Ezequiel 33
The Holy Bible in the Tarok language of Nigeria (YER_LIS) vs NTLH
1 UYawe là nnap ká̱ mi kà̱ɗi pa̱,
1 O Senhor me disse o seguinte:
2 <<Á ya anəm, là nnap ká̱ onəm ɓu, là ôza̱ pa̱, <A yà pa̱ m ɓa ká̱ ndokchi ka̱ apal ishi mbin, kang onəm oga mbin va̱ ta yak unəm ka̱ ashe oza̱, kang á nak na ta̱l unəm uga mpángchí oza̱,
2 — Homem mortal , diga ao seu povo o que acontece quando eu faço vir a guerra a um lugar. O povo desse lugar escolhe alguém para ser vigia.
3 kang a yà pa̱ uza̱ ya mmá kà̱ mɓa ká̱ ìkum m̂bin va̱ ta, te uza̱ ɓur agbəshi ka̱kul pa̱ na ô won onəm,
3 Quando vê o inimigo chegando, o vigia dá o alarme para avisar toda a gente.
4 te a yà pa̱ unəm va̱ fe nnáp agbəshi te nak ishi ká̱ ka̱t, kang ndokchi ɓa gba̱l na, te nsur nchìchər i le ka̱ apal ishishi.
4 Se alguém ouve o aviso, porém não se importa, e o inimigo vem e o mata, esse alguém é responsável pela sua própria morte.
5 Ka̱kul uza̱ fe nnáp agbəshi fe kang uza̱ nak ishi ká̱ ka̱t, te nsur nchìchər i təm ûwa ka̱ ishi. A yà ǹnyi pa̱ uza̱ nak ishi nak ká̱ ìwon va̱ ta, te uza̱ i lár.
5 Ele é culpado da sua própria morte porque não se importou com o alarme. Se tivesse se importado, poderia ter escapado.
6 A yà pa̱ unəm uga mpángchí atak va̱ ta ya ndokchi ya kà̱ mɓa te uza̱ ɓur agbəshi pa̱ na ô won onəm va̱ ta ka̱t, kang ndokchi va̱ ta a ɓa a gba̱l unəm uro ka̱ ashe oza̱ kang unəm va̱ ta kú ka̱ ashe mpat wò, te mi ram nsur nchìchər ka̱ awó anəm uga mpángchí atak va̱ ta.>
6 Mas, se o vigia vê o inimigo se aproximando e não dá o alarme, o inimigo vem e mata aqueles pecadores. Nesse caso, eu considerarei o vigia como responsável pela morte deles.
7 <<Ǹyangmata̱ te, á ya anəm, n nak ɓu chit unəm uga mpángchí nzhi àIsa̱rila. Awalang va kpaktak u fe nnap-nlà ka̱ anung mi te ɓu na ìwon mi ôza̱.
7 — Agora, homem mortal, eu estou pondo você como vigia de toda a nação de Israel. Você dará a eles os avisos que eu lhe der.
8 A yà pa̱ n là pa̱ unəm uga nnap mɓá̱ngɓa̱ng i kú, kang u na ìwon pa̱ na uza̱ á ga̱ɓa̱n á re asa̱l wò aɓá̱ngɓa̱ng ka̱t, te unəm uga nnap mɓá̱ngɓa̱ng va̱ ta i kú ka̱ ashe mpat wò, kang mi ram nsur nchìchər ka̱ awó ɓu.
8 Se eu disser que um homem mau vai morrer, mas você não o avisar para que mude o seu modo de agir e assim salve a sua vida, aí ele morrerá, sendo ainda pecador. Nesse caso, eu considerarei você como responsável pela morte dele.
9 A yà ǹnyi pa̱ u won unəm uga nnap mɓá̱ngɓa̱ng won pa̱ na uza̱ á ga̱ɓa̱n á re asa̱l wò aɓá̱ngɓa̱ng, kang à ga̱ɓa̱n ka̱t, te uza̱ i kú ka̱ ashe mpat wò, te u fa ká̱ ishi ɓu chit.
9 Porém, se você avisar o homem mau, e ele não parar de pecar, ele morrerá como pecador, mas você viverá.
10 <<Mmaɓu, á ya anəm, là nnap ká̱ nzhi àIsa̱rila pa̱, <Dər, ka̱ ó là chit pa̱, <<Oga mpat yi ká̱ oga nnap mɓá̱ngɓa̱ng yi ka̱ apal yi, á vyap yi chit. Te ǹyangmata̱ te í nəm sang kang í lár yà?>> >
10 O Senhor me disse o seguinte: —
11 Là ôza̱ pa̱, <Nva̱ nna n yà, mmami, uNəm uga nzhi uYawe, n fe nchang ikú anəm uga nnap mɓá̱ngɓa̱ng ka̱t, n ɗòm pa̱ uza̱ á ga̱ɓa̱n á re asa̱l wò aɓá̱ngɓa̱ng na uza̱ á lár. Ó ga̱ɓa̱n, ó ga̱ɓa̱n, ó re nnap nnəm wó mɓá̱ngɓa̱ng, ka̱kul iza̱ kang ó kú yà, á nzhi àIsa̱rila?>
11 Diga-lhes que juro pela minha vida que eu, o Senhor Deus, não me alegro com a morte de um pecador. Eu gostaria que ele parasse de fazer o mal e vivesse. Povo de Israel, pare de fazer o mal. Por que é que vocês estão querendo morrer?
12 <<Mmaɓu, á ya anəm, là ônəm ɓu pa̱ nnap nnəna̱n anəm unəna̱n i nak na i lár ka̱t, ka̱ nda va̱ uza̱ nəm mpat á. Iya̱m iɓá̱ngɓa̱ng anəm uɓá̱ngɓa̱ng ǹnyi te i nak uza̱ i kú ka̱t, a yà pa̱ uza̱ re iya̱m iɓá̱ngɓa̱ng wò á. Inəna̱n anəm unəna̱n i nak na i lár ka̱t, ka̱ nda va̱ uza̱ tar nnəm iya̱m iɓá̱ngɓa̱ng á.
12 — Agora, homem mortal, diga aos israelitas que, quando um homem correto pecar, o bem que ele fez não o salvará. Se um homem mau parar de fazer o mal, ele não será castigado; e, se um homem correto começar a pecar, ele não continuará vivendo.
13 A yà pa̱ n là ûnəm unəna̱n pa̱ uza̱ i lár, a yà pa̱ uza̱ da̱r nkàm wò kà̱ inəna̱n kang à le nəm iɓá̱ngɓa̱ng, te mi yà ká̱ nrəng oga nnap nnəna̱nnəna̱n mmatmat va̱ cho ka̱t. Uza̱ i kú ka̱kul iɓá̱ngɓa̱ng va̱ uza̱ nəm á.
13 Se eu prometer dar a vida a um homem correto, e se ele começar a pecar porque pensa que a sua bondade passada o salvará, aí eu não lembrarei de nenhuma das boas ações que praticou. Ele morrerá por causa dos seus pecados.
14 A yà pa̱ n là ûnəm uɓá̱ngɓa̱ng pa̱ nkpak uza̱ i kú, te a yà pa̱ uza̱ ga̱ɓa̱n re nnap mɓá̱ngɓa̱ng wò, kang à nəm iya̱m inəna̱n ká̱ nnandər,
14 Se eu avisar um homem mau, dizendo que vai morrer, e se ele parar de pecar e fizer o que é bom e correto —
15 a yà pa̱ unəm unga yə́l nsar nnap va̱ uza̱ yar kang à le ká̱ iya̱m va̱ uza̱ vyat ká̱ ìfan, uza̱ kpak oga nnap mpakpak ngga irirì, uza̱ re nnəm iya̱m iɓá̱ngɓa̱ng, te nkpak uza̱ i lár, uza̱ i kú ka̱t.
15 por exemplo, se devolver o objeto que lhe deram como garantia de pagamento de uma dívida ou se devolver o que roubou — se ele parar de pecar e seguir as leis que dão vida, ele não morrerá, mas viverá.
16 Mi yà ká̱ nrəng ká̱ oga mpat va̱ uza̱ nəm chit matmat ka̱t, ka̱kul uza̱ nəm iya̱m inəna̱n ká̱ nnandər, nkpak uza̱ i lár.
16 Eu perdoarei os pecados que cometeu. Ele viverá porque fez o que é bom e correto.
17 <<Kang onəm ɓu là pa̱, <Asa̱l aYawe dakdak ka̱t,> nnandər te a ji oza̱ na dakdak ka̱t.
17 — No entanto, o seu povo diz que o que eu, o Senhor, faço não está certo! São eles que não estão certos!
18 Awalang va̱ unəm unəna̱n re nnəm inəna̱n wò, kang à nəm iɓá̱ngɓa̱ng, te uza̱ i kú ka̱kukul.
18 Quando um homem correto para de fazer o bem e começa a fazer o mal, ele morrerá por causa disso.
19 Awalang va̱ unəm uɓá̱ngɓa̱ng re nnəm iɓá̱ngɓa̱ng wò, kang à nəm iya̱m inəna̱n ká̱ nnandər, te uza̱ i lár ka̱kukul.
19 Quando um homem mau para de pecar e faz o que é bom e correto, ele salvou a sua vida.
20 Káp ká̱ nna kpa te, ó là pa̱, <Asa̱l aYawe dakdak ka̱t.> Á nzhi àIsa̱rila, mi nap akwali ûdanggo i mal ká̱ nnap nnənəm.>>
20 Mas você, povo de Israel, diz que o que eu faço não está certo. Eu os julgarei por aquilo que fazem.
21 Kà̱ nra ngga ntukun, ka̱ ape aga agba̱pchi, ka̱ ìzun iga ìgba̱pchi ama̱n pa̱ parəm iga ntəm izwal yi, te unəm uro uga nchə́r ìkum ka̱ aUrushelima ɓa ka̱ atak mi, á là á mi pa̱, <<Mmá nəm igwan chit ka̱ aUrushelima.>>
21 No ano décimo segundo do nosso cativeiro , no dia cinco do décimo segundo mês , um homem que havia escapado de Jerusalém veio e me contou que a cidade tinha sido tomada.
22 Ka̱ arurong va̱ ta kang unəm uga nchə́r ìkum va̱ ta ì ɓa ì chu te, awó áPonzhinan nna yà ka̱ apal mi, á bol anung á mi chit ka̱ awalang va̱ unəm uga nchə́r ìkum va̱ ta ɓa ka̱ atak mi ka̱ ìpin á. Anung mi ka̱ bol chit, mmami akpa̱ng lap ka̱t.
22 Na noite antes da chegada dele, eu tinha sentido a presença poderosa de Deus, o Senhor . E na manhã seguinte, quando o homem chegou, o Senhor me deu de novo a fala .
23 UYawe là nnap ká̱ mi pa̱,
23 O Senhor me disse o seguinte:
24 <<Á ya anəm, onəm oga ntəm ka̱ oga atak alaklak va̱ ka̱ ashe mbin aIsa̱rila ka̱ nlà pa̱, <UAbəraham ká̱ nkukwa wò na, káp ká̱ nnà te mmá na mbin va̱ ta̱ á na ta̱l njini, kang mmayi va i yiyəl, te nkpaktak mbin va̱ ta̱ mmá na ka̱kul mmayi.>
24 — Homem mortal , os moradores das cidades arrasadas na terra de Israel estão dizendo o seguinte: “Abraão era um homem só, e toda esta terra foi dada a ele. Nós somos muitos, e por isso agora a terra é nossa.”
25 Ka̱kul nva̱ ta te, là ôza̱ pa̱, <UNəm uga nzhi uYawe là pa̱, <<Mmawo ka̱ nrí ìzhe ká̱ nchə̀r, ó nak oga iwú wó ka̱ oga ichər wó, kang ó táng nchə̀r kpa, káp ká̱ nnà te mmawó kà̱ nɗòm pa̱ ó rí iya̱m akup ká̱ mbin va̱ ta̱ ɗò?
25 — Diga a essa gente o que eu, o Senhor Deus, estou dizendo: “Vocês comem carne com sangue , adoram ídolos e cometem crimes de morte. Por que é que estão pensando que a terra é de vocês?
26 Ó da̱r kà̱ ndokchi, ó nəm oga ajan, kang nza̱ uzəngtəng wó nggo nəm mmai ká̱ uchar anəm uga ngba̱k nzhi wò, káp ká̱ nnà te mmawó kà̱ nɗòm pa̱ ó rí iya̱m akup ká̱ mbin va̱ ta̱ ɗò?>> >
26 Vocês confiam nas suas espadas. O seu modo de agir é nojento. Todos cometem adultério. Por que estão pensando que a terra é de vocês?”
27 <<Là ôza̱ pa̱, <UNəm uga nzhi uYawe, là pa̱, <<Nva̱ nna n yà, ovəngva̱ ka̱ ashe oga atak alaklak mí gbá̱ng ká̱ ndokchi, kang ovəngva̱ ka̱ ashe mpom te mi nak ìzhe iga anyin i rí oza̱. Kang oro va̱ kà̱ nzhi ngga mbwam ká̱ ovəngva̱ ka̱ ashe oga agba̱k, te oza̱ i kú ka̱ atak arwa aɓá̱ngɓa̱ng.
27 — Diga a essa gente que eu, o Senhor Deus, estou avisando: Juro que os moradores das cidades arrasadas serão mortos. Os que vivem no campo serão comidos por animais selvagens. Os que estão escondidos nas montanhas e cavernas ficarão doentes e morrerão.
28 Kang mi nak mbin va̱ ta i təm agúng, i yà atak lakchi, te ìkəkam va̱ uza̱ i fam ká̱ i kùr. Kang oga aɓam aIsa̱rila i sat agúng, unəm uro yà i watar ka̱ ashishe ka̱t.
28 Farei com que o país vire um deserto abandonado. O poder de que se orgulhavam acabará. As montanhas de Israel ficarão tão desertas, que ninguém passará por elas.
29 Ka̱ awalang va̱ n nak mbin va̱ ta ta̱l agúng, atak lakchi ka̱kul nkpaktak oga ajan va̱ oza̱ nəm, te oza̱ i nyi pa̱ mmami na uYawe.>> >
29 Quando eu castigar o povo pelos seus pecados e fizer com que o país vire um deserto, aí eles ficarão sabendo que eu sou o Senhor .
30 <<Kang mmaɓu, á ya anəm, onəm ɓu ɓut chit kà̱ nlà nnap ɓu kà̱ ngba̱k oga akamsəlang, ka̱ anung asa̱l oga nzhi, i là ôwan oza̱ pa̱, <Ó ɓa, na i ga i fe nnap-nlà va̱ fa ka̱ atak aYawe.>
30 O Senhor disse: —
31 Oza̱ ɓa ka̱ atak ɓu, kang oza̱ təm kà̱ mpyal ɓu wa onəm mi, oza̱ i fe nnap-nlà ɓu, te oza̱ i kpak ka̱t, ka̱kul oza̱ i nyám mma̱n ngga anung, oza̱ nak ìgwak oza̱ kà̱ nram mmak ngga asa̱l anandər ka̱t.
31 Assim o meu povo se ajunta em grande número para ouvir o que você tem para dizer, mas eles não querem pôr em prática o que você diz. “Ele fala bonito” — eles dizem, mas o que querem é ganhar dinheiro.
32 Ka̱ atak oza̱ te, mmaɓu wa ánəm uga ǹnyi nshì nnap-nshì mma̱n, ká̱ ìchu ìlukutlukut iga nchang nfe, va gwang ká̱ iya̱m nnə́m ichángchàng. Ka̱kul oza̱ i fe oga nnap-nlà ɓu, te oza̱ nəm inok ká̱ ka̱t.
32 Para eles você não passa de um cantor de canções de amor ou tocador de harpa . Eles ouvem o que você diz, porém não fazem nada daquilo que você manda.
33 <<Awalang va̱ iya̱m va̱ ta̱ i ɓa i yə́l, kang kà̱ ngga nyə́l, te oza̱ i nyi pa̱ unəm uga nlà ìchu Inan uwa ka̱ yà ka̱ ashe oza̱.>>
33 Porém, quando acontecer tudo o que você diz — e vai acontecer mesmo —, aí eles ficarão sabendo que um profeta esteve no meio deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ezequiel 33, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.