Lucas 6

Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Jisòs à gì cà mvwe' nzum nzaŋ mok ŋga a nùmbu dzə̀. Ŋgàa fàak ye kʉp tu nzaŋ mok, nə sə nuk yà' ndzə bohòwo, nə sə zʉ mvə̀əm nzaŋ sə.
1 E sucedeu que, num dia de sábado, passava Jesus pelas searas; e seus discípulos iam colhendo espigas e, debulhando-as com as mãos, as comiam.
2 Bʉ̀ʉ Faràsi səmok fek wo də, <<Lʉ̀k avès ka də ŋwèe fak nùmbu dzə̀ dzəm, wèŋ sə kʉp nzaŋ ŋga a yà'sə fàk bʉ̀ʉ yà?>>
2 Alguns dos fariseus, porém, perguntaram; Por que estais fazendo o que não é lícito fazer nos sábados?
3 Jisòs fek wo dʉk də, <<Wèŋ ànə ka yusə̀ Devìd bə bʉ̀ʉ ye wèŋ ànə gʉ taaŋ ŋga njè sə ya wo yuk à?
3 E Jesus, respondendo-lhes, disse: Nem ao menos tendes lido o que fez Davi quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 Yi à ni lòmʉ nda'à Nwì, nə jəŋ zʉzʉʉ sə̀ wo à jə və̀ ŋgòkwasə Nwì bə zeŋ, nə zʉ yà', nə fa bʉ̀ʉ ye wèŋ yà' sə̀'. Wo à zʉ vɛ'nə ŋga lʉ̀k sə bɛ̀ŋ də kaco ŋwè zʉ yeŋ, tse'ŋga wu ŋgà fa satikà' ŋkuŋ.>>
4 Como entrou na casa de Deus, tomou os pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão só aos sacerdotes, e deles comeu e deu também aos companheiros?
5 Jisòs cep ləsə ncèp nə də, <<Mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ Tà bə nùmbu dzə̀ nə mʉ̀.>>
5 Também lhes disse: O Filho do homem é Senhor do sábado.
6 À ye nùmbu dzə̀ nəmòk sə̀', Jisòs lo mʉ ndap pìriyà ŋgòtsòho fa bwìŋ ncèp Nwì. Ŋwə̀ nəmòk à ye mʉtsətsə'rə wo anə nə̀ bo ye ànə kpʉ ma màk.
6 Ainda em outro sábado entrou na sinagoga, e pôs-se a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita atrofiada.
7 Ànə ye mvə̀k ànə bʉ̀ ŋgàa yə'rə̀ lʉ̀k Nwì bə bʉ̀ʉ Faràsi sə̀ wo à ye fo' sə kʉk gosə kɛ' Jisòs. Wo à sə kʉ̀' ŋgòko yi bə nzak də yi gʉ̀ fàk nùmbu dzə̀.
7 E os escribas e os fariseus observavam-no, para ver se curaria em dia de sábado, para acharem de que o acusar.
8 Fana Jisòs riŋ yusə̀ wo à sə tsərə sə ntʉʉ̀ wo sə, nə dʉk fa ŋwə̀ nə̀ bo à kpʉ yi nə də, <<Lokok təəŋ və mantombì fɛɛŋ.>> Ŋwə̀ nə lokok təə megu sə̀ vɛ'nə.
8 Mas ele, conhecendo-lhes os pensamentos, disse ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te, e fica em pé aqui no maio. E ele, levantando-se, ficou em pé.
9 Jisòs dʉk fa wo də, <<Mʉ̀ sə fek yè'e wèŋ dʉk də, lʉ̀k àvès sə dzəm də vesùwèeŋ gʉ nùmbu dzə̀ yà? Nà' sə dʉk də vesùwèeŋ tɛsə ŋwè kè a yeŋsə yi ŋgə' ɛ? Nà' sə dʉk də vesùwèeŋ gem yòŋsə̀ ŋwè kè a mesə nà' ɛ?>>
9 Disse-lhes, então, Jesus: Eu vos pergunto: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida, ou tirá-la?
10 Fana yi kʉk dzooŋ yak wo pwe', nə dʉk fa ŋgà yiya nə də, <<Nèp fis yak kwiŋ yo sə.>> Ŋwə̀ nə à gʉ̀ sə̀ vɛ'nə fana bo ye sə gʉŋ.
10 E olhando para todos em redor, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele assim o fez, e a mão lhe foi restabelecida.
11 Bʉ̀ʉ sə ànə jok vɛ'ɛ wùriŋ, nə sə cep kɛ' ca mʉtsətsə'rə wo yusə̀ aco wo ko Jisòs bə zeŋ.
11 Mas eles se encheram de furor; e uns com os outros conferenciam sobre o que fariam a Jesus.
12 Ànə ye mvə̀k ànə fana Jisòs kok lo mʉ tu nda nəmòk, nə lɛŋ Nwì. Yi lɛŋ vɛ'ɛ, tè tsok rɛŋ, yi kà lo dzəm.
12 Naqueles dias retirou-se para o monte a fim de orar; e passou a noite toda em oração a Deus.
13 Tsok à rɛɛŋ fana, yi to benə ŋgàa fàak ye sə wèŋ mvwe' mò'fis, nə cok fis jəŋ bwìŋ hum-ncòp-ba, nə to yà'wèŋ də ŋgàa ntum.
13 Depois do amanhecer, chamou seus discípulos, e escolheu doze dentre eles, aos quais deu também o nome de apóstolos:
14 Liŋ bʉ̀ʉ sə̀ yi à cokfis sə, à ye Saimʉ̀ nə̀ yi à fa nà' liŋ də Pità bə moma ye Andrù, Jem bə Jon, Filìp bə Bàtòlomì,
14 Simão, ao qual também chamou Pedro, e André, seu irmão; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 Màtiyò, bə Tomos, Jem mo Alfòs bə Saimʉ̀ nə̀ wo ànə to yi də Zilò,
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, chamado Zelote;
16 Judàs mo Jem bə Judàs Iskarəyà nə̀ yi ànə seŋ Jisòs.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que veio a ser o traidor.
17 A ye ŋga Jisòs tsoŋ tesə və mʉ tu nda nə, fana yi kə təəŋ mvwe' nəmòk nə̀ à ye fo' rə̀əm. Yi à ye fo' bə ŋgàa fàak ye wèŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Fana bwìŋ tesə və mvwe' nzeŋgòŋ Jùdiyà bə ntòlak Jòrosalèm, nə ye ntòlak Tayà bə Sidòŋ sə̀ yà'a ŋgʉ ndzəp, nə kə maŋ fo'.
17 E Jesus, descendo com eles, parou num lugar plano, onde havia não só grande número de seus discípulos, mas também grande multidão do povo, de toda a Judéia e Jerusalém, e do litoral de Tiro e de Sidom, que tinham vindo para ouvi-lo e serem curados das suas doenças;
18 Wo ànə və ŋgòyuk yusə̀ Jisòs anə sə yə'rə, nə ye ŋgòlɛŋ Jisòs də nà'a mesə fa wo yiyaŋ awo zok zok sə̀ yà' sə ya wo. Bʉ̀ʉ mok à ye fo' sə̀ wo à tse' yòŋsə̀ə ze' sə̀ yà' sə fa wo ŋgə' fana Jisòs bɛ'fis fa wo yà'.
18 e os que eram atormentados por espíritos imundos ficavam curados.
19 Fana bʉ̀ʉ sə pwe' sə lap mandzə̀ ŋgòjwɛ̀ yi, bʉ̀ʉsə̀ ŋàŋ ànə sə tesə ndzə ni'ì yi, nə sə mesə fa wo yiyaŋ awo.
19 E toda a multidão procurava tocar-lhe; porque saía dele poder que curava a todos.
20 Jisòs à kʉ̀k ŋgàa fàak ye, nə dʉk də, <<A rɛŋsi bohòŋgàa jìŋ wèŋ, bʉ̀ʉsə̀ tse' gaŋ sə̀ Nwì nsàap bʉ̀ʉ yè'sə.
20 Então, levantando ele os olhos para os seus discípulos, dizia: Bem-aventurados vós, os pobres, porque vosso é o reino de Deus.
21 A rɛŋsi bohòbʉ̀ʉ sə̀ njè sə ya weŋ ŋga'a, bʉ̀ʉsə̀ wèeŋ nə ze' ntsə'mòk. A rɛŋsi bohòwèŋ sə̀ wèŋ sə wa ŋga'a bʉ̀ʉsə̀ wèeŋ nə̀ ywì ntsə'mòk.
21 Bem-aventurados vós, que agora tendes fome, porque sereis fartos. Bem-aventurados vós, que agora chorais, porque haveis de rir.
22 A rɛŋsi bohòwèŋ sə̀ bwìiŋ nə bɛŋ weŋ, nə sə bɛ' weŋ, nə yak weŋ, nə cep bum sə̀ bʉp bohòwèŋ bʉ̀ʉ mʉ̀ nə̀ mʉ mo ŋwè.
22 Bem-aventurados sereis quando os homens vos odiarem, e quando vos expulsarem da sua companhia, e vos injuriarem, e rejeitarem o vosso nome como indigno, por causa do Filho do homem.
23 A ye ŋga wo gʉ̀ weŋ vɛ'nə, weŋ kwa, nə sə kaŋ dzeŋ, bʉ̀ʉsə̀ wèeŋ nə tse' lə̀là' mʉbu ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Wèeŋ riŋ sə̀' də, tàcicii bʉ̀ʉ yè'sə wèŋ ànə gʉ ŋgàa tsòhòbum Nwì wèŋ sə̀' vɛ'nə.
23 Regozijai-vos nesse dia e exultai, porque eis que é grande o vosso galardão no céu; pois assim faziam os seus pais aos profetas.
24 <<Fana anə bʉp wesə bohòwèŋ ŋgàa ghàk vɛ'ɛ wùriŋ, bʉ̀ʉsə̀ wèŋ a yuk wes lʉ̀m ma njàwèŋ laŋ.
24 Mas ai de vós que sois ricos! porque já recebestes a vossa consolação.
25 Anə bʉp bohòwèŋ sə̀ wèŋ cu ŋga'a zəze', bʉ̀ʉsə̀ njèe nə yaŋ weŋ ntsə'mòk. Anə bʉp bohòwèŋ sə̀ wèŋ sə ywì ŋga'a, bʉ̀ʉsə̀ wèeŋ nə tɛ' nə waŋ nùmbu mòk.
25 Ai de vós, os que agora estais fartos! porque tereis fome. Ai de vós, os que agora rides! porque vos lamentareis e chorareis.
26 Anə bʉp bohòwèŋ sə̀ bwìŋ pwe' sə gɛ̀ŋ to liŋ awèŋ bə̀boŋ, bʉ̀ʉsə̀ yà'a sə̀' mʉmvə̀'nə̀ tàcici awo wèŋ à sə gɛ̀ŋ liŋ bʉ̀ ŋgàa mvwès sə̀ wo à dʉk də wo ŋgàa tsòhòbum Nwì sə̀' vɛ'nə.
26 Ai de vós, quando todos os homens vos louvarem! porque assim faziam os seus pais aos falsos profetas.
27 <<Nə yeè nə də, mʉ̀ sə cèp bohòwèŋ sə̀ wèŋ sə yuk yusə̀ mʉ̀ sə cèp yè'e də, dzəm bʉ̀ʉ sə̀ wo sə bɛ̀ŋ weŋ, nə sə gʉ bə̀boŋ bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo sə dzèeŋ weŋ.
27 Mas a vós que ouvis, digo: Amai a vossos inimigos, fazei bem aos que vos odeiam,
28 Wèeŋ se bʉ̀ʉ sə̀ wo sə yak weŋ, nə lɛŋ fa bʉ̀ʉ sə̀ wo sə fa weŋ ŋgə' pìriyà.
28 bendizei aos que vos maldizem, e orai pelos que vos caluniam.
29 A ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk sam wu mbumbuk, wù tse' fa yi mamòk yi ləp sə̀'. A ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk fep jə cə̀k yò, wù me'rə yi fep jəŋ cə̀k yònə̀ ndzə tsətsə'rə̀ sə̀'.
29 Ao que te ferir numa face, oferece-lhe também a outra; e ao que te houver tirado a capa, não lhe negues também a túnica.
30 Fa ndàaŋwè pwe' nə̀ yi lɛŋ yumok bohòwù. A ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk jə yumok sə̀ yà'a sə̀ yò, wù kà də wu fek yi ŋgòfa fəsə wu yà' dʉk.
30 Dá a todo o que te pedir; e ao que tomar o que é teu, não lho reclames.
31 Mʉmvə̀'nə̀ wù dzəm də bwìiŋ gʉ fa wu fana wù gʉ fa wo sə̀' vɛ'nə.
31 Assim como quereis que os homens vos façam, do mesmo modo lhes fazei vós também.
32 <<A ye-a ŋga wù dzəm bʉ̀ʉ sə̀ wo sə dzəm wu, Nwìi nə kwasə wu bʉ̀ʉ yà? Bʉ̀ʉ sə̀ bʉp wèeŋ dzəmgə̀ sə̀' bʉ̀ʉ sə̀ yà' dzəm wo.
32 Se amardes aos que vos amam, que mérito há nisso? Pois também os pecadores amam aos que os amam.
33 A ye-a ŋga wù gʉ̀ bə̀boŋ bohòŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀gə̀ wu bə̀boŋ, Nwì se wu bʉ̀ʉ yà? Bʉ̀ʉ sə̀ bʉp gʉ̀gə̀ sə̀' vɛ'nə.
33 E se fizerdes bem aos que vos fazem bem, que mérito há nisso? Também os pecadores fazem o mesmo.
34 A ye-a ŋga wù fòsə fa mègù bʉ̀ʉ sə̀ wo nə fòsə fa wu, Nwìi nə kwasə wu bʉ̀ʉ ya? Bʉ̀ʉ sə̀ bʉp wèeŋ fòsə fagə̀ bʉ̀ʉ sə̀ bʉp mok sə̀', də ya wo nə tse' fe'lə yà' maŋkwɛ̀ŋ.
34 E se emprestardes àqueles de quem esperais receber, que mérito há nisso? Também os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem outro tanto.
35 Wèeŋ dzəm lɛ bʉ̀ʉ sə̀ wo sə bɛ̀ŋ weŋ, nə gʉ wo bə̀boŋ. Fosə fa wo, nə kà yà' fek fəsə̀. Ya wu nə tse' lə̀là' mʉbu ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ, wù ye sə̀' mo Tà Nwì nə̀ yi Nwì nə̀ ghaŋ nə. Nwìi gʉ̀gə̀ ye bə̀boŋ bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo kà yi kwasəgə̀ nə ye bʉ̀ ŋgàa ŋkʉ̀ì' wèŋ sə̀'.
35 Amai, porém a vossos inimigos, fazei bem e emprestai, nunca desanimado; e grande será a vossa recompensa, e sereis filhos do Altíssimo; porque ele é benigno até para com os integrantes e maus.
36 Wèeŋ sə koksə manziŋ bohòbwìŋ mʉmvə̀'nə̀ Tɛ̀' awèeŋ koksəgə̀ manziŋ sə̀'.
36 Sede misericordiosos, como também vosso Pai é misericordioso.
37 Fana kà də wèeŋ sak ŋwə̀ nəmòk dʉk, ya Nwìi kà weŋ sə̀' sak. Wèeŋ kà ŋwə̀ nəmòk gʉ̀ bʉpsə̀ ya Nwìi kà weŋ bʉpsə̀. Swifa bwìŋ ya Nwì nə swifa weŋ sə̀'.
37 Não julgueis, e não sereis julgados; não condeneis, e não sereis condenados; perdoai, e sereis perdoados.
38 Fa, ya ŋga Nwìi nə fa wu sə̀'. Wo nə fa wu bo dak, ŋga wo bɛŋ yà', nə tsərə be'lə mvwe' mò'fis, mamòk kɛ'ɛ lo nze, wù kà mvwe' nə̀ ŋgònə̀msə tse'. Mvə̀'nə̀ wù fʉk fa bwìŋ fana wo nə fʉk fa wu yòsə̀' vɛ'nə.>>
38 Dai, e ser-vos-á dado; boa medida, recalcada, sacudida e transbordando vos deitarão no regaço; porque com a mesma medida com que medis, vos medirão a vós.
39 Ànə geŋ fana Jisòs mak fa wo gbʉ' mòk də, <<Kaco ŋgà ntwìlis niŋ fa ŋgà ntwìlis mok mandzə̀ yeŋ. A ye-a ŋga ŋgà ntwìlis nə gʉ vɛ'nə, wo nə gbʉ ni sə wʉrə̀ wo ba fo'.
39 E propôs-lhes também uma parábola: Pode porventura um cego guiar outro cego? não cairão ambos no barranco?
40 Kaco mo nə̀ yi sə yə'rə fàk riŋ casə ŋwə̀ nə̀ nà' sə yə'rə yi nə yeŋ. Yusə də, a ye-a ŋga ŋwə̀ nə̀ yi sə yə'rə fàk mèsə, yi nə riŋ kʉrə megu co ŋwə̀ nə̀ nà' à yə'rə yi nə.
40 Não é o discípulo mais do que o seu mestre; mas todo o que for bem instruído será como o seu mestre.
41 Njo nə̀ wu kʉ̀kgə̀ mʉjep nə̀ jo nə̀ nà' cu mʉ lisə̀ moma yo, nə swi də bɛ̀s tʉ nə̀ ghaŋ cu mʉ lisə̀ wùu yè'e bʉ̀ʉ yà?
41 Por que vês o argueiro no olho de teu irmão, e não reparas na trave que está no teu próprio olho?
42 Kènə aco wù dʉk fa to moma yo mòk də, <Tse' vèsə lis ya mʉ fis fa wu mʉjep nə̀ mʉ lisə̀ wù> nà'a, ŋga wù sə kà ŋkwʉ̀ŋkwʉ̀ bɛ̀s tʉ nə̀ mʉ lisə̀ wù nà'a yə anə va? Wù ŋgà tè'èŋkup, fis to lɛ ntòjep nə̀ ghaŋ mʉ lisə̀ wù nà'a ŋkuŋ ya wu nə tse' mandzə̀ nə̀ ŋgòyə rì nə̀ jo nə̀ nà' cu mʉ lisə̀ moma yo nə.
42 Ou como podes dizer a teu irmão: Irmão, deixa-me tirar o argueiro que está no teu olho, não vendo tu mesmo a trave que está no teu? Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro que está no olho de teu irmão.
43 <<Kaco tʉ nə̀ bə̀boŋ zəm nto' nə̀bʉp yeŋ, nə ye sə̀' də, kaco tʉ nə̀ bʉp zəm nto' nə̀ bə̀boŋ sə̀' yeŋ.
43 Porque não há árvore boa que dê mau fruto nem tampouco árvore má que dê bom fruto.
44 Bwìiŋ nə riŋ tʉ bə nsàp nto' nə̀ tʉ nə sə zəm. Kaco wù kwiŋ lèmu' mʉnə ntwìnə̀nɛ' yeŋ, nə ye də, kaco wù kwiŋ pià mʉnə tʉ nàk sə̀' yeŋ.
44 Porque cada árvore se conhece pelo seu próprio fruto; pois dos espinheiros não se colhem figos, nem dos abrolhos se vindimam uvas.
45 Ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ cep fis kokgə̀ ncèp nə̀ bə̀boŋ bʉ̀ʉsə̀ ntʉm ye bə̀boŋ. Ŋwə̀ nə̀ bʉp cèp fis kokgə̀ ncèp nə̀ bʉp bʉ̀ʉsə̀ ntʉm ye bʉp. A vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ cùu ŋwèe cep fis mègù yusə̀ yà' rwiŋ cu sə ntʉʉ̀ ŋgə̀ŋgàŋ.
45 O homem bom, do bom tesouro do seu coração tira o bem; e o homem mau, do seu mau tesouro tira o mal; pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
46 <<Wèeŋ togə̀ mʉ də Tà, Tà, nə kà bum sə̀ mʉ̀ sə dʉk də wèeŋ gʉ gʉ̀ bʉ̀ʉ yà?
46 E por que me chamais: Senhor, Senhor, e não fazeis o que eu vos digo?
47 Ŋwə̀ nə̀ yi və̀-a bohòmʉ̀, nə yuk yusə̀ mʉ̀ sə cèep, nə noŋsə yà', fana mʉ tsok fa weŋ nsàp ŋwə̀ nə̀ yi ye nə.
47 Todo aquele que vem a mim, e ouve as minhas palavras, e as pratica, eu vos mostrarei a quem é semelhante:
48 Yi co ŋwə̀ nə̀ yi dzəm ŋgòci ndap, yi tuŋ lo sə nze cəco, nə kə yeto kùmndap sə mʉnə lìs. Fana ndzəp rwiŋ, nə bwi' ndap nə, nà' kà tsòhò, bʉ̀ʉsə̀ yi a ci kùmndap nə bə̀boŋ.
48 É semelhante ao homem que, edificando uma casa, cavou, abriu profunda vala, e pôs os alicerces sobre a rocha; e vindo a enchente, bateu com ímpeto a torrente naquela casa, e não a pôde abalar, porque tinha sido bem edificada.
49 Fana ŋwə̀ nə̀ yi yuk-a ncèp àm, nə kà yà' nòŋsə̀, ye də yi co ŋwə̀ nə̀ yi à ci ndap ye sə nze wà, nə kà kùmndap bom. Fana ndzəp à rwi, nə bwi' ndap nə, nà' gbʉ ghà ànə. Ndap nə à gbʉ̀ nsàp nə̀ co wù kà cèp to.>>
49 Mas o que ouve e não pratica é semelhante a um homem que edificou uma casa sobre terra, sem alicerces, na qual bateu com ímpeto a torrente, e logo caiu; e foi grande a ruína daquela casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.