Hebreus 6
yer (YER) vs NVT
1 Ka̱kul nva̱ ta te, i re nnap nɗyang ngga ngəshi ka̱ apal ishi aKəristi na i pa ishi yi ka̱ nnap ntong onəm va kúr chit a. Kang i təm ka̱ mban akum nɗyang ngga apal ishi nnap ngga̱ɓa̱n nre awop alakchi ka̱ nnap nna nnandər ká̱ Inan,
1 Portanto, deixemos de lado os ensinamentos básicos a respeito de Cristo e sigamos em frente, alcançando a maturidade em nosso entendimento. Certamente não precisamos lançar novamente os alicerces, ou seja, o arrependimento das obras mortas, a fé em Deus,
2 ka̱ nnap nɗyang ka̱ apal ishi abaptisima, ka̱ nnap nnak awo ônəm ká̱ ishi, ka̱ nnap ngwon ka̱ onəm kúkú ka̱ atak ikú, ka̱ nnap-akwali aga mbyet mbyet ka̱t.
2 o batismo, a imposição de mãos, a ressurreição dos mortos e o julgamento eterno.
3 Ka̱ mma̱n Inan te, í nənəm pa.
3 Se Deus permitir, avançaremos para um maior entendimento.
4 Onəm va̱ oza̱ ya atak atántàn Inan chit, onəm va oma mà nchang imwa iga apaɓur va̱ chit, oza̱ ka̱m aRuhu-Nəna̱n ka̱m kpa,
4 Pois é impossível trazer de volta ao arrependimento aqueles que já foram iluminados, que já experimentaram as dádivas celestiais e se tornaram participantes do Espírito Santo,
5 onəm va oza̱ mà nchang nnap-nlà Inan mà ká̱ ichumchum iga nra ngga mɓa
5 que provaram a bondade da palavra de Deus e os poderes do mundo por vir,
6 kang a yà pa̱ oza̱ ru te, mí chu nle ká̱ oza̱ ka̱ apal asa̱l kà̱ɗi ka̱t. Ka̱kul oza̱ ka̱ mpak uYa Inan ka̱ apal akun ikú kà̱ɗi nzəng ká̱ nnyi pa̱ oza̱ i ya anunung ya. Oza̱ ka̱ nna ìwuswa á na ka̱ ashe onəm.
6 e que depois se desviaram. Sim, é impossível trazê-los de volta ao arrependimento, pois, ao rejeitar o Filho de Deus, eles voltaram a pregá-lo na cruz, expondo-o à vergonha pública.
7 Mbin va̱ ka̱ ngwa ndəng iva̱r va̱ ka̱ mpəng pa̱ ɗəkər kang iya̱m nsusuk a fa ɓa nəm ishi har onəm oga nwuwap ɓən iya̱m te, Inan i nak nnap-nnəna̱n m̂bin va̱ ta.
7 Quando a terra absorve a chuva que cai e produz uma boa colheita para o lavrador, recebe a bênção de Deus.
8 A ya nnyi pa̱ mbin va̱ ta fa izú ká̱ nkpakshi te, ya a sat atak alakchi chit. Mí là anung mbín va̱ ta i vyap. Nkukur mpwak ka̱ apər na chwat.
8 Mas, se a terra produz espinhos e ervas daninhas, para nada serve, sendo logo amaldiçoada e, por fim, queimada.
9 Ônəm ma̱nma̱n, kap ka̱ nva pa̱ i là nnap-nlà wanta̱ te, mmawó te, i nyinyi pa̱ kpátkpát pa̱ mmawó ka̱ ntong ka̱ apal nnap va ɓiɓyen jiwo. Nna nnap nka̱mshi ngga irirì iga mbyet mbyet a.
9 Amados, embora estejamos falando dessa forma, na realidade não cremos que se aplique a vocês. Temos certeza de que estão destinados às coisas melhores que pertencem à salvação.
10 Inan lan nnandər ka̱t. Uza̱ i yà ka̱ nkong ká̱ inok wo ka̱ mma̱n va̱ mmawó ka̱ nnyinyam á na ka̱t. Mma̱n va o nyám ka̱ atak nka̱mshi va̱ ka̱ o nəm ônəm Inan. Mmawo ka̱ anung nnənəm na pa̱ har.
10 Pois Deus não é injusto; não se esquecerá de como trabalharam arduamente para ele e lhe demonstraram seu amor ao cuidar do povo santo, como ainda fazem.
11 I ɗom pa̱ nza̱ uzəntəng wo nggo te, uza̱ a zhing ka̱ nnap nya nyə́l nnak ìgwak wò har a ga chu alum aga nkur.
11 Nosso desejo é que vocês continuem a mostrar essa mesma dedicação até o fim, para que tenham plena certeza de sua esperança.
12 Na kan o rusok izər ka̱t. Re o ɗyang nnap nnəm onəm va̱ ka̱ atak nna nnandər oza̱ nzəng ka̱ nka̱r ìgwak ká̱ nnap te, oza̱ ka̱m iya̱m va̱ chit ma sar nnap-nləla.
12 Assim, não se tornarão displicentes, mas seguirão o exemplo daqueles que, por causa de sua fé e perseverança, herdarão as promessas.
13 Nva̱ Inan ka̱ sar nnap-nlà ûIbərahim te, unəm ro yà ji na uva uza̱ i sóng aɗiɗin ka̱t. A nak te, uza̱ sóng aɗin wò na.
13 Considerem a promessa de Deus a Abraão. Uma vez que não havia ninguém superior por quem jurar, Deus jurou por si mesmo. Disse ele:
14 Uza̱ là pa̱, <<Mi nak nnap nnəna̱n aɓu. Mi na nva̱n aɓu. Mi na nva̱n aɓu kpa pa̱ makmak.>>
14 “Certamente o abençoarei e multiplicarei grandemente seus descendentes”.
15 UIbərahim ka̱r ìgwak nzəng ka̱ nlok te, uza̱ ya iya̱m va̱ ma ka̱ sar nnap-nləla á na.
15 Então Abraão esperou com paciência, e recebeu o que lhe fora prometido.
16 Unəm i sóng aɗin va ji na ji. A yà pa̱ anung gwang unəm ka̱ owan wò kang ma sóng chit te, nnap va̱ ta kùr chit.
16 Quando a pessoa faz um juramento, invoca alguém maior que ela. E, sem dúvida, o juramento implica uma obrigação.
17 Nna nak te, Inan ka̱ ɗom pa̱ ovan oga ngwur iya̱mkup va̱ uza̱ sar nnənap na oza̱ a nyi pa̱ kpátkpát pa̱ iya̱m va̱ o là te, i ga̱ɓa̱n ka̱ pa̱ ɗa̱p ka̱t te, uza̱ sóng anung ka̱ kpa.
17 Deus também se comprometeu por meio de um juramento, para que os herdeiros da promessa tivessem plena convicção de que ele jamais mudaria de ideia.
18 Inan nəm pa na ka̱ atak iya̱m iga iparəm va a təm chit i ga̱ɓa̱n ka̱t, kang asa̱l ro yà va Inan i nap akwam ro ka̱ ashishe ka̱t. Ka̱kul nva̱ ta te, mmayi va̱ i chən chit i ɓa i ya atak mbwam ka̱ ashishe te, re ìgwak a kam yi pa̱ makmak ka̱ mbur pa̱ gənggəng iya̱m va̱ ma yichi ayi, mmayi ka̱ nnak ìgwak ka̱ a.
18 A promessa e o juramento não podem ser mudados, pois é impossível que Deus minta. Portanto, nós que nele nos refugiamos estamos firmemente seguros ao nos apegarmos à esperança posta diante de nós.
19 Nnak ìgwak va̱ ta̱ wa iya̱m iga nkpán irirì i sat ka̱ va mmayi ka̱ a. Iya̱m ro ya i səng na ka̱t. Ko pa̱ ɗa̱p iya̱m ro i dok na ka̱t. Nnà i tar har nsəm nza̱ni atak yə́ryər ka̱ nzhi Inan.
19 Essa esperança é uma âncora firme e confiável para nossa alma. Ela nos conduz até o outro lado da cortina, para o santuário interior.
20 Atak va uYesu va̱ ga chit mpyal ayi te, uza̱ tar chit ka̱ ta ka̱kul yi. Uza̱ ta̱l uponzhi onəm oga mpyal awop Înan uchumchum chit mbyet mbyet. Inok va ipir ija aMalkisadek a.
20 Jesus já entrou ali por nós. Ele se tornou nosso eterno Sumo Sacerdote, segundo a ordem de Melquisedeque.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.