɨpɨpaisatɨ netɨ tunatɨ yahwɨnataise. Iyatɨ sandɨ tunatɨ yahwɨnjɨtɨmandɨ nɨngi netɨ daahɨ maipɨhandɨ nisɨ ambɨpatetɨ ahotatɨ otɨpɨpatɨ kaindɨhandaatɨhɨ nɨpatisatɨ nanɨpuwataise.
23 mas vejo outra lei atuando nos membros do meu corpo, guerreando contra a lei da minha mente, tornando-me prisioneiro da lei do pecado que atua em meus membros.
24 “Ese no, nɨnɨ utaahonɨnɨ nisɨ maaritɨtandɨhandɨ apɨpaahɨ owehonɨne. Ese no utaaho dɨyaamahonɨhɨ kɨmandɨ maipɨmandisatɨ ambɨpatɨ napwɨtandɨhandaatɨhɨ nanɨmaasi naipatetapɨ nɨngi japɨhɨ nanɨmaitaindɨho?
24 Miserável homem eu que sou! Quem me libertará do corpo sujeito a esta morte?
25 Nɨngi sandɨ sanetihɨhandɨ kandɨ nyamɨ Awaisɨho Kɨraisɨ Jisaasihomɨhetapɨ Autaahaatɨho nɨngi ambɨpatɨ napwɨtandɨhandaatɨhɨ nanɨmaasi naipatetapɨ nuwatɨ japɨhɨ nanɨmaasɨhoai, “Kɨnyɨ gaahoŋe gaare,” undataato. Iyataatɨ amɨ nɨnɨ sendaayo, nɨnɨ nɨwahonɨnɨ nisɨ amɨtɨhaara Autaahaatɨhomɨ wɨnɨhapɨpa nga iwinjapepihɨrɨtɨ amɨ nɨnɨ nehɨ nisɨ ambɨpatamɨhaiwaara maipɨhandamɨ watɨpɨhandaatɨhɨ bindataayo.
25 Graças a Deus por Jesus Cristo, nosso Senhor! De modo que, com a mente, eu próprio sou escravo da lei de Deus; mas, com a carne, da lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.