João 12
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT
1 Nyaa nak taaba sékét nak taababa kayék nakurak yédu Pasova waanakwa yaa sérakne kanaran tulé yaaké dé yo. Wani tulé naané Jisas wale Betanit yék. Wani gayé wan Lasarasna gayé. Déknyényba wani du kiyaadéka Jisas wadéka dé tépa nébéle raapme rak.
1 Seis dias antes de começar a Páscoa, Jesus chegou a Betânia, onde morava Lázaro, o homem que ele havia ressuscitado dos mortos.
2 Lasarasna gaba de naana kadému sérakdaka naané Jisas wale wulae rak. Ranaka lé Lasarasna nyange Mata kadému sérakne lé naanéké tiyaak. Tiyaaléka kanaka dé Lasaras naané wale rate kak.
2 Prepararam um jantar em homenagem a Jesus; Marta servia, e Lázaro estava à mesa com ele.
3 Déku nyange nak léku yé Maria lé yéknwun yaama yakwa gu lé las kure rak. Kure re lé Jisasna maanba sévitakne lé léku maaknaba tén sémény nébat yatnyék. Waga yaléka naané gaba ran akwi du taakwa naané yéknwun yaama véknwuk.
3 Então Maria pegou um frasco de perfume caro feito de essência de óleo aromático, ungiu com ele os pés de Jesus e os enxugou com os cabelos. A casa se encheu com a fragrância do perfume.
4 Jisasna du nak déku yé Judas Iskariot dé naané wale wani gaba rak. Kukba wani du Jisasnyét déku maamaké kwayéké dé yo.
4 Mas Judas Iscariotes, o discípulo que em breve trairia Jesus, disse:
5 Maria waga yaléka véte dé wak, “Samuké lé waga yo? Waga yate sépélak lé yo. Wan yéknwun gu. Lé wani gu kwayétakne wupmalemu (300) yéwaa kérae gwalmu yamarék du taakwaké kwayélu mukatik wan yéknwun paaté.”
5 “Este perfume valia trezentas moedas de prata. Deveria ter sido vendido, e o dinheiro, dado aos pobres”.
6 Naate dé wak, sél yakwa du bege. Dé naané Jisasna duna yéwaa kure rate dé las sél yak. Wani yéknwun guké nyégéldéran yéwaa las sél yaké nae dé waga wak. Dé gwalmu yamarék du taakwaké kaapuk sanévéknwudén.
6 Não que ele se importasse com os pobres; na verdade, era ladrão e, como responsável pelo dinheiro dos discípulos, muitas vezes roubava uma parte para si.
7 Dé waga wadéka dé Jisas wak, “Lérét waatikaapuk. Kukba kiyaawuru waaguba rémdaranké sanévéknwute lé waga yak.” Naate wate dé Juda gaaba ségwi rémké yate yanakwaké dé wakwek.
7 Jesus respondeu: “Deixe-a em paz. Ela fez isto como preparação para meu sepultamento.
8 Wakwetakne dé wak, “Gwalmu yamarék du taakwa guné wale de rasaaku. Apuba apuba guné derét kutkalé yaké guné yo. Wuné guné wale rasaakumarék yaké wuné yo.” Naate dé wak.
8 Vocês sempre terão os pobres em seu meio, mas nem sempre terão a mim”.
9 Jerusalemba rakwa wupmalemu du taakwa de véknwuk Jisas déku du wale Betaniba ranaka. Véknwutakne de dérét véké yaak. Jisasnyét male véké kaapuk yaadan. Lasarasnyét wawo véké de yaak. Lasaras kiyaadéka Jisas wadéka dé tépa nébéle raapdénké de kutdéngék. Waga kutdéngte de dérét véké yaak.
9 Quando o povo soube da chegada de Jesus, correu para vê-lo, e também a Lázaro, a quem Jesus havia ressuscitado dos mortos.
10 Wani taaléba rakwa du taakwa de kudi véknwuk Lasaraské. Véknwute wupmalemu du de Jisaské miték sanévéknwuk. Sanévéknwute de deku némaan duna kudiké kélik yak. Yadaka de nyédé duna némaan du Lasarasnyét wawo viyaapérekgé de kudi gik.
10 Então os principais sacerdotes decidiram matar também Lázaro,
11 — ausente —
11 pois, por causa dele, muitos do povo os haviam abandonado e criam em Jesus.
12 Wupmalemu du taakwa de Jerusalemét yék, Pasova waanakwa yaa sérakne kaké. Ye de rak. Re kwae ganba de véknwuk Jisas Jerusalemét yaaké yadéka.
12 No dia seguinte, correu pela cidade a notícia de que Jesus estava a caminho de Jerusalém. Uma grande multidão de visitantes que tinham vindo para a Páscoa
13 Jisas donki nyaanna butgulba rate dé yék. Jisas waga yate du nak Gotna nyégaba déknyényba kavidén pulak dé yak. Kéga dé kavik:Waga dé kavik. Jisas yaaké yadéka véknwute de wupmalemu du taakwa déku yéba kevérékgé nae de yaabuba yéte de tépmaa tu pulak mu tépaknék. Tépakne kure ye yaabuba naanat véte déké dusék takwasék yate de kéga waak,
13 tomou ramos de palmeiras e saiu ao seu encontro, gritando: “Hosana! Bendito é o que vem em nome do Senhor! Bendito é o Rei de Israel!”.
14 — ausente —
14 Jesus conseguiu um jumentinho e montou nele, cumprindo a profecia que dizia:
15 — ausente —
15 “Não tenha medo, povo de Sião. Vejam, seu Rei se aproxima, montado num jumentinho”.
16 Waga waadaka naané Jisasna du wani muké kaapuk miték kutdéngnan. Kukba Jisas Gotna gayét waarédéka naané yadan muké, déknyényba kavidén kudiké wawo naané sanévéknwuk. Sanévéknwute naané kutdéngék.
16 Seus discípulos não entenderam, naquele momento, que se tratava do cumprimento de uma profecia. Depois que Jesus foi glorificado, porém, eles se lembraram do que havia acontecido e perceberam que era a respeito dele que essas coisas tinham sido escritas.
17 Déknyényba wupmalemu du taakwa de vék Jisas wadéka Lasaras tépa nébéle raapdéka. Vétakne de kudi wakwek.
17 Muitos tinham visto quando Jesus mandou Lázaro sair do túmulo e o ressuscitou dos mortos, e contavam esse fato a outros.
18 Wakwedaka wupmalemu du taakwa las wawo de wani apa jébaa yadénké de véknwuk. Véknwute de Jisasnyét véké yaak.
18 Destes, muitos saíram ao encontro de Jesus, porque tinham ouvido falar desse sinal.
19 Yae déku yéba kevérékdaka de Parisina du kélik yak. Kélik yate deku kapmu bulte de wak, “Mé vé. Akwi du béré taakwa béré Jisaské de mawulat kapére yo. Naana kudi kaapuk véknwudakwa.” Naate de wak.
19 Então os fariseus disseram uns aos outros: “Não podemos fazer nada. Vejam, todo mundo o segue!”.
20 Judana du taakwa wupmalemu de Pasova waanakwa yaa sérakne kate Gorét waataké de Jerusalemét yék. Nak geba yaan du wawo waga yaké de Jerusalemét yék. De Gérikna du de.
20 Alguns gregos que tinham vindo a Jerusalém para adorar durante a festa da Páscoa
21 Wani du las yae de Jisasna du wale nak bulék. Wani duna yé Pilip. Pilipna néwaage wan Betsaida. Galiliba dé tu. Wani du de Pilipmét wak, “Némaan du, naané ye Jisasnyét véké naané mawulé yo.”
21 procuraram Filipe, que era de Betsaida, da Galileia, e lhe disseram: “Por favor, gostaríamos de ver Jesus”.
22 Waga wadaka dé Pilip ye dé Andrut wakwedéka bét yék, wani muké Jisasnyét wakweké.
22 Filipe falou a esse respeito com André, e os dois foram juntos falar com Jesus.
23 Ye wakwebétka dé Jisas bérét wak, “Wuné Awi Du Taakwana Nyaan. Got wuna yéba kevérékdéran tulé kéni dé yao.
23 Jesus respondeu: “Chegou a hora de o Filho do Homem ser glorificado.
24 “Kéni adél kudi mé véknwu. Buraamaaku sék képmaaba pukaanaran kukba wani sék wupmalemu buraamaaku sék buréle yaale téké dé yo. Buraamaaku sék képmaaba pukaamarék yanaran dé kapmu téké dé yo. Wunat viyaapérekdaran wunéké miték sanévéknwukwa du taakwa wupmalemu téké de yo. Wunat viyaapérekmarék yadaran, pukaamarék yanan buraamaaku sék pulak wuné kapmu téké wuné yo.
24 Eu lhes digo a verdade: se o grão de trigo não for plantado na terra e não morrer, ficará só. Sua morte, porém, produzirá muitos novos grãos.
25 Deku sépéké male sanévéknwukwa du taakwa yalakgé de yo. Kulé mawulé kérae apuba apuba miték rasaakumarék yaké de yo. Deku sépéké sanévéknwumarék yate wuna jébaaké male sanévéknwukwa du taakwa de kulé mawulé kérae apuba apuba miték rasaakuké de yo.
25 Quem ama sua vida neste mundo a perderá. Quem odeia sua vida neste mundo a conservará por toda a eternidade.
26 Du taakwa wuna jébaa yaké mawulé yadaran de wuna kudi véknwuké de yo. Véknwute de wuné raran taaléba raké de yo. Wuna yaapa wuna jébaa yakwa du taakwana yéba kevérékgé dé yo.” Naate dé Jisas wak.
26 Se alguém quer ser meu discípulo, siga-me, pois meus servos devem estar onde eu estou. E o Pai honrará quem me servir.
27 Wani kudi watakne dé tépa wak, “Bulaa wuna wuraanyan dé génu. Kiyaawuréran tulé kéni dé yao. Wuné kiyaamarék yawuréranké wuna yaapa Gorét waatamarék yaké wuné yo. Du taakwat kutkalé yate kiyaaké nae wuné kéni képmaat giyaak.”
27 “Agora minha alma está angustiada. Acaso devo orar ‘Pai, salva-me desta hora’? Mas foi exatamente por esse motivo que eu vim!
28 Naate watakne dé Gorét wak, “Wuna yaapa, méné waménu du taakwa de ména yéba kevérékgé de yo.” Naate wadéka dé Gotna gayéba kéni kudi giyaak: “Wuné wawuréka wuna yéba debu kevéréknék. Tépa wawuru kevérékgé de yo.”
28 Pai, glorifica teu nome!”. Então uma voz falou do céu: “Eu já glorifiquei meu nome, e o farei novamente em breve”.
29 Naate wadéka de waba ran du taakwa véknwute las de wak, “Nyét dé bulu.” Las de wak, “Gotna kudi kure giyaakwa du nak dé Jisas wale kudi bulu.”
29 Quando a multidão ouviu a voz, alguns pensaram que era um trovão, enquanto outros afirmavam que um anjo havia falado com ele.
30 Naate wadaka dé Jisas derét wak, “Gotna gayéba giyaakwa kudi wuné véknwuruké kaapuk wakwedékwa. Guné véknwugunuké dé wakweyo.
30 Então Jesus lhes disse: “A voz foi por causa de vocês, e não por minha causa.
31 Bulaa Got némaan ban rate kéni képmaaba rakwa du taakwa yadan muké wakweké dé yo. Bulaa wadu kéni képmaana némaan ban Seten yaage yéké dé yo.
31 Chegou a hora de julgar o mundo; agora, o governante deste mundo será expulso.
32 Wunat miba kusawurédo kukba kéni képmaaba rakwa du taakwat wawuru wunéké yaaké guné yo.”
32 E, quando eu for levantado da terra, atrairei todos a mim”.
33 Waga wate dé dérét viyaapérekdaranké kudi wakwek. De wani kudi véknwute kutdéngké de yo, dé kiyaadu yadaran muké.
33 Ele disse isso para indicar como morreria.
34 Jisas waga wadéka de dérét wak, “Naané déknyényba Gotna nyégaba kavidan kudi naanébu vék. Got wadén ban Kraiské kéni kudi de kavik: Dé kiyaamaarék yate apuba apuba rasaakuké dé yo. Kavidan kudi vénaka méné wo, ‘Akwi Du Taakwana Nyaanét miba kusawuréké de yo.’ Samuké méné waga wo? Waga wate kiyadéké méné wo?”
34 A multidão disse: “Entendemos pelas Escrituras que o Cristo viveria para sempre. Como pode dizer que o Filho do Homem morrerá? Afinal, quem é esse Filho do Homem?”.
35 De waga wadaka dé Jisas wak, “Nyaa vétik kupuk re yéknwun téwayé tépa yaanmarék yaké dé yo. Bulaa téwayé yaante gaankétéba dé kayénaru. Kayénarédu guné miték véte miték raké guné yo. Miték rate yégunéran yaabu kutdéngké guné yo. Kutdéngte gaankétéba ramarék yaké guné yo. Gaankétéba rakwa du yédaran yaabu kaapuk kutdéngdan.
35 Jesus respondeu: “Minha luz brilhará para vocês só mais um pouco. Andem na luz enquanto podem, para que a escuridão não os pegue de surpresa. Quem anda na escuridão não consegue ver aonde vai.
36 Bulaa wani yéknwun téwayé guné wale dé rate yaanu. Bulaa guné wani téwayéké miték sanévéknwuké guné yo. Sanévéknwute guné nyaakaba miték raké guné yo.” Naate dé Jisas aja kudi wakwek. Dé yaankwa yéknwun téwayé pulak yate naanat kutkalé yadékwaké dé wani aja kudi wakwek. Naané wadén tulé déku kudi véknwute déku du taakwa ranoké dé wani aja kudi wakwek. Wupmalemu Juda Jisaské kaapuk miték sanévéknwudan Jisas waga wakwetakne ye dé paakwe rak. Wani du taakwana méniba kaapuk radén.
36 Creiam na luz enquanto ainda há tempo; desse modo vocês se tornarão filhos da luz”. Depois de dizer essas coisas, Jesus foi embora e se ocultou deles.
37 Dé déknyényba vémarék yadan wupmalemu apa jébaa yadéka de vék. Véte déké kaapuk miték sanévéknwudan. Yate Got wadéka Jisas giyaadénké kaapuk kutdéngdan. Deku mawulé yékéyaak dé yak.
37 Apesar de todos os sinais que Jesus havia realizado, não creram nele.
38 Déknyényba Gotna yéba kudi wakwen du Aisaia dé deké kéga kavik Gotna nyégaba:Déknyényba Aisaia waga kavidéka wani du taakwa Jisaské miték sanévéknwumarék yadaka déku kudi adél dé yak.
38 Aconteceu conforme o profeta Isaías tinha dito: “Senhor, quem creu em nossa mensagem? A quem o Senhor revelou seu braço forte?”.
39 Déknyényba Aisaia kéni kudi wawo dé kavik Gotna nyégaba:Waga dé Aisaia Gotna kudi kavik. Du taakwana mawuléké sanévéknwute dé waga kavik. Déknyényba kavidéka kukba de wani du taakwa Jisaské kaapuk miték sanévéknwudan.
39 Mas o povo não podia crer, pois como Isaías também disse:
40 — ausente —
40 “O Senhor cegou seus olhos e endureceu seu coração para que seus olhos não vejam, e seu coração não entenda, e não se voltem para mim, nem permitam que eu os cure”.
41 Aisaia Jisasna apa vétakne déké wakwete dé wani kudi kavik.
41 As palavras de Isaías referiam-se a Jesus, pois viu sua glória e falou sobre ele.
42 Judana némaan du las waga kaapuk yadan. De Jisaské miték sanévéknwuk. Sanévéknwute Parisina duké wup yate, Jisaské miték sanévéknwudakwaké kaapuk kudi wakwedan. Wani kudi wakwedo mukatik Parisina du waatido de Gotna kudi buldakwa gat wulaamarék yado. Parisina du waga waatimuké wup yate de wani kudi kaapuk wakwedan.
42 Ainda assim, muitos creram em Jesus, incluindo alguns dos líderes judeus. Eles, porém, não declararam sua fé abertamente, por medo de que os fariseus os expulsassem da sinagoga.
43 Yate nak du deku yéba kevérékdaranké de sanévéknwuk. Got deku yéba kevérékdéranké kaapuk sanévéknwudan.
43 Amaram a aprovação das pessoas mais que a aprovação de Deus.
44 Jisas némaanba waate dé wak, “Mé véknwu. Guné wuna kudi miték véknwute wuna kudi male kaapuk miték véknwugunékwa. Wunat wadéka giyaawurén ban Gotna kudi wawo guné miték véknwu.
44 Jesus disse em alta voz às multidões: “Se vocês creem em mim, não creem apenas em mim, mas também naquele que me enviou.
45 Wunat véte wuna yaapa Gotké guné kutdéngék.
45 Pois, quando veem a mim, veem aquele que me enviou.
46 Wuné guna kapéredi mawulé kutnébulké nae wuné kéni képmaat giyaak. Giyae gunéké yéknwun mawulé kwayéte yéknwun téwayé yaankwa pulak wuné ro. Téwayé yaante gaankétéba kayénaréké dé yo. Kayénarédu de gaankétéba ramarék yaké de yo. Guné wuna kudi miték véknwugunéran wuné yéknwun mawulé kwayéwuru miték rasaakuké guné yo. Kapéredi mawulé tépa yamarék yaké guné yo. Waga yate gaankétéba ramarék yaké guné yo.
46 Eu vim como luz para brilhar neste mundo, a fim de que todo aquele que crê em mim não permaneça na escuridão.
47 “Wuné némaan ban rate wuna kudi véknwumarék yakwa du taakwaké kéga wakwemarék yaké wuné yo, ‘Wan kapéredi mu yakwa du taakwa.’ Waga wakwemarék yaké wuné yo. Wuné wani jébaa yaké kaapuk kéni képmaat giyaawurén. Wuné kapéredi mawulé kutnébulké nae wuné giyaak.
47 Não julgarei aqueles que me ouvem mas não me obedecem, pois vim para salvar o mundo, e não para julgá-lo.
48 “Sésékukba yaaran nyaa Got némaan ban rate du taakwa yadan muké kudi wakweké dé yo. Wani nyaa wunéké kuk tiyaan du taakwat waatiké dé yo, wuna kudi véknwumarék yadan bege.
48 Mas todos que me rejeitam e desprezam minha mensagem serão julgados no dia do julgamento pela verdade que tenho falado.
49 Wan yéknwun. Wuna mawuléba sanévéknwute kudi kaapuk wakwewurén. Wuna yaapa wunat wadéka yaawuréka dé wakwewuréran kudi wunat débu wakwek. Wakwedéka wuné gunat wani kudi male wuné wakweyo.
49 Não falo com minha própria autoridade. O Pai, que me enviou, me ordenou o que dizer.
50 Wakwete wuné kutdéngék. Guné wani kudi miték véknwugunéran kulé mawulé kérae miték rasaakuké guné yo apuba apuba. Waga kutdéngte Got wunat wakwen pulak wuné gunat wakweyo.” Naate dé Jisas wak.
50 E eu sei que o mandamento dele conduz à vida eterna; por isso digo tudo que o Pai me mandou dizer”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.