João 8

Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Iyauhɨ amɨ Jisaasiho Sisɨho ipatɨ oripɨhatɨ nawatɨ napuwaho Oripɨhoaasɨnapɨ niyataise.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Aihɨ kohokoaisatɨ japɨhɨ noaatɨpatɨ niyatɨ Jerusaremɨhanda Autaahaatɨhomɨ Aŋɨ Awaindɨhandamɨ masaataatɨ naaporɨhɨrotɨ niyatɨ nandaataise. Ko siyatɨ nandaasɨhɨ isɨhiya nahatiya koenda napɨwɨ komɨhinɨ ahoyanawaayopo. Ahoyanauhɨ amɨ ko yatɨhɨ bindataatɨ kiyai pɨwɨha kataunjataise.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Ko taatɨ siyatɨ kataunjihɨ amɨ Judaahiyaamɨ wɨnɨhapɨpa katɨwunjohiyɨhiyaunɨ amɨ Parisihiyaunɨ apopaatɨ waatɨ namaatatɨ warɨhoaisɨhaatɨ utaaho woaisatɨ maipɨhandɨ kiyatɨ kaatamɨ ambɨpatɨ tɨmaamaitihɨhaati winjapɨ numwaasi Jisaasihoaapɨhɨ nasawaayopo. Numwaasi napɨwɨ isɨhiyaamɨ ndɨhetɨ ahɨwisauhɨ bitondaise.
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 Ahɨwisauhɨ bitosɨhɨ amɨ kiya Jisaasihoai saundawaatopo. “Katɨpunjingɨhonye, kɨmaatɨ apomaatɨ namaatatɨ warɨhoaisɨhaatɨ utaaho woaisatɨ kaatamɨ ambɨpatɨ tɨmaamahɨwatɨ maipɨhandɨ kaihɨ isɨhiya iwinjawaawɨ nyangi kanyatauhɨ nyahɨ kaati numwaasi nasɨhaayo.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Iyataatɨ amɨ nyamɨ wɨnɨhapɨpa Autaahaatɨho Mosesihoai numwihɨ ko netɨ nyangi nanyamimbɨpaatɨhɨ satatɨ, ‘asɨhiya usa saisaihɨhiyai nawɨhaara nepɨ siyɨhiyai timapɨse,’ tatɨ pɨwɨha watɨpɨha katise. Isɨ amɨ kɨnyɨ nyangi napitɨnyatɨtaise? Kɨmaatɨ apomaati nyahɨ napitɨwitɨhaawe?” undɨwɨ koai nunjenawaayopo.
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Kiya kɨmandɨ koai nunjenohɨtɨmandɨ amɨ ko wihoaaŋɨha kiyaisɨ pɨwɨha wa mɨmaipɨtɨha kaundonɨhɨ amɨ kiya ka nepɨ komɨhetemapɨ isɨhiya awaisawɨhiyaapɨhɨ koai numwaasi naiwɨ numwɨtotɨwɨ iwinjatawaawɨ jaiwaiwɨ nunjenawaayopo. Kiya koai taawɨ saiwɨ nunjenɨhauhɨ amɨ kohɨ nambɨtatɨ komɨ isundɨpɨhora yapɨpatetɨ ikwaatɨpɨhoaatɨhɨ pɨwɨha wapa jɨpatɨpiyataise.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Amɨ kiya kapɨhɨ kiyaanɨhɨ bitotawa koai jinjapɨhemapɨ taawɨ nunjenawaayopo. Iyauhɨ amɨ ko naingaatatɨ tɨtɨhematatosatɨ kiyai saundataase. “Samɨ woŋɨ maipɨhandɨ wɨndɨ kamaimbɨhoŋɨ nawɨha jɨhapɨha nepɨ apomaati yahɨpwɨ tipe,” undataase.
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Saundatosatɨ japɨhɨ nambɨtatɨ yapɨpatetɨ ikwaatɨpɨhoaatɨhɨ wapa jɨpatɨpiyataise.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Amɨ kiya Jisaasiho pɨwɨha sa kaundisa atiwɨmapɨ sapɨhɨ namasi kiya nahatiya nɨnaaso napahainji nowaayopo. Nowaawɨ namasawɨ jɨhɨ gwɨnyaahiya tahapatahiya kɨnaungwɨha awaisɨhaatahiya kaiwunjawɨ nuwɨ owetihɨ kapɨhɨ waimwaaya kɨnaungwɨha yatɨhɨtahiya ipotɨ nowaayopo. Saiwɨ kiya kiyaamɨ aŋɨpɨpɨhapɨ nɨnaaso kɨhɨra nuwɨmɨhauhɨ sapɨhɨ nambɨtatɨ bitosɨpɨpɨhɨ kapɨhɨ Jisaasiho bitondaise. Aihɨ amɨ apopaatisangi sapɨ nehɨ sawɨhaamɨhɨ kiya nesipɨwɨ ahɨwisopɨpɨhɨ kapɨhɨ bitondaise.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Aihɨ Jisaasiho naingaatatɨ mbatatɨ bitonda apomaati saundataase. “Itapo. Kɨmbɨhɨ isiya maahɨra niyauhaise? Kiyaamɨ wo naasohisangi kinyapɨ satatɨ ‘Kɨmaatɨ apɨpaahɨ akɨtɨnɨhɨ maipɨhaatisɨ kaatamɨ maipɨhandapɨ pɨwɨha netɨ napone,’ tatɨ pɨwɨha netɨ kinyɨhetɨ yangutaitandɨho wo bɨmitosɨ maahapɨhe?” undatɨ kaati kaundataase.
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Aihɨ apopaatɨ kaatamɨha Jisaasihoai saundataase “Awaisɨhonye, owe. Kiyaamɨ wo naasohisangi kɨmbɨhɨ wo bɨmitose. Ko pɨwɨha netɨ nisɨhetɨ yanutaatɨ satatɨ, ‘Kɨnyɨ apopaaŋɨ apɨpaahɨ maipɨhaaŋisɨ pɨwɨha nepɨ napope,’ ndatɨ nɨngisɨ kandɨtandɨho,” undataase. Aihɨ Jisaasiho kaati saundataase. “Amɨ nisangi gi sahɨtɨtɨ, ‘Kɨnyɨ maipɨhandɨ kiyapainɨ kandapɨ saamaaŋɨ napope,’ hɨtɨtɨ wɨndɨ kamaahɨtataayo. Owetise. Isɨ kɨnyɨ numwe. Nopaahandɨ kandɨ kɨnyɨ maipɨhandɨ jɨhaatɨ wɨndɨ kamaime,” undataase.
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Jisaasiho isɨhiyaisɨ japɨhɨ pɨwaundataatɨ kiyai saundataase. “Nɨnɨ isɨhiya yapɨpataapɨhiyai nɨwusaatɨtandɨ nausainjɨhonɨnɨ saasanotisɨhonɨne. Utaaho wo nɨngisatɨ tɨmaamaitatɨ nɨngi nanipinjisɨho so ko asɨhatindɨhandaatɨhɨ wɨndɨ dahomaitaise. Amɨ ko isɨhiya asɨtimatɨtaatɨwɨhandamɨ nausainjɨtɨhandɨ naitaise,” undataase.
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Aihɨ amɨ Parisihiya pɨwɨha sa ko katihɨ atisawaawɨ Jisaasihoai saundawaatopo. “Kɨmaiwa otɨpɨpatɨ kɨnyɨ kaingɨwaiwaapunɨ amɨ kɨnyɨ kɨwahoŋɨ kɨwahonyetirɨhɨretapunɨ nehɨ kɨnyɨ kɨwahoŋɨ naasoŋɨhɨ taapɨ katinɨ nyahɨ isɨhiyaanɨ kɨnyɨ katingɨwɨmaiwaapɨ akɨte taatɨ wɨndɨ gɨmunyaito,” undawaatopo.
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Kiya saundauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha kiyai saundataase. “Ye. Amɨ kɨmandɨhɨ akɨte. Nɨnɨ nehɨ nɨwahonɨnɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha ausaatɨ kandaato. Saindɨ kandaahandɨ kandɨ nɨnɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha katohɨhaapɨ isɨhiya akɨte tɨwɨ gwɨnyaapɨ naitaapo. Amɨ sandɨ apaapɨmaato nɨnɨ nisɨ namasi nasohɨpɨpɨhapɨ sapɨhɨ namasi napɨtɨhonɨne ndɨ mmonɨtɨ amɨ nɨnɨ taatɨ naitandiyohɨpɨpɨhapɨ sapɨhapɨ naitandɨhonɨne ndɨ mmonɨtɨhonɨne. Amɨ sahɨhɨ nɨnɨ namasi nasohɨpɨpɨhapɨ wɨndɨ mmonɨwɨ amɨ nɨnɨ naitandiyohɨpɨpɨhapɨ ko sapɨhapɨ japɨhɨ naitaise tɨwɨ wɨndɨ monɨwɨhiyaate.
14 Jesus respondeu:
15 Sahɨhɨ isɨhiya nehɨ maapɨ yapɨmbataapɨhiya kaiwɨ gwɨnyaahohɨrɨhɨretɨ gwɨnyaapɨ amɨ isɨhiya kiyohɨwaiwa nepɨ tipɨtapaapɨ usonɨwɨhiyaate. Nɨnɨ utaaho womɨ kaiwaiwa amɨ kometirɨhɨretapɨ netɨ koai wɨndɨ tipɨtapaatɨ mausotɨhonɨne.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Iyataatɨ amɨ nɨnɨ utaaho woai netɨ tipɨtapaatɨ usonataataahɨ tɨtɨhɨ kaito amɨ nɨnɨ nehɨ nɨwahonɨnɨhɨ kiyataamaayono Apɨho nɨngi netɨ natanoaasihɨ nasohɨho nɨngisatɨ maasɨ bitosɨhɨ kiyataayono. Isɨ isɨhiya nɨnɨ isɨhiya usaisɨ tipɨtapaatɨ usonɨhohɨtɨhandɨ mmonawa tɨtɨhɨ akɨtɨ kiyataise tɨwɨ mmondaapo.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Iyataatɨ sahɨ sawanaatamɨ wɨnɨhapɨpaatɨhɨ pɨwɨha wa satatɨ jɨpatɨpindise ‘Utaahurɨ yahurɨ pɨwɨha wa katamaamɨ nehɨ naasɨka katisaihaahɨ kuramɨ pɨwɨha akɨtɨhe,’ tatɨ jɨpatɨpindise.
17 Na
18 Nɨnɨ nɨwahonɨnɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha kandaato saindɨ amɨ setahonɨne ndɨ. Amɨ nisɨ Apɨho ko nɨngi natanoaasihɨ nasohɨho nisapɨ pɨwɨha ausaatɨ, ‘Ko siyatɨ setahoe,’ tatɨ kandaase,” undatɨ kiyai Jisaasiho kaundataase.
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Saundihɨ amɨ kiya Jisaasihoai saundɨwɨ nunjenawaayopo. “Kinyɨ gapɨho katingɨho maahapɨhe?” undɨwɨ nunjenawaayopo. Nunjenɨhauhɨ amɨ Jisaasiho kiyai komɨha wihoaaŋɨha saundatɨ kaundataase. “Sahɨ nisapɨ wɨndɨ mmonɨwɨ gisunyaatatɨ namaasesɨpainje. Aiwɨ nisɨ Apɨhopɨ sahɨ wɨndɨ mmonɨwɨ gisunyaatatɨ namaasesɨpainje. Amɨ sangi nisapɨ ahoso tɨwɨ gisunyaatatɨ nasesɨpatamataataahɨ amɨ nisɨ Apɨhopɨsangi kɨmɨkɨretɨ gisunyaatatɨ nasesɨpatamaitaihe” undatɨ kaundataase.
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Jisaasiho isɨhiya Autaahaatɨhopɨ gaarehaiwa nawɨho nesaiwɨ wihohɨwaiwa bokisihaiwa ahotirɨhɨrotɨ Autaahaatɨhomɨ aŋɨ Awaindɨhandaatɨhɨ bitondaatɨ isɨhiyai taatɨ kataunjataatɨ pɨwɨha saiwa kandaase. Aihɨ amɨ isɨhiya komɨ tiworisa koaisɨ wɨndɨ isɨpɨ nepɨ wɨmirahopo amɨ komɨ asisɨha sangɨ noaipasɨho.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Jisaasiho bapiyatɨ jɨhaatɨ isɨhiyai satatɨ kaundataase. “Nɨnɨ sangi nasamasi naisanɨhɨ amɨ sahɨ nɨngi wɨndɨ maanisondaapo. Maanisonɨwɨ sahɨ maipɨhandɨ kiyaatɨnɨhɨ kaimɨ nuwɨ kandisawɨ napwɨtaapo. Aiwɨ amɨ nɨnɨ naitandiyohɨpɨpɨhɨ sahɨ wɨndɨ namaitaapo,” undataase.
21 Jesus disse outra vez:
22 Saundihɨ amɨ Judaahiya sawana sanɨwɨ nasenawaayopo. “Ko nyangi sanyatindɨmandɨ nisɨ naitandiyohɨpɨpɨhɨ sahɨ wɨndɨ namaapɨtaapo nyatindɨmandɨ Jisaasiho sawaho netɨ owematɨtandɨtindɨho?” nɨwɨ kiya sawana nasenawaayopo.
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Kiya sanɨhauhɨ Jisaasiho kiyai saundataase. “Sahɨ kɨmaapɨ yatɨhɨ yapɨmbatambɨhiyaate, amɨ nɨnɨhɨ mɨhaatɨ yamɨhapataatɨhapɨ napɨtɨhonɨne. Sahɨ kɨmaapɨ yatɨhɨ yapɨmbatambɨhiyaate. O amɨ nɨnɨhɨ maapɨ yatɨhɨ yapɨmbatambɨhonɨnɨmaahe.
23 Jesus continuou:
24 Aihɨ amɨ kɨmandɨ kandapɨ nɨnɨ sangi aimɨ sandɨ kasato. Samɨ maipɨhaiwa kaiwaanɨhɨ ahotanɨhɨ kaiwa kiyaatɨnɨhɨ kaimɨ nuwɨ kaiwaisawɨ napwɨtaapo satɨto. Amɨ sahɨ nisapɨ satɨwɨ, ‘Yamɨhapataatɨhapɨho Jinjapɨhɨ Bimisɨho Kɨmɨkore. Kɨmɨkiyatɨ Bimisɨho Kɨmɨko Bindataise,’ tɨwɨ wɨndɨ gɨmaanunyaawaawaaho,” undatɨ kaundataase.
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Saundihɨ amɨ kiya koai saundawaatopo. “O amɨ kɨnyɨ diyaamahoŋe?” undɨwɨ nunjenawaayopo. Nunjenɨhauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha kiyai saundataase. “Aimɨ nɨnɨ sangi wuwanɨhuraapɨ sasatɨtɨ, ‘Nɨnɨ ahonɨne,’ satɨtɨ ausaatɨ nɨwahonisapɨ pɨwɨha kasatɨmɨ nasatoaasohɨmaare.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Nɨnɨ sametirɨhɨretapɨ pɨwɨha katɨtandɨhaiwa yɨhaiwa taahɨwaiwaisahonɨne. Aindɨ amɨ nɨnɨ sangi nga netɨ tipɨtapaatɨ jasondandɨhandɨ kandɨ wɨndɨ kamaasito. Iyataatɨ nɨngi natanoaasihɨ nasohɨho pɨwɨha nehɨ akɨtɨ akaahaahɨhɨ katahore. Isɨ amɨ nɨnɨ ko kandihɨ atindɨ nehohɨhaahɨhɨ maapɨ yapɨmbatambɨ isɨhiyai ausaatɨ kaundataayo,” undataase.
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Saundihɨ sa pɨwa Jisaasiho kiyai kaundisaapɨ, “Ko komɨ Sapɨho Autaahaatɨhopɨnyaso,” tɨwɨ kiyai wɨndɨ apɨpaahɨ gɨmaawunyaatatɨ namusesɨpainje.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Siyatɨ kiyai wɨndɨ namusesɨpainjɨhɨ namatɨ Jisaasiho kiyai sata kaundataase. “Isɨhiyaamɨ Saaho Jɨho Awaisɨhoai sahɨ nepɨ ipɨ tɨtɨhɨ atawɨhatetɨ nɨwimaapɨ tipɨmandaasaihɨ ko napwɨtaise. Sahɨ koai sawisaihɨ naponɨhura mmonawaawɨ kɨmandɨ nɨnɨ sangi sasatɨtɨ, ‘Nɨnɨ kɨmɨkaindɨ Bimohɨhonɨne,’ satotɨmandapɨ, ‘Ye. Akɨte, ko kɨmɨkiyatɨ Konɨhɨ Bimisɨhoe,’ tɨwɨ mmonɨwɨ sangi gisunyaatɨtaise. Amɨ nɨnɨ nɨwahonisapɨ kasatohɨwiwa nɨnɨ nɨwahonɨnunyaatɨ sangi kasatataamaayono. Apɨho nɨngi netɨ nanisatɨ kiyanisihɨhapaahɨhɨ nɨnɨ kiyataayono.
28 Por isso Jesus disse:
29 Amɨ nɨngi natanoaasihɨ nasohɨho nɨngisatɨ maasɨndaise. Ko nɨngi wɨndɨ namaanɨmase amɨ nahatewa ko maaritiwaiwaahɨhɨ nɨnɨ nga nasɨsoaarɨ kiyonɨho,” undataase.
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Amɨ ko sɨkiyatɨ taatɨ pɨwɨha kataunjihɨhetɨ kura isɨhiya taahiyɨhiya komɨ pɨwɨha atɨwisohiyɨhiya Jisaasihopɨ, “kɨmɨkoso,” tɨwɨ mmonɨwɨ gɨwunyaawaayopo.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Aihɨ Jisaasiho Judaahiya kopɨ aimɨ gɨwunyaahohiyɨhiyai saundataase. “Nɨnɨ sangi pɨwɨha kandisasohɨwiwa sahɨ nepɨ anɨtiwɨ isɨwatawaawaahɨ sahɨ akɨtɨnɨhɨ nɨngi nanipinjawɨ amɨ sahɨ noaipapɨ nisɨ otɨpɨpatɨhiyaatɨ akɨtɨhiyaatimatɨtaapo.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Aiwɨ amɨ Nɨnɨ pɨwɨha Autaahaatɨhopunɨ amɨ nɨnɨ nɨwahonɨsapunɨ kasatohɨha akɨtɨ akaaha ka sahɨ mmonɨwɨ nepɨ gwɨnyaapɨ nasesɨpatamataatɨ kaaraahɨ sahɨ maipɨhandaatɨhɨ napwɨtɨwɨ bimohɨtɨhandaatɨhapɨ Autaahaatɨho nuwatɨ nasamaitaise,” undataase.
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Aihɨ amɨ kiya koai kiyaamɨha wihoaaŋɨha saundawaatopo. “Nyahɨ Abɨraahamɨhomɨ isɨhiyaanɨne. Nyahɨ utaaho womɨ otɨpɨpatɨ nawɨho owehatɨ nehɨhatɨ waara wɨndɨ kamaawisaatɨ amɨ naputaatɨ womɨ otɨtɨhɨ apɨpaahɨ masɨhonjisangi wɨndɨ bɨmimaawaahiyaane. Isɨ amɨ kɨnyɨ satɨpɨ sahɨ napwɨtɨwɨ utaaho womɨ otɨpɨpatɨ nawɨho owehatɨ kawiwɨ bimohɨtɨtɨhapɨ nehɨhaatɨ noaipaitaapo tingɨtɨmandɨ napitɨtɨpɨha katise?” undɨwɨ nunjenawaayopo.
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Saundauhɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ akɨtɨnɨhɨ sangi kasatataato. Isɨhiya nahatiya maipɨhandɨ kiyohiyɨhiya siya noaipapɨ maipɨhandamɨ otɨpɨpatɨ nawɨho owehatɨ kawiwɨ kataatɨhɨ naputawaayopo.
34 Jesus disse a eles:
35 Utaaho wo nehɨ otɨpɨpatɨho nususasamɨ aŋɨpɨpɨhɨ wɨndɨ apɨpaaho konɨhɨ bɨmimɨtaise. Nehɨ kapɨhɨ nususasamɨ aŋɨpɨpɨhapɨ metɨhohɨhɨ sapɨhomɨ aŋɨpɨpɨhɨ nasisoaarɨ konɨhɨ bimɨtaise.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Isɨ amɨ nɨnɨ Autaahaatɨhomɨ Mwaahonɨnɨ sahɨ maipɨhaiwa kaiwɨ naputohɨtɨhandaatɨhapɨ sangi nutɨ nasamaasanaahɨ sahɨ akɨtɨnɨhɨ japɨhɨ wɨndɨ kaiwaatɨhɨ namaaputɨtaapo. Namaaputɨwɨ sahɨ nehɨhaatɨ noaipaitaapo maipɨhandɨ namasiso.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Amɨ nɨnɨ aimɨ mmonɨtɨ gwɨnyaaho sahɨ Abɨraahamɨhomɨ isɨhiyaatɨtiho. Sahɨ Abɨraahamɨhomɨ isɨhiyatɨtawaahandɨ kandɨ nisɨ pɨwɨha sangi kandisasohɨwaiwa atiwɨ namepɨ amɨ ka samɨ omaŋɨtɨtɨhɨ wɨndɨ kumwaasamundihɨ sahɨ nɨnɨ sohonɨhi nɨwɨtaatɨwɨ tɨmetawaayopo.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Amɨ nɨnɨ nisɨ Apɨhomɨ ndɨmaahomwaaŋɨ bitondaatɨ ko kandihɨ atindɨ mmonɨtɨ nehohɨha pɨwɨha kandaatonɨ amɨ sahɨ samɨ japɨho Bwaasɨrɨhɨrɨ kaitaatɨwɨ kasatiwaiwa kaiwa sahɨ kaiwɨse,” undataase.
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Saundihɨ amɨ kiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha koai saundawaatopo. “Amɨ nyahɨhɨ nyamɨ asɨho apɨho Abɨraahamɨhoe,” undawaatopo. Iyauhɨ amɨ Jisaasiho kiyai saundataase. “Amɨ akɨtɨnɨhɨ sahɨ Abɨraahamɨhomɨ satoyaatɨ mwaayaatɨtawaawaahɨ amɨ sahɨ ko kaipatɨ nepɨ kɨretɨ tɨtɨhɨ sahɨ kaitaapo. Amɨ sahɨhɨ Abɨraahamɨho kaipatɨ katɨ wɨndɨ kɨretɨ kamaayowɨ sahɨ Abɨraahamɨhomɨ saisatoyaatɨ mwaayaatɨmaahe. Owe.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Nɨnɨ pɨwɨha kɨmaiwa taatɨ sangisunɨ amɨ isɨhiyaisunɨ kasatɨtɨ kaundohɨwɨmaiwa Autaahaatɨho pɨwɨha akɨtɨnɨhɨ akaaha nahata kandihɨ atindɨ nehohɨwaiwa sangi kasatataato. Saindɨ nɨnɨ pɨwɨha akaaha kasatonɨhandɨ kandɨ sahɨ nɨngi sohonɨhi nɨwɨtaatɨwɨ samɨ omasɨha naitɨpwɨriwɨ tɨmetawaayopo. Abɨraahamɨhohɨ sahɨ kopɨ nyamɨ asɨhoe tohɨhohɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiyai koai pɨwɨha Autaahaatɨhopɨ kaundauhɨhiyai wɨndɨ siyatɨ sahɨ nɨngi kanisohɨtɨmandamatiyatɨ kamaawisahore.
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Amɨ sahɨhɨ samɨ japɨho (Bwaasɨrɨhɨrɨ) kaipatɨ katɨ nepɨ kɨretɨ kiyawaayopo,” undataase. Saundihɨ amɨ kiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha Jisaasihoai saundawaatopo. “Amɨ nyahɨhɨ nehɨhaatɨ maatɨmaatɨ daihɨraapɨ niya nanyamwɨwɨhiyaanɨnɨmaahe. Autaahaatɨho nehɨ naasohɨ sawahohɨhɨ nyamɨ Apɨhore. Nyahɨ komɨ mwaayaanɨ akɨyɨhiyaanɨne,” undawaatopo.
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Saundauhɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Amɨ akɨtɨnɨhɨ Autaahaatɨho samɨ Japɨho tanaahɨ sahɨ nɨngi maarɨho nanɨmɨtaapo. Amɨ nɨnɨ Autaahaatɨho koaisatɨ bimambɨtɨ wanɨ kɨmbɨhɨ kɨmonɨnɨndaayono. Nɨnɨ nɨwahonɨnunyaatɨ napɨtɨhonɨnɨmaahe amɨ Autaahaatɨho natanoaasihɨ napɨtɨhonɨne.
42 Jesus disse a eles:
43 Sahɨ nisɨ pɨwɨha sangi kasatɨtɨ katohɨwɨmaiwa atiwɨ namehohɨtɨmandɨ napaape. Sandɨ apaapɨmaahe sahɨ satɨwɨ komɨ pɨwɨha katiwaiwa wɨndɨ newaatɨ atɨhomaawitɨhaawo tɨwɨ samɨ maarɨho atihɨrɨ nepɨ daahɨ nisaputohɨtɨhandaahe.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Sahɨhɨ samɨ japɨho Bwaasɨrɨhɨramɨ mwaayaate. Isɨ amɨ ko gwɨnyaatɨ maaritatɨ kaiwaiwa kaiwa sahɨ nepɨ iwinjapepihɨrɨwɨ amɨ watɨpɨtɨwɨ mwɨtetɨwɨ kaitaatɨwɨ maaritɨwɨmawaayopo. Ko aimapɨ isɨhiyai konɨhɨ tiwamainjahore. Wapa pɨwɨha akɨtɨ akaaha katatɨ pɨwɨha akaahaamɨhihoaaŋɨ bitotɨ kaitandɨhandɨ apɨpaahɨ owehore. Ko jaiwɨtɨtandɨhandɨ sandɨhɨhɨ tɨtɨhɨ komɨ pɨwɨhe nahatewetɨ pɨwaatisɨha amɨ ko nehɨ jaipɨpaahɨhɨ kurɨmundahoso. Amɨ ko nehɨ pɨwɨha jaipɨpaahɨhɨ katahosɨ amɨ ko noaipatɨ jaipɨpa namoyaasɨho sapɨhoematataise.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Amɨ nɨnɨhɨ pɨwɨha akɨtɨ akaaha katonɨhiyawa sahɨ nisɨ pɨwɨha katohɨhaapɨ satɨwɨ ‘Ko akɨtɨ akaaha kandaaso,’ tɨwɨ gɨmaanunyaahopo.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Amɨ nɨnɨ maipɨhaiwa kaindɨhonɨnɨtanaahɨ samɨ woŋɨ nga ausaapɨ nanisapɨ, ‘kinyɨ maipɨhaiwa kɨmaiwa kaimbɨhoŋe,’ ndɨpɨ kandɨtaino? Nɨnɨ maipɨhandɨ kamaindɨ apɨpaahɨ owehonɨne. Isɨ amɨ Nɨnɨ pɨwɨha akɨtɨ akaaha kandaatonɨ amɨ sahɨ nisɨ pɨwɨha katohɨwɨmaiwaapɨ satɨwɨ, ‘Ko akaaha kandaaso,’ tɨwɨ atiwɨ gwɨnyaapɨ namehohɨtɨmandɨ napaape?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Nehɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiya manyinyaahɨhɨ Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atɨwiwɨ newaayopo. Amɨ sahɨhɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiyaatɨ manyinyaatɨmetisɨ komɨ pɨwɨha sahɨ wɨndɨ atiwɨ namaitaapo” undatɨ kaundataase.
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Saundihɨ Judaahiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha Jisaasihoai saundawaatopo. “Kɨnyɨ utaahoŋɨ Samariyaahandaahapɨhoŋe. Amɨ kinyɨ omaŋɨtɨtɨhɨ itɨpɨho maipɨho yaho bimohoŋe. Isɨ amɨ nyahɨ sandɨ tɨtɨhɨ akɨtɨ katɨhaatono e owetiso?” undɨwɨ kaundɨwɨ nunjenawaayopo.
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Kiya koai saundauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ nisɨhetɨ nisɨ omaŋɨtɨtɨhɨ itɨpɨho maipɨho wɨndɨ bɨmimotɨ owehonɨne. Nɨnɨ nisɨ Apɨhoai nɨwimaatɨ komɨ ambɨpatɨ nɨwimaatɨ autaahɨ awaindemwataayo. Amɨ sahɨhɨ nisɨ ambɨpatɨ nepɨ yatɨhepɨnɨmawaayopo.
49 Jesus respondeu:
50 Nɨnɨ nɨwahonisɨ ambɨpatɨ netɨ naimaatataamaayo. Amɨ wo sanitandɨho yahore nisɨ Apɨho Autaahaatɨho, ko sahɨ nisapunɨ amɨ nisɨ kandɨ kandunjohɨwaiwaapunɨ gwɨnyaahohɨwaiwa netɨ tipɨtapaatɨ mmonatɨ amɨ nɨngi ambɨpatɨ awaipatɨ naninyatɨ netɨ autaahɨ nanimaataise.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Nɨnɨ sangi akɨtɨ akɨtɨnɨhɨ kasatataato utaaho wo nisɨ pɨwɨha kandɨ kandunjohɨhaamɨ tanyaaha nusesɨpatonɨhɨ isɨwatisɨho asɨtimatɨtandɨhandɨ netɨ ko wɨndɨ namaapwɨtaise. Apɨpaahɨ owetɨtaise” undataase.
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Saundihɨ amɨ Judaahiya koai saundawaatopo. “Nyahɨ aimɨ mmonɨhaayo. Akɨtɨ akɨtɨnɨhɨ kɨnyɨ itɨpɨho maipɨhoaisapɨhoŋe. Abɨraahamɨhounɨ amɨ isɨhiya Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atiwɨ nepɨ ausaahohiyɨhiyaunɨ aimɨ napopo. Kiya saiwɨ aimɨ napwauhɨhandɨ kandɨ kɨnyɨ satapaase. Utaaho itapaatɨ wo waatɨ kinyɨ pɨwɨha nepɨ japepihɨrɨwɨ kiyohiyɨhiya apɨpaahɨ wɨndɨ namaapwɨtaapo tapaase.
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 Kɨnyɨ nyamɨ asɨho Abɨraahamɨhoai daahemwapɨ nusatipɨhaapɨhoŋo? Abɨraahamɨhohɨ aimɨ napwihɨ amɨ isɨhiya Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atiwɨ nepɨ ausaahohiyɨhiyaisangi aimɨ napopo. Amɨ kɨnyɨ uta akosoŋɨ diyaamahoŋɨtapa pɨwa sa katise?” undɨwɨ Jisaasihoai kiya nunjenawaayopo.
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Amɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ nɨwahonisɨ ambɨpatɨ netɨ autaahematɨ naimaataataahɨ amɨ nɨnɨ ambɨpatɨ awaipatɨ wɨndɨ namaito. Nisɨ Apɨho ko sahɨ nyamɨ Autaahaatɨhoe tohɨho sohɨhɨ nisɨ ambɨpatɨ netɨ nanimaataise. Iyatɨ ko nɨngi ambɨpatɨ awaipatɨ naninyataise.
54 Ele respondeu:
55 Sahɨ koai wɨndɨ mausohopo. Amɨ nɨnɨhɨ koaisɨ usonɨtɨhonɨne. Nɨnɨ koai wɨndɨ mausoho ndɨ kandaataahɨ amɨ samataindɨ nɨnɨ jaipɨtɨto. Aihɨ amɨ nɨnɨhɨ koai aimɨ usonɨtɨ amɨ komɨ asɨmwaatɨtɨhɨ pɨnundɨ komɨ pɨwɨha netɨ atindɨ japepihɨrataayo.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Samɨ jaasɨho Abɨraahamɨho nɨnɨ maapɨ yapɨmbataapɨhɨ napisanɨhura nisondandɨ awaindɨhandɨ asakiyatɨ maaritataise. Iyatɨ ko komɨ ndɨhaara nɨnɨ yapɨpataapɨhɨ napɨtɨ noaipaitandɨhura mmonataatɨ awaindɨhandɨ asakiyatɨ maaritise?” undataase.
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Saundihɨ amɨ Judaahiya koai pɨwa sa atisawaawɨ saundawaatopo. “Kinyɨ kɨnaungwɨha sangɨ 50 kiyahoŋisɨ amɨ kɨnyɨ napitaimbɨ maahɨwura Abɨraahamɨhoai usonapaapɨse?” undɨwɨ nunjenawaayopo.
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Saundɨwɨ nunjenɨhauhɨ amɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ sangi akɨtɨnɨhɨ kasatataato. Abɨraahamɨho sangɨ noaipasɨhɨ, ‘Nɨnɨ Konɨnɨhɨ Kɨmɨkaindɨ Bimohɨhonɨne’!” undataase.
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Saundihɨ amɨ kiya koai yahɨwɨ tiwɨtaatɨwɨ nawɨha newaayopo. Iyauhɨ Jisaasihohɨ noaatatɨ Autaahaatɨhomɨ Aŋɨ Awaindɨhandamɨ masaataatɨ matambɨpa namasi noaipasi nehɨhaatɨ ipaahaapɨ notaise.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.