1 Coríntios 9

Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Du las de wuna kudiké kuk kwayu. Kuk kwayédakwaké guné kéni kudi mé véknwu. Wuné Krais Jisasna kudi kure yaakwa du wuné. Nak duna kudi véknwumarék yate mawulé yawurékwa jébaa wuné yo. Yawuru nak du wuna jébaaké wunat waatimarék yaké dé yo. Wuné naana Némaan Ban Jisasnyét wunébu vék. Wuné déku jébaa yawuréka guné déku jébaaba gunébu yaalak. Wan adél kudi.
1 Acaso não sou livre como qualquer outro? Não sou apóstolo? Não vi Jesus, nosso Senhor, com meus próprios olhos? Não são vocês resultado de meu trabalho no Senhor?
2 Nak du taakwa kéga wadaran, “Pol Krais Jisasna kudi kure yaakwa du kaapuk.” Naate wadaran wan bakna mu. Guné kutdéngék. Wuné Krais Jisasna kudi kure yaakwa du wuné. Guné wale rate gunat kudi wunébu wakwek, naana Némaan Ban Krais Jisaské. Wakwwuréka guné véknwute déku jébaaba gunébu yaalak. Yaalagunénké, akwi du taakwa gunat véte wunéké kutdéngké de yo.
2 Mesmo que outros pensem que não sou apóstolo, certamente o sou para vocês. Vocês mesmos são prova de que sou apóstolo do Senhor.
3 Du las wuna jébaaké wunat waatidaka wuné kéni kudi wakweyo derét.
3 Esta é minha resposta aos que questionam minha autoridade.
4 Wuné naana Némaan Ban Krais Jisasna jébaa wuné yo. Wani jébaa yawurékwaké, de du taakwa wunéké kadému gu wawo tiyaado mukatik, wan yéknwun.
4 Acaso não temos o direito de receber comida e bebida por nosso trabalho?
5 Pita, Krais Jisasna kudi kure yaakwa nak du, déku wayéknaje wawo, de taakwa ye, Jisasna jébaa yate de deku taakwat kure yeyé yeyo. Wuné de yakwa pulak yate, Krais Jisasna jébaaba yaalan taakwat nak ye, lérét kure, nak du taakwaké yétu, de léké wawo kadému gu kwayédo mukatik, wan yéknwun.
5 Não temos o direito de levar conosco uma esposa crente, como fazem os outros apóstolos, e como fazem os irmãos do Senhor e Pedro?
6 Ané Banabas wale jébaa yate yéwaa nyégéle, ana kadému ana yéwaat ané kérao. Ané kapmu waga ané yo. Krais Jisasna kudi kure yaakwa nak du waga kaapuk yadakwa. Ané de yakwa pulak yatu mukatik, wan yéknwun.
6 Ou será que só Barnabé e eu precisamos trabalhar para nos sustentarmos?
7 Kéni kudi mé véknwu. Waariyakwa du deku jébaa yate waariyadakwa yéwaa nyégéle deku kadému de kérao, nyégéldakwa yéwaat. Nak du deku képmaaba jébaa yatakne de wani képmaaba yaanandan kadému de ko. Nak du nak jébaa yate de bulmakawuké téségu. Wani jébaa yate de bulmakawuna munyabi ko. De akwi deku jébaa yate de kadému kérao. Samuké ané kapmu Krais Jisasna jébaa yate, déku kudi wakwete, ané bakna jébaa yo? Yate ané gunat kadému kaapuk kéraatékwa?
7 Que soldado precisa pagar pelas próprias despesas? Que agricultor planta uma videira e não tem direito de comer de seus frutos? Que pastor cuida de um rebanho e não tem permissão de tomar de seu leite?
8 Wuné bakna duna kudi véknwute waga kaapuk wawurékwa. Akwi du taakwa wani muké de kutdéngék. Moseské Got kwayédén apa kudi wawo waga dé wo.
8 Será que expresso apenas uma opinião humana ou a lei diz o mesmo?
9 Déknyényba Moses kéni apa kudi kéga dé kavik: Bulmakawu jébaa yate wit sék akipérido guné deku kudi gipatamarék yaké guné yo. De wani jébaa yate wit sék las de mé ko. Got wani kudi Mosesnyét wate bulmakawuké male kaapuk sanévéknwudén.
9 Pois está escrito na lei de Moisés: “Não amordacem o boi para impedir que ele coma enquanto trilha os cereais”. Deus estava pensando apenas nos bois quando disse isso?
10 Wani kudi wate wan naanéké dé sanévéknwuk. Deku képmaaba jébaa yakwa du de képmaa vao. Wani képmaaba yaanandaran kadému kaké de wani jébaa yo. Kadému kéraakwa du wani kadému las kaké de wani jébaa yo.
10 Será que, na verdade, não estava se referindo a nós? Sim, essas palavras foram escritas a nosso respeito e, portanto, quem ara e quem trilha o cereal deve ter a esperança de receber uma parte da colheita.
11 Naané Krais Jisasna jébaa yate déku kudi gunat naanébu wakwek, guna mawulé miték téduké. Waga yananké, naana sépé miték téduké guné kadému las tiyaakatagunéran, wan yéknwun.
11 Se plantamos sementes espirituais entre vocês, não temos direito a uma colheita material?
12 Nak du Krais Jisasna jébaa yate déku kudi gunat wakwedaka guné deku jébaaké sanévéknwute gwalmu yéwaa kwayu. Wan yéknwun. Naané Krais Jisasna jébaa yate déku kudi taale gunat wakwenanké, samuké guné naana jébaaké sanévéknwute naanéké las tiyaamarék yo? Guné naanéké tiyaagunéran wan yéknwun paaté. Naané gunat gwalmu yéwaa nyégélno mukatik wan yéknwun. Naané wani mu nyégélnaran sal naané nak du taakwana mawulé yaalébaanno de wani muké nyégi yate Krais Jisasna yéknwun kudiké kuk kwayéké de yo? Wani muké sanévéknwute naané gunat gwalmu yéwaa kaapuk las nyégélnan. Apa jébaa ye naané kiyaaké yate, gunat gwalmu yéwaa kaapuk las nyégélnan.
12 Se vocês sustentam outros que pregam a vocês, não temos ainda mais direito de receber o mesmo sustento? Mas nunca fizemos uso desse direito. Preferimos suportar qualquer coisa a fim de não sermos obstáculo para as boas-novas a respeito de Cristo.
13 Gotna gaba jébaa yakwa du wani gat kure yaadan kadému de las ko. Kwaami tuwe Gotké kwayédakwa taaléba jébaa yakwa du kure yaadan kwaami de las ko. Waga yate de miték yo. Guné wani muké guné kutdéngék.
13 Vocês não sabem que os que trabalham no templo se alimentam das ofertas levadas ao templo, e os que servem diante do altar recebem uma parte dos sacrifícios oferecidos no altar?
14 De jébaa yate kadému nyégéldakwaké, dé Némaan Ban Krais kéni kudi wakwek, “Wuna jébaa yate wuna kudi wakweran du de gwalmu yéwaa nyégélké de yo, deku kudi véknwuran du taakwat.”
14 Da mesma forma, o Senhor ordenou que os que anunciam as boas-novas vivam pelas boas-novas.
15 Wani kudiké sanévéknwute naané kutdéngék. Naané gunat gwalmu yéwaa nyégélké mawulé yano mukatik wan yéknwun. Waga kutdéngte wuné waga kaapuk yawurén. Yate gunat gwalmu nak kaapuk nyégélwurén. Wuné Krais Jisasna jébaa yawuréka guné wani jébaaké gwalmu yéwaa las tiyaakatamuké wuné kélik yak. Bulaa wani mu nyégélké kaapuk kéni kudi kaviwurékwa. Guné wunéké gwalmu tiyaamuké kélik wuné yo. Guné tiyaamarék yagunu wuné taale kaadéké kiyaawuréran wan yéknwun. Kéni muké sanévéknwute wuné wani kudi wakwek. Wuné gunat gwalmu nyégélwuréran wuné kéni kudi tépa wakweké yapatiké wuné yo, “Wuné Krais Jisasna jébaa yate derét déku kudi wakwete wuné derét gwalmu las kaapuk nyégélwurékwa. Waga yate wuné miték yo.” Wuné yéknwun mawulé yate wani kudi apuba apuba wakweké wuné mawulé yo.
15 Contudo, nunca usei de nenhum desses direitos. Não escrevo isso para sugerir que desejo agora começar a fazê-lo. De fato, prefiro morrer a perder o privilégio de me orgulhar de pregar sem cobrar nada.
16 Wuné Krais Jisasna kudi wakwete, wuna yéba kevérékmarék yaké wuné yo. Got dé wunéké wani jébaa tiyaak. Wuné tiyaadén jébaa yamarék yawuru mukatik, Got wunat waatidu, miték ramarék yawuru.
16 E, no entanto, não posso me orgulhar de anunciar as boas-novas, pois sou impelido por Deus a fazê-lo. Ai de mim se não anunciar as boas-novas!
17 Wuna mawuléba male sanévéknwute wani jébaa yawuru mukatik, yéwaa nyégélké mawulé yawuru. Wuna mawuléba sanévéknwute, kéni jébaa kaapuk yawurékwa. Got wunat watakne dé wunéké wani jébaa tiyaak.
17 Se o fizesse por minha própria iniciativa, mereceria pagamento. Mas não tenho escolha, pois Deus me confiou essa responsabilidade.
18 Got tiyaadén jébaa yate samu mu wuné nyégélu? Wuné nyégélwurékwa mu kéga: Krais Jisasna kudi wakwete derét gwalmu yéwaaké kaapuk yaawiwurékwa. Wuné Krais Jisasna kudi wakwewuréka de bakna véknwu. Bakna véknwudakwaké, wuné yéknwun mawulé yo. Nyégélwurékwa yéknwun mawulé wan wuna kadému pulak.
18 Qual é, então, minha recompensa? É a oportunidade de anunciar as boas-novas sem cobrar nada de ninguém, de modo a não desfrutar os direitos que tenho por anunciar as boas-novas.
19 Wuné déku jébaa bakna yawuruké, nak du wunéké apa kaapuk yadékwa. Wuné kapmu watakne wuné akwi du taakwaké jébaa yakwa du wuné ro. Samuké nae wuné waga ro? Wupmalemu du taakwa Krais Jisasna kudi miték véknwudoké wuné waga ro.
19 Embora eu seja um homem livre, fiz-me escravo de todos para levar muitos a Cristo.
20 Waga rate wuné déku jébaa yate Judana du taakwa wale rate, de rakwa pulak wuné ro, de Krais Jisasna kudi miték véknwudoké. Wuné Kraisna apa kudi wuné véknwu. Véknwute Gotna méniba wuné yéknwun du ro. Rate wuné Krais Jisasna jébaa yate, Mosesna apa kudiké kutdéngkwa du wale rate, de Krais Jisasna kudi miték véknwudoké, wuné Mosesna apa kudiké kutdéngkwa du pulak wuné ro. Wuné Krais Jisasna jébaa yate, Mosesna apa kudiké kutdéngmarék yakwa nak gena du taakwa wale rate, de Krais Jisasna kudi miték véknwudoké, wuné Mosesna apa kudiké kutdéngmarék yakwa du pulak wuné ro. Waga yate wuné Krais Jisasna apa kudi véknwute wuné Gotna apa kudi wuné véknwu. Gotna apa kudi kaapuk kulaknyénywurén.
20 Quando estive com os judeus, vivi como os judeus para levá-los a Cristo. Quando estive com os que seguem a lei judaica, vivi debaixo dessa lei. Embora não esteja sujeito à lei, agi desse modo para levar a Cristo aqueles que estão debaixo da lei.
21 — ausente —
21 Quando estou com os que não seguem a lei judaica, também vivo de modo independente da lei para levá-los a Cristo. Não ignoro, porém, a lei de Deus, pois obedeço à lei de Cristo.
22 Krais Jisasna jébaaba yaalan du taakwa las deku mawulé kaapuk apa ye miték tékwa. Mawulé vétik yate de miték kaapuk radakwa. De Krais Jisaské kuk kwayémuké, wuné miték sanévéknwute de wale ro. Rate kélik yadakwa jébaa wuné yamarék yo, deku mawulé miték tédu de Kraiské miték sanévéknwudoké. Akwi du béré taakwa béré Krais Jisasna kudi miték véknwute kulé mawulé kérae miték rasaakudoké wuné mawulé yo. Yate wuné de wale jébaa yate, deku kudi véknwute, de wale wuné kudi bulu. Derét kutkalé yaké nae wuné waga yo.
22 Quando estou com os fracos, também me torno fraco, pois quero levar os fracos a Cristo. Sim, tento encontrar algum ponto em comum com todos, fazendo todo o possível para salvar alguns.
23 Krais Jisasna jébaa yate déku kudi wakwete wuné waga yasaaku, Got wuné nak du taakwa wale naanat kutkalé yaduké.
23 Faço tudo isso para espalhar as boas-novas e participar de suas bênçãos.
24 Gwalmu nyégélké pétékwa du akwi apa yate de pétu. Yate nakurak male derét talakne dé yéknwun gwalmu nyégélu. Waga yadakwaké guné kutdéngék. Pétékwa du apa yakwa pulak, guné wawo apa yaké guné yo. Got gunat kutkalé yaduké, apa yaké guné yo.
24 Vocês não sabem que, numa corrida, todos competem, mas apenas um ganha o prêmio? Portanto, corram para vencer.
25 Gwalmu nyégélké pétékwa du de bakna kaapuk pétédakwa. De miték pétéké, deku sépé deku mawuléké wawo de apa yo. Yate de pétu. Wan bakna gwalmu nyégélké de pétu. Wani gwalmu bari kaapuk yaké dé yo. Naané apa yaké naané yo, Got kukba tiyaadéran mu nyégélké. Wani yéknwun mu apuba apuba rasaakuké dé yo. Kaapuk yamarék yaké dé yo.
25 O atleta precisa ser disciplinado sob todos os aspectos. Ele se esforça para ganhar um prêmio perecível. Nós, porém, o fazemos para ganhar um prêmio eterno.
26 Gwalmu nyégélké pétékwa du miték de yu, pétédakwa yaabuba. Nakurak mawulé yate de pétépété ye saabo. Kés pulak nak pulak mawulé kaapuk yadakwa. Wani du pulak wuné nakurak mawulé yate miték wuné yu, Gotké yénakwa yaabuba. Taabat waariyakwa du de miték sanévéknwe deku taabaké de apa yo. Yate de viyao. Bakna kaapuk viyaadakwa. Yadakwa pulak, wuné miték sanévéknwe Gotké yawurékwa jébaaké wuné apa yo. Bakna kaapuk yawurékwa.
26 Por isso não corro sem objetivo nem luto como quem dá golpes no ar.
27 Wuné Gotna jébaa miték yaké nae, wuna sépé wuna mawuléké wawo wuné apa yo. Krais Jisasna kudi nak du taakwat wunébu wakwek. Got wunéké kuk tiyaamuké, wuna sépé wuna mawuléké wawo wuné apa yo. Guné, wuné yakwa pulak, guna sépé guna mawuléké wawo apa yaké guné yo, Gotna méniba miték raké.
27 Disciplino meu corpo como um atleta, treinando-o para fazer o que deve, de modo que, depois de ter pregado a outros, eu mesmo não seja desqualificado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.