Mateus 19
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Ànə geŋ mvə̀'nə̀ Jisòs ànə cep wes bum yè'sə fana yi ye'e me'rə nzeŋgòŋ Galìli anə. Yi lo mvwe' nzeŋgòŋ Jùdiyà nə̀ nà'a ma ndzə ntondzəp Jòridàŋ.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu da Galileia e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão.
2 Bwìŋ à yù lòyi fo' vɛ'ɛ nə̀bʉp, yi gʉ mesə fa wo yiyaŋ awo fo'.
2 Uma grande multidão o seguiu, e ali ele curou os doentes.
3 Bʉ̀ʉ Faràsii mok wèŋ à və̀ kə̀ tsèŋ yi də ya wo mumsə ja'a yi. Wo fek yi də, <<Aco lʉ̀k dzəm də ŋwèe mè'rə ŋgwe ye bə njo nə̀ nà' bòyi, ye də yi ka yà'sə bʉp gʉ à?>>
3 Alguns fariseus chegaram perto dele e, querendo conseguir alguma prova contra ele, perguntaram: — Será que pela nossa
4 Yi cep fəsə fa wo də, <<Wèŋ a ka mvəsə̀ wo à còm də Nwì ànə gʉ to ŋwè, yi gʉ ŋwə̀mbam bə ŋwàŋwè yà'a ntòtaŋ à?
4 Jesus respondeu:
5 Yi ànə gʉ wo vɛ'nə fana yi dʉk də,
5 E Deus disse: “Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher, e os dois se tornam uma só pessoa.”
6 Ye də wo ka mok ba yeŋ fe'lə, wo mok ŋgùpni' nə̀ mò'fis. Ye də yusə̀ Nwì a be'lə yà' mvwe' mò'fis fana ŋwə̀ nəmòk kà də yi gapsə yà' dʉk.>>
6 Assim já não são duas pessoas, mas uma só. Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
7 Wo fek fe'lə yi də, <<Ànə geŋ Musì nə dʉk də aco ŋwè com fa ŋwà nə ŋwàk nə̀ ŋgònìtsə̀' də yi mè'rə nà' laŋ nə me'rə yi lo ɛ?>>
7 Os fariseus perguntaram: — Nesse caso, por que é que Moisés permitiu ao homem mandar a sua esposa embora se der a ela um documento de divórcio?
8 Yi dʉk fa fe'lə yà'wèŋ sə̀mok də, <<Musì à mè'rə də wèeŋ mè'rə yep awèŋ bʉ̀ʉsə̀ ntʉm awèŋ gʉ nə̀bʉp, bwɛ̀rɛ mvə̀'nə̀ yà' à yeto mantombì à ka vɛ'nə yeŋ yuk.
8 Jesus respondeu:
9 Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ sə̀' də a ye-a ŋga ŋwè me'rə ŋgwe ye, ŋga yi ka nà' bʉ̀ʉ njo nə̀ də ŋwà nə sə ko nto me'rə, nə jəŋ fe'lə ŋwà mòk sə̀mok fana ye də yi yà'sə ŋgà ko nto.>>
9 Portanto, eu afirmo a vocês o seguinte: o homem que mandar a sua esposa embora, a não ser em caso de adultério, se tornará adúltero se casar com outra mulher.
10 Ŋgàa fàak ye wèŋ dʉk fa yi də, <<A ye-a ŋga nzak ŋgwe bə ndum mʉ mvə̀k ènə, ye də bòghak co ŋwè kà ŋwàŋwè jə lo'.>>
10 Os discípulos de Jesus disseram: — Se é esta a situação entre o homem e a sua esposa, então é melhor não casar.
11 Yi dʉk fa fe'lə wo də, <<Kaco bwìŋ pwe' dzəm ncèp ènə yeŋ. Aco dzəm megu nà' bʉ̀ʉ sə̀ Nwì a fa wo ncèp nə yi.
11 Jesus respondeu:
12 Bwìŋ cu yo sə̀ wo à dzə wo ləm. Bwìŋ cu sə̀' yo sə̀ wo à ya' wo ŋkuŋ wo bʉʉŋ ləm. Mook sə̀' yo sə̀ wo bʉ̀sə ni' awo co ləm njo gaŋ ŋkum Nwì. Ŋwə̀ nə̀ yi rì də aco yi dzəm to ncèp ènə fana yi dzəm sə̀ ntɛ̀ŋ.>>
12 Pois há razões diferentes que tornam alguns homens incapazes para o casamento: uns, porque nasceram assim; outros, porque foram castrados; e outros ainda não casam por causa do
13 Ànə geŋ wo jəŋ və fa yi bəbweŋke' wèŋ də yi naaŋ fa yà' bo, nə gʉ pìriyà. Ŋgàa fàak ye wèŋ ànə ye vɛ'nə, wo jwa sa'rə bʉ̀ʉ sə də yà'a kà vɛ'nə gʉ̀.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças para Jesus pôr as mãos sobre elas e orar, mas os discípulos repreenderam as pessoas que fizeram isso.
14 Jisòs dʉk də, <<Wèeŋ me'rə bəbweŋke' wèeŋ və bohòmʉ̀, nə kà wo mandzə̀ lok, bʉ̀ʉsə̀ gaŋ ŋkum sə̀ mʉbu sə, tse' yà' nsàap sə̀ co wo yè'sə.>>
14 Aí ele disse:
15 Fana yi naaŋ fa yà'wèŋ bo ye mʉ tuhù, nə se wo ŋkuŋ nə yè'e me'rə lo yuye.
15 Então Jesus pôs as mãos sobre elas e foi embora.
16 Ŋwə̀ nəmòk və bohòJisòs, nə dʉk fa nà' də, <<Cicà, yusə̀ bə̀boŋ sə̀ co mʉ̀ gʉʉ yè'sə yà, ŋkuŋ ya mʉ nə kə tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè ɛ?>>
16 Certa vez um homem chegou perto de Jesus e perguntou: — Mestre, o que devo fazer de bom para conseguir a vida eterna?
17 Yi dʉk fəsə fa nà' də, <<Wù sə fek mʉ yòyusə̀ bə̀boŋ sə fe'e nà? Ŋwə̀ nə̀ yi bə̀boŋ mègù nə̀ mò'fis. A ye-a ŋga wù dzəm də wu nə kə tse' lùŋ, wù noŋsə lʉ̀ʉk sə bə̀boŋ.>>
17 Jesus respondeu:
18 Yi fek mali Jisòs də, <<A yè'sə lʉ̀ʉk sə̀ fòlɛ-ò?>> Jisòs taŋ fa yi də, <<Kà ŋwè zə. Kà nto ko. Kà yə̀ yə̀. Kà gèem mvwès ko.
18 — Que mandamentos? — perguntou ele. Jesus respondeu:
19 Wəp tɛ̀' yo bə ma yo, nə dzəm moma yo co mvə̀'nə̀ wu dzəmgə̀ ni' yò.>>
19 respeite o seu pai e a sua mãe e ame os outros como você ama a você mesmo.”
20 Mʉ wà'ŋwə̀ nə dʉk fa fe'lə nà' də, <<Bum sə̀ wù taŋsə yè'sə pwe', mʉ̀ a gʉ̀ wes yà' laŋ. Yusə̀ mʉ̀ ka yà' ntògʉʉ yè'sə yà?>>
20 — Eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o moço. — O que mais me falta fazer?
21 Jisòs dʉk fa nà' də <<A ye-a ŋga wù dzəm də wu ye kə̀kʉrə̀ pap, wù lo kə seŋ bum sə̀ wù tse', nə fa ŋgàa jìŋ mbàam sə ya wu nə tse' ghàk mʉbu, nə bɛ' mandzə̀ nə yuŋ və mʉ.>>
21 Jesus respondeu:
22 Wà'ŋwə̀ nə à yuk vɛ'nə, ŋgùpcù gbʉ yi yə̀k, yi coho lo, bʉ̀ʉsə̀ yi à tse' bum vɛ'ɛ wùriŋ.
22 Quando o moço ouviu isso, foi embora triste, pois era muito rico.
23 Fana Jisòs bʉʉŋ dʉk bohòŋgàa fàak ye wèŋ dʉk də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ ŋkèm dʉk də, gʉ wùriŋ bohòŋgà ghàk ŋgòkə̀ ni mvwe' gaŋ Nwì.
23 Jesus então disse aos discípulos:
24 Mʉ tsok weŋ sə̀' də joho cà bohònàm nə̀ yi yam co nàmbà'rə̀ nà'a ŋgòcà torə tesə ndzənə wʉ patà', nə noŋsə bohòŋgà ghàk ŋgòni mvwe' gaŋ ŋkum sə̀ mʉbu.>>
24 E digo ainda que é mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
25 Ŋgàa fàak Jisòs sə à yuk vɛ'nə fana və̀m kok wesə wo nə̀bʉp. Wo fek də, <<Ye də aco ŋwə̀ nə̀ yi tse' to lùuŋ yè'sə ndà?>>
25 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram muito admirados e perguntavam: — Então, quem é que pode se salvar?
26 Jisòs kʉk gesə yà'wèŋ, nə dʉk fa wo də, <<Aco yumok gʉŋ ghak li ŋwè, yumok kà Nwì-e gʉŋ ghak yuk.>>
26 Jesus olhou para eles e respondeu:
27 Ànə geŋ Pità cep fəsə fa nà' də, <<Ja'a na yòo mʉmvə̀'nə̀ vès a mè'rə bum avès pwe' nə̀ pwe', nə bɛ' wu, yusə̀ vèes nə kə tse' sə yè'sə yu yà?>>
27 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor. O que é que nós vamos ganhar?
28 Jisòs dʉk fa fe'lə wo sə̀' də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ zìnə də, bə nzeŋgòŋ nə̀ fi nə̀ nà'a nə̀ kə̀ ye ntsə'mòk nə fana mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ nə̀ kə̀ cu mʉnə kapràk àm co ŋkum nə̀ ghaŋ. Wèŋ sə̀ hum-ncòp-ba sə̀ wèŋ a bɛ' mʉ yè'e nə cum sə̀' mʉnə kapràak yàwèŋ. Fana wèŋ sə sak buhu lak Izùrɛ sə̀ hum-ncòp-ba sə.
28 Jesus respondeu:
29 Nə ye sə̀' də ndàaŋwè pwe' nə̀ yi a me'rə ndap ye, kè bwema ye, kè njɛ̀'ɛgùu ye, kè tɛ̀' ye, kè ma ye, kè bwe nə ye nzum àlɛ' pwe' bʉ̀ʉ liŋ am, yi nə̀ kə̀ tse' fe'lə kɛ̀' ŋkʉ̀ mò'fis. Kà yà'sə mègù, yi nə̀ kə̀ tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè nə sə̀'.
29 E todos os que, por minha causa, deixarem casas, irmãos, irmãs, pai, mãe, filhos ou terras receberão cem vezes mais e também a vida eterna.
30 Mvə̀k ànə ye, bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋ sə̀ wo ŋga'a mantombìi nə ye mok maŋkwɛ̀ŋ, fana ŋkʉ̀ʉŋ sə̀ wo ŋga'a maŋkwɛ̀ɛŋ nə ye mantombì.>>
30 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.