2 Coríntios 3
yer (YER) vs ARA
1 Chit te, mmayi ka̱ nsup ishi yi kà̱ɗi na pa̱ har ɗò? Ka̱t te, mmayi ka̱ nɗom awasika aga nshep yi va pa̱ i ɓa ka̱ wa aɓoshi onəm ɗò? Í ɗom awasika ashep ro va fa ka̱ atak wo ɗakɓo?
1 Começamos, porventura, outra vez a recomendar-nos a nós mesmos? Ou temos necessidade, como alguns, de cartas de recomendação para vós outros ou de vós?
2 Mmawo na ká̱ ishi wo awasika ashep yi va ma lir chit ká̱ igwák wo na nza̱ unəm nggo te, uza̱ a nyinyi nzəng ka̱ nkukun a.
2 Vós sois a nossa carta, escrita em nosso coração, conhecida e lida por todos os homens,
3 A bwam ka̱t. Ma ka̱ n-yiya ka̱ mban pa̱ mmawó awasika aKəristi va ma re yi ka̱. Awasika va̱ ta ma lir ka̱ ndəng ngga nlir iya̱m ka̱t. Ma lir ka̱ aRuhu Inan uga Iriri. Ma lir ka̱ apal achuchwal ipang iga nlir iya̱m ka̱t. Ma lir ka̱ apal achuchwal va igwák onəm a.
3 estando já manifestos como carta de Cristo, produzida pelo nosso ministério, escrita não com tinta, mas pelo Espírito do Deus vivente, não em tábuas de pedra, mas em tábuas de carne, isto é, nos corações.
4 I là nnap-nlà va̱ ta̱ pa̱ pəsak ka̱kul Inan i yar anung yi yar ka̱kul aKəristi.
4 E é por intermédio de Cristo que temos tal confiança em Deus;
5 Mmayi ka̱ nla pa̱ i kukur pa̱ i nəm iya̱m ro ka̱ atak ìkàm yi ka̱t. Nkur nnəm iya̱m yi fa ka̱ atak Inan.
5 não que, por nós mesmos, sejamos capazes de pensar alguma coisa, como se partisse de nós; pelo contrário, a nossa suficiência vem de Deus,
6 Ka̱kul uwa nak yi i kur ntong onəm oga nnəm inok nsar nnap-nlà mpipye. Nsar nnap-nlà va̱ ta nnap-mpakpak nlirlir ro ka̱t. ARuhu-Nəna̱n ka̱. Ka̱kul nnap-mpakpak nlirlir i gba̱ng onəm gba̱ng. ARuhu jiwo te, i nak onəm i lár.
6 o qual nos habilitou para sermos ministros de uma nova aliança, não da letra, mas do espírito; porque a letra mata, mas o espírito vivifica.
7 Ma lir nnap inok nnap-mpakpak aMusa ká̱ izər ipang. Ma ru nnəna te, ka̱ yà nzəng ka̱ atak atántàn va ɓyen pa̱ gənggəng har nyar iwu ndər asa̱l awu aMusa ka̱ te, a ma̱t oIsa̱rila ma̱t. A ma̱t oza̱ ka̱kul nsal va asa̱l awu aMusa ka̱ nsal kap ka̱ nva̱ pa̱ atak atántàn tantan i watar watar a. Kap ká̱ iɓiɓyen va̱ ta te, a ɓa ká̱ ikú.
7 E, se o ministério da morte, gravado com letras em pedras, se revestiu de glória, a ponto de os filhos de Israel não poderem fitar a face de Moisés, por causa da glória do seu rosto, ainda que desvanecente,
8 Chit te, inok va̱ ija aRuhu va ji ká̱ ichumchum te, i ɓyen i mak i yà wa sang nnyi ɗa?
8 como não será de maior glória o ministério do Espírito!
9 A yà pa̱ nnap inok va i ɓa ká̱ ikú únəm kan a ɓiɓyen te, ya inok iga mɓa ka̱ ntəm nnəna̱n ká̱ Inan te, i ɓyen i ji iva̱ ta ji pa̱ gənggəng.
9 Porque, se o ministério da condenação foi glória, em muito maior proporção será glorioso o ministério da justiça.
10 wantana iya̱m va̱ ka̱ ɓiɓyen matmat te, iɓiɓyen lak chit. A na asa̱l chit íya̱m va ɓiɓyen pa̱ gənggəng a.
10 Porquanto, na verdade, o que, outrora, foi glorificado, neste respeito, já não resplandece, diante da atual sobre-excelente glória.
11 A yà pa̱ iya̱m va̱ i watar watar kan ma na te, ka̱ yà nzəng ká̱ iɓyen te, ya iya̱m va təm chit mbyet mbyet te, iɓiɓyen i ji iva̱ ta ji pa̱ gənggəng.
11 Porque, se o que se desvanecia teve sua glória, muito mais glória tem o que é permanente.
12 Ka̱kul pa̱ nna i yà ka̱ apir nnak-ìgwak va̱ ta te, mmayi ka̱ nla nnap pa̱ pəsak.
12 Tendo, pois, tal esperança, servimo-nos de muita ousadia no falar.
13 I nəm wa nja aMusa ka̱t. Uza̱ dan asa̱l-awu wo dan ka̱kul le kan oIsa̱rila a ya nku iɓyen iwatar watar va̱ ta ka̱t.
13 E não somos como Moisés, que punha véu sobre a face, para que os filhos de Israel não atentassem na terminação do que se desvanecia.
14 Ka̱ nna kpa te, anung igwák oza̱ i ya tul chit ka̱t. Ka̱kul har nda ta̱ te, a yà pa̱ mí kun nsar nnap-nlà ngbakgbak te, iya̱m iga ndan asa̱l-awu va̱ ta nna ka̱ ndan asa̱l-awu ka̱ oza̱. Na ma tur chit le ka̱t. Ka̱kul ka̱ ashe aKəristi na chwat mí tur i le.
14 Mas os sentidos deles se embotaram. Pois até ao dia de hoje, quando fazem a leitura da antiga aliança, o mesmo véu permanece, não lhes sendo revelado que, em Cristo, é removido.
15 Har nda ilum va pa̱ kpaktak oza̱ i kun nnap-mpakpak aMusa te, iya̱m iga ndan asa̱l-awu va̱ ta nna ka̱ ndan anung igwák oza̱.
15 Mas até hoje, quando é lido Moisés, o véu está posto sobre o coração deles.
16 Ka̱ nna kpa te, a yà pa̱ unəm ga̱ɓa̱n ɓa atak aPonzhi-Yesu te, mí tur iya̱m iga ndan asa̱l-awu va̱ ta i le á na.
16 Quando, porém, algum deles se converte ao Senhor, o véu lhe é retirado.
17 UPonzhi-Yesu pa te, uwa aRuhu. Atak va kpaktak aRuhu aPonzhi-Yesu ka̱ te, nre izər na yà.
17 Ora, o Senhor é o Espírito; e, onde está o Espírito do Senhor, aí há liberdade.
18 Mmayi, nkpaktak yi ma tur iya̱m iga ndan asa̱l-awu le ayi chit. Mmayi ka̱ nnyam iɓyen aPonzhi-Yesu wa aboka aga nyar ala̱ka̱n la̱ka̱n. Ma ka̱ ngga̱ɓa̱n yi na i fa izər ka̱ na ká̱ iɓyen va ka̱ ndon ka̱ ndon. Iya̱m va̱ ta uPonzhi-Yesu va uwa aRuhu te, uwa ka̱ nnənəm.
18 E todos nós, com o rosto desvendado, contemplando, como por espelho, a glória do Senhor, somos transformados, de glória em glória, na sua própria imagem, como pelo Senhor, o Espírito.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.