Lucas 11

ymp (YMP) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Wak te me Yisu heteng mek îmô bôte. Heteng mek yôv me ya ŋa hîndông te henang ethak yêni nena, “Anômbêng, nôndông yoô vo yoô teng mek îtôm sêmbôk be Jon îndông ya ŋa hîndông.”
1 Um dia Jesus estava orando num certo lugar. Quando acabou de orar, um dos seus discípulos pediu: — Senhor, nos ensine a orar, como João ensinou os discípulos dele.
2 Me Yisu henang nena, “Môlô teng mek bêŋiti,
2 Jesus respondeu:
3 Me nôŋgêv nôm êndêng yoô îtôm wak nômbêng iti.
3 Dá-nos cada dia o alimento
4 Me notak yoô ning kambom
4 Perdoa os nossos pecados,
5 — ausente —
5 Então Jesus disse aos seus discípulos:
6 — ausente —
6 É que um amigo meu acaba de chegar de viagem, e eu não tenho nada para lhe oferecer.”
7 Me yong anô môlôô atu hîmô ya melak kapô tem nenang viyang nena, ‘Dô nuŋgik ya ling andô. Lêk yoô ik melak ambôlêk thing be aêkthôm yôv be tem mî yambiyô be yaŋgêv nômate êndêng ong amî.’
7 — E imaginem que o amigo responda lá de dentro: “Não me amole! A porta já está trancada, e eu e os meus filhos estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães.”
8 Yêni hêndô nêŋgêv ya anô môlôô livung. Metom ya hanang ethak môlô nena ôpêng enang ik yang êng ling lômbôlông, êng me tem moma be nimbiyô me nêŋgêv nôm îtôm datu be henang ik yêni ling.
8 Jesus disse:
9 “Bêng yom me ya hanang ethak môlô nena, onang iŋgik Wapômbêng ling me tem nêŋgêv êndêng môlô. Me othalo nômate me tem ôpôm nôm êng. Me upindinding melak ambôlêk me tem niŋgik kê vo môlô.
9 Por isso eu digo: peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Vômbê nena ŋa takatu be enang ik Wapômbêng ling me tem imbua. Me ethalo nômate me tem êpôm, me ipindinding melak ambôlêk, me tem niŋgik kê vo loho.
10 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
11 “Môlô sêiknena ning lami, nalum henang ik ong ling vo ninjang alim ŋanam me tem nôŋgêv bôyîv kambom te êndêng yêni mesa? Mî!
11 Por acaso algum de vocês será capaz de dar uma cobra ao seu filho, quando ele pede um peixe?
12 Mena henang ik ling vo ninjang menak daluk, êng me tem nôŋgêv ŋalivang te mesa? Mî!
12 Ou, se o filho pedir um ovo, vai lhe dar um escorpião?
13 Môlô avîlanô kambom, metom thak môlôyala ôŋgêv nômkama mavî mavî hêndêng nalumi. Bêng be môlô ning Kamik atu be hîmô melak leng eyala katôyang îvô ethak vo môlô ning katik lo kamik, be ditu tem nêŋgêv Lovak Matheng êndêng ŋa takatu be enang ik yêni ling.”
13 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai, que está no céu, dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Wak te me Yisu hêv gôk kambom vê hêk anô ambôlêk putup te. Me gôk kambom êng hetak anô êng be hê me anô ambôlêk putup êng enang ambô be avîlanô bêng anông êyê be esong kambom.
14 Jesus estava expulsando de certo homem um demônio que não o deixava falar. Quando o demônio saiu, o homem começou a falar. A multidão ficou admirada,
15 Metom avîlanô doho enang nena, “Gôk kambom ining anômbêng Belsebul hêv lêklokwang êndêng Yisu, be ditu hêv gôk kambom vê hêk avîlanô.”
15 mas alguns disseram: — É
16 Me loho vi evong vo eyek Yisu be enang ik yêni ling nena, “Nombong nôm thamtham te vo niŋgik thô ethak yoô nena Wapômbêng êv ong be hôlêm.”
16 Outros, querendo conseguir alguma prova contra Jesus, pediam que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha de Deus.
17 Metom Yisu heyala loho ning auk be henang ethak loho nena, “Avîlanô melak lông te evak i kê hê ondong yi be evong vovak, êng me melak lông êng tem nêŋgêv yak. Me avîlanô ondong te evak i kê hê ondong yi, êng me ondong êng tem nêŋgêv yak bêng yom.
17 Mas Jesus, conhecendo os pensamentos deles, disse:
18 Me Sakdang ya gôk kambom evak i kê hê ondong yi, êng me Sakdang ya lêklokwang thak heyaŋging nômkama tem nemba manjeng amî. Ya hanang ambô ti vômbê nena môlô nang nena ya hêv gôk kambom vê hethak Belsebul ya lêklokwang.
18 Se o reino de Satanás tem grupos que lutam entre si, como continuará a existir? Vocês dizem que é Belzebu que me dá poder para expulsar demônios.
19 Môlô nang nena ya hêv gôk kambom vê hethak Belsebul ya lêklokwang. Me opalête hêv lêklokwang êndêng môlô ning avîlanô be loho êv gôk kambom vê? Belsebul mesa opalê? Mî! Môlô da ning avîlanô ik thô nena môlô ning ambô me lêkwgak.
19 Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
20 Wapômbêng da hêv lêklokwang hêndêng ya be ya hêv gôk kambom vê hêk avîlanô. Be ditu oyala nena Wapômbêng ya lêkliŋyak bêng lêk hêlêm îmô môlô lîvông yôv.
20 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
21 “Anô lêklokwang te hîtôm Sakdang hevalong nômkama vovak be heyaŋging ya melak, êng me ya nômkama tem nîmô mavî.
21 — Quando um homem forte e bem-armado guarda a sua própria casa, tudo o que ele tem está seguro.
22 Metom anô te ya lêklokwang bêng anông vo ôpyang êng hîtôm Wapômbêng hêyô be hevong vovak hiving ôpêng hele be hîmô yêni li, êng me tem nimbua ôpêng ya nômkama vovak takatu be hêv iving nena nôm takêng tem nembong be nimbutak lêklokwang. Be ditu ôpatu be lovak me tem nîmbî yang atu be hêv yak ya nômkama tham.
22 Mas, quando um homem mais forte o ataca e vence, leva todas as armas em que o outro confiava e reparte tudo o que tomou dele.
23 “Anô te mî hêv ya livung be yêiŋgik vovak imbing Sakdang amî, êng me ôpêng heva hiving Sakdang be thêi vong vovak hiving ya. Me anô mî hêv ya livung be hithup avîlanô hêlêm bidong vo Wapômbêng amî, êng me hîtôm hindining loho be îsôv mayaliv.
23 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
24 “Gôk lêlêik hetak anô te, êng me hê heveng long thiliv vo nethalo long mavî te vo nimbua lovak îmô. Be mî hêpôm long te amî, êng me tem nenang nena, ‘Dô me yandena melak sêmbôk atu be ya hamô ethak loŋbô.’
24 Jesus continuou:
25 Me hêyô be hêyê nena melak êng lêk îthî be epesang be hivutak mambung anông.
25 Aí volta e encontra a casa varrida e arrumada.
26 Êng me tem ni vo nethalo gôk bahevi be lahavôyi takatu be ining kambom hîvô hethak vo yêni ya be nimbua loho imbing vo imbutak êyô melak êng kapô ethak loŋbô be îmô. Êng me ôpêng tem nîmô kambom anông vo bôlôyang sêmbôk.”
26 Depois sai e vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes.
27 Yisu henang ambô takêng îmô denang me avî te hîmô avîlanô nômbêng êng lîvông be helam nena, “Mavî vo avî atu be hevathu ong be hêv sum êndêng ong, nîmô lêk la mavî.”
27 Quando Jesus acabou de dizer isso, uma mulher que estava no meio da multidão gritou para ele: — Como é feliz a mulher que pôs o senhor no mundo e o amamentou!
28 Metom Yisu henang nena, “Avanông, metom mavî bêng anông vo ôpatu be helaŋô Wapômbêng ya ambô be hesopa.”
28 Mas Jesus respondeu:
29 Avîlanô bêng anông êlêm be êlêm. Loho êyô vo Yisu me henang ethak loho nena, “Avîlanô bôlô tiêng me avîlanô kambom. Loho nang vo yambong nôm thamtham vo niŋgik thô nena Wapômbêng bôk hêv ya be ya halêm, metom tem mî. Loho tem injê Jona ya lavuning yom.
29 Quando a multidão se ajuntou em volta de Jesus, ele começou a falar e disse o seguinte:
30 Sêmbôk atu me Jona hivutak îtôm lavuning te vo avîlanô Ninive êyê. Me lêk iti me Anô Ya Nakandung atu tem nimbutak bêng yom vo avîlanô bôlô tiêng injê.
30 Assim como o
31 “Sêmbôk me Siba ning avî king hetak ya long me hêlêm nang pîk ya dang vo nendaŋô Solomon ya auk mavî. Ondaŋô! Anô te hîmô long iti me bêng vo Solomon. Metom môlôndô ondaŋô ya ambô. Bêng be waklavông Wapômbêng îthô avîlanô pîk lelalîlîng me Siba ning avî king êng tem nenang môlô ning kambom thak môlô seng ambô bêng.
31 No Dia do Juízo a rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
32 Me sêmbôk be avîlanô Ninive elaŋô Jona ya ambô be ele kapôlôŋing lîlîng. Me anô te lêk hîmô long iti me bêng vo Jona. Metom môlôndô ondaŋô ya ambô. Bêng be waklavông Wapômbêng îthô avîlanô pîk lelalîlîng me tem avîlanô Ninive emba be enang môlô ning kambom takêng bêng.
32 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês porque, quando ouviram a mensagem de Jonas, eles se arrependeram dos seus pecados. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
33 “Anô mî thak êtôm lam be ivung hîmô long kapô mena îsîk thing ethak wîng amî, mî. Loho thak êthôkêng eva yêing vo avîlanô takatu be êyô melak kapô êng tem injê danda.
33 Jesus continuou:
34 Malemdaluk me hîtôm lam vo hêv danda hêndêng lemvim kôpik. Me malemdaluk mavî me tem danda injêk lemvim kôpik sapêng. Metom malemdaluk kambom me tem momaŋaning bêng injêk lemvim kôpik sapêng.
34 Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de você são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz. Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão.
35 Be ditu noyaŋging ong katô. Endekeme nosong nena danda hîmô ong kapô, metom mî momaŋaning îmô kapô.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não seja escuridão.
36 Me danda hêk lemvim kôpik sapêng me momaŋaning mî hêk bôte amî, êng me lemvim kôpik sapêng tem nimbutak danda îtôm lam hêv danda hêndêng ong.”
36 Pois, se o seu corpo estiver completamente luminoso, e nenhuma parte estiver escura, então ele ficará todo cheio de luz como acontece quando você é iluminado pelo brilho de uma lamparina.
37 Yisu henang ambô yôv me Palisi te henang ik yêni ling vo ninjang nôm imbing inda. Êng me Yisu hê hêyô vo ôpêng ya melak kapô be heyang nôm hîmô ya balê.
37 Quando Jesus acabou de falar, um fariseu o convidou para jantar na casa dele. Jesus foi e sentou-se à mesa.
38 Me Palisi êng êyê Yisu hîlôk îmô vo ninjang nôm me mî hithik bang hîtôm Palisi ning kombom amî. Êng me yêni hesong kambom.
38 O fariseu ficou admirado quando viu que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Me Anômbêng enang ethak yêni nena, “Môlô Palisi thak vôkîng keyek lêk belev vindôm yom, metom môlô kapôlômim hêyô thing ethak kombom kambom lêk maleŋing daŋtang.
39 Então o Senhor disse a ele:
40 Môlô ŋa molo. Wapômbêng hepesang vi yêing lêk vi kapô hiving. Be ditu môlômbôkîng kapôlômim imbing me mî bahemim yom amî.
40 Seus tolos! Quem fez o lado de fora não é o mesmo que fez o lado de dentro?
41 Metom môlô ning nômkama takatu be hîmô belev kapô me môlôŋgêv êndêng ŋa nômkama mî vo nêŋgêv loho livung. Môlômbong bêng me tem môlô ning nômkama sapêng îmô mambung mavî injêk Wapômbêng mandaluk.
41 Portanto, deem aos pobres o que está dentro dos seus copos e pratos, e assim tudo ficará limpo para vocês.
42 “Alitaknena vo môlô Palisi! Vovang bêng tem nêpôm môlô. Thak môlô thup nôm takatu be thak hevong nôm vathing be uik tham hê ondong lauming be ôêv ondong te hêndêng Wapômbêng hîtôm da. Môlôvong nôm yaôna êng me mavî, metom ôêv yak ethak ombong nôm bêng îtôm kombom thêthôp êndêng avîlanô lêk lemim imbing Wapômbêng anông. Be ditu dô ombong kombom mavî yang me otak yang andô.
42 — Ai de vocês, fariseus! Pois dão para Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da arruda e de todas as verduras, mas não são justos com os outros e não amam a Deus. E são exatamente essas coisas que vocês devem fazer sem deixar de lado as outras.
43 “Alitaknena vo môlô Palisi! Vovang bêng tem nêpôm môlô. Môlô lemim iving ômô balê mung îmô melak yeng kapô lêk lemim iving avîlanô etaving i be enang nena, ‘Waklîvông mavî,’ êndêng môlô îndôk long ethak tom îlôk.
43 — Ai de vocês, fariseus! Pois gostam demais dos lugares de honra nas
44 “Alitaknena vo môlô! Vovang bêng tem nêpôm môlô. Môlô lêlêik îtôm anô hema te atu be bôk elav bôô be avîlanô mî eyala kalang êng amî. Be ditu loho êyôva viling be ivutak lêlêik hêk Wapômbêng mandaluk. Bêng yom me avîlanô thak esopa môlô, metom mî eyala nena môlô da me kapôlômim lêlêik kambom amî.”
44 — Ai de vocês! Pois são como sepulturas que não se veem, sepulturas que as pessoas pisam sem perceber.
45 Kîdôŋga balambung te helaŋô ambô êng me henang ethak Yisu nena, “Kîdôŋga, honang ambô êng êndêng Palisi me huik yoô susu hiving.”
45 Então um mestre da Lei disse a Jesus: — Mestre, falando assim, o senhor está nos ofendendo também.
46 Me Yisu henang nena, “Alitaknena vo môlô ŋa lêk auk ethak ambô balambung! Vovang bêng tem nêpôm môlô imbing. Môlô êv balambung lomaloma bêng anông êndêng avîlanô vo esopa. Balambung takêng me hîtôm vak malêing vo loho. Metom mî môlô da ôŋgêv loho livung doke amî.
46 Jesus respondeu:
47 — ausente —
47 Ai de vocês! Pois fazem túmulos bonitos para os
48 — ausente —
48 Com isso vocês mostram que concordam com o que os seus antepassados fizeram, pois eles mataram os profetas, e vocês fazem túmulos para eles.
49 Be ditu Wapômbêng anô lêkauk bêng bôk henang bêŋiti, ‘Tem yaŋgêv plopet lêk aposol bêng anông êndêng loho, metom loho tem embong kambom êndêng doho me doho tem iŋgik vônô.’
49 Por isso a Sabedoria de Deus disse: “Mandarei para eles profetas e mensageiros, e eles matarão alguns e perseguirão outros.”
50 Bêng be avîlanô bôlôti tem imbua vovang bêng ethak plopet takatu be limi bôk ik vônô hêndêng waklavông Wapômbêng epesang pîk hele be hêyô lêk.
50 Por causa disso esta gente de hoje será castigada pela morte de todos os profetas assassinados desde a criação do mundo,
51 Plopet mung atu be ik vônô me Abel me ik bêng ethak be hêlêm hele be hêyô Sekalaia me yandang. Ik yêni vônô hêk melak matheng lêk alakdala îmbôk da lîvông. Ya hanang avanông ethak môlô nena vuli kambom hethak bôk le long takêng tem nêpôm avîlanô bôlô tiêng.
51 começando pela morte de Abel até a morte de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o
52 “Alitaknena vo môlô ŋa lêk auk ethak ambô balambung! Vovang bêng tem nêpôm môlô. Môlô bôk okaliv iyam melak ambôlêk imbua auk mavî ethak Wapômbêng hê. Me môlô da thak ôndô ôyô long êng kapô bunu, metom wakma avîlanô vi evong vo êyô kapô bini me thak môlô va long thing vo loho.”
52 — Ai de vocês, mestres da Lei! Pois guardam a chave que abre a porta da casa da Sabedoria. E assim nem vocês mesmos entram, nem deixam os outros entrarem.
53 Yôv me Yisu hetak melak êng me kîdôŋga ambô balambung lêk Palisi leŋing ŋaŋa kambom be enang ik yêni ling hethak ambô lomaloma.
53 Quando Jesus saiu dali, os mestres da Lei e os fariseus começaram a criticá-lo com raiva e a lhe fazer perguntas sobre muitos assuntos.
54 Loho vong bêng vo embatek yêni be henang ambô te bidoho, êng me tem embalong inda jêk vo nembong ambô.
54 Eles queriam levá-lo a dizer alguma coisa que pudesse lhes servir de motivo para acusá-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.