João 8
Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs VC
1 Iyauhɨ amɨ Jisaasiho Sisɨho ipatɨ oripɨhatɨ nawatɨ napuwaho Oripɨhoaasɨnapɨ niyataise.
1 Dirigiu-se Jesus para o monte das Oliveiras.
2 Aihɨ kohokoaisatɨ japɨhɨ noaatɨpatɨ niyatɨ Jerusaremɨhanda Autaahaatɨhomɨ Aŋɨ Awaindɨhandamɨ masaataatɨ naaporɨhɨrotɨ niyatɨ nandaataise. Ko siyatɨ nandaasɨhɨ isɨhiya nahatiya koenda napɨwɨ komɨhinɨ ahoyanawaayopo. Ahoyanauhɨ amɨ ko yatɨhɨ bindataatɨ kiyai pɨwɨha kataunjataise.
2 Ao romper da manhã, voltou ao templo e todo o povo veio a ele. Assentou-se e começou a ensinar.
3 Ko taatɨ siyatɨ kataunjihɨ amɨ Judaahiyaamɨ wɨnɨhapɨpa katɨwunjohiyɨhiyaunɨ amɨ Parisihiyaunɨ apopaatɨ waatɨ namaatatɨ warɨhoaisɨhaatɨ utaaho woaisatɨ maipɨhandɨ kiyatɨ kaatamɨ ambɨpatɨ tɨmaamaitihɨhaati winjapɨ numwaasi Jisaasihoaapɨhɨ nasawaayopo. Numwaasi napɨwɨ isɨhiyaamɨ ndɨhetɨ ahɨwisauhɨ bitondaise.
3 Os escribas e os fariseus trouxeram-lhe uma mulher que fora apanhada em adultério.
4 Ahɨwisauhɨ bitosɨhɨ amɨ kiya Jisaasihoai saundawaatopo. “Katɨpunjingɨhonye, kɨmaatɨ apomaatɨ namaatatɨ warɨhoaisɨhaatɨ utaaho woaisatɨ kaatamɨ ambɨpatɨ tɨmaamahɨwatɨ maipɨhandɨ kaihɨ isɨhiya iwinjawaawɨ nyangi kanyatauhɨ nyahɨ kaati numwaasi nasɨhaayo.
4 Puseram-na no meio da multidão e disseram a Jesus: Mestre, agora mesmo esta mulher foi apanhada em adultério.
5 Iyataatɨ amɨ nyamɨ wɨnɨhapɨpa Autaahaatɨho Mosesihoai numwihɨ ko netɨ nyangi nanyamimbɨpaatɨhɨ satatɨ, ‘asɨhiya usa saisaihɨhiyai nawɨhaara nepɨ siyɨhiyai timapɨse,’ tatɨ pɨwɨha watɨpɨha katise. Isɨ amɨ kɨnyɨ nyangi napitɨnyatɨtaise? Kɨmaatɨ apomaati nyahɨ napitɨwitɨhaawe?” undɨwɨ koai nunjenawaayopo.
5 Moisés mandou-nos na lei que apedrejássemos tais mulheres. Que dizes tu a isso?
6 Kiya kɨmandɨ koai nunjenohɨtɨmandɨ amɨ ko wihoaaŋɨha kiyaisɨ pɨwɨha wa mɨmaipɨtɨha kaundonɨhɨ amɨ kiya ka nepɨ komɨhetemapɨ isɨhiya awaisawɨhiyaapɨhɨ koai numwaasi naiwɨ numwɨtotɨwɨ iwinjatawaawɨ jaiwaiwɨ nunjenawaayopo. Kiya koai taawɨ saiwɨ nunjenɨhauhɨ amɨ kohɨ nambɨtatɨ komɨ isundɨpɨhora yapɨpatetɨ ikwaatɨpɨhoaatɨhɨ pɨwɨha wapa jɨpatɨpiyataise.
6 Perguntavam-lhe isso, a fim de pô-lo à prova e poderem acusá-lo. Jesus, porém, se inclinou para a frente e escrevia com o dedo na terra.
7 Amɨ kiya kapɨhɨ kiyaanɨhɨ bitotawa koai jinjapɨhemapɨ taawɨ nunjenawaayopo. Iyauhɨ amɨ ko naingaatatɨ tɨtɨhematatosatɨ kiyai saundataase. “Samɨ woŋɨ maipɨhandɨ wɨndɨ kamaimbɨhoŋɨ nawɨha jɨhapɨha nepɨ apomaati yahɨpwɨ tipe,” undataase.
7 Como eles insistissem, ergueu-se e disse-lhes: Quem de vós estiver sem pecado, seja o primeiro a lhe atirar uma pedra.
8 Saundatosatɨ japɨhɨ nambɨtatɨ yapɨpatetɨ ikwaatɨpɨhoaatɨhɨ wapa jɨpatɨpiyataise.
8 Inclinando-se novamente, escrevia na terra.
9 Amɨ kiya Jisaasiho pɨwɨha sa kaundisa atiwɨmapɨ sapɨhɨ namasi kiya nahatiya nɨnaaso napahainji nowaayopo. Nowaawɨ namasawɨ jɨhɨ gwɨnyaahiya tahapatahiya kɨnaungwɨha awaisɨhaatahiya kaiwunjawɨ nuwɨ owetihɨ kapɨhɨ waimwaaya kɨnaungwɨha yatɨhɨtahiya ipotɨ nowaayopo. Saiwɨ kiya kiyaamɨ aŋɨpɨpɨhapɨ nɨnaaso kɨhɨra nuwɨmɨhauhɨ sapɨhɨ nambɨtatɨ bitosɨpɨpɨhɨ kapɨhɨ Jisaasiho bitondaise. Aihɨ amɨ apopaatisangi sapɨ nehɨ sawɨhaamɨhɨ kiya nesipɨwɨ ahɨwisopɨpɨhɨ kapɨhɨ bitondaise.
9 A essas palavras, sentindo-se acusados pela sua própria consciência, eles se foram retirando um por um, até o último, a começar pelos mais idosos, de sorte que Jesus ficou sozinho, com a mulher diante dele.
10 Aihɨ Jisaasiho naingaatatɨ mbatatɨ bitonda apomaati saundataase. “Itapo. Kɨmbɨhɨ isiya maahɨra niyauhaise? Kiyaamɨ wo naasohisangi kinyapɨ satatɨ ‘Kɨmaatɨ apɨpaahɨ akɨtɨnɨhɨ maipɨhaatisɨ kaatamɨ maipɨhandapɨ pɨwɨha netɨ napone,’ tatɨ pɨwɨha netɨ kinyɨhetɨ yangutaitandɨho wo bɨmitosɨ maahapɨhe?” undatɨ kaati kaundataase.
10 Então ele se ergueu e vendo ali apenas a mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão os que te acusavam? Ninguém te condenou?
11 Aihɨ apopaatɨ kaatamɨha Jisaasihoai saundataase “Awaisɨhonye, owe. Kiyaamɨ wo naasohisangi kɨmbɨhɨ wo bɨmitose. Ko pɨwɨha netɨ nisɨhetɨ yanutaatɨ satatɨ, ‘Kɨnyɨ apopaaŋɨ apɨpaahɨ maipɨhaaŋisɨ pɨwɨha nepɨ napope,’ ndatɨ nɨngisɨ kandɨtandɨho,” undataase. Aihɨ Jisaasiho kaati saundataase. “Amɨ nisangi gi sahɨtɨtɨ, ‘Kɨnyɨ maipɨhandɨ kiyapainɨ kandapɨ saamaaŋɨ napope,’ hɨtɨtɨ wɨndɨ kamaahɨtataayo. Owetise. Isɨ kɨnyɨ numwe. Nopaahandɨ kandɨ kɨnyɨ maipɨhandɨ jɨhaatɨ wɨndɨ kamaime,” undataase.
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor. Disse-lhe então Jesus: Nem eu te condeno. Vai e não tornes a pecar.
12 Jisaasiho isɨhiyaisɨ japɨhɨ pɨwaundataatɨ kiyai saundataase. “Nɨnɨ isɨhiya yapɨpataapɨhiyai nɨwusaatɨtandɨ nausainjɨhonɨnɨ saasanotisɨhonɨne. Utaaho wo nɨngisatɨ tɨmaamaitatɨ nɨngi nanipinjisɨho so ko asɨhatindɨhandaatɨhɨ wɨndɨ dahomaitaise. Amɨ ko isɨhiya asɨtimatɨtaatɨwɨhandamɨ nausainjɨtɨhandɨ naitaise,” undataase.
12 Falou-lhes outra vez Jesus: Eu sou a luz do mundo; aquele que me segue não andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 Aihɨ amɨ Parisihiya pɨwɨha sa ko katihɨ atisawaawɨ Jisaasihoai saundawaatopo. “Kɨmaiwa otɨpɨpatɨ kɨnyɨ kaingɨwaiwaapunɨ amɨ kɨnyɨ kɨwahoŋɨ kɨwahonyetirɨhɨretapunɨ nehɨ kɨnyɨ kɨwahoŋɨ naasoŋɨhɨ taapɨ katinɨ nyahɨ isɨhiyaanɨ kɨnyɨ katingɨwɨmaiwaapɨ akɨte taatɨ wɨndɨ gɨmunyaito,” undawaatopo.
13 A isso, os fariseus lhe disseram: Tu dás testemunho de ti mesmo; teu testemunho não é digno de fé.
14 Kiya saundauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha kiyai saundataase. “Ye. Amɨ kɨmandɨhɨ akɨte. Nɨnɨ nehɨ nɨwahonɨnɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha ausaatɨ kandaato. Saindɨ kandaahandɨ kandɨ nɨnɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha katohɨhaapɨ isɨhiya akɨte tɨwɨ gwɨnyaapɨ naitaapo. Amɨ sandɨ apaapɨmaato nɨnɨ nisɨ namasi nasohɨpɨpɨhapɨ sapɨhɨ namasi napɨtɨhonɨne ndɨ mmonɨtɨ amɨ nɨnɨ taatɨ naitandiyohɨpɨpɨhapɨ sapɨhapɨ naitandɨhonɨne ndɨ mmonɨtɨhonɨne. Amɨ sahɨhɨ nɨnɨ namasi nasohɨpɨpɨhapɨ wɨndɨ mmonɨwɨ amɨ nɨnɨ naitandiyohɨpɨpɨhapɨ ko sapɨhapɨ japɨhɨ naitaise tɨwɨ wɨndɨ monɨwɨhiyaate.
14 Respondeu-lhes Jesus: Embora eu dê testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é digno de fé, porque sei de onde vim e para onde vou; mas vós não sabeis de onde venho nem para onde vou.
15 Sahɨhɨ isɨhiya nehɨ maapɨ yapɨmbataapɨhiya kaiwɨ gwɨnyaahohɨrɨhɨretɨ gwɨnyaapɨ amɨ isɨhiya kiyohɨwaiwa nepɨ tipɨtapaapɨ usonɨwɨhiyaate. Nɨnɨ utaaho womɨ kaiwaiwa amɨ kometirɨhɨretapɨ netɨ koai wɨndɨ tipɨtapaatɨ mausotɨhonɨne.
15 Vós julgais segundo a aparência; eu não julgo ninguém.
16 Iyataatɨ amɨ nɨnɨ utaaho woai netɨ tipɨtapaatɨ usonataataahɨ tɨtɨhɨ kaito amɨ nɨnɨ nehɨ nɨwahonɨnɨhɨ kiyataamaayono Apɨho nɨngi netɨ natanoaasihɨ nasohɨho nɨngisatɨ maasɨ bitosɨhɨ kiyataayono. Isɨ isɨhiya nɨnɨ isɨhiya usaisɨ tipɨtapaatɨ usonɨhohɨtɨhandɨ mmonawa tɨtɨhɨ akɨtɨ kiyataise tɨwɨ mmondaapo.
16 E, se julgo, o meu julgamento é conforme a verdade, porque não estou sozinho, mas comigo está o Pai que me enviou.
17 Iyataatɨ sahɨ sawanaatamɨ wɨnɨhapɨpaatɨhɨ pɨwɨha wa satatɨ jɨpatɨpindise ‘Utaahurɨ yahurɨ pɨwɨha wa katamaamɨ nehɨ naasɨka katisaihaahɨ kuramɨ pɨwɨha akɨtɨhe,’ tatɨ jɨpatɨpindise.
17 Ora, na vossa lei está escrito: O testemunho de duas pessoas é digno de fé {Dt 19,15}.
18 Nɨnɨ nɨwahonɨnɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha kandaato saindɨ amɨ setahonɨne ndɨ. Amɨ nisɨ Apɨho ko nɨngi natanoaasihɨ nasohɨho nisapɨ pɨwɨha ausaatɨ, ‘Ko siyatɨ setahoe,’ tatɨ kandaase,” undatɨ kiyai Jisaasiho kaundataase.
18 Eu dou testemunho de mim mesmo; e meu Pai, que me enviou, o dá também.
19 Saundihɨ amɨ kiya Jisaasihoai saundɨwɨ nunjenawaayopo. “Kinyɨ gapɨho katingɨho maahapɨhe?” undɨwɨ nunjenawaayopo. Nunjenɨhauhɨ amɨ Jisaasiho kiyai komɨha wihoaaŋɨha saundatɨ kaundataase. “Sahɨ nisapɨ wɨndɨ mmonɨwɨ gisunyaatatɨ namaasesɨpainje. Aiwɨ nisɨ Apɨhopɨ sahɨ wɨndɨ mmonɨwɨ gisunyaatatɨ namaasesɨpainje. Amɨ sangi nisapɨ ahoso tɨwɨ gisunyaatatɨ nasesɨpatamataataahɨ amɨ nisɨ Apɨhopɨsangi kɨmɨkɨretɨ gisunyaatatɨ nasesɨpatamaitaihe” undatɨ kaundataase.
19 Perguntaram-lhe: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não conheceis nem a mim nem a meu Pai; se me conhecêsseis, certamente conheceríeis também a meu Pai.
20 Jisaasiho isɨhiya Autaahaatɨhopɨ gaarehaiwa nawɨho nesaiwɨ wihohɨwaiwa bokisihaiwa ahotirɨhɨrotɨ Autaahaatɨhomɨ aŋɨ Awaindɨhandaatɨhɨ bitondaatɨ isɨhiyai taatɨ kataunjataatɨ pɨwɨha saiwa kandaase. Aihɨ amɨ isɨhiya komɨ tiworisa koaisɨ wɨndɨ isɨpɨ nepɨ wɨmirahopo amɨ komɨ asisɨha sangɨ noaipasɨho.
20 Estas palavras proferiu Jesus ensinando no templo, junto aos cofres de esmola. Mas ninguém o prendeu, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 Jisaasiho bapiyatɨ jɨhaatɨ isɨhiyai satatɨ kaundataase. “Nɨnɨ sangi nasamasi naisanɨhɨ amɨ sahɨ nɨngi wɨndɨ maanisondaapo. Maanisonɨwɨ sahɨ maipɨhandɨ kiyaatɨnɨhɨ kaimɨ nuwɨ kandisawɨ napwɨtaapo. Aiwɨ amɨ nɨnɨ naitandiyohɨpɨpɨhɨ sahɨ wɨndɨ namaitaapo,” undataase.
21 Jesus disse-lhes: Eu me vou, e procurar-me-eis e morrereis no vosso pecado. Para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 Saundihɨ amɨ Judaahiya sawana sanɨwɨ nasenawaayopo. “Ko nyangi sanyatindɨmandɨ nisɨ naitandiyohɨpɨpɨhɨ sahɨ wɨndɨ namaapɨtaapo nyatindɨmandɨ Jisaasiho sawaho netɨ owematɨtandɨtindɨho?” nɨwɨ kiya sawana nasenawaayopo.
22 Perguntavam os judeus: Será que ele se vai matar, pois diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir?
23 Kiya sanɨhauhɨ Jisaasiho kiyai saundataase. “Sahɨ kɨmaapɨ yatɨhɨ yapɨmbatambɨhiyaate, amɨ nɨnɨhɨ mɨhaatɨ yamɨhapataatɨhapɨ napɨtɨhonɨne. Sahɨ kɨmaapɨ yatɨhɨ yapɨmbatambɨhiyaate. O amɨ nɨnɨhɨ maapɨ yatɨhɨ yapɨmbatambɨhonɨnɨmaahe.
23 Ele lhes disse: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima. Vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 Aihɨ amɨ kɨmandɨ kandapɨ nɨnɨ sangi aimɨ sandɨ kasato. Samɨ maipɨhaiwa kaiwaanɨhɨ ahotanɨhɨ kaiwa kiyaatɨnɨhɨ kaimɨ nuwɨ kaiwaisawɨ napwɨtaapo satɨto. Amɨ sahɨ nisapɨ satɨwɨ, ‘Yamɨhapataatɨhapɨho Jinjapɨhɨ Bimisɨho Kɨmɨkore. Kɨmɨkiyatɨ Bimisɨho Kɨmɨko Bindataise,’ tɨwɨ wɨndɨ gɨmaanunyaawaawaaho,” undatɨ kaundataase.
24 Por isso vos disse: morrereis no vosso pecado; porque, se não crerdes o que eu sou, morrereis no vosso pecado.
25 Saundihɨ amɨ kiya koai saundawaatopo. “O amɨ kɨnyɨ diyaamahoŋe?” undɨwɨ nunjenawaayopo. Nunjenɨhauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha kiyai saundataase. “Aimɨ nɨnɨ sangi wuwanɨhuraapɨ sasatɨtɨ, ‘Nɨnɨ ahonɨne,’ satɨtɨ ausaatɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha kasatɨmɨ nasatoaasohɨmaare.
25 Quem és tu?, perguntaram-lhe eles então. Jesus respondeu: Exatamente o que eu vos declaro.
26 Nɨnɨ sametirɨhɨretapɨ pɨwɨha katɨtandɨhaiwa yɨhaiwa taahɨwaiwaisahonɨne. Aindɨ amɨ nɨnɨ sangi nga netɨ tipɨtapaatɨ jasondandɨhandɨ kandɨ wɨndɨ kamaasito. Iyataatɨ nɨngi natanoaasihɨ nasohɨho pɨwɨha nehɨ akɨtɨ akaahaahɨhɨ katahore. Isɨ amɨ nɨnɨ ko kandihɨ atindɨ nehohɨhaahɨhɨ maapɨ yapɨmbatambɨ isɨhiyai ausaatɨ kaundataayo,” undataase.
26 Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a vosso respeito, mas o que me enviou é verdadeiro e o que dele ouvi eu o digo ao mundo.
27 Saundihɨ sa pɨwa Jisaasiho kiyai kaundisaapɨ, “Ko komɨ Sapɨho Autaahaatɨhopɨnyaso,” tɨwɨ kiyai wɨndɨ apɨpaahɨ gɨmaawunyaatatɨ namusesɨpainje.
27 Eles, porém, não compreenderam que ele lhes falava do Pai.
28 Siyatɨ kiyai wɨndɨ namusesɨpainjɨhɨ namatɨ Jisaasiho kiyai sata kaundataase. “Isɨhiyaamɨ Saaho Jɨho Awaisɨhoai sahɨ nepɨ ipɨ tɨtɨhɨ atawɨhatetɨ nɨwimaapɨ tipɨmandaasaihɨ ko napwɨtaise. Sahɨ koai sawisaihɨ naponɨhura mmonawaawɨ kɨmandɨ nɨnɨ sangi sasatɨtɨ, ‘Nɨnɨ kɨmɨkaindɨ Bimohɨhonɨne,’ satotɨmandapɨ, ‘Ye. Akɨte, ko kɨmɨkiyatɨ Konɨhɨ Bimisɨhoe,’ tɨwɨ mmonɨwɨ sangi gisunyaatɨtaise. Amɨ nɨnɨ nɨwahonisapɨ kasatohɨwiwa nɨnɨ nɨwahonɨnunyaatɨ sangi kasatataamaayono. Apɨho nɨngi netɨ nanisatɨ kiyanisihɨhapaahɨhɨ nɨnɨ kiyataayono.
28 Jesus então lhes disse: Quando tiverdes levantado o Filho do Homem, então conhecereis quem sou e que nada faço de mim mesmo, mas falo do modo como o Pai me ensinou.
29 Amɨ nɨngi natanoaasihɨ nasohɨho nɨngisatɨ maasɨndaise. Ko nɨngi wɨndɨ namaanɨmase amɨ nahatewa ko maaritiwaiwaahɨhɨ nɨnɨ nga nasɨsoaarɨ kiyonɨho,” undataase.
29 Aquele que me enviou está comigo; ele não me deixou sozinho, porque faço sempre o que é do seu agrado.
30 Amɨ ko sɨkiyatɨ taatɨ pɨwɨha kataunjihɨhetɨ kura isɨhiya taahiyɨhiya komɨ pɨwɨha atɨwisohiyɨhiya Jisaasihopɨ, “kɨmɨkoso,” tɨwɨ mmonɨwɨ gɨwunyaawaayopo.
30 Tendo proferido essas palavras, muitos creram nele.
31 Aihɨ Jisaasiho Judaahiya kopɨ aimɨ gɨwunyaahohiyɨhiyai saundataase. “Nɨnɨ sangi pɨwɨha kandisasohɨwiwa sahɨ nepɨ anɨtiwɨ isɨwatawaawaahɨ sahɨ akɨtɨnɨhɨ nɨngi nanipinjawɨ amɨ sahɨ noaipapɨ nisɨ otɨpɨpatɨhiyaatɨ akɨtɨhiyaatimatɨtaapo.
31 E Jesus dizia aos judeus que nele creram: Se permanecerdes na minha palavra, sereis meus verdadeiros discípulos;
32 Aiwɨ amɨ Nɨnɨ pɨwɨha Autaahaatɨhopunɨ amɨ nɨnɨ nɨwahonɨsapunɨ kasatohɨha akɨtɨ akaaha ka sahɨ mmonɨwɨ nepɨ gwɨnyaapɨ nasesɨpatamataatɨ kaaraahɨ sahɨ maipɨhandaatɨhɨ napwɨtɨwɨ bimohɨtɨhandaatɨhapɨ Autaahaatɨho nuwatɨ nasamaitaise,” undataase.
32 conhecereis a verdade e a verdade vos livrará.
33 Aihɨ amɨ kiya koai kiyaamɨha wihoaaŋɨha saundawaatopo. “Nyahɨ Abɨraahamɨhomɨ isɨhiyaanɨne. Nyahɨ utaaho womɨ otɨpɨpatɨ nawɨho owehatɨ nehɨhatɨ waara wɨndɨ kamaawisaatɨ amɨ naputaatɨ womɨ otɨtɨhɨ apɨpaahɨ masɨhonjisangi wɨndɨ bɨmimaawaahiyaane. Isɨ amɨ kɨnyɨ satɨpɨ sahɨ napwɨtɨwɨ utaaho womɨ otɨpɨpatɨ nawɨho owehatɨ kawiwɨ bimohɨtɨtɨhapɨ nehɨhaatɨ noaipaitaapo tingɨtɨmandɨ napitɨtɨpɨha katise?” undɨwɨ nunjenawaayopo.
33 Replicaram-lhe: Somos descendentes de Abraão e jamais fomos escravos de alguém. Como dizes tu: Sereis livres?
34 Saundauhɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ akɨtɨnɨhɨ sangi kasatataato. Isɨhiya nahatiya maipɨhandɨ kiyohiyɨhiya siya noaipapɨ maipɨhandamɨ otɨpɨpatɨ nawɨho owehatɨ kawiwɨ kataatɨhɨ naputawaayopo.
34 Respondeu Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo homem que se entrega ao pecado é seu escravo.
35 Utaaho wo nehɨ otɨpɨpatɨho nususasamɨ aŋɨpɨpɨhɨ wɨndɨ apɨpaaho konɨhɨ bɨmimɨtaise. Nehɨ kapɨhɨ nususasamɨ aŋɨpɨpɨhapɨ metɨhohɨhɨ sapɨhomɨ aŋɨpɨpɨhɨ nasisoaarɨ konɨhɨ bimɨtaise.
35 Ora, o escravo não fica na casa para sempre, mas o filho sim, fica para sempre.
36 Isɨ amɨ nɨnɨ Autaahaatɨhomɨ Mwaahonɨnɨ sahɨ maipɨhaiwa kaiwɨ naputohɨtɨhandaatɨhapɨ sangi nutɨ nasamaasanaahɨ sahɨ akɨtɨnɨhɨ japɨhɨ wɨndɨ kaiwaatɨhɨ namaaputɨtaapo. Namaaputɨwɨ sahɨ nehɨhaatɨ noaipaitaapo maipɨhandɨ namasiso.
36 Se, portanto, o Filho vos libertar, sereis verdadeiramente livres.
37 Amɨ nɨnɨ aimɨ mmonɨtɨ gwɨnyaaho sahɨ Abɨraahamɨhomɨ isɨhiyaatɨtiho. Sahɨ Abɨraahamɨhomɨ isɨhiyatɨtawaahandɨ kandɨ nisɨ pɨwɨha sangi kandisasohɨwaiwa atiwɨ namepɨ amɨ ka samɨ omaŋɨtɨtɨhɨ wɨndɨ kumwaasamundihɨ sahɨ nɨnɨ sohonɨhi nɨwɨtaatɨwɨ tɨmetawaayopo.
37 Bem sei que sois a raça de Abraão; mas quereis matar-me, porque a minha palavra não penetra em vós.
38 Amɨ nɨnɨ nisɨ Apɨhomɨ ndɨmaahomwaaŋɨ bitondaatɨ ko kandihɨ atindɨ mmonɨtɨ nehohɨha pɨwɨha kandaatonɨ amɨ sahɨ samɨ japɨho Bwaasɨrɨhɨrɨ kaitaatɨwɨ kasatiwaiwa kaiwa sahɨ kaiwɨse,” undataase.
38 Eu falo o que vi junto de meu Pai; e vós fazeis o que aprendestes de vosso pai.
39 Saundihɨ amɨ kiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha koai saundawaatopo. “Amɨ nyahɨhɨ nyamɨ asɨho apɨho Abɨraahamɨhoe,” undawaatopo. Iyauhɨ amɨ Jisaasiho kiyai saundataase. “Amɨ akɨtɨnɨhɨ sahɨ Abɨraahamɨhomɨ satoyaatɨ mwaayaatɨtawaawaahɨ amɨ sahɨ ko kaipatɨ nepɨ kɨretɨ tɨtɨhɨ sahɨ kaitaapo. Amɨ sahɨhɨ Abɨraahamɨho kaipatɨ katɨ wɨndɨ kɨretɨ kamaayowɨ sahɨ Abɨraahamɨhomɨ saisatoyaatɨ mwaayaatɨmaahe. Owe.
39 Nosso pai, replicaram eles, é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se fôsseis filhos de Abraão, faríeis as obras de Abraão.
40 Nɨnɨ pɨwɨha kɨmaiwa taatɨ sangisunɨ amɨ isɨhiyaisunɨ kasatɨtɨ kaundohɨwɨmaiwa Autaahaatɨho pɨwɨha akɨtɨnɨhɨ akaaha nahata kandihɨ atindɨ nehohɨwaiwa sangi kasatataato. Saindɨ nɨnɨ pɨwɨha akaaha kasatonɨhandɨ kandɨ sahɨ nɨngi sohonɨhi nɨwɨtaatɨwɨ samɨ omasɨha naitɨpwɨriwɨ tɨmetawaayopo. Abɨraahamɨhohɨ sahɨ kopɨ nyamɨ asɨhoe tohɨhohɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiyai koai pɨwɨha Autaahaatɨhopɨ kaundauhɨhiyai wɨndɨ siyatɨ sahɨ nɨngi kanisohɨtɨmandamatiyatɨ kamaawisahore.
40 Mas, agora, procurais tirar-me a vida, a mim que vos falei a verdade que ouvi de Deus! Isso Abraão não o fez.
41 Amɨ sahɨhɨ samɨ japɨho (Bwaasɨrɨhɨrɨ) kaipatɨ katɨ nepɨ kɨretɨ kiyawaayopo,” undataase. Saundihɨ amɨ kiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha Jisaasihoai saundawaatopo. “Amɨ nyahɨhɨ nehɨhaatɨ maatɨmaatɨ daihɨraapɨ niya nanyamwɨwɨhiyaanɨnɨmaahe. Autaahaatɨho nehɨ naasohɨ sawahohɨhɨ nyamɨ Apɨhore. Nyahɨ komɨ mwaayaanɨ akɨyɨhiyaanɨne,” undawaatopo.
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Retrucaram-lhe eles: Nós não somos filhos da fornicação; temos um só pai: Deus.
42 Saundauhɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Amɨ akɨtɨnɨhɨ Autaahaatɨho samɨ Japɨho tanaahɨ sahɨ nɨngi maarɨho nanɨmɨtaapo. Amɨ nɨnɨ Autaahaatɨho koaisatɨ bimambɨtɨ wanɨ kɨmbɨhɨ kɨmonɨnɨndaayono. Nɨnɨ nɨwahonɨnunyaatɨ napɨtɨhonɨnɨmaahe amɨ Autaahaatɨho natanoaasihɨ napɨtɨhonɨne.
42 Jesus replicou: Se Deus fosse vosso pai, vós me amaríeis, porque eu saí de Deus. É dele que eu provenho, porque não vim de mim mesmo, mas foi ele quem me enviou.
43 Sahɨ nisɨ pɨwɨha sangi kasatɨtɨ katohɨwɨmaiwa atiwɨ namehohɨtɨmandɨ napaape. Sandɨ apaapɨmaahe sahɨ satɨwɨ komɨ pɨwɨha katiwaiwa wɨndɨ newaatɨ atɨhomaawitɨhaawo tɨwɨ samɨ maarɨho atihɨrɨ nepɨ daahɨ nisaputohɨtɨhandaahe.
43 Por que não compreendeis a minha linguagem? É porque não podeis ouvir a minha palavra.
44 Sahɨhɨ samɨ japɨho Bwaasɨrɨhɨramɨ mwaayaate. Isɨ amɨ ko gwɨnyaatɨ maaritatɨ kaiwaiwa kaiwa sahɨ nepɨ iwinjapepihɨrɨwɨ amɨ watɨpɨtɨwɨ mwɨtetɨwɨ kaitaatɨwɨ maaritɨwɨmawaayopo. Ko aimapɨ isɨhiyai konɨhɨ tiwamainjahore. Wapa pɨwɨha akɨtɨ akaaha katatɨ pɨwɨha akaahaamɨhihoaaŋɨ bitotɨ kaitandɨhandɨ apɨpaahɨ owehore. Ko jaiwɨtɨtandɨhandɨ sandɨhɨhɨ tɨtɨhɨ komɨ pɨwɨhe nahatewetɨ pɨwaatisɨha amɨ ko nehɨ jaipɨpaahɨhɨ kurɨmundahoso. Amɨ ko nehɨ pɨwɨha jaipɨpaahɨhɨ katahosɨ amɨ ko noaipatɨ jaipɨpa namoyaasɨho sapɨhoematataise.
44 Vós tendes como pai o demônio e quereis fazer os desejos de vosso pai. Ele era homicida desde o princípio e não permaneceu na verdade, porque a verdade não está nele. Quando diz a mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Amɨ nɨnɨhɨ pɨwɨha akɨtɨ akaaha katonɨhiyawa sahɨ nisɨ pɨwɨha katohɨhaapɨ satɨwɨ ‘Ko akɨtɨ akaaha kandaaso,’ tɨwɨ gɨmaanunyaahopo.
45 Mas eu, porque vos digo a verdade, não me credes.
46 Amɨ nɨnɨ maipɨhaiwa kaindɨhonɨnɨtanaahɨ samɨ woŋɨ nga ausaapɨ nanisapɨ, ‘kinyɨ maipɨhaiwa kɨmaiwa kaimbɨhoŋe,’ ndɨpɨ kandɨtaino? Nɨnɨ maipɨhandɨ kamaindɨ apɨpaahɨ owehonɨne. Isɨ amɨ Nɨnɨ pɨwɨha akɨtɨ akaaha kandaatonɨ amɨ sahɨ nisɨ pɨwɨha katohɨwɨmaiwaapɨ satɨwɨ, ‘Ko akaaha kandaaso,’ tɨwɨ atiwɨ gwɨnyaapɨ namehohɨtɨmandɨ napaape?
46 Quem de vós me acusará de pecado? Se vos falo a verdade, por que me não credes?
47 Nehɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiya manyinyaahɨhɨ Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atɨwiwɨ newaayopo. Amɨ sahɨhɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiyaatɨ manyinyaatɨmetisɨ komɨ pɨwɨha sahɨ wɨndɨ atiwɨ namaitaapo” undatɨ kaundataase.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus, e se vós não as ouvis é porque não sois de Deus.
48 Saundihɨ Judaahiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha Jisaasihoai saundawaatopo. “Kɨnyɨ utaahoŋɨ Samariyaahandaahapɨhoŋe. Amɨ kinyɨ omaŋɨtɨtɨhɨ itɨpɨho maipɨho yaho bimohoŋe. Isɨ amɨ nyahɨ sandɨ tɨtɨhɨ akɨtɨ katɨhaatono e owetiso?” undɨwɨ kaundɨwɨ nunjenawaayopo.
48 Responderam então os judeus: Não dizemos com razão que és samaritano, e que estás possesso de um demônio?
49 Kiya koai saundauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ nisɨhetɨ nisɨ omaŋɨtɨtɨhɨ itɨpɨho maipɨho wɨndɨ bɨmimotɨ owehonɨne. Nɨnɨ nisɨ Apɨhoai nɨwimaatɨ komɨ ambɨpatɨ nɨwimaatɨ autaahɨ awaindemwataayo. Amɨ sahɨhɨ nisɨ ambɨpatɨ nepɨ yatɨhepɨnɨmawaayopo.
49 Respondeu-lhes Jesus: Eu não estou possesso de demônio, mas honro a meu Pai. Vós, porém, me ultrajais!
50 Nɨnɨ nɨwahonisɨ ambɨpatɨ netɨ naimaatataamaayo. Amɨ wo sanitandɨho yahore nisɨ Apɨho Autaahaatɨho, ko sahɨ nisapunɨ amɨ nisɨ kandɨ kandunjohɨwaiwaapunɨ gwɨnyaahohɨwaiwa netɨ tipɨtapaatɨ mmonatɨ amɨ nɨngi ambɨpatɨ awaipatɨ naninyatɨ netɨ autaahɨ nanimaataise.
50 Não busco a minha glória. Há quem a busque e ele fará justiça.
51 Nɨnɨ sangi akɨtɨ akɨtɨnɨhɨ kasatataato utaaho wo nisɨ pɨwɨha kandɨ kandunjohɨhaamɨ tanyaaha nusesɨpatonɨhɨ isɨwatisɨho asɨtimatɨtandɨhandɨ netɨ ko wɨndɨ namaapwɨtaise. Apɨpaahɨ owetɨtaise” undataase.
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá jamais a morte.
52 Saundihɨ amɨ Judaahiya koai saundawaatopo. “Nyahɨ aimɨ mmonɨhaayo. Akɨtɨ akɨtɨnɨhɨ kɨnyɨ itɨpɨho maipɨhoaisapɨhoŋe. Abɨraahamɨhounɨ amɨ isɨhiya Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atiwɨ nepɨ ausaahohiyɨhiyaunɨ aimɨ napopo. Kiya saiwɨ aimɨ napwauhɨhandɨ kandɨ kɨnyɨ satapaase. Utaaho itapaatɨ wo waatɨ kinyɨ pɨwɨha nepɨ japepihɨrɨwɨ kiyohiyɨhiya apɨpaahɨ wɨndɨ namaapwɨtaapo tapaase.
52 Disseram-lhe os judeus: Agora vemos que és possuído de um demônio. Abraão morreu, e também os profetas. E tu dizes que, se alguém guardar a tua palavra, jamais provará a morte...
53 Kɨnyɨ nyamɨ asɨho Abɨraahamɨhoai daahemwapɨ nusatipɨhaapɨhoŋo? Abɨraahamɨhohɨ aimɨ napwihɨ amɨ isɨhiya Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atiwɨ nepɨ ausaahohiyɨhiyaisangi aimɨ napopo. Amɨ kɨnyɨ uta akosoŋɨ diyaamahoŋɨtapa pɨwa sa katise?” undɨwɨ Jisaasihoai kiya nunjenawaayopo.
53 És acaso maior do que nosso pai Abraão? E, entretanto, ele morreu... e os profetas também. Quem pretendes ser?
54 Amɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ nɨwahonisɨ ambɨpatɨ netɨ autaahematɨ naimaataataahɨ amɨ nɨnɨ ambɨpatɨ awaipatɨ wɨndɨ namaito. Nisɨ Apɨho ko sahɨ nyamɨ Autaahaatɨhoe tohɨho sohɨhɨ nisɨ ambɨpatɨ netɨ nanimaataise. Iyatɨ ko nɨngi ambɨpatɨ awaipatɨ naninyataise.
54 Respondeu Jesus: Se me glorifico a mim mesmo, a minha glória não é nada; meu Pai é quem me glorifica, aquele que vós dizeis ser o vosso Deus
55 Sahɨ koai wɨndɨ mausohopo. Amɨ nɨnɨhɨ koaisɨ usonɨtɨhonɨne. Nɨnɨ koai wɨndɨ mausoho ndɨ kandaataahɨ amɨ samataindɨ nɨnɨ jaipɨtɨto. Aihɨ amɨ nɨnɨhɨ koai aimɨ usonɨtɨ amɨ komɨ asɨmwaatɨtɨhɨ pɨnundɨ komɨ pɨwɨha netɨ atindɨ japepihɨrataayo.
55 e, contudo, não o conheceis. Eu, porém, o conheço e, se dissesse que não o conheço, seria mentiroso como vós. Mas conheço-o e guardo a sua palavra.
56 Samɨ jaasɨho Abɨraahamɨho nɨnɨ maapɨ yapɨmbataapɨhɨ napisanɨhura nisondandɨ awaindɨhandɨ asakiyatɨ maaritataise. Iyatɨ ko komɨ ndɨhaara nɨnɨ yapɨpataapɨhɨ napɨtɨ noaipaitandɨhura mmonataatɨ awaindɨhandɨ asakiyatɨ maaritise?” undataase.
56 Abraão, vosso pai, exultou com o pensamento de ver o meu dia. Viu-o e ficou cheio de alegria.
57 Saundihɨ amɨ Judaahiya koai pɨwa sa atisawaawɨ saundawaatopo. “Kinyɨ kɨnaungwɨha sangɨ 50 kiyahoŋisɨ amɨ kɨnyɨ napitaimbɨ maahɨwura Abɨraahamɨhoai usonapaapɨse?” undɨwɨ nunjenawaayopo.
57 Os judeus lhe disseram: Não tens ainda cinqüenta anos e viste Abraão!...
58 Saundɨwɨ nunjenɨhauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ sangi akɨtɨnɨhɨ kasatataato. Abɨraahamɨho sangɨ noaipasɨhɨ, ‘Nɨnɨ Konɨnɨhɨ Kɨmɨkaindɨ Bimohɨhonɨne’!” undataase.
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: antes que Abraão fosse, eu sou.
59 Saundihɨ amɨ kiya koai yahɨwɨ tiwɨtaatɨwɨ nawɨha newaayopo. Iyauhɨ Jisaasihohɨ noaatatɨ Autaahaatɨhomɨ Aŋɨ Awaindɨhandamɨ masaataatɨ matambɨpa namasi noaipasi nehɨhaatɨ ipaahaapɨ notaise.
59 A essas palavras, pegaram então em pedras para lhas atirar. Jesus, porém, se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.