João 10

Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jisaasiho pɨwɨha wa sandaase. “Nɨnɨ akɨtɨnɨhɨ sangi kasatataato. Sipɨsipɨhandamɨ naaporɨhɨrotɨ utaaho wo nandaitandaahɨ ko tɨtɨhɨ onepatetapɨ nandaitaise. Amɨ ko nehɨhetɨ wɨraapɨ naaporɨhɨrɨ nehɨmwaatɨ nandaahonaahɨ amɨ sohɨ utaaho ikohore. Ko sipɨsipɨhandɨ ikondandɨ nandaataise.
1 Jesus disse:
2 Amɨ utaaho tɨtɨhɨ sipɨsipɨhandamɨ satɨho sipɨsipɨhandi biyatɨ jatisɨho onepatɨ nuwatosatɨ naaporɨhɨrotɨ nandaitaise.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 Iyataatɨ utaaho onepatɨ maasomwaaŋɨ jatisɨho onepatɨ nɨwusɨhɨ sipɨsipɨhandamɨ satɨho nandaataise. Aihɨ sipɨsipɨhandɨ ko satɨho jatisɨhomɨ pɨwɨha naahwɨtarɨhɨrɨ atɨwisataise tɨtɨhɨ atɨwisahandiso. Iyataatɨ sipɨsipɨhandɨ nehɨ nɨnaasaindamɨ ambɨpatɨ gaatatɨ jatisɨho gwɨtihɨ komɨ pɨwɨha gapɨpa atɨwisatɨ sipɨsipɨhandɨ koenda nasataise. Aihɨ satɨho jatisɨho sipɨsipɨhandɨ nahandi gwɨtatɨ numwaasi noaipataise.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Siyatɨ sipɨsipɨhandamɨ satɨho komɨ sipɨsipɨhandɨ nahandi nehɨhaatɨ ipaahaapɨ numwaasi noaipataise. Numwaasi ipaahaapɨ noaipatɨ ko jɨhɨ naihɨ amɨ komɨ sipɨsipɨhandɨ satɨhomɨ pɨwɨha naahwɨtarɨhɨrɨ atɨwisahandisɨ nɨwipinjai komɨ ipotɨ notaise.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Iyataatɨ amɨ utaaho nehɨ koai woaisaahɨ sipɨsipɨhandɨ wɨndɨ namaawipinjɨtaise. Daahɨ kopɨ yanɨhɨmaitaise amɨ nehɨ utaaho koai womɨ pɨwɨha naahwɨtarɨhɨrɨ wɨndɨ atɨhomaawisahandiso,” undataase.
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Jisaasiho pɨwɨha kɨma nepemaahɨwatɨ kaundihɨhandɨ kandɨ kiya kaamɨ tanyaahaapɨ wɨndɨ mohopo. Owetise.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Saiwɨ kiya wɨndɨ monɨhauhɨ Jisaasiho jahaatɨ sandaase. “Nɨnɨ akɨtɨnɨhɨ sangi kasatataato. Nɨnɨ nɨwahonɨnɨ sipɨsipɨhandamɨ onepɨhonɨnɨ maasomɨhonɨne.
7 Então Jesus continuou:
8 Nisɨ jɨhɨ nasohiyɨhiya siya ikohiyaasɨ isɨhiya usaamɨhapa ikonɨwɨ nepɨ nopɨsasohiyɨhiyaare. Ikohiyaasɨ amɨ sipɨsipɨhandɨ kiyaamɨ pɨwɨha wɨndɨ atɨhomaawise.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Nɨnɨ nɨwahonɨnɨ onepɨhonɨnɨ maasomɨhonɨne. Utaaho itapaatɨ wo waatɨ nɨnɨ maasomwaaŋɨ nɨwusanɨhɨ nandaasɨho nandaasaamaati Autaahaatɨho japɨhɨ numwaitaise. Autaahaatɨho siyatɨ numwaasɨho numwaasaamaatɨ nandaatɨ amɨ noaipatɨ notɨ nasayatɨ ko kaati iwɨtatamanatɨ andɨtɨwiwɨtandɨhapa nandapa amɨ wapaisangi naitaise.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Ikoho so nehɨ nasataamaise. Ko sipɨsipɨhandɨ ikonatɨ amɨ netɨ siwaiwai tiwamatɨ amɨ netɨ kaiwai nopɨsasɨtandɨ nasataise. Amɨ nɨnɨhɨ isɨhiyai asɨtimatɨtaatɨwɨhandɨ numwisanɨhɨ amɨ kiya asɨtimatɨtaatɨwɨhandɨ nga nepɨ bimɨtaatɨwɨ nasataayo.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 “Iyataatɨ nɨnɨ nɨwahonɨnɨ sipɨsipɨhandamɨ satɨhonɨnɨ gaahonɨnɨ baindɨ iwinjatohɨhonɨne. Sipɨsipɨhandi jatisɨho gaaho sipɨsipɨhandi netɨ itatamanatɨ japɨhɨ numwaitandɨ komɨ ambɨpatɨ nihɨrahore.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Amɨ otɨpɨpatɨho nawɨho naitandɨ sipɨsipɨhandi jaatosɨho sohɨ sipɨsipɨhandamɨ satɨho akohomaahe. Owetise. Isɨ suhɨrɨ ainjɨhɨrɨhɨhɨrɨ sipɨsipɨhandi tiwatɨ nandandɨ nasonɨhɨ ko iwinjamapɨ sipɨsipɨhandɨ kiyatɨ bitohonɨhɨ namasi yanɨhɨmaitaise. Iyonɨhɨ suhɨrɨ ainjɨhɨrɨhɨrɨ sipɨsipɨhandi tiwatɨ ikotɨ nanatɨ netɨ kɨhɨra torɨwatɨ tahamanausoaasɨtaise.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 Nawɨhopɨ otɨpɨpatɨ kaisɨho nehɨ nawɨho naitandɨ kiyataahosɨ amɨ sipɨsipɨhandapɨ wɨndɨ pɨhɨtatɨ gɨmunyaahoe. Siyahosɨ suhɨrɨ ainjɨhɨrɨhɨrɨ nasonɨhɨ usesi yanɨhɨmaitaise.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 “Nɨnɨ sipɨsipɨhandamɨ satɨhonɨnɨ sipɨsipɨhandi baindɨ jaatohohɨhonɨnɨ gaahonɨne. Nɨnɨ nisɨ sipɨsipɨhandi baindɨ usotɨ mmonɨtɨ usɨtɨwisonɨhɨ amɨ nisɨ sipɨsipɨhandɨ nɨngi biyatɨ nisonatɨ usɨtɨnisahonɨne.
14 — ausente —
15 Amɨ nɨngi nisɨ Apɨho biyatɨ nisosɨhɨ amɨ nɨnɨ koai mmonɨtɨ usonɨtɨhonɨne. Amɨ sɨkaindɨ nisɨ sipɨsipɨhandi usotɨhonɨnisɨ nɨnɨ nisɨ sipɨsipɨhandi iwɨtatamanɨtɨ kandi netɨ nopɨsasɨtandɨhandaatɨhapɨ japɨhɨ numwaitandɨ nisɨ ambɨpatɨ namataayo.
15 — ausente —
16 Amɨ nɨnɨ sipɨsipɨhandɨ wiwa yahaiwaisahonɨne. Kaiwa kɨmandɨ sipɨsipɨmandamɨ naaporɨmɨrɨ kɨmɨrotɨ bitosɨtɨmandamɨhatɨhɨ wɨndɨ bɨmitose. Amɨ sipɨsipɨhandɨ sandi maawɨ nɨnɨ numwaasi napɨtɨ kɨmɨrɨ naaporɨmɨrotɨmaitaano. Nesipɨtɨmasanɨhɨ ipotɨhura sipɨsipɨhandɨ noaipatɨ ahoyanatɨ nehɨ naasaindɨtonɨhɨ amɨ sipɨsipɨhandɨ jatisɨho satɨho nehɨ naasohɨtɨto. Iyonɨhɨ sipɨsipɨhandɨ nasatɨ kɨmatɨhɨ nandaasɨtɨhandisangi jatisɨho satɨho nehɨ naasomɨ pɨwɨha naahwɨtarɨhɨrɨ atɨwito.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Nɨngi nisɨ Apɨho maarɨho nanɨmindɨmandɨ apaapɨmaahe amɨ nisɨ isɨhiyaisɨ japɨhɨ numwaitandɨ nɨnɨ nisɨ ambɨpatɨ nehɨ japɨhɨ naitandɨhatɨ katɨ gohɨ nehɨ masɨhonjɨ namahonɨhe.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Nisɨ ambɨpatɨ utaaho wo netɨ nanopisasatɨ wɨndɨ konɨhisɨnɨhɨ nemaanɨmaitaise. Nehɨ nɨnɨ nɨwahonɨnɨ maaritɨtɨ gwɨnyaahohɨrɨhɨretɨ nisɨ ambɨpatɨ maarɨho namataayo nisɨ isɨhiyai japɨhɨ numwaitando. Saindɨ nisɨ ambɨpatɨ maarɨho namatatɨhatɨ amɨ japɨhɨ nisɨ ambɨpatɨ maarɨho naitandɨ watɨpɨhandɨ nɨnɨ nɨwahonisɨhetɨ ahondaise. Amɨ nɨnɨ watɨpɨhonɨnɨ watɨpɨhandisahonɨniso. Nisɨ Apɨho nɨnɨ saitandɨ watɨpɨhandɨ nɨngi nanɨmihɨ Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha watɨpɨha nɨnɨ nesihonɨne,” undataase.
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Aihɨ ko Jisaasiho pɨwɨha saiwa satatɨ katiwɨmaiwaara kopɨ Judaahiya kiyaamɨ kiyohɨrɨhɨretɨ kaiwɨ maarɨho yɨyahwɨ gwɨnyaawaayopo.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Judaahiyaamɨ isɨhiya taahiyɨhiya usa Jisaasihopɨ satawaatopo. “Itɨpɨho maipɨho komɨhetɨ nasatɨ nandaatɨ koai netɨ nusopɨsasihɨ ko nahɨrisatɨ naharɨndaase. Komɨ pɨwɨha sahɨ atihɨrɨ mwɨtɨpisawɨ napindapɨ atɨwitaatɨwe?” tawaatopo.
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Usa satauhɨ amɨ kiyaamɨ usa satawaatopo. “Kɨmaiwa pɨwaamaiwa ko katiwɨmaiwa utaaho itɨpɨho maipɨho bimoho katimumwaaŋɨ kandaamaase. Amɨ itɨpɨho maipɨho utaaho komɨ ndɨha niyotatɨ maipɨtisɨhoai nga nusorɨhaatɨ tɨtɨhemwaitaindɨho?” tɨwɨ sawana nasenawaapo.
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Sura Judaahiyaamɨ asisɨha awaisɨha wa Autaahaatɨhopɨ gwɨnyaapɨ komɨ ambɨpatɨ nɨwimaitaatɨwɨ Jerusaremɨhanda ahoyandaatɨwɨha noaipataise. Iyataatɨ sa asisa jɨhura Aŋɨ Awaindɨhandɨ Jerusaremɨhanda ahetindɨhandɨ japɨhɨ nepɨ tɨtɨhɨ Autaahaatɨhomɨ aŋaaŋemapɨ namɨhanohururaapɨ gwɨnyaapɨ maaritɨtaatɨwɨha asisɨha noaipataise. Iyataatɨ Sura apɨpaahɨ bwaahuraare.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Aihɨ sura Jisaasiho mɨhatɨhɨ Autaahaatɨhomɨ Aŋɨ Awaindɨhandamɨ naaporɨhɨrotɨ masaataatɨ amɨ usaaŋaipatɨ Soromonɨhomɨ usaaŋaipato tɨwɨhatainɨ daayatɨ bitondaise.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Aihɨ Judaahiya napɨwɨ koai otaatemapɨ nesɨwesɨpɨ bitotawaawɨ amɨ koai saundawaatopo. “Kɨnyɨ kɨwahonyapɨ ahonɨne nyatɨpɨ ausaapɨ kanyate amɨ nyahɨ kinyapɨ ko utaaho diyaamahotindɨho taatɨ awaindɨ pɨhɨtaatɨ gwɨnyaahoaatɨhaayono. Amɨ kɨnyɨ komɨ isɨhiyaisɨ japɨhɨ numwaitandɨ Autaahaatɨho nangɨmɨhainjɨhoŋɨtapaapaahɨ ausaapɨ kanyate,” undawaatopo.
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Saundauhɨ amɨ Jisaasiho kiyaamɨ pɨwɨhaamɨ wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Nɨnɨ sangi aimɨ ausaatɨ kasato. Kasatonɨhandɨ kandɨ sahɨ posatihɨ nisapɨ wɨndɨ gɨmaanunyaahopo. Nisɨ Apɨhomɨ ambɨpataahunɨ amɨ komɨ watɨpɨhandaahunɨ otɨpɨpatɨ watɨpɨmaiwa nɨnɨ kiyohɨwɨmaiwa nisapɨ sangi netɨ nasisataise.
25 Jesus respondeu:
26 Nɨnɨ watɨpɨmaiwa kiyohɨwɨmaiwa nisapɨ netɨ nasɨsihɨhandɨ kandɨ sahɨ nisɨhiyaatɨ nisɨ sipɨsipɨhiyaatɨmendaatɨ amɨ sahɨ nisapɨ wɨndɨ gɨmaanunyaahopo. Amɨ Autaahaatɨho komɨ isɨhiyai japɨhɨ numwaitandɨ namɨhainjɨhoe tɨwo.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Nisɨ sipɨsipɨhandɨ nisɨ pɨwɨha naahwɨtarɨhɨrɨ atɨnihɨ amɨ nɨnɨ baindɨ usohonɨhɨ amɨ kandɨ nɨngi atɨnisatɨ nanipinjataise.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 Aihɨ nisɨ sipɨsipɨhandi asɨtimatɨtandɨhandɨ nunyataayo. Kiya wɨndɨ namaapopɨ amɨ wɨndɨ owemetɨtaapo. Utaaho wo nisɨ ikwɨraatɨhapɨ nisɨ sipɨsipɨhandi ahɨwatɨ nemaanɨmaitaise.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Nisɨ Apɨho nisɨ sipɨsipɨhandɨ nɨnɨ yamaŋɨtandɨ nɨngi nanoaasataise. Iyataatɨ ko nisɨ Apɨho watɨpɨhaiwa amɨ watɨpɨhiya nahataapa nahatiyai nusatipɨhaatɨ apɨpaahɨ watɨpɨho awaisɨhore. Isɨ komɨ ikwɨraatɨhapɨ nisɨ sipɨsipɨhandi wapa amɨ wo ahɨwatɨ nemaanɨmaitaise.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Iyataatɨ nɨnunɨ nisɨ Apɨhounɨ noaipɨha tɨmaamaitɨha nehɨ naasaindindaaŋe,” undataase.
30 Eu e o Pai somos um.
31 Saundihɨ Judaahiya pɨwɨha sa atiwosawɨ Jisaasihoai sohoai timaitaatɨwɨ nawɨha awaiwaiwa jahaatɨ pɨnuwɨ newaayopo.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Saiwɨ nehauhɨhandɨ kandɨ Jisaasiho kiyai saundataase. “Nɨnɨ sangi Apɨhomɨ otɨpɨpatɨ gaahaiwa watɨpɨhaiwa taahɨwaiwa pɨhɨndɨ kaindɨ nasɨso. Kaiwaamɨ maahɨwiwaapɨ sahɨ nɨngi tipɨnɨmaitaatɨwiyopo?” undataase.
32 E ele disse:
33 Saundihɨ Judaahiya kiyaamɨha wihoaaŋɨha koai saundawaatopo. “Nyahɨ gisɨ kɨnyɨ otɨpɨpatɨ gaahaiwa kaingɨwaiwaamɨ wɨtapɨ tiwaahɨmaitɨhaawɨmaayo. Owe. Amɨ kɨnyɨ nehɨ utaahoŋɨtaapaahandɨ kandɨ Nɨnɨ Autaahaatɨhonɨne tipɨ Autaahaatɨhomɨ aunahɨpa nehɨnɨhɨ kandapɨ tiwaahɨmaitɨhaawiyo,” undawaatopo.
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Saundauhɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha kiyai saundataase. “Sahɨ sawanaatamɨ wɨnɨhapɨpaatɨhɨ pɨwɨha wa satatɨ jɨpatɨpɨmindiso? ‘Nɨnɨ Autaahaatɨhonɨnɨ sapɨ sandaato sahɨ autaahaatɨhiyaate daato,’ tato?
34 Então Jesus afirmou:
35 Amɨ jɨhura Autaahaatɨho isɨhiyaapɨ pɨwɨha sa kandaase. Kandaatɨ kiyaapɨ Autaahaatɨho kiya autaahaatɨhiye ndaase. Iyataatɨ Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha jɨpatɨpindisɨha nasisoaarɨ akɨtɨhaahɨhɨ ahondaise.
35 Sabemos que as
36 Iyataatɨ nɨngi Autaahaatɨho sawaho nanɨmahanatɨ netɨ natanoaasihɨ napɨtɨhonɨne. Isɨ amɨ sahɨ nisapɨ napaapɨ satɨwɨ gwɨnyaapɨ katopo? ‘Kɨnyɨ nehɨ utaahoŋɨtapaahandɨ kandɨ kɨnyɨ katɨpɨ kaingɨwɨmaiwaara kɨnyɨ Autaahaatɨhopɨ sisɨpɨtɨpɨ Autaahaatɨhomɨ aunahɨpa nepaise,’ tɨwo? Amɨ Autaahaatɨho natanoaasihɨ napɨtɨhonɨnisɨ amɨ nɨnɨ Autaahaatɨhomɨ Mwaahonɨne ndɨ kandaataahɨ tɨtɨhɨ akɨtɨ kandaato.
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 “Amɨ sahɨ mmonawaawɨ nɨnɨ nisɨ Apɨho Autaahaatɨho kaiwaiwa wɨndɨ kamaisanaahɨ amɨ nisɨ katohɨhaapɨ sahɨ wɨndɨ gɨmunyaapɨ nehɨ namapɨse.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 O amɨ nɨnɨ nisɨ Apɨho kaiwaiwa kaiwa kaisanaahɨ nɨnɨ kiyohɨwiwaapɨ akɨte tɨwɨ gwɨnyaapɨse. Sahɨ satɨwɨ nisapɨ ‘ko Autaahaatɨhomɨ Mwaahoso,’ tɨwɨ gɨmunyaitaatɨwaahɨ amɨ nehɨ nisɨ otɨpɨpatɨ watɨpɨhaiwa taatɨ samɨmatɨhɨ kiyohɨwɨmaiwaapɨ akɨtɨhaiwaaso tɨwɨ gwɨnyaapɨse. Saiwɨ gwɨnyaawaawɨ kɨretapɨ sangi nisapɨ biyatɨ nasesɨpatonɨhɨ sahɨ mmondaatɨwo. Amɨ Sapɨho koaisatɨtihɨ maasɨ tɨmaamaitɨmɨ saiwa otɨpɨpatɨ watɨpɨhaiwa kiyamaiso tɨwɨ sahɨ mmonɨwɨ gwɨnyaitaatɨwo,” undataase.
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Saundihɨ Judaahiya jahaatɨ Jisaasihoai nepɨ isɨwatɨtotɨwiyauhɨ ko kiyai nemapɨ katɨhɨ ketɨ kiyaamɨ ikwɨraatɨhapɨ napandɨwatɨ yanɨhɨmataise.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Siyatɨ yanɨhɨmatɨ Jisaasiho waapɨhaatɨ Jorɨtanɨhaatɨ nahaitatɨ wihɨnɨ mɨhihɨnɨ notaise. Iyatɨ jɨhura Jonɨho isɨhiyai baawusisɨho isɨhiyai baawusimbɨpɨhɨ notɨ noaipataise. Noaipatɨ ko sapɨhɨ bindataise.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Ko sapɨhɨ bimihɨ isɨhiya taahiyɨhiya koenda nasawaayopo. Napɨwɨ kiya saundawaatopo. “Jonɨho komɨ pɨwɨha amɨ otɨpɨpatɨ kaiwaiwai netɨ andɨtɨwiwɨtandɨ watɨpɨhaiwa ko wɨndɨ kamaise. Kamaayataahandɨ kandɨ Jonɨho kɨmo utaamopɨ pɨwɨha katiwaiwa nahatewa akɨtɨnɨhɨ noaipataise,” tawaatopo.
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Satɨwɨ Jisaasiho sapɨhɨ bimihɨ isɨhiya taahiyɨhiya kopɨ gɨwunyaawaayopo.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.