Atos 28

Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nga notawaatɨ mɨhinɨ mangɨrainɨ bindɨhaayo. Bimonɨhɨ isɨhiya kapɨhapɨhiya satɨ yapitɨ durɨhɨramɨ otɨhaatɨ ahetihɨ nyahɨ kata noaipahohɨpatapɨ Morɨtaahande nyatawaatopo.
1 Estando já salvos, soubemos então que a ilha se chamava Malta.
2 Aihɨ isɨhiya kapɨhapɨhiya nyangi gaahatɨ kanyiwɨ nanyamaawaayopo. Aihɨ wipatɨ wipɨwataatɨ aungwohandɨ mbɨnyamanataise. Aihɨ isɨhiya kapɨhapɨhiya sisɨha tɨhoaahauhɨ nyahɨ tɨhwɨndɨhaayo.
2 Os indígenas trataram-nos com extraordinária benevolência. Acenderam uma grande fogueira e em torno dela nos recolheram, em vista da chuva que caía e do frio que fazia.
3 Aihɨ Porɨho dapɨpatɨ taahɨwaiwa asakiyatɨ netaise. Netɨ nahatewa namasatɨ tɨhoaataise. Tɨhoaasɨhɨ akwɨranɨho wo isɨhiyai ikwɨtandɨho sisundihɨ noaipataise. Noaipatɨ Porɨhomɨ ikwɨretɨ ikotaise.
3 Paulo ajuntou um feixe de gravetos e o pôs na fogueira. Nisto uma víbora, que fugira ao fogo, mordeu-lhe a mão.
4 Ikotɨ Porɨhomɨ ikwɨretɨ wɨrandataise. Wɨrandihɨ isɨhiya kapɨhapɨhiya usonawaayopo. Usonawaawɨ kiya sanawaatopo, “Utaaho kɨmo isɨhiyai tiwamahore. Tiwamahondaahandɨ kandɨ durɨhɨraatɨhɨ wɨndɨ owemetatɨ nasataise,” tawaatopo. Aiwɨ kiyaamɨ autaahaatɨho jaiwɨtɨwɨhopɨ satawaatopo. “autaahaatɨho wanɨ komɨ kaindɨhandapɨ wihoaaŋɨhandɨ nunyataisɨ napwɨtaise,” tɨwɨ kiya kanawaatopo.
4 Quando os indígenas viram a serpente pendendo da sua mão, diziam uns aos outros: Sem dúvida, este homem é homicida, pois, tendo escapado ao mar, a justiça não o deixa viver.
5 Aihɨ akwɨranɨho koai Porɨho tipɨndatɨ sisɨhaapɨhɨ tɨhoaataise. Aihɨ kandapɨ Porɨho wɨndɨ naaŋɨhandɨ namese. Owetise.
5 Ele, porém, sacudindo a víbora no fogo, não sofreu mal algum.
6 Aihɨ isɨhiya satɨ yapita bimohiyɨhiya Porɨho akwɨranɨho ikwindɨhandapɨ ketɨ nahaapanatunɨ amɨ ketɨ napwɨtaiso tɨwɨ Porɨhoai kiyaanɨhɨ winjatawaayopo. Utaarɨhandetɨ pɨhɨtɨwɨ iwinjasauhɨ Porɨhoai akwɨranɨho ikwindɨhandapɨ wɨndɨ naaŋɨhandɨ namese. Aihɨ kiya pɨhɨtɨwɨ gwɨnyapenɨmbɨwɨ namapɨ satawaatopo. “Kɨmo utaamo autaahaatɨho wore,” tawaatopo. Sandɨ Porɨhopɨ katohɨtɨmandɨ autaahaatɨho jaiwɨtɨwɨhopɨ gwɨnyaapɨhiyaasɨ kandapɨ kore tɨwɨ Porɨhopɨ katawaatopo.
6 Julgavam os indígenas que ele viesse a inchar, e que subitamente caísse morto. Mas, depois de esperarem muito tempo, vendo que não lhe acontecia mal nenhum, mudaram de parecer e disseram: Ele é um deus.
7 Iyataatɨ nyamɨ bimohɨpɨpɨhapɨ detɨ yapɨpatɨ satɨ utaaho womɨhate. Iyataatɨ utaaho somɨ ambɨpatɨ Papɨriyaasihore. Papɨriyaasiho so yapɨpatɨ nyahɨ nowa noaipahohɨpatɨ Morɨtaahandɨ jaatɨ awaisɨhoematatɨ bindataahore. Isɨ ko Papɨriyaasiho nyangi nanyamaasi komɨ aŋɨpɨpɨhapɨ notaise. Nanyamaasi notɨ gaahatɨ kanyisatɨ nyainjaatɨ biyatɨ bimihɨ asisɨha mairɨ manya sananyotaise.
7 Havia na vizinhança sítios pertencentes ao principal da ilha, chamado Públio. Este homem nos hospedou por três dias em sua casa, tratando-nos bem.
8 Aihɨ Papɨriyaasihomɨ sapɨho sisɨha nusoaipatɨ gwɨhɨho jɨtɨpatisa gwɨhiyataatɨ aŋaaŋɨ nanotondaise. Nanototihɨ Porɨho koaapɨhɨ notaise. Notɨ kopɨ gaapundataise. Gaapundatɨ ikwɨrɨ ahɨwisataise. Ahɨwisatɨ komɨ timbɨpa Jisaasihomɨ watɨpɨhanda nemwataise.
8 Ora, o pai desse Públio achava-se acamado com febre e sofrendo de disenteria. Paulo foi visitá-lo e, orando e impondo-lhe as mãos, sarou-o.
9 Siyatɨ Porɨho kaihɨ mmonɨwɨ atisawaawɨ satɨ yapitaahapɨhiya nahatiya timbɨpaisahiya Porɨhoaapɨhɨ nasawaayopo. Nasauhɨ naasɨkatɨ kiyatɨ Porɨho kiyaamɨ timbɨpa Jisaasihomɨ watɨpɨhanda nemwataise.
9 Depois desse fato, vieram ter com ele todos os habitantes da ilha que se achavam doentes, e foram curados. Tiveram assim conosco toda sorte de considerações e,
10 Aihɨ isɨhiya kapɨhapɨhiya nyapɨ gaahiyaare tɨwɨ maaritawaawɨ ikɨpɨpa maaritɨwɨ nehɨ nanyinyawaayopo. Aihɨ nyahɨ kapɨhɨ Morɨtaahanda bimonɨhɨ waatɨho murɨ mingwaasɨ sananyotaise. Sananyihɨ bimainjaatɨ sipɨhandɨ wɨndotɨ nutɨhaawiyonɨhura ikɨpɨpa wapa nyahɨ nenoaahɨtimbɨpaapɨ nesi nuwɨ sipɨhandɨ kandotɨ ahiyawaayopo.
10 quando estávamos para navegar, proveram-nos do que era necessário.
11 Aihɨ nyahɨ sipɨhandɨ wɨndotɨ yamwaahaayo. Iyataatɨ sipɨhandɨ nyahɨ yamwaahohɨtɨmandɨ mbɨpa mbwaatɨ durɨhɨrɨ tiwayaasɨhɨ namatɨ owetanɨhuraapo tatɨ ahotinjahande. Iyataatɨ sandɨ sipɨhandɨ aunahɨpatɨ taunɨhandɨ Arekɨsandɨriyaahandaahapɨhande. Iyataatɨ sipɨhandɨ sandamɨ mandɨhaasɨnɨ autaahaatɨhurɨ jaiwɨtɨwɨhuramɨ sɨwipatɨ kaiwɨ ahiyawɨhande.
11 Ao termo de três meses, embarcamos num navio de Alexandria, que havia passado o inverno na ilha. Este navio levava por insígnias os Dióscuros.
12 Aihɨ kandotɨ nyahɨ nohaayo. Nowaatɨ aunahɨpatɨ Sirakiyusihanda noaipɨhaayo. Noaipawaatɨ kapɨhɨ bimonɨhɨ asisɨha mairɨ manya sananyotaise.
12 Fizemos escala em Siracusa, onde ficamos três dias.
13 Sananyihɨ kapɨhɨ Sirakiyusihanda namasi nowaatɨ aunahɨpatɨ wɨtɨ Risiyamɨhanda noaipɨhaayo. Aihɨ kapɨhɨ nanowaatatɨ bowihɨhura mbɨpa gotɨ mbwaataise. Aihɨ mbɨpa kapa asisɨha yatairetɨ mbwaataatɨ nanyamaasi naihɨ nowaatɨ aunahɨpatɨ wɨtɨ Putiyorihanda noaipahaayo. Noaipawaatɨ kapɨhɨ sipɨhandɨ namasi tɨmahiyahaayo.
13 De lá, seguindo a costa, atingimos Régio. No dia seguinte, soprava o vento sul e chegamos em dois dias a Pozzuoli.
14 Tɨmahiyaatɨ kapɨhɨ isɨhiya usa Jisaasihopɨ gɨwunyaahohiyɨhiyai usonɨhaayo. Aihɨ kiya Jisaasihopɨ gɨwunyaahohiyɨhiya wonjɨ maasɨ bimitɨhaawo nyatawaatopo. Aihɨ nyahɨ kiyaisaatɨ kapɨhɨ bimonɨhɨ Saararehɨrɨ naasairɨhɨ sananyotaise. Sananyihɨ kapɨhɨ Putiyorihanda namasi yapɨpataapɨhɨ aunahɨpatɨ Romɨhandaahapɨ nohaayo.
14 Ali encontramos irmãos que nos rogaram que ficássemos na sua companhia sete dias. Em seguida, nos dirigimos a Roma.
15 Siyaatɨ taawaatɨ niyonɨhɨ isɨhiya usa Jisaasihopɨ gɨwunyaahohiyɨhiya Romɨhandaahapɨhiya nyapɨ taawɨ nasopo tauhɨ atisawaayopo. Atisawaawɨ nyangisaatɨ nutanaatɨ pɨwaatɨndɨhaawɨ japɨ wihoaaŋɨ nasawaayopo. Napɨwɨ aŋɨhaiwa nawɨho nunyawɨ nanoaitaatɨwɨhaiwa maurɨ maiwa ahetimbɨpɨhɨ usa napɨwɨ jaawɨ bindawaayopo. Aihɨ amɨ usa kiyai nusatipapɨ mɨtaahɨ nasawaayopo. Napɨwɨ kahapaamapɨpa ahiyawɨ nawɨho nehohɨpɨpɨhɨ Apiyaasihanda nyapɨ jaawɨ bindawaayopo. Aihɨ nyahɨ nowaatɨ noaipahonɨhɨ kiya nyangi nyasonawaayopo. Aihɨ amɨ Porɨho kiyaisɨ usonataatɨ maarɨho witatɨ andɨtitataise. Iyatɨ sandapɨ Porɨho Autaahaatɨhoai gaare undatɨ gaapundataise.
15 Os irmãos de Roma foram informados de nossa chegada e vieram ao nosso encontro até o Foro de Ápio e as Três Tavernas. Ao vê-los, Paulo deu graças a Deus e se sentiu animado.
16 Aihɨ kiyaisaatɨ nutasi maasɨ nowaatɨ aunahɨpatɨ Romɨhanda noaipɨhaayo. Noaipahonɨhɨ Romɨhiyaamɨ awaisawɨhiya satawaatopo. “Gaasɨ Porɨho aŋɨhandɨ wɨndɨ yandɨhandɨ netɨ bimonɨhɨ tunnɨwɨ yahwɨnohiyɨhiyaamɨ wo naasohɨ iwinjaatɨ bimɨto,” tawaatopo.
16 Chegados que fomos a Roma, foi concedida licença a Paulo para que ficasse em casa própria com um soldado que o guardava.
17 Aihɨ Porɨho Romɨhanda noaipatɨ bimihɨ asisɨha mairɨ ma sanausotaise. Sanawihɨ Judaahiyaamɨ awaisawɨhiya kapɨhɨ Romɨhanda bimohiyɨhiyaapɨ gandaase. Gaatihɨ kiya napɨwɨ ahoyanawaayopo. Napɨwɨ ahoyanɨhauhɨ kiyai Porɨho saundataase. “Nisɨ naisɨhiyaate, nyamɨ isɨhiyai nɨnɨ maipɨhandɨ wɨndɨ kawindɨ itɨhundɨtɨ titɨ wɨndɨ kamaawiso. Aindɨ nɨnɨ nyamɨ asoyaamɨ gaahaiwa nyahɨ newaatɨ isɨwasohɨwaiwa wɨndɨ netɨ namopɨsaso. Owetise. Owetihɨhandɨ kandɨ nehɨ Jerusaremɨhanda nanɨpuwawaayopo. Aiwɨ kiya Romɨhiyaamɨ ikwɨraatɨhɨnɨmawaayopo.
17 Três dias depois, Paulo convocou os judeus mais notáveis. Estando reunidos, disse-lhes: Irmãos, sem cometer nada contra o povo nem contra os costumes de nossos pais, fui preso em Jerusalém e entregue nas mãos dos romanos.
18 Aihɨ Romɨhiya nisɨ pɨwɨha atiwɨ tɨtɨhemapɨ mmonawaayopo. Mmonawaawɨ kiya satawaatopo, “Kɨmo utaamo maipɨhandɨ wɨndɨ kiyonɨhɨ tiwaatɨ naaŋɨhandɨ numwɨtɨhaawo,” tawaatopo. Aiwɨ kiya nɨngi bɨpi natɨwɨnoaasɨto tɨwɨ katawaatopo.
18 Estes, depois de terem instruído o meu processo, quiseram soltar-me, visto não achar em mim crime algum que merecesse morte.
19 Satɨwɨ katauhɨhandɨ kandɨ Judaahiyaamɨ awaisawɨhiya pɨwɨha sa baiwɨ atɨhomiwɨ nemapɨ satawaatopo, “Porɨhoai natɨpɨmusoaasawɨse konɨhɨ napwɨndane,” tawaatopo. Aihɨ nisɨ pɨwɨha awaisɨho Sisaaho atisatɨ tɨtɨhenɨmaitandɨ nasataayo. Iyataatɨ nisɨ nasohɨtɨmandɨ nyamɨ isɨhiya naisɨhiyaapɨ maipɨhaiwa saiwɨ saiwɨ kiyawaayopo tɨtandɨ nasataamaayo, owetise.
19 Mas, opondo-se a isso os judeus, vi-me obrigado a apelar para César, sem intentar contudo acusar de alguma coisa a minha nação.
20 Aihɨ sandapɨ nɨnɨ sangi jasonɨtɨ pɨwɨha kasatɨtandɨ gandɨ nasamaataayo. Isɨraherɨhiya utaaho wopɨ nyangi japɨhɨ nanyamaitandɨ napɨtaise tɨwɨ waatɨ gwɨnyaapɨ jaawɨ bindawaayopo. Aihɨ nɨnɨ kopɨ aimɨ nasatɨ nyangi nanyamaase ndɨ komɨhɨretɨ japepihɨrataayo. Saindɨ komɨhɨretɨ japepihɨronɨhɨ kandapɨ nɨngi nanɨpuwawaayopo,” undatɨ Porɨho kiyai kaundataase.
20 Por esse motivo, mandei chamar-vos, para vos ver e falar convosco. Porquanto, pela esperança de Israel, é que estou preso com esta corrente.
21 Aihɨ kiyaamɨha Porɨhoai saundawaatopo, “Kinyapɨ siyahore, siyahore, tɨwɨ utɨpɨhandɨ Judiyaahandaahapɨ namaapihɨ wɨndɨ atɨhomiso. Iyataatɨ amɨ isɨhiya usa Judiyaahandaahapɨhiya kɨmbɨhapɨ nasawaahandɨ kandɨ kinyapɨ siyahore, siyahore, tɨwɨ wɨndɨ atɨhomisawaawɨ wɨndɨ kamaanyatauhɨ atɨhomiso.
21 Responderam-lhe eles: Não temos recebido carta alguma da Judéia, que fale em ti, nem de lá tem vindo irmão algum que nos dissesse ou falasse mal de ti.
22 Iyataatɨ aunahɨpa nahatewaara isɨhiya Jisaasihomɨhɨretɨ japepihɨrohiyɨhiyaapɨ maipɨhaiwa katɨwɨ itɨhɨtauhɨ nyahɨ aimɨ mmonaatɨ gwɨnyaawaahiyaanɨne. Isɨ sandapɨ wanɨ kɨwahoŋɨ kɨnyɨ kinyɨ gwɨnyaahingɨtɨhandapɨ kanyatɨtaape,” undɨwɨ Porɨhoai kaundawaatopo.
22 Quiséramos, porém, que tu mesmo nos dissesses o que pensas, pois o que nós sabemos dessa seita é que em toda parte lhe fazem oposição.
23 Aiwɨ kiya pɨwɨha pɨwaatɨtaatɨwɨ asisɨha wa katɨwɨ Porɨhoaisawɨ ahiyawaayopo. Aihɨ asisɨha kiyaamɨ ahiyohɨhetɨ isɨhiya taahiyɨhiya aŋɨpɨpɨhɨ Porɨho bimimbɨpɨhɨ ahoyanawaayopo. Ahoyanɨhauhɨ Porɨho asisɨhaatɨhapɨ pɨwɨha namasatɨ Autaahaatɨho iwinja bimindɨhandapɨ ausaatɨ kaundataase. Aiwɨ kiya Jisaasiho katatɨ kaiwaiwaapɨ akɨte tɨwɨ kopɨ gɨwunyaitaatɨwɨ Porɨho Mosesihomɨ pɨwɨha ahotisɨhaapunɨ isɨhiya usa Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atiwɨ nepɨ ausaahohiyɨhiyaamɨ katohɨhaapunɨ tanyaaha biyatɨ ausaatɨ kaundataase. Siyatɨ kaundɨmɨ naihɨ ipɨho notɨ namaatipataise.
23 Marcaram um dia e muitos foram procurá-lo no albergue onde se achava hospedado. A entrevista durou desde a manhã até a tarde. Paulo expôs-lhes o Reino de Deus e apresentou, sempre de novo, testemunhos destinados a convencê-los a respeito de Jesus, baseando-se na Lei de Moisés e nos profetas.
24 Kaundihɨ isɨhiya usa komɨ pɨwɨha atisawaawɨ pɨwɨha akɨtɨhaare tawaatopo. Aihɨ amɨ usa komɨ pɨwɨha atisawaahandɨ kandɨ akaahaare tɨwɨ wɨndɨ baiwɨ gɨmunyaahopo. Owetise.
24 Alguns se persuadiram pelas suas palavras, outros não acreditaram.
25 Aihɨ Porɨho pɨwɨha wa sataha kaundataase. “Autaahaatɨhomɨ Itɨpɨho jɨhura samɨ jaasoyaisɨ Aisaiyaahomɨ maahomwaaŋapɨ kaundisɨha sa samɨ jaasoyaapunɨ sapunɨ tɨtɨhɨ kandaase.
25 Não estando concordes entre si, retiraram-se, enquanto Paulo lhes fazia esta reflexão: Bem falou o Espírito Santo pelo profeta Isaías a vossos pais, dizendo:
26 Iyatɨ Autaahaatɨho Aisaiyaahoai saundataase. “Kɨnyɨ numbwɨ isɨhiya siyai satɨpɨ kaunde.
26 Vai a este povo e dize-lhes: Com vossos ouvidos ouvireis, sem compreender. Com vossos olhos olhareis, sem enxergar.
27 Iyataatɨ satɨpɨ kaunde hɨtohɨtɨmandɨ apaapɨmaahe. Isɨhiya siya ndɨha aimɨ namaimapɨhiyaare. Aiwɨ amɨ kiyaamɨ atɨhomwaaŋɨ aimɨ napwɨtɨwɨhiyaare. Aiwɨ kiya gwɨnyaitaatɨwɨhandɨ atiwɨ naitaatɨwɨhandapɨ poundahiyaare. O kiya saiwa kamaiwɨ baiwɨ mmonɨwɨ baiwɨ atiwɨ baiwɨ itatamanɨwɨ gwɨnyaapɨ nɨngisenda nepemaitɨwɨ napisaihaahɨ nɨnɨ kiyaamɨ maipɨhaiwa nemwatɨ amɨ kiyaamɨ naaŋiwaiwai maawɨ nemwaitaanɨhe,’ Aisaiyaaho 6:9-10
27 Coração obstinado o deste povo, ouvido duro, olhos fechados, para não verem com a vista, nem ouvirem com o ouvido, nem entenderem com o coração, e se converterem e eu os curar {Is 6,9s.}.
28 Iyataatɨ Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha nyangi japɨhɨ nanyamaasɨtɨhandapɨha sahɨ wɨndɨ baiwɨ atɨhomisopo. Atɨhomisauhɨ isɨhiya Judaahiyaamatɨpɨmetahiyaapɨ Autaahaatɨho aimɨ nusoaasise. Isɨ kiya Judaahiyaamatɨpɨmetahiyaapɨ nɨnɨ pɨwɨha ka kaundisanɨhɨ baiwɨ atitaapo,” undatɨ Porɨho Judaahiyaamɨ awaisawɨhiyai kaundataase.
28 Ficai, pois, sabendo que aos gentios é enviada agora esta salvação de Deus; e eles a ouvirão.
29 Undatɨ Porɨho pɨwɨha saiwa kaundihɨ isɨhiya usa baiwɨ komɨ pɨwɨhaapɨ akɨtɨhaare tɨwɨ gwɨnyaahohiyɨhiyaunɨ gɨmunyaahohiyɨhiyaunɨ nowaawɨ pɨwɨha kɨha kɨha kanɨwɨ sawana itɨhɨnnawaatopo.
29 {Havendo dito isso, saíram dali os judeus, discutindo animosamente entre si.}
30 Iyatɨ Porɨho aŋɨhandɨ wɨndaapɨhɨ bindataise. Bindataatɨ kɨhaara kɨhaara aŋɨhandɨ komɨ bimindɨhandapɨ nawɨho tɨmataise. Iyatɨ kandɨ aŋɨhandaapɨhɨ bimihɨ kɨnaungwɨha yatɨmwɨ sanausotaise. Iyatɨ kɨnaungwɨha sauretɨ Porɨho kapɨhɨ bimihɨ isɨhiya napɨwɨ koai iwinjahauhɨhiyai gaahatɨ kawɨsatɨ numwaataise.
30 Paulo permaneceu por dois anos inteiros no aposento alugado, e recebia a todos os que vinham procurá-lo.
31 Gaahatɨ kawɨsatɨ iwinjaatɨ Autaahaatɨho bimindɨhandapɨ ausaatɨ isɨhiyaisɨ kaundataase. Iyatɨ Porɨho Awaisɨho Jisasɨ Kɨraisiho katatɨ kaiwaiwaapɨha wɨndɨ yamaayatɨ andɨtitatɨ pɨwɨha ausaatɨ kaundataase. Kaundihɨ Porɨho koai saiwa kamaime undɨwɨ isɨhiya usa wɨndɨ itɨhɨmundopo. Owetise. (Aposerɨhiyaamɨ kiyohɨwaiwaapɨ Rukɨho jɨpatɨpaisɨha nasatɨ kɨmbɨhɨndaise.)
31 Pregava o Reino de Deus e ensinava as coisas a respeito do Senhor Jesus Cristo, com toda a liberdade e sem proibição.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 28, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.