João 9
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NAA
1 Nùmbu mòk à ye ŋga Jisòs sə kɛ'kɛ' càa fana yi kə tseŋ ŋwə̀ nəmòk nə̀ wo à dzə yi ŋga yi lohòlis.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Ŋgàa fàak Jisòs ànə ye ŋgà' nə fana wo to Jisòs də, <<Cicà>>, nə fek nà' də, <<Ànə gʉ bʉp yè'sə ndà ŋkuŋ lis ŋwə̀ nè'e loho nɛ? À gʉ̀ bʉp ma ye kè tɛ̀' ye kè yi bə tu ye ɛ?>>
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Jisòs nə dʉk fa wo də, <<Yiya ènə ka bʉ̀ʉ bʉp nə̀ ŋwə̀ mòk a gʉ̀ yi yeŋ. Lis ŋwə̀ ènə à loho vɛ'nə də ya ŋga bwìiŋ ye ŋàaŋ sə̀ Nwì mʉ ni'ì ŋwə̀ ènə.
3 Jesus respondeu:
4 Vesùwèeŋ gʉ tsoŋ fàak ŋwə̀ nə̀ yi tum mʉ nə ŋga cu tse' ntòmarɛŋ. Ndzəm sə və̀ə, nà'a seŋ-na fana, ŋwè kà yumok mok gʉ̀ to.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Mvə̀'nə̀ mʉ̀ cu tse' sənə nzeŋgòŋ nə fana mʉ marɛŋ bohònzeŋgòŋ nə mʉ̀.>>
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Yi ànə cep wes vɛ'nə fana yi te gesə nte sə nze, nə top ncàk mvwe' sə̀ yi te nte sə bə ndubo. Yi jwɛŋ jəŋ ncàak sə, nə yok gesə fa ŋgà' nə̀ jì lis nə mʉlisə̀.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 Yi ànə yok wes fana yi dʉk fa nà' də, <<Dù lo sə mvwe' ndzəp Silòm, nə kə kwak si ca.>> (Liŋ sə̀ də Silòm yà'sə də Tumsə.) Ànə geŋ ŋgà' nə lo kə kwak si ye sə ca anə. Yi à kwak, nə bwi foho və ŋga lis mùhu yi laŋ, yi sə ye mok bum.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Bʉ̀ʉ sə̀ wo cu kʉəp mvwe' sə̀ yi cugə̀ bə bʉ̀ʉ sə̀ wo rì yi də yi lɛɛŋgə̀ bum bʉ̀ʉsə̀ yi jì lis wèŋ à yə yi, nə mərə vɛ'ɛ wù kà fʉ̀'. Wo dʉk də, <<Hàva', nè'e ka ŋgà' nə̀ yi cuuŋ mègù mvwe' mò'fis, nə sə lɛɛŋ bum bohòbwìŋ nə yeŋ ɛ̀?>>
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Bʉ̀ʉ mok wèŋ də, <<Ŋ̀, a yi;>> mok də, <<Hai' ka yi yeŋ. A ŋwə̀ nəmòk nə̀ yi səsə nà' səsə.>> Wo à sə dʉhʉ vɛ'nə fana ŋgà' nə cep ye sə̀'. Yi dʉk də, <<Mʉ̀ ka sə səsə, mègù mʉ̀ nə.>>
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Wo fek yi də, <<Wù gʉ̀ va ŋkuŋ lis yo muhu ɛ?>>
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Yi də, <<Ŋwə̀ nə̀ wo togə̀ yi də Jisòs nà'a mùk fa mʉ yà' yi. Yi top ncàk, nə yok fa mʉ yà' fo', nə dʉk mʉ də mʉ kə kwak si am sə sə mvwe' ndzəp Silòm. Mʉ̀ lo, nə kə kwak si sə ca fana lis am sə muhu.>>
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Wo fek yi sə̀mok də, <<Ŋwə̀ ànə fò?>> Yi də, <<Mʉ̀ ka riŋ.>>
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Ànə geŋ wo ko jəŋ ŋgà' nə̀ wo mùk fa yi lis nə, nə jəŋ lo yi bohòbʉ̀ʉ Faràsi wèŋ.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Yu səmook də, nùmbu nə̀ Jisòs ànə top ncàk, nə muk fa ŋgà' ànə lis bə zeŋ nə à ye nùmbu dzə̀.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Bʉ̀ʉ Faràsi sə wèŋ fek ŋgà' nə yàwo sə̀' də nà' gʉ̀ va ŋkuŋ lis nà' muhu ɛ? Ŋgà' nə də, <<Yi yok fa mʉ lis sə bə ncàk. Mʉ̀ lo, nə kə kwak si fana lis am sə muhu.>>
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Bʉ̀ʉ Faràsi mok wèŋ dʉk də, <<Ŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀ nsàp yu ènə, ka yi Nwì tumsə, bwɛ̀rɛ yi kà nsàp fàk nə̀ ŋgòkə̀ gʉŋsə ŋwè nùmbu dzə̀ ènə gʉ̀; bʉ̀ʉsə̀ lʉ̀k sə kà vɛ'nə dzəm.>> Bòp bʉ̀ ma mòk dʉk yàwo də, <<Ŋwə̀ ènə ye-a ŋgà gʉ̀ bʉp bwɛ̀rɛ yi gʉ to nsàp maŋgəŋgèŋ ènə ŋga yè va?>> Ànə ye vɛ'nə, bʉ̀ʉ sə wèŋ ga'a mok bòp ba.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Wo fek ŋwə̀ nə̀ yi mùhu lis nə də, <<Wo mùk lis-e sə̀ yò, wù tsərə yòbə ŋwə̀ nə̀ yi mùk fa wu lis ànə da?>> Yi dʉk də, <<Mʉ̀ rì yàm də ŋwə̀ ànə, yi ŋgà tsə̀' bum Nwì.>>
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Bʉ̀ʉ Jus yè'sə wèŋ à ka də ŋwə̀ ènə ànə ye to mantombì ŋgà jì lis dzəm. Fana wo kə to və ma bə tɛ̀'ɛ ŋgà' nə.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Ma bə tɛ̀' ye nə à kə̀ dzèeŋ fana wo fek yà' də, <<Nè'e mo àwèŋ à? A zìnə də mvə̀'nə̀ wèŋ à dzə yi, yi kà bum yəgə̀ à? Ye də yà' mùhu ŋga'a va?>>
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Tɛ̀' bə ma nə dʉk də, <<Vès rì də nè'e mo àvès. Vès rì sə̀' də mvə̀'nə̀ vès à dzə yi, yi kà yumok yəgə̀.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Megu də vès ka ŋga'a mvə̀'nə̀ yi gʉ̀ ŋkuŋ nə sə yəə̀ nə bum yè'e riŋ. Vès ka ŋwə̀ nə̀ yi mùk fa yi lis sə sə̀' riŋ. Yi ŋwə̀ rìŋsə, aco wèŋ fek yi, yi cep bə cùu ye yi.>>
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Ma bə tɛ̀' ye nə à dʉk vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ wo à sə wəp ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus wèŋ. Bʉsə̀ ànə ye ŋga bʉ̀ʉ Jus sə wèŋ a cèp tes laŋ də a ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk cèp fis jəja də Jisòos Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə fana wo bɛ' fis gɛsə ŋgə̀ŋgàŋ mʉmvwe' ndap pìriyà àwo nə.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Nà'a njo nə̀ tɛ̀' ye wèŋ à dʉk də, <<Yi ŋwə̀ nə̀ yi gʉ laŋ, fek yi, yi cep bə cùu ye>> nə.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Ànə geŋ wo to və ŋgà' nə sə̀mok, ŋga'a nə̀ kɛ̀' ba. Wo fek yi də, <<Kuksə Nwì, nə cep zìnə yò. Vès rì yàvès də ŋwə̀ nə̀ wù də yi mùk fa wu lis ànə, yi ŋgà gʉ̀ bʉp.>>
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Yi dʉk fa yà' də, <<Kè yi ŋgà gʉ̀ bʉp è, mʉ̀ ka yàm riŋ. Mʉ̀ rì mègù yàm yu nə̀ mò'fis dʉk də, mʉ̀ ànə ye to mantombì ŋgà lohòlis fana ŋga'a nè'e, mʉ̀ sə yə yu am mok bum.>>
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Wo fek mali yi sə̀' ŋkuŋ də, <<Yi gʉ̀ fa wu lis sə va ŋkuŋ yà' muhu ɛ?>>
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Yi dʉk fa yà' də, <<Mʉ̀ tsə̀' weŋ mvə̀'nə̀ yi gʉ̀ nə fa' laŋ, wèŋ bɛŋ ŋgòdzəm. Wèŋ də mʉ sə tsoho fa mali weŋ sə̀mok bʉ̀ʉ yà? Kàmòk wèeŋ nə sə lap sə̀' mandzə̀ ŋgòbʉ̀ʉŋ bwe ye wèŋ àlɛ'.>>
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Yi ànə dʉk wo vɛ'nə fana wo yak yi də, <<Ŋyàm, wu mo ŋgà fàk ye wù, vèes yàvès bwe fàak Musì.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Vès rì də Nwì ànə cep yuk bə Musì, vès ka mvwe' sə̀ ŋkwa'kʉ̀ ànə tesə və̀ ye yà'sə riŋ.>>
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Ŋgà' nə̀ lis mùhu nə à yuk vɛ'nə yi də, <<Kwɛ'fòŋgʉrì! Co ŋwè muk fa mʉ lis vɛ'ɛ, wèŋ dʉk də wèŋ ka mvwe' sə̀ yi tesə və̀ə riŋ ɛ̀?
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Vesùwèŋ rì də kaco Nwì fa ŋàaŋ ye bohòŋwə̀ nə̀ yi ŋgà gʉ̀ bʉp yeŋ. Yi fa mègù ŋàaŋ ye bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo kùksəgə̀ yi, nə sə gʉ yi kwa wèŋ.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Nzeŋgòŋ nə à yè yèe, ŋwè ka də wo à dzə ŋwə̀ nəmòk ŋga yi sə kà bum yə fana ŋwə̀ nəmòk kə muk fa yi lis yuk yuk.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Yà' nòjəja də ŋwə̀ ènə tesə və̀ bohòNwì. Anə ka-a vɛ'nə yeŋ bwɛ̀rɛ yi gʉ to nsàp yu nə̀ yi gʉ̀ ènə ŋga yi yè va ŋkuŋ?>>
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Bʉ̀ʉ sə wèŋ də, <<Kàcò, wùu mo nə̀ wo à dzə wu sənə bʉp wà, wù sə dʉk də wu yə'rə ves yumok kènə.>> Fana wo bɛ' fis gɛsə yi mʉmvwe' ndap pìriyà àwo nə.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Ànə geŋ Jisòs yuk də wo bɛ' fis nà' mʉmvwe' ndap pìriyà àwo nə laŋ. Yi lap kɛ'cà nà' tə̀tè yi kə tseŋ nà', nə fek nà' də, <<Wù dzəm bohòyi Mo Ŋwè à?>>
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Ŋgà' nə dʉk də, <<Tà, Mo Ŋwè nə yè'sə ndà ya mʉ dzəm bohòyi ɛ.>>
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Jisòs dʉk fa fəsə yi də, <<Wù yə yi laŋ. Wù sə cèp yè'sə sə̀' wenə.>>
37 E Jesus lhe disse:
38 Yi à yuk mvə̀'nə̀ Jisòs dʉk vɛ'nə fana yi dʉk də, <<Tà, mʉ̀ dzəm bohòwù.>> Yi à dʉk vɛ'nə, nə təəŋ sə nze kə̀ mantombìi Jisòs anə bə tumfərə.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Jisòs nə cep də, <<Mʉ̀ à və̀ sə nzeŋgòŋ fɛŋ ŋgòsak gàpsə bʉ̀ʉ sə̀ wo dzəm bohòNwì bə sə̀ wo ka bohòyi dzəm. Mʉ̀ à və̀ ŋgògʉ̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo ləlohòlis wèeŋ ye bum, nə gʉ sə̀ wo tsəm də wo sə yə bum wèeŋ loho lis.>>
39 Jesus continuou: —
40 Bʉ̀ʉ Faràsi mok wèŋ sə̀ wo à ye fo' ànə yuk ncèp ènə fana wo fek Jisòs nə də, <<Ye də wù sə dʉk yè'e də vèes ləlohòlis à?>>
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Jisòs dʉk fəsə fa wo də, <<Anə ye-a də wèeŋ ləlohòlis bwɛ̀rɛ də wèŋ ka nzak tse'. Wèŋ nə sə dʉk nə də lis awèŋ cu fo', də wèŋ sə yə bum bə zeŋ fana ye də wèŋ cu bə nzak mʉ tuhù wèŋ.
41 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.