João 18
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NTLH
1 Jisas wani kudi watakne naané déku du wale naané Kidron waadakwa kuté atiye naané nak saknwat yék. Yéknwun mi tawudan yaawi dé nak waba tédéka naané Jisas wale wani yaawit wulaak.
1 Depois de fazer essa oração, Jesus saiu com os discípulos e foi para o outro lado do riacho de Cedrom. Havia ali um jardim, onde Jesus entrou com eles.
2 Wani apu Jisasnyét maamaké kwayéran du Judas naané wale kaapuk yaadén. Wupmalemu apu déknyényba Jisas naané déku du wale naané wulae rak wani yaawiba. Déknyényba Judas Jisas wale yeyé yeyate dé wani yaawiké dé kutdéngék.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar porque Jesus tinha se reunido muitas vezes ali com os discípulos.
3 Waga kutdéngtakne dé Romna waariyakwa duwat las, kwabugi duwat las waga kwole de yaak wani taalat. Nyédé duna némaan du las, Parisina du las wawo wani kwabugi duwat wadaka de yaak. Kulaa, tépménéng, téwayé pulak mu wawo de kure yaak.
3 Então Judas foi ao jardim com um grupo de soldados e alguns guardas do Templo mandados pelos chefes dos sacerdotes e pelos fariseus . Eles estavam armados e levavam lanternas e tochas.
4 Kure yaadaka dé Jisas kutdéngék dérét yadaran akwi muké. Kutdéngtakne ye dé derét wak, “Kiyadéké guné sékalu?”
4 Jesus sabia de tudo o que lhe ia acontecer. Por isso caminhou na direção deles e perguntou:
5 Naate waatadéka de wak, “Nasaret ban Jisaské naané sékalu.” Naate wadaka dé Jisasnyét maamaké kwayékwa ban Judas dé de wale ték. Tédéka wadaka dé Jisas wak, “Kéni wuné.” Naate wadéka wup yate kuk kuk ye de képmaaba akérék.
5 — Jesus de Nazaré! — responderam. Judas, o traidor, estava com eles.
6 — ausente —
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, eles recuaram e caíram no chão.
7 Akérédaka dé derét tépa waatak, “Kiyadéké guné sékalu?” Naate waatadéka de wak, “Nasaret ban Jisaské naané sékalu.”
7 Jesus perguntou outra vez: — Jesus de Nazaré! — tornaram a responder.
8 Naate wadaka dé Jisas derét wak, “Kéni wuné. Waga gunat wunébu wakwek. Wunéké sékalgunéran wuna duwat wagunu de bakna yéké de yo.”
8 Jesus disse:
9 Waga wadéka wakwedén kudi dé adél yak: “Wunéké tiyaaménén duwat nak kaapuk yaalébaandan.”
9 Jesus disse isso para que se cumprisse o que ele tinha dito antes: “Pai, de todos aqueles que me deste, nenhum se perdeu.”
10 Du nak déku yé Malkas dé kwabugi du wale ték. Dé wan nyédé duna némaan duké jébaa yakwa du nak. Tédéka dé Saimon Pita waariyadakwa kulaa nak kure te dé wani dut viyaate déku yéknwun tuwa saknwuba tén waan takutépakdéka dé akérék.
10 Aí Simão Pedro tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou a orelha direita dele. O nome do empregado era Malco.
11 Akérédéka dé Jisas Pitat wak, “Waga yamarék yaké méné yo. Ména kulaa mé laakwa wutba. Wuné kaagél kutte wuna yaapa tiyaadén jébaa yaké wunébu kusékérék.”
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Jisas waga wadéka de Romna waariyakwa du las, deku némaan ban, Judana kwabugi du las waga de dérét kulékiye de baagwit gik.
12 Em seguida os soldados, o comandante e os guardas do Templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Gitakne de Anaské kure yék. Anas wan Kaiapasna naakuma. Wani kwaaré Kaiapas nyédé duna némaan ban dé rak.
13 Então o levaram primeiro até a casa de Anás. Anás era o sogro de Caifás, que naquele ano era o Grande Sacerdote .
14 Déknyényba Kaiapas dé Judana némaan duwat kéga wak, “Romna du de dut nak viyaado kiyaadéran naané Judana du taakwat kutkalé yaké dé yo. Dé kiyaadéran de Romna du naanat viyaapérekmarék yaké de yo. Wan yéknwun.” Naate dé wak.
14 Caifás era quem tinha dito aos líderes judeus que era melhor para eles que morresse apenas um homem pelo povo.
15 De Jisasnyét kure yédaka ané Saimon Pita wale déku kukba yék. Ye ané nyédé duna némaan banna ga saabak. Wani némaan ban dé wunat kutdéngék. Kutdéngdéka wuné Jisasna kukba ye wuné némaan banna gat wulaak. Wulaawuréka Pita kaapaba dé ték. Tédéka wuné gwaade gwéspétéba tékwa taakwat wak, Pitat wakwelu yaaladuké.
15 Simão Pedro foi seguindo Jesus, junto com outro discípulo. Esse discípulo era conhecido do Grande Sacerdote e por isso conseguiu entrar no pátio da casa dele junto com Jesus.
16 — ausente —
16 Mas Pedro ficou do lado de fora, perto da porta. O outro discípulo, que era conhecido do Grande Sacerdote, saiu e falou com a empregada que tomava conta da porta. Então ela deixou Pedro entrar
17 Wawuréka yaaladéka lé wani taakwa Pitat waatak, “Méné wawo Jisasna du méné?”
17 e lhe perguntou: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Eu, não! — respondeu ele.
18 Naate waataléka dé Pita wak, “Wuné kaapuk.” Naate watakne dé jébaa yakwa du kwabugi du wale waga de ték. Taknaba de jébaa yakwa du kwabugi du wale de yaa séraknék. Yépmaa yadéka de yaa séraknék, deku sépé yaa yaduké. Pita wawo de wale dé ték, déku sépé yaa yaduké.
18 Por causa do frio, os empregados e os guardas tinham feito uma fogueira e estavam se aquecendo de pé, em volta dela. Pedro estava de pé, no meio deles, aquecendo-se também.
19 Nyédé duna némaan ban dé Jisasnyét déku duké waatak. Nak duwat wakwedén kudiké wawo dé waatak.
19 O Grande Sacerdote fez algumas perguntas a Jesus a respeito dos seus seguidores e dos seus ensinamentos.
20 Waatadéka dé Jisas wak, “Wuné akwi du taakwana méniba téte wuné derét kudi wakwek. Got wale kudi bulnakwa gaba, kudi bulnakwa némaa gaba wawo téte wuné du taakwat kudi wakwek. Wuné paakwe téte kudi las kaapuk wakwewurén.
20 E Jesus respondeu:
21 Samuké méné wunat waato? Wuna kudi véknwun du taakwat waataké méné yo. Wakwewurén kudi de véknwuk. Véknwudanké ménat wakweké de yo.” Naate dé wak.
21 Então, por que o senhor está me fazendo essas perguntas? Pergunte aos que me ouviram, pois eles sabem muito bem o que eu disse a eles.
22 Wadéka dé kwabugi du nak waba téte Jisasnyét ménidaamaba viyaate dé wak, “Nyédé duna némaan banét waga wamarék yaké méné yo.”
22 Quando Jesus disse isso, um dos guardas do Templo que estavam ali deu-lhe uma bofetada e disse: — Isso é maneira de falar com o Grande Sacerdote?
23 Naate wadéka dé Jisas wak, “Wuné kapéredi kudi wakwewuru mukatik méné wunat wani kudiké wakweménu. Wuné yéknwun kudi wakwewuréka samuké méné wunat viyaak?”
23 — Se eu disse alguma mentira, prove que menti! — respondeu Jesus. — Mas, se eu falei a verdade, por que é que você está me batendo?
24 Naate wadéka Anas wadéka de Jisasnyét kure yék, nyédé duna némaan ban Kaiapaské. Dérét gidan baagwi wekna tédéka de kure yék.
24 Depois Anás mandou Jesus, ainda amarrado, para Caifás, o Grande Sacerdote.
25 Saimon Pita déku sépé yaa yaduké dé yaa rate yaanénba ték. Tédéka véte de wak, “Méné wawo Jisasna du méné. Waga naané sanévéknwu. Méné déku du kapu kaapuk?” Naate waatadaka dé wak, “Wuné kaapuk.”
25 Pedro ainda estava lá, de pé, aquecendo-se perto do fogo. Então lhe perguntaram: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Não, eu não sou! — respondeu ele.
26 Waga wadéka dé Pita waan tépaknén duna wayékna véknwuk. Dé wawo jébaa dé yak nyédé duna némaan banké. Véknwutakne dé wak, “Adélna. Taknaba Jisas wale mi tawudan yaawiba tégunéka wuné ménat vék.”
26 Um dos empregados do Grande Sacerdote , parente do homem de quem Pedro tinha cortado a orelha, perguntou: — Será que eu não vi você com ele no jardim?
27 Naate wadéka dé Pita tépa wak, “Kaapuk.” Naate wadéka dé bari séraa waak.
27 E outra vez Pedro disse que não. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Ganbaba Jisasnyét kure Kaiapasnyét kulaknyénytakne de Romna némaan duna gat yék. Yédaka de Judana du wak, “Naana apa kudi kéga dé wo, ‘Naané nak gena duna gat wulaanarn Got naanat waké dé yo, Wan kapéredi mu guné yak. Ye apakélé yaa sérakne wuna kadému kamarék yaké guné yo. Naate waké dé yo.’ Wani kudi véknwute naané wulaamarék yanaran garabu yaa sérakne kadému kaké naané yo.” Waga wate Pasova waanakwa yaa sérakne kadému kaké mawulé yate de Romna némaan duna gat kaapuk wulaadan.
28 Depois levaram Jesus da casa de Caifás para o palácio do Governador romano. Já era de manhã cedo. Os líderes judeus não entraram no palácio porque queriam continuar puros , conforme a religião deles; pois só assim poderiam comer o jantar da Páscoa .
29 Yate kaapaba tédaka dé Romna némaan du Pailat deké ye dé derét wak, “Wani duké samu kudi wakweké guné yo?”
29 Então o governador Pilatos saiu, foi encontrar-se com eles e perguntou: — Que acusação vocês têm contra este homem?
30 Naate wadéka de wak, “Kéni du kapéredi mu débu yak. Dé kapéredi mu las yamarék yadu mukatik ménéké kure yaamarék yakatik naané yak.”
30 Eles responderam: — O senhor acha que nós lhe entregaríamos este homem se ele não tivesse cometido algum crime?
31 Naate wadaka dé Pailat wak, “Guné dérét kure ye guna kapmu bulké guné yo. Bultakne guna apa kudi véknwe guné dérét kotimké guné yo.” Naate wadéka de wani Judana du wak, “Déknyényba guné Rom guné naanat waatik, naané wano de kapéredi mu yan dut kotimtakne dérét viyaapérekmuké. Naané Jisasnyét viyaapéreknaranké waké naané yapatiyu.” Naate de wak.
31 Pilatos disse: — Levem este homem e o julguem vocês mesmos, de acordo com a Então eles responderam: — Nós não temos o direito de matar ninguém.
32 Déknyényba Jisas miba kiyaadéranké de kudi wakwek. Wakwete dé Rom viyaapérekgwa muké wakwek. Romna némaan du las wadaka de kapéredi mu yan duwat miba viyaapata taknadaka de kiyaak. Judana du waga kaapuk viyaapérekdan. Wani du Pailarét waga wadaka wani tulé Jisas wakwen kudi dé adél yak.
32 Isso aconteceu assim para que se cumprisse o que Jesus tinha dito quando falou a respeito de como ia morrer .
33 Wani du waga wadaka dé Pailat tépa gwaamale wulaak gat. Wulae gaba rate dé Jisasnyét waadéka wulaadéka dé dérét waatak, “Méné Judana némaan ban, kapu kaapuk?”
33 Pilatos tornou a entrar no palácio, chamou Jesus e perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Naate waatadéka dé wak, “Méné kapmu sanévéknwute méné waga wo, kapu nak du dé ménat wakwek?”
34 Jesus respondeu:
35 Waga waatadéka dé wak, “Wuné Judana du kaapuk. Wuné ménéké kaapuk kutdéngwurén. Ména gayéna du nyédé duna némaan du wawo de ménat wunéké kure yaak. Samu méné yak?”
35 — Por acaso eu sou judeu? — disse Pilatos. — A sua própria gente e os chefes dos sacerdotes é que o entregaram a mim. O que foi que você fez?
36 Naate waatadéka dé wak, “Wuné kéni gayéba némaan ban rawuru mukatik wuna du waariyado nak du wunat kure ye Judana duké kwayémarék yado. Bulaa wuné kéni gayéké némaan ban kaapuk rawurékwa.”
36 Jesus respondeu:
37 Naate wadéka dé waatak, “Méné némaan ban méné ro? Wan adél kapu kaapuk?” Naate waatadéka dé wak, “Wan méné kapmu méné wo. Wuné kéga wuné wo. Adél kudi wakweké wuné kéni képmaat giyaak. Adél kudi wakwewuruké lé wuna néwaa wunat kéraak. Adél kudi véknwukwa du taakwa de wuna kudi véknwu.”
37 — Então você é rei? — perguntou Pilatos.
38 Naate wadéka dé waatak, “Adél kudi wan samu kudi?” Jisasnyét miba viyaapata taknadoké dé Pailat wak Pailat waga watakne dé Judana duké tépa gwaadék. Gwaade dé derét wak, “Wani du kapéredi mu las kaapuk yadén.
38 — O que é a verdade? — perguntou Pilatos. Depois de dizer isso, Pilatos saiu outra vez para falar com a multidão e disse: — Não vejo nenhum motivo para condenar este homem.
39 Akwi kwaaré Pasova waagunékwa yaa sérakne kagunékwa tulé guné wunat wo, raamény gaba rakwa dut nak wawuru dé yaaladuké. Bulaa Judana némaan banét wawuru dé yaaladuké guné mawulé yo, kapu kaapuk?”
39 Mas, de acordo com o costume de vocês, eu sempre solto um prisioneiro na ocasião da Páscoa . Vocês querem que eu solte para vocês o rei dos judeus?
40 Naate waatadéka némaanba waate de wak, “Kaapuk. Déké kélik naané yo. Barabasnyét waménu yaaladuké naané mawulé yo.” Naate de wak. Barabas wan dut viyaate gwalmu sél yan du.
40 Todos começaram a gritar: — Não, ele não! Nós queremos que solte Barrabás! Acontece que esse Barrabás era um criminoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.