Lucas 10
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Yà'sə ànə ca wes fana Tà Jisòs cokfis bwìŋ hum sàmba-ncòp-ba, nə tumsə lo yà'wèŋ ba, ba. Yi à tumsə lòwo ŋgòlòmvwe' buhu lak, nə ye bə mvwe' sə̀ yi nə sə və fo' sə pwe'fo'.
1 Depois disso, o Senhor escolheu outros setenta e dois discípulos e os enviou adiante, dois a dois, às cidades e aos lugares que ele planejava visitar.
2 Yi dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<Nzum sə̀ ŋgòkʉp sə ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ fana bʉ̀ʉ sə̀ ŋgòfàk fo' sə momjo wùriŋ. Ye də wèeŋ lɛŋ bohòTà ŋgà nzum nə də ya yi tumsə ŋgàa fàk wèŋ, ŋgòkə̀ kʉp nzum ye sə.
2 Estas foram suas instruções: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos. Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos.
3 Yeè, wèeŋ du, mʉ̀ tumsə lòweŋ co nsùŋgaŋ mʉtsətsə'rəə furùk wèŋ.
3 Agora vão e lembrem-se de que eu os envio como cordeiros no meio de lobos.
4 Ŋwèe kà posà jə, kà bàm jə, kà kùuŋgùp sə̀' jə; nə kà ŋwè mandzə̀ sə̀' cèpsə̀ lok.
4 Não levem dinheiro algum, nem bolsa de viagem, nem um par de sandálias extras. E não se detenham para cumprimentar ninguém pelo caminho.
5 Ndap nə̀ wèŋ ni mbwa pwe'fo', wèŋ cepsə wo də, <Fifi ye bohòndap ènə!>
5 “Quando entrarem numa casa, digam primeiro: ‘Que a paz de Deus esteja nesta casa’.
6 Wèeŋ dʉk vɛ'nə fana a ye-a ŋga ŋwə̀ ŋgà fifi mbwa fana fifi àwèŋ nə, nə ye bohòyi. A ye-a ŋga ŋwə̀ nə̀ vɛ'nə nə mbwa bʉ̀ə̀ fana fifi àwèŋ nə bwi foho və bohòwèŋ.
6 Se os que vivem ali forem gente de paz, a bênção permanecerá; se não forem, a bênção voltará a vocês.
7 Cum megu mʉmvwe' ndap ànə, nə sə zʉ, nə sə no yusə̀ wo fa weŋ, bʉ̀ʉsə̀ ŋwèe fak laŋ, wo lak yi. Kà dʉk də wèeŋ coho nooŋ kupsə kɛ'ca ndap dʉk.
7 Permaneçam naquela casa e comam e bebam o que lhes derem, pois quem trabalha merece seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 A ye ŋga wèŋ kə̀ ni mvwe' ntòlak mòk, wo jəŋ weŋ fo' co bwìŋ fana wèŋ zʉ nsàp yu nə̀ wo fa weŋ lòoŋ fo'.
8 “Quando entrarem numa cidade e ela os receber bem, comam o que lhes oferecerem.
9 Wèeŋ gʉŋsə ŋgàa yiyaŋ sə̀ wo cu mvwe' lak yà'sə wèŋ, nə dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ fo' sə wèŋ dʉk də, <Gaŋ ŋkum sə̀ Nwì sə yà' kʉəp və̀ bohòwèŋ laŋ.>
9 Curem os enfermos e digam-lhes: ‘Agora o reino de Deus chegou até vocês’.
10 A ye-a ŋga wèŋ kə̀ ni mvwe' ntòlak nə̀ wo ka wèŋ də wèeŋ və bə̀boŋ dʉk fa fana wèŋ sə gihi kɛ' mvwe' mandzə̀ə sə̀ mʉ ntòlak anə sə, nə sə cep dʉk də,
10 Mas, se uma cidade se recusar a recebê-los, saiam pelas ruas e digam:
11 <A megu-a sə̀ mfə̀mfəə sə̀ yà' ko kùu avès mvwe' lak awèŋ yà'sə fana vès kɛ̀'sə nòŋsə yà', yà' sə kʉk weŋ. Wèeŋ riŋtse' də gaŋ ŋkum sə̀ Nwì sə yà' kʉəp və̀ weŋ laŋ.>
11 ‘Limpamos de nossos pés até o pó desta cidade em sinal de reprovação. E saibam disto: o reino de Deus chegou!’.
12 Mʉ tsok fa weŋ də, nùmbu nə̀ wo sak nzeŋgònə fana anə boŋ ghak bohòlak Sodòm nə noŋsə nsàp lak ànə.
12 Eu lhes garanto que, no dia do juízo, até Sodoma será tratada com menos rigor que aquela cidade.
13 <<Wèŋ bʉ̀ʉ Corazì, wèŋ cu bʉp! Wèŋ bʉ̀ʉ Bèsadà, wèŋ cu sə̀' bʉp! A vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ nsàap bum maŋgəŋgèeŋ sə̀ wo a gʉ̀ tsə̀' fa weŋ yà'a, wo ànə gʉ tsok fa-a yà' bohòbʉ̀ʉ Tayà bə Sidòŋ wèŋ bwɛ̀rɛ də wo a kupsə, nə bwi fa bʉp awo ŋkwɛ̀ŋ tè, nə ni tse' gàa cə̀k, nə yok və.
13 “Que aflição as espera, Corazim e Betsaida! Porque, se nas cidades de Tiro e Sidom tivessem sido realizados os milagres que realizei em vocês, há muito tempo seus habitantes teriam se arrependido e demonstrado isso vestindo panos de saco e jogando cinzas sobre a cabeça.
14 Nùmbu nə̀ wo nə sak nzeŋgòŋ fana anə boŋ ghak bohòbʉ̀ʉ Tayà bə Sidòŋ nə noŋsə weŋ.
14 Eu lhes digo que, no dia do juízo, Tiro e Sidom serão tratadas com menos rigor que vocês.
15 Wèŋ bʉ̀ʉ Kàpanùm, wèŋ a sə nɛ̀ni' co wèŋ də wèeŋ kok lo mʉbu à? Wèeŋ nə lo tsətsoŋ mvwe' ŋgə' vɛ'ɛ bòŋ.
15 E você, Cafarnaum, será elevada até o céu? Não, descerá até o lugar dos mortos”.
16 <<Ŋwə̀ nə̀ yi yuk-a weŋ, ye də yi yuk mʉ. Ŋwə̀ nə̀ yi dzeeŋ-a weŋ, ye də yi dzèeŋ mʉ; nə ye də ŋwə̀ nə̀ yi dzeeŋ-a mʉ, ye də ŋgə̀ŋgàŋ dzèeŋ ŋwə̀ nə̀ yi a tum və̀ mʉ nə.>>
16 Então ele disse aos discípulos: “Quem aceita sua mensagem também me aceita, e quem os rejeita também me rejeita. E quem me rejeita também rejeita aquele que me enviou”.
17 Bʉ̀ʉ sə̀ hum sàmba-ncòp-ba sə wèŋ à bwìŋ və̀ bə kwəkwa. Wo à dʉk də, <<Tà, yòŋsə̀ə ze' wèŋ ye bohòvès yusə̀ wà bʉ̀ʉ liŋ yo.>>
17 Quando os setenta e dois discípulos voltaram, relataram com alegria: “Senhor, até os demônios nos obedecem pela sua autoridade!”.
18 Yi dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<Mʉ̀ yə Satà ŋga yi sə gbʉ̀ tsə mʉbu co mbʉ̀ŋ sə ba'a tsə yi.
18 Então ele lhes disse: “Vi Satanás caindo do céu como um relâmpago!
19 Yeè, mʉ̀ a fa weŋ ŋàŋ ŋgògì cà mʉnə no bə ŋgam wèŋ, nə ye ŋàŋ ŋgògha' ŋàaŋ sə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo bɛ̀ŋgə̀ weŋ tse' yà' pwe'fo'. Kaco yumok gʉ lok weŋ yeŋ.Nè'e nsàp ŋgam nə̀ mvwe' lak Izùrɛ|src="bk00058c.tif" size="col" copy="Horace Knowles" ref="10:19"
19 Eu lhes dei autoridade para pisarem sobre cobras e escorpiões, e sobre todo o poder do inimigo. Nada lhes causará dano.
20 Nə yeè nə də kà də wèeŋ sə kwa də bʉ̀ʉsə̀ ze' wèŋ sə wəp weŋ dʉk, wèeŋ kwa lɛ bʉ̀ʉsə̀ də wo còm nòŋsə liŋ awèŋ mʉbu.>>
20 Mas não se alegrem porque os espíritos impuros lhes obedecem; alegrem-se porque seus nomes estão registrados no céu”.
21 Ghà ànə à ye, Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə gʉ Jisòs yi rwiŋ bə kwəkwa fana yi cep dʉk də, <<Mʉ̀ kwasə wu tɛ̀', nə̀ wu Tà mʉbu bə sə nze nə, bʉ̀ʉsə̀ wù a swìhi gɛsə bum yè'sə bohòŋgàa ŋkərə̀ wèŋ, nə niŋ fa yà' bohòbwe sə̀ lʉə wèŋ. A zìnə Tɛ̀', wù a gʉ̀ yè'sə mʉmvə̀'nə̀ yà' a bòkok wu sə və̀ə wù vɛ'nə.
21 Naquele momento, Jesus foi tomado da alegria do Espírito Santo e disse: “Pai, Senhor dos céus e da terra, eu te agradeço porque escondeste estas coisas dos que se consideram sábios e inteligentes e as revelaste aos que são como crianças. Sim, Pai, foi do teu agrado fazê-lo assim.
22 Tɛ̀' am a fa wes mʉ bum pwe'fo'. Ŋwə̀ nəmòk ka mwe nə riŋ, rì mègù yi Tɛ̀' nə. Ŋwə̀ nəmòk ka Tɛ̀' nə sə̀' riŋ, rì mègù yi mwe nə, nə ye bʉ̀ʉ sə̀ mwe nə dzəm də yi niŋ tsok fa yà'wèŋ sə.>>
22 “Meu Pai me confiou todas as coisas. Ninguém conhece verdadeiramente o Filho, a não ser o Pai, e ninguém conhece verdadeiramente o Pai, a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho escolhe revelá-lo”.
23 Ànə geŋ yi bʉʉŋ dʉk swihi fa ŋgàa fàak ye sə wèŋ dʉk də, <<A rɛŋsi bohòŋwə̀ nə̀ yi yə bum sə̀ wèŋ sə yə yè'sə!
23 Então, em particular, ele se voltou para os discípulos e disse: “Felizes os olhos que veem o que vocês viram.
24 Mʉ tsok weŋ də ŋgàa tsòhòbum Nwì wèŋ, nə ye bə bʉ̀ ŋkəŋkum wèeŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ sə̀ wo a dzəm ŋgòyə bum sə̀ wèŋ yə yè'sə, nə kà mandzə̀ nə tse'. Wo dzəm ŋgòyuk bum sə̀ wèŋ sə yuk yè'sə, nə kà yà' sə̀' yuk.>>
24 Eu lhes digo: muitos profetas e reis desejaram ver o que vocês têm visto e ouvir o que vocês têm ouvido, mas não puderam”.
25 Ŋgà yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k mòk à lòkok də yi bʉə ja'a Jisòs nə fana yi fek nà' də, <<Cicà, yusə̀ aco mʉ̀ gʉ yè'sə yà, ya mʉ kə tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè yuk nə ɛ?>>
25 Certo dia, um especialista da lei se levantou para pôr Jesus à prova com esta pergunta: “Mestre, o que preciso fazer para herdar a vida eterna?”.
26 Jisòs fek bʉsə bwi nà' də, <<Wo à còm nòŋsə ndzənə lʉ̀k də yà? Wu tagə̀ nja da?>>
26 Jesus respondeu: “O que diz a lei de Moisés? Como você a entende?”.
27 Ŋgà' nə dʉk də, <<Wù tse' ŋgòdzəm Tà Nwì yòbə ntʉm yòpwe'fo', dzəm yi bə yòŋsə̀ yòpwe'fo', nə ye bə ŋàaŋ yo pwe', nə ye bə ŋkərə̀ yòsə̀' pwe'fo', fana nə dzəm moma yo co mvə̀'nə̀ wù dzəm ni' yò.>>
27 O homem respondeu: “‘Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de toda a sua força e de toda a sua mente’ e ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’”.
28 Jisòs dʉk fa nà' də, <<Wù cèp bə̀boŋ laŋ; gʉ̀ vɛ'nə ya wu nə tse' lùŋ.>>
28 “Está correto!”, disse Jesus. “Faça isso, e você viverá.”
29 Ŋgà' nə à dzəm də yi niŋ tsok də yi ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ, fana yi fek fe'lə Jisòs nə də, <<Moma am nə yè'sə ndà?>>
29 O homem, porém, querendo justificar suas ações, perguntou a Jesus: “E quem é o meu próximo?”.
30 Jisòs tsok bʉsə fa yi gbʉ' mòk də, <<Ŋwə̀ nəmòk à tsə mʉ Jòrosalèm ŋgòlòJèrikù. À kə̀ wɛ̀s mandzə̀, ŋgàa yə̀ wèŋ ko fweŋ fis yi cə̀k pwe', nə ləp yi. Wo me'rə mak noŋsə yi ŋga yi sə tʉ̀hʉ mègù mok ŋgwàŋ, nə lo yu awo.
30 Jesus respondeu com uma história: “Certo homem descia de Jerusalém a Jericó, quando foi atacado por bandidos. Eles lhe tiraram as roupas, o espancaram e o deixaram quase morto à beira da estrada.
31 Mvə̀k à càa, ŋgà fa satikà' mòk à sə yù tsə lòsə̀' mandzə̀ ànə. Yi ànə ye nà' ŋga nà' nòo fana yi lək ca yuye ndzə ŋgʉ mandzə̀.
31 “Por acaso, descia por ali um sacerdote. Quando viu o homem caído, atravessou para o outro lado da estrada.
32 Ŋwə̀ə Levì mòk à gʉ̀ sə̀' vɛ'nə. Yi à kə̀ dzèŋ fo', nə ye ŋgà' nə mvə̀'nə̀ nà' nòo fana yi ca yuye ndzə ŋgʉʉ̀ŋ.
32 Um levita fazia o mesmo caminho e viu o homem caído, mas também atravessou e passou longe.
33 Ŋwə̀ Sàmàriyà mòk à və̀ ye fo', nə ye nà', fana nə koksə manziŋ bohònà'.
33 “Então veio um samaritano e, ao ver o homem, teve compaixão dele.
34 Yi geŋ fo', nə gesə fa nà' mve' bə rùk ndzənə mvwe' nà' sə, nə kiŋ lok fa nà'. Yi le' koksə naaŋ nà' mʉnə nàmbà'rə̀ ye, nə jəŋ lo nà' mvwe' ndap nəmòk nə̀ ŋwèe nòoŋ mbwa yi lak, nə sə jəŋ ŋkərə̀ bohònà' fo'.
34 Foi até ele, tratou de seus ferimentos com óleo e vinho e os enfaixou. Depois, colocou o homem em seu jumento e o levou a uma hospedaria, onde cuidou dele.
35 Tsok à rɛŋ, yi fis mbàm ncùhù ba, nə fa ŋgà ndap nə. Yi dʉk fa ŋgà ndap nə dʉk də, <Sə kʉk fa mʉ yi bə̀boŋ. Mʉ bwìŋ foho və̀ fana mʉ̀ lak fəsə fa wu mbàam sə̀ wù bʉpsə yà' bʉ̀ʉ yi pwe'.>
35 No dia seguinte, deu duas moedas de prata ao dono da hospedaria e disse: ‘Cuide deste homem. Se você precisar gastar a mais com ele, eu lhe pagarei a diferença quando voltar’.
36 Bohòbʉ̀ʉ sə̀ tɛ' yè'sə, wù tsəm də ŋwə̀ nə̀ yi à nìtsə̀' də yi moma bə ŋwə̀ nə̀ ŋgàa yə̀ wèŋ à lə̀p yi nə yè'e nə̀ fò?>>
36 “Qual desses três você diria que foi o próximo do homem atacado pelos bandidos?”, perguntou Jesus.
37 Yi dʉk də, <<A ŋwə̀ nə̀ yi à tse' koksə̀manziŋ bohònà' nà'a.>> Fana Jisòs dʉk fa nà' dʉk də, <<Dù a, nə kə gʉ yòsə̀' vɛ'nə.>>
37 O especialista da lei respondeu: “Aquele que teve misericórdia dele”. Então Jesus disse: “Vá e faça o mesmo”.
38 Jisòs bə bwe ye wèŋ à sə lòo fana wo kə dzeŋ mvwe' lak mok. Ŋwà mòk à ye fo' nə̀ wo to liŋ ye də Matà. Ŋwà ènə à fa Jisòs mvwe' nòòŋ mʉnda'à yi.
38 Jesus e seus discípulos seguiram viagem e chegaram a um povoado onde uma mulher chamada Marta os recebeu em sua casa.
39 Yi ànə tse' moma ye mòk nə̀ wo to yi də Mèri. Mèri nə à kə̀ cu ŋgʉ ni'ì Tà ànə, nə sə yu'rə yusə̀ nà' sə yə'rə fa bwìŋ sə.
39 Sua irmã, Maria, sentou-se aos pés de Jesus e ouvia o que ele ensinava.
40 Matà ye də fàk yam bohòyi wùriŋ fana yi kə dʉk fa Jisòs də, <<Tà, wù yə də moma àm me'rə mʉ mʉmʉ̀, fàk sə ghak mʉ, wù kà mbɛŋ kom à? Tsok fa yi də yi kə tɛsə mʉ.>>
40 Marta, porém, estava ocupada com seus muitos afazeres. Foi a Jesus e disse: “Senhor, não o incomoda que minha irmã fique aí sentada enquanto eu faço todo o trabalho? Diga-lhe que venha me ajudar!”.
41 Tà nə dʉk fa nà' də, <<Matà, Matà, wù sə jìk, nə sə ye ŋgə' bə bum ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ.
41 Mas o Senhor respondeu: “Marta, Marta, você se preocupa e se inquieta com todos esses detalhes.
42 Yu nə̀ nà' tse' gha' fàk, a yu nə̀ mò'fis. Mèri cok jə fis ma nə̀ bə̀boŋ nə laŋ. Kaco mʉ̀ dzəm də ŋwèe fep fis yuk nà' bohòyi yeŋ.>>
42 Apenas uma coisa é necessária. Quanto a Maria, ela fez a escolha certa, e ninguém tomará isso dela”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.