Mateus 24
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Jisòs à sə ye'e mè'rə mvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə ŋgòlòo fana ŋgàa fàak ye wèŋ və ŋgònì fa yi ndaap Nwì, sə də yi kʉk bʉrə ja'a mvə̀'nə̀ wo à ci bòŋsə yà'.
1 Jesus saiu do pátio do Templo, e, quando já estava indo embora, os seus discípulos chegaram perto dele e chamaram a sua atenção para os edifícios do Templo.
2 Jisòs nə cep fəsə fa yà'wèŋ də, <<Wèŋ sə yə bum yè'e pwe'fo', ka vɛ'nə yeŋ nɛ̀? Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ zìnə də lìs nə̀ mò'fis nə kà mʉnə mòk fenə naàŋ mam. Wo nə kʉəmsə wes yà' pwe'.>>
2 Então ele disse:
3 Yi ànə geŋ də yi kə cum mʉmvwe' nda Olìp nə fana bwe ye wèŋ və woòwo, nə kə tseŋ yi. Wo sə fek yi də, <<Tsok fa a ves ghà nə̀ bum yè'sə nə ye-ɛ̀. Nə tsok fa ves yusə̀ yà'a nə niŋtsok də wù kʉəp ŋgòbwìŋ və̀ə ya nzeŋgòŋ nə nə me sə sə̀'.>>
3 Jesus estava sentado no monte das Oliveiras. Então os discípulos chegaram perto dele e lhe perguntaram em particular: — Conte para nós quando é que isso vai acontecer. Que sinal haverá para mostrar que chegou o tempo de o senhor voltar e de tudo acabar?
4 Fana Jisòs nə cep fəsə fa wo də, <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ ya ŋwə̀ nəmòok kà weŋ bòrə̀.
4 Jesus respondeu:
5 Bʉsə̀ bwìiŋ nə və ŋkʉ̀ʉŋ sə̀ wo nə ci' mvwès də, wo Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə̀ wo à sə dʉk nə wo, nə borə lo bwìŋ vɛ'ɛ wùriŋ.
5 Porque muitos vão aparecer fingindo ser eu e dizendo: “Eu sou o
6 Wèeŋ nə sə yuk kɛ'ca də dzè'e fa' mvwe' sə̀sap bə mvwe' jəjo wèŋ nduk. Wèeŋ yuk vɛ'nə, wèŋ kà wəp bʉ̀ʉsə̀ yè'sə nə ye tsoŋ vɛ'nə. Yà'a ye vɛ'nə, kà yà'sə də nze nə mè yà'sə laŋ sə̀' ntòye.
6 Não tenham medo quando ouvirem o barulho de batalhas ou notícias de guerras. Tudo isso vai acontecer, mas ainda não será o fim.
7 Bʉsə̀ bòp lak nə lʉ bə bòp lak mok. Ŋkum mòk lʉ bə ŋkum mòk sə̀'. Njèe nə ko, nzeŋgòŋ nə sə tsoho kɛ'ca fa' bə ma fa' wèŋ.
7 Uma nação vai guerrear contra outra, e um país atacará outro. Em vários lugares haverá falta de alimentos e tremores de terra.
8 Yè'sə pwe'fo' mègù ntòco mvə̀'nə̀ ŋwàŋwèe ghà to ko'gə̀ mwe ntòghàa yè'e.
8 Essas coisas serão como as primeiras dores de parto.
9 <<Fana wo nə ko weŋ, nə yeŋsə weŋ ŋgə', nə zə weŋ. Lak pwe'fo' nə bɛŋ weŋ bʉ̀ʉsə̀ wèeŋ bwe am.
9 — Depois vocês serão presos e entregues para serem maltratados e vocês serão mortos. Todos os odiarão por serem meus seguidores.
10 Mvə̀k ànə ye vɛ'nə, bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋ nə caŋ me'rə mandzə̀ njàm nə. Bwìiŋ nə sə seŋ mòk bə mòk, nə sə bɛŋ kɛ'ca mòk bə mòk sə̀'.
10 Nessa época muitos vão abandonar a sua fé e vão trair e odiar uns aos outros.
11 Ŋgàa mvwès wèeŋ nə ye sə̀' wùriŋ sə̀ wo nə sə dʉk də wo ŋgàa tsòhòbum Nwì wèŋ. Wo nə borə jəŋ lo bwìŋ vɛ'ɛ nduk.
11 Então muitos falsos
12 Mvə̀'nə̀ bwìiŋ dzəmgə̀ mʉʉ nə fi lo mok maŋkwɛ̀ŋ njo nə̀ bʉp yam lòmok mantombì vɛ'ɛ wùriŋ.
12 A maldade vai se espalhar tanto, que o amor de muitos esfriará;
13 Megu də ŋwə̀ nə̀ yi təəŋ-a gʉgʉŋ tə̀tè, nə kə ləsə fana yi nə tse' lùŋ.
13 mas quem ficar firme até o fim será salvo.
14 Ncèp Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə̀ nà' sə tsə̀' bə gaŋ ŋkum yè'sə nə yuhu lo sənə nzeŋgòŋ nə pwe'fo' də ya ndàaŋwè pwe' yuk gesə fə ntu'ù yi ye sə̀'. Yà'a ŋga'a mvə̀'nə̀ nzeŋgòŋ nə nə lə sə.>>
14 E a boa notícia sobre o
15 Nùmbu mòok nə̀ kə̀ və̀ nə̀ wèeŋ yə ŋga wo lòkoksə tes bʉp nə̀ nà'a bə jòŋ nə mvwe' sə̀ rərɛŋ, bʉp nə̀ Danà ŋgà tsòhòbum Nwì à cèp nə. (Ŋwə̀ nə̀ yi sə ta ŋwàk nə rɛɛŋ bə zeŋ bə̀boŋ.)
15 E Jesus continuou:
16 Wèeŋ yə vɛ'nə, bʉ̀ʉ sə̀ wo cu mvwe' nzeŋgòŋ Jùdiyà wèeŋ caŋ kok lo mʉ ndahà.
16 Então, os que estiverem na região da Judeia, que fujam para os montes.
17 Ŋwə̀ nə̀ yi sə cu yòŋsə mʉ ndùndap kà mvə̀k ŋgòsuhu tsə, nə kə jəŋ fis bum ye sə̀ mʉ nda'à yi tse'.Nsàp ndùndap nə̀ bʉ̀ʉ Jus wèŋ à tse'|src="lb00234c.tif" size="col" copy="Knowles & Bass" ref="MAT 24:17"
17 Quem estiver em cima da sua casa, no terraço, que fuja logo e não entre para pegar as suas coisas.
18 Ŋwə̀ nə̀ yi mʉnə nzum fàak nə kà maŋkwɛ̀ŋ də yi sə kə̀ jə cə̀k fohòlò.
18 E quem estiver no campo, que não volte para casa a fim de buscar as suas roupas.
19 Ho'm, megu də anə ye ŋgə' bohòbàa sə̀ bə zʉm nə ye sə̀ wo sə fa bwe sə̀ lʉə mbwi bə nùumbu yà'sə.
19 Ai das mulheres grávidas e das mães com criancinhas naqueles dias!
20 Wèeŋ lɛŋ Nwì də yi gʉ co wèeŋ kà mvə̀k mbʉ̀ŋ nə̀ bə mbʉəp wùriŋ ca, kè nùmbu dzə̀ àlɛ'.
20 Orem a Deus para que vocês não tenham de fugir no inverno ou no sábado .
21 Njo nə̀ ŋgə' nə̀ nà'a nə ye mvə̀k ànə nə bʉp vɛ'ɛ nsàp nə̀ nzeŋgòŋ à yè yèe, à ka vɛ'nə ye yuk. Nə ye sə̀' də anə kà vɛ'nə mok sə̀' kə̀ ye yuk fe'lə̀.
21 Porque naqueles dias haverá um sofrimento tão grande como nunca houve desde que Deus criou o mundo; e nunca mais acontecerá uma coisa igual.
22 Nə ye də Nwì a ka-a nùumbu yà'sə lə̀m ci' fəsə də bwɛ̀rɛ ŋwə̀ nə̀ mò'fis kà bwehe cu lok. Megu də yi nə ci' fəsə yà' lə̀m bʉ̀ʉ tu bʉ̀ʉ ye wèŋ sə̀ yi a cok fis yà'wèŋ.
22 Porém Deus diminuiu esse tempo de sofrimento. Se não fosse assim, ninguém seria salvo. Mas, por causa do povo que Deus escolheu para salvar, esse tempo será diminuído.
23 <<A ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk dʉk-a weŋ də <Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə̀ wo à sə dʉk nə nè'>, kè də, <yi fʉ fa'> àlɛ, kà də wu dzəm swì dʉk.
23 — Portanto, se alguém disser para vocês: “Vejam! O
24 Bwìiŋ nə sə borə kɛ' də wo Krɛst, nə sə dʉk də wo ŋgàa tsòhòncèp Nwì. Wo nə sə gʉ nsàap bum maŋgəŋgèŋ mok vɛ'ɛ wùriŋ də co wo borə bʉ̀ʉ sə̀ Nwì a cok fis nòŋsə sə bə zeŋ, ŋga wo tse'-a mandzə̀ nə na.
24 Porque aparecerão falsos profetas e falsos messias, que farão milagres e maravilhas para enganar, se possível, até o povo escolhido de Deus.
25 Wèeŋ jəŋ-a ŋkərə̀, mʉ̀ tsə̀' nòŋsə weŋ bum yè'sə ŋga cu ntòcuu.
25 Prestem atenção! Eu estou lhes dizendo tudo isso, antes que aconteça.
26 Ye də a ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk dʉk weŋ də, <Nà' cu ŋgòŋ fa',> kà də wu tesə lo fo' dʉk. Kè wo dʉk-a sə̀ də <Yi cu mà mbwèndap nè'>, wù kà dzəm.
26 — E, se disserem: “Vejam! Ele está no deserto”, não vão lá. Ou ainda: “Vejam! Ele está escondido aqui”, não acreditem.
27 Bʉsə̀ mʉ̀ nə̀ mʉ mo ŋwè, mʉ nə və co mvə̀'nə̀ mbʉ̀ʉŋ ba'a kokgə̀ mà mbwèbu, nə ca bʉʉŋ kə̀ tu bu yè'e.
27 Porque, assim como o relâmpago risca o céu, do nascente até o poente, assim será a vinda do
28 Mvwe' sə̀ vèŋ ni' kpʉ nooŋ-a sə̀ fòpwe', jìgawà' wèeŋ nə kə benə fo'.
28 — Onde estiver o corpo de um morto, aí se ajuntarão os urubus.
29 <<Ghà nə̀ ŋgə'ə sə̀ yà'a nə̀ ye nùmbu ànə cà wes ntɛ̀ŋ fana nùum nə kɛŋ ndzəm. Ŋwə kà mok sə̀' se, ŋkə̀ŋkàŋ sə gbʉhʉ tsoŋ mʉbu anə fana nsàap ŋàaŋ sə̀ mʉtsə̀ sə tsoho sə̀'.
29 Jesus disse:
30 Mvə̀k mòok nə yəəŋ mʉbu nə̀ nà'a mvə̀k nə̀ njàm, mʉ̀ʉ mo ŋwè, fana ŋgwìi bʉ̀ʉ sə̀ sə nzeŋgòŋ pwe' nə tɛ'. Wo ye ŋga'a mvə̀'nə̀ mʉ̀ʉ mo ŋwè mʉ̀ sə tsə tesə mʉbu ndzənə mbàk bə ŋàŋ, nə sə fom rɛŋ boŋsə nə̀bʉp.
30 Então o sinal do
31 Fana mʉ nə tumsə masinjàa am sə̀ mʉbu ŋgòto lòbwìŋ bə ntàŋ nə̀ nà' sə cep vɛ'ɛ wùriŋ. Wo to benə və bʉ̀ʉ am sə̀ mʉ̀ à cok fis sə wèŋ ma ŋkùup nzeŋgòŋ sə̀ kwè sə mvwe' mò'fis, ye jəŋ mvwe' sə̀ nzeŋgòŋ nə yeto nə ye mvwe' sə̀ nà' kə̀ lə̀sə.
31 A grande trombeta tocará, e ele mandará os seus anjos para os quatro cantos da terra. E os anjos reunirão os escolhidos de Deus de um lado do mundo até o outro.
32 <<Mʉ̀ dzəm də wèeŋ yə'rə jəŋ ŋkərə̀ bohòtʉ fik nà'a. Wu yə ghà nə̀ nà' yè ŋgòfom, nə sə top, fana wù riŋ sə̀' də mvə̀k mbʉ̀ŋ kʉəp laŋ.
32 Jesus disse ainda:
33 Yà' megu sə̀' vɛ'nə də wèeŋ yə bum yè'sə vɛ'nə fana wèŋ riŋ də mo ŋwè kʉəp ŋgòvə̀ laŋ, yi mègù mok ŋgʉ ncù.
33 Assim também, quando virem acontecer essas coisas, fiquem sabendo que o tempo está perto, pronto para começar.
34 Mʉ̀ tsə̀' weŋ zìnə də bʉ̀ʉ sə̀ wo cu ŋga'a yè'e wèeŋ nə kà ntòkpʉ lə̀ wes ŋga bum yè'sə yà' gʉ̀ laŋ.
34 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: essas coisas vão acontecer antes de morrerem todos os que agora estão vivos.
35 Ntòbu bə nzeŋgòŋ ba fo' nə̀ cà gɛsə lòwà, ncèp àm kà ye cà yuk.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras ficarão para sempre.
36 <<Yusə də ŋwè ka nùmbu nə bə mvə̀k nə̀ bum yè'sə nə ye riŋ. A mègù-a masinjàa Nwì mʉbu nə ye Mo ye nə sə̀', wo ka sə̀' riŋ. Rì mègù tɛ̀' nə yiìyi.
36 Jesus continuou, dizendo:
37 Mo ŋwèe və̀ nùmbu nə fana bum pwe' nə ye sə̀' mvə̀'nə̀ yà' ànə ye ghà nə̀ Nuà ànə ye ye nà'a.
37 A vinda do
38 Mègù sə̀' mvə̀'nə̀ ànə ye fa' mantombì ŋga ndzəp ànə ka ntòrwiŋ yà'a, bwìŋ à sə zʉ, nə sə no vəpsə. Bʉ̀ʉ mok wèŋ sə geŋ gù tə̀tè nùmbu nə̀ Nuà à ni ŋgwes dzeŋ.
38 Pois, antes do dilúvio, o povo comia e bebia, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca.
39 Wo à sə gʉ̀ vɛ'nə, nə kà sə rì tə̀tè ndzəp kə bək wes wo vɛ'ɛ wis. Mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ nə̀ və̀ ntsə'mòk yà' megu sə̀' mvə̀'nə̀ ànə ye yà'sə.
39 Porém não sabiam o que estava acontecendo, até que veio o dilúvio e levou todos. Assim também será a vinda do Filho do Homem.
40 Nùmbu ànə ye, mbəmbam baa nə sə fàk nzum, wo jəŋ fis lo mòk, nə me'rə mòk.
40 — Naquele dia dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.
41 Bə̀ba baa nə ye mvwe' ŋgòk, nə sə gok bɛŋ, wo jəŋ fis lo mò'fis, nə me'rə mòk fo'.
41 Duas mulheres estarão no moinho moendo trigo: uma será levada, e a outra, deixada.
42 Ye də wèeŋ sə jəŋ ŋkərə̀, bʉ̀ʉsə̀ wèŋ ka nùmbu nə̀ Tà àwèeŋ nə̀ bwìŋ və̀ nə riŋ.
42 Fiquem vigiando, pois vocês não sabem em que dia vai chegar o seu Senhor.
43 Wèeŋ riŋtse' yumòk nè' sə̀' də a ye-a ŋga tà ŋgà ndap nə riŋ-a ghà nə̀ ŋgà yə̀ə nə və, bwɛ̀rɛ yi nə so nooŋ tə̀tè tsok rɛŋ ya nà'a kà kə̀ ni.
43 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse quando ia chegar o ladrão, ficaria vigiando e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Ye də wèeŋ cu, wèŋ ye fə̀fʉhʉ̀ ghà yà lòoŋ, bʉ̀ʉsə̀ mo ŋwèe nə̀ və̀ ŋga wèŋ sə kà bə zeŋ tsərə̀.
44 Por isso vocês também fiquem vigiando, pois o Filho do Homem chegará na hora em que vocês não estiverem esperando.
45 <<Mo fàk nə̀ yi zìnə nə tse' ŋkərə̀ə yè'sə nə̀ fò? A nə̀ masà ye nə à fa bum sə̀ mʉ nda'à yi bohònà', nə dʉk də nà'a nə sə fa bwe ye wèŋ bum zʉzʉ bə mvə̀k nə̀ kə̀kʉrə̀.
45 Jesus disse ainda:
46 A rɛŋsi bohòmofàk nə̀ masà ye bwì və̀ə, nà' tseŋ yi ŋga yi sə gʉ̀ mvə̀'nə̀ nà' ànə dʉk noŋsə lo yi sə.
46 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
47 Mʉ tsok weŋ zìnə də masà nə nə fa nsàp mofàk ànə ŋàŋ ŋgòkotse' bum ye sə̀ yi tse' pwe'fo' nà'.
47 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
48 A ye-a ŋgà fàk nə̀ yi bʉp, yi nə dʉk də, <Masà àm nə nə kà nə̀nàk bwìŋ fohòvə̀.>
48 Mas, se o empregado for mau, pensará assim: “O meu patrão está demorando muito para voltar.”
49 Yi yeto ŋgòlə̀p ŋgàa fàak mok sə wèŋ, nə sə zʉ, nə sə no roŋ kɛ'ca bə ŋgàa jʉ̀hʉ̀ rùk wèŋ bəbɛ'.
49 Então começará a bater nos seus companheiros, e a comer, e a beber com os bêbados.
50 Fana masà ŋgà fàk ànə nə bwi və ntsə'mòk nùmbu nə̀ yi sə kà vɛ'nə tsərə̀, nə ye bə mvə̀k nə̀ yi ka bə zeŋ sə̀' riŋ.
50 E o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe.
51 Yi nə gbɛ' ci'lə nà' ba, nə be'lə nà' bə ŋgàa tè'èŋkup wèŋ mvwe' mò'fis. Bwìiŋ nə sə waŋ, nə sə zʉ nzòŋ fo'.
51 Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os hipócritas vão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.