Marcos 10
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Jisòs à mè'rə mʉmvwe' ànə, nə lo mvwe' nzeŋgòŋ Jùdiyà, nə ye ma ndzə nto ndzəp Jòridàŋ nə mamòk. Mvə̀'nə̀ yi ànə ye fo' fana bwìŋ və, nə kə maŋ fo' wùriŋ. Yi yèto ŋgòyə'rə wo mʉmvə̀'nə̀ yi gʉ̀gə̀ səsa.
1 Jesus saiu daquele lugar e foi para a região da Judeia que fica no lado leste do rio Jordão. Uma grande multidão se ajuntou outra vez em volta dele, e ele ensinava todos, como era o seu costume.
2 Bʉ̀ʉ Faràsi mok à və̀ ŋgòkə̀ bʉə yi bə dʉk. Fana wo sə fek yi də, <<Lʉ̀k avès sə tsə̀' də, a bə̀boŋ bohòŋwè ŋgòmè'rə ŋgwe ye àlɛ?>>
2 Alguns fariseus , querendo conseguir uma prova contra ele, perguntaram: — De acordo com a nossa
3 Yi fek wo sə̀' də, <<Musì à tsə̀' weŋ də yà?>>
3 Jesus respondeu com esta pergunta:
4 Wo à dʉk də, <<Musì ànə dʉk də, aco ŋwè com fa ŋwà nə ŋwàk nə̀ ŋgònìtsə̀' də yi mè'rə nà' laŋ, nə me'rə nà'.>>
4 Eles responderam: — Moisés permitiu ao homem dar à sua esposa um documento de divórcio e mandá-la embora.
5 Jisòs dʉk fe'lə də, <<Musì à còm vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ ntʉm awèŋ gʉ nə̀bʉp,
5 Então Jesus disse:
6 bwɛ̀rɛ mvə̀'nə̀ Nwì à gʉ̀ to ŋwè, yi gʉ ŋwə̀mbam bə ŋwàŋwè.
6 Mas no começo, quando foram criadas todas as coisas, foi dito: “Deus os fez homem e mulher.
7 Nè'e njo nə̀ ŋwèe nə me'rə tɛ̀' ye bə ma ye, nə kə be'lə bə ŋgwe ye,
7 Por isso o homem deixa o seu pai e a sua mãe para se unir com a sua mulher,
8 fana wo sə̀ ba yè'sə nə ye mok ŋgùpni' nə̀ mò'fis. A yà'sə də wo nə kà ba mok ye, wo mok mò'fis.
8 e os dois se tornam uma só pessoa.” Assim, já não são duas pessoas, mas uma só.
9 Ye də yusə̀ Nwì à be'lə yà' mvwe' mò'fis fana ŋwə̀ nəmòk kà də yi gapsə yà' dʉk.>>
9 Portanto, que ninguém separe o que Deus uniu.
10 À kə̀ dzèŋ nda'à, ŋgàa fàak Jisòs sə fek mali yi bə ncèp nə.
10 Quando já estavam em casa, os discípulos tornaram a fazer perguntas sobre esse assunto.
11 Yi dʉk fa yà' dʉk də, <<Ŋwə̀ nə̀ yi mè'rə-a ŋgwe ye, nə jəŋ fe'lə mòk sə̀mok, ye də ŋwə̀ ànə ŋgà ko nto.
11 E Jesus respondeu:
12 Yà' mègù sə̀' yəyərə̀ bohòŋwàŋwè, də a ye-a ŋga yi mè'rə-a ndu ye, nə kə jəŋ fe'lə mòk, ye də ŋwà ànə ko sə̀' nto.>>
12 E, se a mulher mandar o seu marido embora e casar com outro homem, ela também estará cometendo adultério.
13 Bʉ̀ʉ səmok à sə jə və̀ bweŋke' də Jisòs jwɛŋ yà'wèŋ, nə se yà'wèŋ. Ŋgàa fàak Jisòs wèŋ ànə ye vɛ'nə, wo jwa sa'rə bʉ̀ʉ sə də yà'a kà vɛ'nə gʉ̀.
13 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos repreenderam aquelas pessoas.
14 Jisòs à yə vɛ'nə, fana yi jok, nə dʉk fa bwe ye wèŋ sə də, <<Wèeŋ me'rə bəbweŋke' wèeŋ və bohòmʉ̀, nə kà wo mandzə̀ lok. Bʉsə̀ gaŋ ŋkum Nwì sə, tse' yà' nsàap sə̀ co wo yè'sə.>>
14 Quando viu isso, Jesus não gostou e disse:
15 Yi dʉk fe'lə də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ yè'e yusə̀ zìnə də, ŋwə̀ nə̀ yi kà-a gaŋ ŋkum Nwì co mʉmweŋke' fa, ye də yi nə kà fo' kə̀ ni yuk.>>
15 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
16 Yi à dʉk vɛ'nə fana yi jəŋ bwe sə, nə naaŋ fa yà' bo ye, nə se yà'.
16 Então Jesus abraçou as crianças e as abençoou, pondo as mãos sobre elas.
17 À ye ŋga Jisòs sə dʉk də yi lo gì, ŋwə̀ nəmòk caŋ və̀, nə kə bʉhʉ kə̀ mantombìi yi, nə dʉk fa Jisòs nə də, <<Cicà nə̀ bə̀boŋ, yusə̀ aco mʉ̀ gʉ yà', ya mʉ nə kə tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mèe yà?>>
17 Quando Jesus estava saindo de viagem, um homem veio correndo, ajoelhou-se na frente dele e perguntou: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
18 Jisòs fek nà' də, <<Wù to mʉ də ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ bʉ̀ʉ yà? Ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ bʉ̀ə̀, mègù Nwì yiìyi.
18 Jesus respondeu:
19 Wù rì yòlʉ̀ʉk sə laŋ. <Kà ŋwè zə, kà sàhà ko, kà yə̀yə̀, kà gèem mvwès ko, kà yu ŋwè limzʉ, wəp ma yo bə tɛ̀' yo.> >>
19 Você conhece os mandamentos: “Não mate, não cometa adultério, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, não tire nada dos outros, respeite o seu pai e a sua mãe.”
20 Ŋwə̀ ènə dʉk fe'lə də, <<Cicà, mʉ̀ à gʉ̀ yè bum sə̀ wù taŋsə yè'sə ŋga mʉ̀ cu ntòmʉwà'ŋwè.>>
20 — Mestre, desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos! — respondeu o homem.
21 Jisòs à kʉ̀' nà' jwaaŋ, nə dzəm nà', nə dʉk fa nà' dʉk də, <<Yumok cu malì mò'fis. Dù kə̀ sèŋ bum sə̀ wù tse', nə fa ŋgàa jìŋ wèŋ mbàam sə, ya wu nə tse' ghàk mʉbu, fana nə bɛ' mandzə̀ nə yuŋ və mʉ.>>
21 Jesus olhou para ele com amor e disse:
22 Ŋwə̀ ènə à yuk vɛ'nə, fana ŋgùp cù gbʉ̀ yi yə̀k, yi coho lo, bʉ̀ʉsə̀ yi à tse' bum nduk nə̀ nduk.
22 Quando o homem ouviu isso, fechou a cara; e, porque era muito rico, foi embora triste.
23 Jisòs à bʉ̀ʉŋ kʉ̀k ŋgàa fàak ye wèŋ, nə dʉk də, <<A gʉgʉŋ bohòŋgà ghàk ŋgòkə̀ ni mvwe' gaŋ ŋkum Nwì.>>
23 Jesus então olhou para os seus discípulos, que estavam em volta dele, e disse:
24 Və̀m à kok ŋgàa fàak Jisòs bə ncèp ènə kiŋ. Yi sə cep mali də, <<Bwe am, a gʉgʉŋ bohòŋwè ŋgòni mvwe' gaŋ ŋkum Nwì.
24 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantados, mas Jesus continuou:
25 Joho cà bohònàm nə̀ yi yam co nàmbà'rə̀ nà'a ŋgòcà torə tesə ndzənə wʉ patà', nə noŋsə bohòŋgà ghàk ŋgòni mvwe' gaŋ ŋkum Nwì sə.>>
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Mvə̀'nə̀ wo à yuk vɛ'nə, və̀m kok wo, wo muu və̀m bʉ̀ə̀, nə sə fehe mok də, <<Ye də ŋwə̀ nə̀ yi tse' to lùuŋ yè'sə ndà?>>
26 Quando ouviram isso, os discípulos ficaram espantadíssimos e perguntavam uns aos outros: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Yi kʉ̀k nà' jwaaŋ, nə dʉk də, <<A ye-a bohòŋwè yà' ye gʉgʉŋ, ka bohòNwì vɛ'nə yeŋ, bʉ̀ʉsə̀ yumok ka Nwì-e gʉŋ ghak yuk.>>
27 Jesus olhou para eles e disse:
28 Pità à cèp də, <<Ja'a na yòo, mʉmvə̀'nə̀ vès a mè'rə bum pwe', nə yù lònə wu.>>
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos tudo e seguimos o senhor.
29 — ausente —
29 Jesus respondeu:
30 — ausente —
30 receberá muito mais, ainda nesta vida. Receberá cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos, terras e também perseguições. E no futuro receberá a vida eterna.
31 Mvə̀k ànə nə ye, bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋ sə̀ wo ŋga'a mantombìi nə ye maŋkwɛ̀ŋ. Fana ŋkʉ̀ʉŋ sə̀ wo ŋga'a maŋkwɛ̀ɛŋ nə ye mantombì.>>
31 Muitos que agora são os primeiros serão os últimos, e muitos que agora são os últimos serão os primeiros.
32 Wo à sə gì sə mandzə̀ ŋgòlòmvwe' lak Jòrosalèm, fana Jisòs to mantombì. Bwe ye wèŋ saha ntʉm nə̀bʉp. Wʉə à sə ko bʉ̀ʉ sə̀ wo à sə yù və̀ yi maŋkwɛ̀ŋ sə sə̀'. Fana yi to benə bwe ye sə̀ hum-ncòp-ba sə mvwe' mò'fis, nə sə tsoho fe'lə wo yusə̀ yà'a nə gʉ yi.
32 Jesus e os discípulos iam pela estrada, subindo para Jerusalém. Ele caminhava na frente, e os discípulos, espantados, iam atrás dele; as outras pessoas que iam com eles estavam com medo. Então Jesus chamou outra vez os discípulos para um lado e começou a falar sobre o que ia acontecer com ele. Jesus disse:
33 Yi dʉk də, <<Wèeŋ yeè, mvə̀'nə̀ a sə lòmʉ Jòrosalèm yè'e, wo nə fa mʉ̀ʉ mo ŋwè ndzə bohòŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k wèŋ. Wo nə sak mʉ, nə dzəm tes də mʉ mègù ŋgà kpʉ. Wo nə fa mʉ ndzə bohòbʉ̀ lakmvum wèŋ.
33 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
34 Wo nə ywi'lə mʉ, nə te mʉ bə nte, ləp mʉ, nə zə mʉ. Fana nùmbu nə̀ tɛ' dzeeŋ, mʉ̀ lokok fe'lə mvwe' kpʉ sə̀mok.>>
34 Estes vão zombar dele, cuspir nele, bater nele e matá-lo; mas três dias depois ele ressuscitará.
35 Bwe Zebèdi Jem bə Jon à kə̀ tsèŋ Jisòs, nə dʉk fa nà' də, <<Cicà, vès dzəm də wu gʉ fa ves yumok.>>
35 Depois Tiago e João, filhos de Zebedeu, chegaram perto de Jesus e disseram: — Mestre, queremos lhe pedir um favor.
36 Fana yi fek yà' də, <<Yusə̀ wèŋ dzəm də mʉ gʉ fa weŋ sə yà?>>
36 — O que vocês querem que eu faça para vocês? — perguntou Jesus.
37 <<Vès dzəm də ghà nə̀ wu cu mʉnə kapràak yo, wù gʉ ves mòk cum wu mamàk, mòk maŋkwìp.>>
37 Eles responderam: — Quando o senhor sentar-se no trono do seu
38 Jisòs dʉk də, <<Wèŋ ka yusə̀ wèŋ sə fek yè'sə riŋ. Aco wèŋ ye to ŋgə' nə̀ mʉ nə ye nə à? Kènə aco wèŋ bàptɛsə to bə nsàp mandzə̀ nə̀ wo nə baptɛsə mʉ nə ɛ?>>
38 Jesus respondeu:
39 Wo dʉk də, <<Ŋ̀, aco vès ye to.>> Jisòs dʉk fe'lə də, <<A zìnə wèeŋ nə ye, nə baptɛsə nsàp bàptɛ nə̀ mʉ nə bàptɛsə nə zìnə.
39 Eles disseram: — Podemos. Então Jesus disse:
40 Yusə mègù də, mʉ̀ ka ŋàaŋ sə̀ ŋgòswè' bʉ̀ʉ sə̀ wo nə cum mʉ mamàk bə maŋkwìp mʉ̀ tse'. Mvwe' ncum yà'sə sə̀ bʉ̀ʉ sə̀ Nwì a cok nòŋsə wo yi.>>
40 Mas eu não tenho o direito de escolher quem vai sentar à minha direita e à minha esquerda. Pois foi Deus quem preparou esses lugares e ele os dará a quem quiser.
41 Bwe ye mok sə̀ hum à yuk yu yè'sə, fana wo jok bohòJem bə Jon.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, começaram a ficar zangados com Tiago e João.
42 À ye vɛ'nə, Jisòs to benə wo mvwe' mò'fis, nə dʉk də, <<Wèŋ rì tse' yàwèŋ sə̀' də, bʉ̀ʉ sə̀ wo tse' dzòk sə nzeŋgòŋ fɛɛŋ gʉ̀gə̀ bwìŋ ŋkʉ̀ì'. Bʉ̀ʉ sə̀ ŋkwàha bʉ̀ awo sə niŋtsok fa wo ŋàŋ sə̀'.
42 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
43 Yè'sə ka tse' ŋgòye bohòwèŋ vɛ'nə ye. Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a ŋgòye ŋwə̀ nə̀ ŋkʉ̀ʉŋ mʉtsətsə'rə wèŋ, fana yi tse' ŋgòfàk co mweŋke' bohòmok sə lòoŋ fo'.
43 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
44 Nə ye sə̀' də ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a ŋgòye mantombì yi, yi tse' ŋgòye co ŋkwɛ̀ŋ bohòwèŋ pwe'.
44 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de todos.
45 Bʉsə̀ mʉ̀ʉ mo ŋwè bə tu am, mʉ̀ a ka də bwìŋ fak bohòmʉ̀ və. Mʉ̀ à və̀ ŋgòfà' fà'a, nə fa yòŋsə̀ àm ŋgòywiŋ fəsə jə yòŋsə̀ə bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ.>>
45 Porque até o
46 À kə̀ dzèŋ mvwe' lak Jèrikù ŋga wo sə mè'rə fo' ŋgòlòmantombì ŋga bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋ sə bɛ' lòmalì yi fana ŋwə̀ nəmòk nə̀ wo togə̀ yi də Batimù mo Timayù cu ŋgʉ mandzə̀, nə sə lɛŋ bum ŋga yi kà bum yəgə̀.
46 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Jericó. Quando ele estava saindo da cidade, com os discípulos e uma grande multidão, encontrou um cego chamado Bartimeu, filho de Timeu. O cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
47 Yi à yuk də sə və̀ Jisòs nə̀ mvwe' lak Nazàrɛ ntɛ̀ŋ, yi yèto ŋgòtorə də, <<Jisòs mo ŋkum Devìd, koksə manziŋ bohòmʉ̀-ɛ̀.>>
47 Quando ouviu alguém dizer que era Jesus de Nazaré que estava passando, o cego começou a gritar: — Jesus,
48 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' sə wèŋ ghamsə yi də yi cum gəe'. Yi ghaha wesə ghaha, nə sə cep mok bə ŋàŋ də, <<Mo ŋkum Devìd, koksə manziŋ bohòmʉ̀.>>
48 Muitas pessoas o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca, mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
49 Fana Jisòs təəŋ, nə dʉk də, <<Wèeŋ to fa mʉ yi.>> Wo kə̀ dʉk fa yi də, <<Marɛŋ si yò, yi sə to wu də wu və.>>
49 Então Jesus parou e disse: Eles chamaram e lhe disseram: — Coragem! Levante-se porque ele está chamando você!
50 Yi ku fweŋ mak cə̀k nə̀ yi anə təhə tse' mʉ ni'ì yi, nə kurə lòkok kə̀ ye Jisòs.
50 Então Bartimeu jogou a sua capa para um lado, levantou-se depressa e foi até o lugar onde Jesus estava.
51 Jisòs fek yi də, <<Yusə̀ wù dzəm də mʉ gʉ fa wu yè'sə yà?>> Yi də <<Cicà, muk fa mègù mʉ lis, ya mʉ ye bum sə̀mok.>>
51 — O que é que você quer que eu faça? — perguntou Jesus. — Mestre, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
52 Jisòs dʉk fe'lə fa yi də, <<Mʉmvə̀'nə̀ wù dzəmtse' bohòmʉ̀ sə ntʉʉ̀ wù yà'a, gʉŋsə wu zeŋ. Dù yuyo.>> Lis à mùhu yi fo' ghà ànə, yi sə gi yuŋ lo Jisòs sə mandzə̀.
52 — Vá; você está curado porque teve fé! — afirmou Jesus. No mesmo instante, Bartimeu começou a ver de novo e foi seguindo Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.