Mateus 25
Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs VC
1 Sanyatatosatɨ kɨma kaamɨ pɨwɨha wa japepihɨratɨ nyahɨ koai nɨwipinjaatɨ komɨ otɨpɨpatɨ mmonaatɨ newaatɨ kiyaatɨ daayohiyɨhiyaanangi sanyatataase. “Asisɨha sura nɨnɨ jahɨra napɨtandɨhura Autaahaatɨho nisɨhetapɨ isɨhiyaisɨ iwinjatindɨhandaatɨhɨ wapa siyatɨ noaipaitaise. Asɨhiya apwainyɨhiya ikwɨ maindɨmwɨ utaaho wo wanɨ konɨhɨ namaatahoaisɨ winjapɨ nutanɨwɨ numwaitaatɨwɨ apatindɨtɨhɨ nowaayopo. Nowaawɨ kiyaamɨ norɨhɨrɨ nasorɨhɨrɨ raamɨhandɨ nepɨ tɨpopɨ isɨsi nowaayopo.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Iyawaawɨ kinyaamɨ winya 5 kaiwɨ ikwɨ wihɨtɨrɨtahinya amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandɨ owetatɨ nahɨriwɨ nanɨpimatɨwɨhinyaare. Aiwɨ amɨ kiyaamɨ winya ikwɨrɨ wihoaaŋɨhɨrɨ 5 kaiwɨhinya amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandisahinyaare.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Aiwɨ nahɨriwɨ amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandɨ owesinya kinyaamɨ norɨhɨrɨ raamɨhandɨ waapoho sisɨha tɨpoaitaatɨwɨho windahandɨ nepɨ isɨwawaahandɨ kandɨ waapoho isoho wɨndɨ nepɨ mihopo.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Nahariwɨhinya siyauhɨ amɨ amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandisahinya kinyaamɨ norɨhɨrɨ raamɨhandɨ waapoho tisaitahaiwa nepɨ amɨ raamɨhandɨ nipɨtonɨhapɨho waapoho isohoaisawɨ nepɨ isɨsi utaaho apopaati wanɨ konɨhɨ netɨ wɨrasɨhopɨ jatɨtaatɨwɨ nowaayopo.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Nuwɨ kiyaamɨ raamɨhandɨ tɨpopɨ ahiyawosawɨ jatauhɨ utaaho apopaatɨ wanɨ konɨhɨ netɨ wɨrasɨho wɨndɨ namaasataise. Namaapihɨ apopɨ apwaimaaminyinyaamɨ ndɨha yaawatɨ naawihɨ mɨtɨho tɨmahiyawɨ nepɨ amɨ namapɨ apɨpaahɨ nanomawaayopo.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 “Saiwɨ kinya nanomɨhauhɨ notɨ konɨmosohura apwɨtetetɨnɨhɨ isɨhiya usa satɨwɨ kaahaatawaatopo. ‘Utaaho wanɨ konɨhɨ apopaati netɨ wɨrasɨho kɨmo napisɨ napɨwɨ nuwipaapɨ iwinjasawɨse,’ tɨwɨ kaahaatawaatopo.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Satɨwɨ kaahaatauhɨ asɨ apwainyɨhiya nanomahohiyɨhiya kaahaapa kapetɨ nepapɨ kiyaamɨ raamɨhandɨ nepɨ tɨpoaitaatɨwɨ waapoho kɨsɨhɨsiwɨ mmonɨwɨ wɨrɨhɨrɨ tɨhwɨtitandɨhɨrɨ tɨwɨhaapɨ tɨtɨhemawaayopo.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Saiwɨ kɨsɨhɨsiwɨ tɨtɨhemapɨ mmonɨwosawɨ nahɨriwɨ amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandɨ owehinya amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandisahinyai saundawaatopo. ‘Yainyaanamɨ raamɨhandɨ waapoho owetatɨ nipɨnda nehɨmanisɨ sainyaatamɨ waapoho wo nanyinyawɨse,’ undawaatopo.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Saundɨwɨ nunjenɨhauhɨ amɨtɨha gwɨnyaitaatɨwɨhandisahinya amɨtɨha owehinyai saundawaatopo. ‘Owe. Waapoho sapunɨ nyapunɨ nausetɨtɨtaise. Yainyaanamɨ waapoho sainyaatangi apɨpaahɨ akɨtɨnɨhɨ wɨndɨ namaasamɨto. Namaasamɨtaanɨ namapɨ sainyaatɨ komɨ anɨhaiwaapɨhɨ isɨhiya jatohɨpɨpɨhɨ nuwɨ nunyawɨ nepɨse,’ undawaatopo.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Saundauhɨ namapɨ apopɨ apwaimaaminyinya amɨtɨha gaahandɨ gwɨnyaitaatɨwɨhandɨ owehinya waapoho kinyaapɨho nunyawɨ naitaatɨwɨ nuwɨmawaayopo. Nuwɨmɨhauhɨhura utaaho apopaati wanɨ konɨhɨ netɨ wɨrasɨho nasatɨ noaipataise. Nasatɨ noaipasɨhɨ apopɨ apwaimaaminyinya tɨmetɨwɨ jatohinyinya koaisawɨ nutasi ko namaatindɨhandapɨ isɨhiya ahoyanɨwɨ maaritɨwɨ nandaatɨwɨ nandapa tɨhɨwɨ tɨmesohɨpɨpɨhɨ aŋɨpɨpɨhɨ nuwɨ nandawaayopo. Nuwɨ nandaahauhɨ maasomwaaŋɨ nepɨ napuwawaayopo.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 “Saiwɨ maasomwaaŋɨ nepɨ napwɨtɨwɨ bimauhɨ ipotɨ apopɨ apwaimaaminyinya waapoho nunyawɨ naita niyohinyinya napɨwɨ ipaahaapɨ bitotawa satawaatopo. ‘Ese awaisɨhonye, maasomwaaŋɨ nanyupwe nyahɨ nandaitaano,’ tɨwɨ gɨwusewaayopo.
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Satɨwɨ kinya maasomwaaŋapɨ gɨwusehauhɨ utaaho wanɨ konɨhɨ apopaati netɨ wɨrasɨho kinyai saundataase. ‘Nɨnɨ sainyaatangi apɨpaahɨ wɨndɨ maasɨsonɨtɨhinyaate,’ undataase,” tatɨ Jisaasiho nyahɨ komɨ otɨpɨpatɨhiyaanangi sa pɨwɨha namɨhanatɨ kanyatatɨ owemataise.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Sanyatatɨ owemataatɨ nyahɨ gwɨnyaitɨhaaha sanyatataase. “Isɨ amɨ asisɨha amɨ ipɨhomɨ sɨwipatɨ nɨnɨ jahɨra napɨtandɨhuraapɨ sahɨ wɨndɨ mohowɨ namopɨ kiyaatɨnɨhɨ tɨmetɨwɨse,” nyatataase.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Sanyatatosatɨ kɨma kaamɨ wa namɨhanatɨ Jisaasiho sandaase. “Autaahaatɨho nisɨhetapɨ isɨhiyaisɨ iwinjaatɨ bimaamɨ notɨ amɨ nɨngi jahɨra natanoaasonɨhɨ napɨtɨ isɨhiyaisɨ netɨ tipɨtapaitandɨhandɨ siyatɨ ahondaise. Utaaho awaisɨho ikɨpɨpa nawɨho asakausetaho kaanɨhɨ wapɨhɨ daayatɨ bitoaitandɨ nutandɨ detɨtihɨ komɨ otɨpɨpatɨhiyai komɨ ikɨpɨpa iwinjatawa amɨ otɨpɨpatɨ kaitaatɨwɨho nawɨho numwɨtandɨ gaatatɨ numwaataise.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Gaatatɨ numwaatɨ kiya nasauhɨ kiyaamɨ gwɨnyaapɨ otɨpɨpatɨ kiyauhɨ sawaho iwinjasɨrɨhɨretɨ mmonatɨ nawɨho kiya otɨpɨpatɨ kora nesi kaitaatɨwɨho nunyataise. Iyatɨ jɨhɨ woaisɨ 5,000 Kina kiyatɨ nunya amɨ kapɨhɨ woaisɨ 2,000 Kina kiyatɨ nunya amɨ ipotaataatɨ woaisɨ 1,000 Kina kiyatɨ nunyataise. Siyatɨ komɨ otɨpɨpatɨhiya murɨmoai nawɨho sapa nunyatɨ kiyamapɨ kaanɨhɨ wapɨhɨ daayatɨ bitotɨ bimɨtandɨhapɨhapɨ notaise.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Aihɨ otɨpɨpatɨ komɨ awaisɨho nawɨho 5,000 kiyatɨ numwisɨho ketɨ kuraanɨhɨ dotɨ nawo so nesi koraahɨ otɨpɨpatɨ kiyataise. Nesi kiyatɨ nawɨho koetapɨ nawɨho wo 5,000 Kina kiyatɨ namoyaatɨ ahɨwatɨ netaise. Nesɨhɨ nahato notɨ 10,000 Kina kiyataise.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Amɨ naasaipitɨ kiyatɨ otɨpɨpatɨho komɨ awaisɨho nawɨho 2,000 Kina kiyatɨ numwisɨhoaisangi nawɨho wo jɨhomɨ tiwatɨhaatɨ 2,000 Kina kiyatɨ nesɨhɨ nahato notɨ 4,000 Kina kiyatɨ noaipataise.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Aihɨ amɨ otɨpɨpatɨho nawɨho 1,000 Kina kiyatɨ komɨ awaisɨho numwisɨho nesi koraahɨ otɨpɨpatɨ kamaayatɨ amɨ anɨmwaahɨpatɨ yamwaatɨ katopɨ komɨ awaisɨhomɨ nawɨho wiwatɨ noaasatosataise.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Otɨpɨpatɨhiyaamɨ awaisɨho notɨ utaarɨhandɨ kaanɨhɨ bɨsotinjatɨ komɨ nawɨho otɨpɨpatɨhiyaisɨ nesi otɨpɨpatɨ kaiwɨse undatɨ numwisɨho netɨ tɨtɨhematɨ mmondandɨ jahɨra nasatɨ noaipataise.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Nasatɨ noaipatɨ komɨ otɨpɨpatɨhiyaapɨ gaatihɨ kiya noaipawaayopo. Noaipapɨ otɨpɨpatɨho komɨ awaisɨho nawɨho ikihɨ sanaatɨ 5,000 Kina kiyatɨ numwihɨ nesi otɨpɨpatɨ kaisɨho nesi nasatɨ komɨ awaisɨhoai nunyataatɨ saundataase. ‘Nawɨho kɨmo kɨnyɨ mmonɨpeme. Kɨnyɨ nɨngi 5,000 Kina kaimbɨ nanɨminɨhɨ nesi kora otɨpɨpatɨ kiyataatɨ komɨ tiwatɨhaatɨ nehohɨho 5,000 Kina kiyatɨ kɨmore. Iyatɨ nahato notɨ 10,000 kina kiyatɨ kɨmo noaipataise,’ undatɨ nesisaunyataise.
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Saundatɨ nesisaumwihɨ komɨ awaisɨho koai saundataase. ‘Kɨnyɨ nga nawɨhaimbɨ napaitɨpɨ otɨpɨpatɨ kiyapaise. Kɨnyɨ otɨpɨpatɨhoŋɨ napaitarɨhoŋɨ otɨpɨpatɨ baimbɨ itatamanɨpɨ kiyapaise. Nawɨho gwɨharaahonya itatamanɨpɨ baimbɨ isɨpɨ jatapainɨ nɨnɨ gisɨ wapa taahɨpɨpa asakaindɨ nahɨmisanɨhɨ jatɨtaapo. Kɨmaiwa jatɨtaapɨ nahɨmɨtandɨ nɨnɨ maaritohɨtɨmandapɨ kɨnyɨ nɨngisapɨ maasɨ maaritɨme,’ undataase.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 “Aihɨ otɨpɨpatɨ komɨ awaisɨho nawɨho 2,000 kina kiyatɨ numwisɨho nasatɨ komɨ awaisɨhoai saundataase. ‘Awaisɨhonye nawɨho kɨmosɨ nepɨ mmonɨpeme. Kɨnyɨ nɨngisɨ 2,000 kina kaimbɨ nanɨmingɨho nesi otɨpɨpatɨ kaindɨ kinyɨhomɨ tiwatɨhaatɨ 2,000 kina kaindɨ nisɨho nehohɨho kɨmore,’ undatɨ komɨ awaisɨhoai nesisaunyataise.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Saundatɨ nesisaumwihɨ komɨ awaisɨho koaisɨ saundataase. ‘Kɨnyɨ nga napaitɨpɨ otɨpɨpatɨ kiyapaise. Kɨnyɨ otɨpɨpatɨhoŋɨ gaahoŋɨ napaitarɨhoŋe. Nawɨho naasonyaahɨhɨ nahɨnyonɨhɨ kɨnyɨ baimbɨ itatamanɨpɨ jatapainɨ namatɨ wapa taahɨpɨpa asakaindɨ kɨmaiwa jatɨtaapɨ nahɨmɨtandɨmandapi maaritataayonɨ kɨnyɨ nɨngisapɨ maasɨ maaritɨme,’ undataase.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Aihɨ otɨpɨpatɨ komɨ awaisɨho nawɨho 1,000 kina kiyatɨ numwisɨho nasatɨ nehɨ koaisunyaatɨ awaisɨhoai saundataase. ‘Awaisɨhoŋe nɨnɨ kɨnyɨ kaingɨwaiwa mmonɨtɨhonɨne. Kɨnyɨ utaahoŋɨ apɨpaahɨ watɨpɨhoŋɨ isɨhiya kinyɨ otɨpɨpatɨ kahiwɨ kinyɨ nawɨho ginjasohiyɨhiyaapɨ wɨndɨ baimbɨ gɨmaawunyaapɨhoŋe. Aimbɨ kɨnyɨ nawɨho nesi otɨpɨpatɨ kaiwɨ asoho kiya nepɨ ahiyauhɨhapa kiyaapɨhapa nepɨmunyapɨ nahataapa nehɨ kɨwahoŋɨhɨ nepɨ nanɨpɨhoŋe.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Saimbɨhoŋɨtihɨ nɨnɨ yaindɨ wiwa nɨnɨ kinyɨ nawɨho nesisɨ otɨpɨpatɨ kaindɨ kinyɨhomɨ tiwatɨhaatɨ netɨ ahaisanɨho nisapɨho nepɨmaaninyapɨ kɨwahoŋɨ nepɨ nandainɨhɨ namatɨ kinyɨ nawɨho anɨmwaahɨpatɨ yamwaatɨ katopɨ witɨ noaasahisosataayo. Noaasahisosatatɨhosɨ konɨhɨ nahato kɨmosɨ nepe,’ undatɨ nesisaunyataise.
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Saundihɨ komɨ awaisiho koaisɨ komɨha saundataase. ‘Kɨnyɨ otɨpɨpatɨhoŋɨ apɨpaahɨ maipɨhoŋɨ pohipaimbɨ tɨhautɨpɨhoŋɨ tɨhaanyohoŋe. Ye, kɨnyɨ saimbɨ nisapɨ mmonɨpɨ gwɨnyaapɨ katapaase. Akɨte.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 O amɨ kɨnyɨ nisapɨ saimbɨ mmonɨpɨ gwɨnyaapɨ satapaapaahɨ nisɨ nawɨho nawɨhomɨ aŋɨpɨpɨhɨ asoho nanɨmoyaita kɨnyɨ ahɨnitahande. Ahɨnisamɨhɨ asoho nanɨmoyaatɨ ahɨnotanɨhɨ jahɨra nasataahura nɨnɨ naitando,’ undataase.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 “Otɨpɨpatɨho tɨhautɨpɨhoai saundatosatɨ kapɨhɨ komɨ otɨpɨpatɨhiya usaisɨ saundataase. ‘Kɨmo uta tɨhautɨpɨmomɨ 1,000 kinaamandɨ nepɨ otɨpɨpatɨho nawɨho 10,000 kinaahandisahoai nunyawɨse.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 O amɨ apaapɨmaasato, amɨ nisɨ otɨpɨpatɨho woai nɨnɨ wapa amɨ nawɨhoaisangi numwisanɨhapa biyatɨ itatamanatɨ isɨwatatɨ jatisɨhoai amɨ wapa taahɨpɨpa numwisanɨhɨ ko asakiyatɨ netɨ isɨwatɨtaise. Aindɨ amɨ nisɨ otɨpɨpatɨho woaisɨ wapa naasonyaahɨ nawɨhoaisangi numwisanɨhapa wɨndɨ biyatɨ itatamanatɨ minjasonaahɨ amɨ naasonyaahɨ nunyohonyaisangi komɨhetapɨ nɨnɨ nemaito.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Isɨ amɨ otɨpɨpato tɨhaanyosoaisaahɨ sisɨha kaanɨhɨ tɨhatoaatisɨhaapɨhɨ nepɨ yotɨwɨse. Yotisaihɨ sapɨhɨ konɨhɨ ngotɨ nehotatɨ komɨ mangɨrɨ gitɨpatoaatɨtando,’ undatɨ awaisɨho komɨ otɨpɨpatɨhiyai kaundataase.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Sawaho nasatɨ isɨhiyai netɨ tipɨtapaitandɨhuraapɨ nyahɨ komɨ otɨpɨpatɨhiyaanangi Jisaasiho sanyatataase. “Nɨnɨ Isɨhiyaamɨ Saahonɨnɨ Jɨhonɨnɨ Awaisɨhonɨnimatɨtɨ isɨhiya nahatiya yapɨhɨ nahandaahiyai netɨ tipɨtapaitandɨ napɨto. Saindɨ napisanɨhura enjerɨhiya itɨpɨhiya nisɨ otɨpɨpatɨhiya yamɨhapataatɨhapɨhiya nahatiya nɨngisawɨ maawɨ napɨtaapo. Saindɨ napɨtɨ yamɨhapataatɨhapɨ nisɨ watɨpɨhandɨ saasanotindɨhandaatɨhɨ bindataatɨ isɨhiya nahatiyaisɨ netɨ tipɨtapaito.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Aindɨ enjerɨhiya nisɨ yamɨhapataatɨhapɨ otɨpɨpatɨhiyai nandusaasisanɨhɨ yapɨpatɨ nahandaahapɨ isɨhiya nahatiyaisɨ wɨrapɨ numwaapɨ nepɨ detɨ nisɨhinɨ ahoaitaapo. Ahoaisaihɨ isɨhiya nahatiya nisɨ ndɨmaahomwaaŋɨ bitoaitaapo. Napɨwɨ ahoyainjaihɨ maasapɨhomɨ satɨho maasapɨho wɨrɨsandɨhaiwa netɨ tipɨtapaatɨ maasapɨho sipɨsipɨhandi wapɨhɨ nematɨ amɨ maasapɨho memetɨhɨri wapɨhemasɨpatamataindɨ isɨhiyai nɨnɨ netɨ tipɨtapaatɨ yɨyatɨwaapɨhɨ ahoaito.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Aindɨ isɨhiya nisɨhiya tɨtɨhɨ gaahiyai nisɨ ikwɨrɨ gaatɨhɨraihoaaŋematɨ amɨ isɨhiya maipɨhiya nisɨ tiworisai nisɨ ikwɨrɨ konaamohɨraihoaaŋematɨ tipɨtapaatɨ netɨ napɨpatɨ ahoaito.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 “Aindɨ Nɨnɨ Awaisɨhonɨnɨ Isɨhiyaisɨ Iwinjatohɨhonɨnɨ isɨhiya nisɨhiya nisɨ ikwɨrɨ gaatɨhɨraihoaaŋɨ bitohohiyɨhiyai saundɨto. ‘Sahɨ isɨhiyaatɨ nisɨ Apɨho biyatɨ maarɨho nasanyatɨ wɨsaiwatɨ biyatɨ jasosawɨhiyaatɨ nisenda napɨwɨse. Napɨwɨ wuwanɨ yamɨhapatɨ yapɨpatɨ kahapaamapɨpa ahaisuraapɨ Autaahaatɨho sangisɨ jainjaatɨ bindata nasamɨtandɨ ahɨsimbɨpa nepɨse.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Kɨmandɨ sangisɨ nasamaatɨ nisɨhiyaatimatohɨtɨmandɨ apaapɨmaahe, amɨ nisɨ Apɨho sangisɨ biyatɨ jasonatɨ maarɨho nasanyatɨ wɨsaisɨhɨ amɨ sahɨ nɨngisɨ maarɨho naninyawɨ wɨnipɨ nanɨmaahohɨtɨhandape. Nanɨmaapɨ nɨngisɨ janɨmasɨhɨ nandapa naninyawɨ amɨ waapohopɨ nainyatɨ naahwɨtarɨhɨrɨ awanɨsihɨ sahɨ nɨngi waapoho naninyawɨ amɨ nɨngisɨ sahɨ wɨndɨ maanowɨhonɨnɨ yapɨpatɨ amɨ aunahɨpatɨ nɨngi wɨtaahapɨhonɨnɨ samɨ yapɨpatɨ aunahɨpata nasonɨhɨ sahɨ nɨngi maarɨho naninyawɨ wɨnipɨ samɨ aunahɨpata aŋɨpɨpɨhɨ nanɨmaapɨhiyaate.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Aiwɨ amɨ nɨnɨ yutɨhɨrɨ apotɨhɨrɨ owehonɨnɨ nehɨ napwɨrɨndɨhapa niyotɨ namaasatɨtɨ amɨ taanahɨhonɨnɨ napɨtɨ jainjahonɨhɨ apotɨhɨrɨ sahɨ naninyawɨ amɨ nɨngi yaasihɨ timbiyonɨhɨ sahɨ nɨngi nɨtatamanɨwɨ sisɨha tɨhoaapɨnosawɨ amɨ aŋaaŋɨ napwɨtohɨwaiwaapɨhɨ isɨhiya nepɨ nanɨpuhauhɨ napwɨtɨtɨ bimonɨhɨ sahɨ napɨwɨ nɨsopɨ nanɨhoniwɨ pɨwandɨwɨhiyaate,’ undɨtɨ sura kiyaisɨ nɨnɨ saundɨto.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 “Saundisanɨhɨ amɨ isiya siya tɨtɨhɨ gaasiya kiyaamɨha nɨngi sandɨtaapo. ‘Awaisɨhonye saiwa kɨnyɨ katingɨwɨmaiwa maahɨwura nyahɨ gisɨ kahisonɨhɨse? Gisɨ jahɨmasɨhɨ maahɨwura nandapa nahɨnyaatɨ amɨ waapohopɨ nasihɨ nyahɨ waapoho gisɨ nahɨnyonɨhɨse?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Iyaatɨ kɨnyɨ nyamɨ yapɨpatɨ amɨ aunahɨpata napinɨhɨ nyahɨ nyamɨ aŋɨpɨpɨhɨ maahɨwura gisɨ nangɨmaahonɨhɨse? Iyaatɨ kɨnyɨ yutɨhɨrɨ amɨ apotɨhɨrɨ jahɨpɨpa yutɨha napwɨrɨnɨhapa niyopɨ somaahɨhoŋɨ naimbɨ nyainjahɨnɨhɨ nyahɨ gisɨ maahɨwura gisonaatɨ yutɨhɨrɨ apotɨhɨrɨ newaatɨ nangɨmaasawaatɨ nangɨsohonɨhɨse?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Iyaatɨ amɨ kɨnyɨ timbaimbɨ amɨ isɨhiya nepɨ aŋaaŋɨ napwɨtohɨwaiwaatɨhɨ nangɨpwɨhauhɨ biminɨhɨ nyahɨ maahɨwura sisɨha tɨhoaawaasosaatɨ nangipaawaatɨ pɨwaahɨtonɨhɨse?’ ndɨwɨ kiyaamɨha nɨngi sandɨtaapo.
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 “Sandisaihɨ nɨnɨ kiyaamɨ Awaisɨhonɨnɨ kiyai nisɨha wihoaaŋɨ saundɨto. ‘Nɨnɨ sangisɨ akɨtɨnɨhɨ kasatataato. Isɨhiya nisapɨ gɨnunyaapɨ nɨngisɨ nanipinjohiyɨhiya nisɨ naapwɨrisa nɨhoaarɨsaamɨ wowaatɨ komɨ kaatamɨ ambɨpatɨ auta waatɨ namoaipahoai namoaipɨhaati iwɨtatamanɨwɨ sahɨ kawɨsohɨwiwa nɨngisɨ sahɨ kanisawaayopo,’ undɨto.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 Saundɨtosatɨ amɨ isɨhiya nisɨ ikwɨrɨ konaamohɨraihoaaŋɨ netɨ ahoyohiyɨhiyai saundɨto. ‘Sahɨ nisɨ ndɨmaahomwaaŋɨ maanɨsopɨ kiyaatɨnɨhɨ nanɨmasi nawɨsapitɨwɨse. Autaahaatɨho sangisɨ mɨmaipiyatɨ jasonatɨ sangi maarɨho wɨndɨ namaasamihɨhiyaatisɨ ahawɨse. Nanɨmasi kiyaatɨnɨhɨ sisɨha kaanɨhɨ namaayotatɨ tɨhatoaatisɨha Bwaasɨrɨhɨrapunɨ komɨ otɨpɨpatɨhiya maipɨhiyaapɨ Autaahaatɨho netɨ aimɨ tɨmanisɨhaapɨhɨ sahɨ nuwɨse,’ undɨtɨ netɨ nandusaasɨto.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Saundɨtɨ netɨ nandusaasatɨ kiyaisɨ saundɨto. ‘Nɨngisɨ janɨmasɨhɨ jainjahonɨhɨ sahɨ nandapa wɨndɨ namaaninyawɨ amɨ waapohopɨ nainyatɨ nisɨ nahutarɨhɨrɨ awanɨsihɨ sahɨ waapoho nɨngi wɨndɨ namaaninyawɨhiyaate.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Aiwɨ nɨnɨ nehɨ nɨngi wonɨnɨhɨ samɨ yapɨpatɨ aunahɨpata nasonɨhɨ sahɨ wɨndɨ samɨ aŋɨpɨpɨhɨ napaitɨwɨ maarɨho wɨnipɨ namaanɨmaapɨ amɨ yutɨhɨrɨ apotɨhɨrɨ owehonɨnɨ nehɨ somaahɨhonɨnɨ napwɨrɨndatɨ yutɨha niyotɨ jainjahonɨhɨ sahɨ asɨpɨpa yutɨhɨrɨ apotɨhɨrɨ wapa nepɨ nanɨmaasapɨ namaanisopɨhiyaate. Aiwɨ amɨ nɨngi yaasihɨ timbaindɨ amɨ isɨhiya aŋaaŋɨ napwɨtohɨpɨpɨhɨ nepɨ nanɨpuhauhɨ napwɨtɨtɨ bimonɨhɨ sahɨ nɨngi wɨndɨ nɨtatamanɨwɨ nisowɨ pɨwandɨwɨ ninjaawɨ bɨmimaawɨhiyaate,’ undɨtɨ kiyai saundɨto.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 “Saundisanɨhɨ kiyaamɨha nɨngisɨ sandɨtaapo. ‘Awaisɨhonye kɨnyɨ jahɨmanatɨ waapohopɨ nahɨsatɨ nahwɨtarɨhɨrɨ awangisatɨ amɨ nehɨ gi woŋɨ nyahɨ maahɨsonaahoŋɨ nyamɨ yapɨpatɨ aunahɨpata nambɨ amɨ yutɨhɨrɨ apotɨhɨrɨ owehoŋɨ somahɨhoŋɨ nyainjapɨ amɨ timbaimbɨ ami isɨhiya nepɨ aŋaaŋɨ napwɨtohɨwaiwaapɨhɨ nangɨpwɨhauhɨ napwɨtɨpɨ biminɨhɨ nyahɨ gisɨ maahɨwura wɨndɨ maahɨsonaatɨ maahɨtatamanɨhonɨhɨse,’ ndɨtaapo.
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 “Sandisaihɨ Nɨnɨ Awaisɨhonɨnɨ isɨhiyaisɨ netɨ tipɨtapaatɨ usondandɨhonɨnɨ kiyai saundɨto. ‘Isɨhiya nisapɨ gɨnunyaapɨ amɨ nɨngi nanipinjohiyɨhiya ambɨpatɨ awaipatɨ owehiyai sahɨ wɨndɨ namumwaapɨ amɨ maawɨtatamanɨwɨ amɨ wapa namunyohɨtɨndɨ nɨngi sahɨ kanisawaayopo,’ undɨtɨ kiyai nɨnɨ wɨndɨ namumwaito.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 “Saundɨtɨ kiyai netɨ sisɨha kaanɨhɨ namaayotatɨ tɨhatoaatisɨhaapɨhɨ nandusaasisanɨhɨ kiya sapɨhɨ yaawɨhandɨ kiyaanɨhɨ nepɨ nutaapo. Aisaihɨ amɨ nisɨ isɨhiya gaahiya nɨngisawɨ asɨtimatɨtaatɨwɨhandɨ nepɨ kiyaanɨhɨ jinjapɨhɨ jinjapɨhɨ bimaamɨ nutaapo,” tatɨ Jisaasiho nyahɨ komɨ otɨpɨpatɨhiyaanangi kanyatataase.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.