João 3
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Ŋwə̀ə Faràsi mòk à ye, wo to liŋ ye də Nìkòdemù. Yi à ye ŋkwà'ŋwè bohòbʉ̀ʉ Jus wèŋ.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, líder religioso entre os judeus.
2 Ŋwə̀ ènə à və̀ nòoŋ bohòJisòs nə̀ ndzəmə̀, nə dʉk fa nà' də, <<Cicà, vès rì tse' də wu yè'e cicà nə̀ wù a və̀ bohòNwì. Bʉsə̀ kaco ŋwè gʉ to nsàap bum maŋgəŋgèeŋ sə̀ wù sə gʉ̀ yè'e yeŋ, tse'ŋga Nwìi bə ŋgə̀ŋgàŋ.>>
2 Certa noite, veio falar com Jesus e disse: “Rabi, todos nós sabemos que Deus enviou o senhor para nos ensinar. Seus sinais são prova de que Deus está com o senhor”.
3 Jisòs cep bʉsə fa nà' də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' wu yè'e zìnə nə̀ nà'a ŋkèm dʉk də, tse'ŋga wo dzə fe'lə ŋwè sə̀mok, ŋkuŋ yi nə kə ye mvwe' gaŋ ŋkum Nwì.>>
3 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: quem não nascer de novo, não verá o reino de Deus”.
4 Nìkòdemù nə fek fe'lə yi sə̀mok də, <<Aco wo dzə fe'lə ŋwə̀ nə̀ yi gʉ laŋ yè'sə va? Aco yi ni fe'lə lo ndzə və̀ə ma ye, ya wo dzə fe'lə yi nə̀ kɛ̀' ba à?>>
4 “Como pode um homem velho nascer de novo?”, perguntou Nicodemos. “Acaso ele pode voltar ao ventre da mãe e nascer uma segunda vez?”
5 Jisòs dʉk fəsə fa yi də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' wu zìnə nə̀ nà'a ŋkèm dʉk də, tse'ŋga wo dzə ŋwè bə ndzəp nə ye bə Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə ŋkuŋ yi kə ni mvwe' gaŋ ŋkum Nwì.
5 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: ninguém pode entrar no reino de Deus sem nascer da água e do Espírito.
6 Ŋwə̀ nə̀ wo a dzə yi bə ŋgùpni', a sə̀' nə̀ bə ŋgùpni'. Ŋwə̀ nə̀ wo a dzə yi bə yòŋsə̀ə, a sə̀' nə bə yòŋsə̀.
6 Os seres humanos podem gerar apenas vida humana, mas o Espírito dá à luz vida espiritual.
7 Kà də wu mərə bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ dʉk wu də, tse'ŋga wo dzə fe'lə ŋwè nə̀ kɛ̀' ba dʉk.
7 Portanto, não se surpreenda quando eu digo: ‘É necessário nascer de novo’.
8 Fə̀fə̀ə càgə̀ mvə̀'nə̀ yi dzəm, wèŋ sə yuk, nə kà mvwe' sə̀ yi sə yèto və̀ə kè mvwe' nə̀ yi sə lòo ŋgòkə̀ lə̀ə rì. Ŋwə̀ nə̀ wo dzə-a yi bə yòŋsə̀ nə fana yà' ye megu bohòyi sə̀' vɛ'nə.>>
8 O vento sopra onde quer. Assim como você ouve o vento, mas não é capaz de dizer de onde ele vem nem para onde vai, também é incapaz de explicar como as pessoas nascem do Espírito”.
9 Nìkòdemù nə fek mali nà' də, <<Aco yè'sə ye vɛ'nə yè'sə valɛ?>>
9 “Como pode ser isso?”, perguntou Nicodemos.
10 Jisòs dʉk fa fe'lə nà' də, <<Wu yè'e cicà nə̀ ghaŋ mvwe' lak Izùrɛ, nə kà bum yè'e rì vɛ'nə va?
10 Jesus respondeu: “Você é um mestre respeitado em Israel e não entende essas coisas?
11 Mʉ̀ tsə̀' fa wu zìnə nə̀ nà'a ŋkèm dʉk də, vès sə tsə̀' fa weŋ bum sə̀ vès rì yà', nə ye yà' bə lis avès fana wèŋ kà ves yà' dzəm fa.
11 Eu lhe digo a verdade: falamos daquilo que sabemos e vimos e, no entanto, vocês não creem em nosso testemunho.
12 Mʉ tsə̀' fa weŋ bum sə̀ yà'a ma sə nze fɛn, wèŋ kà mʉ yà' dzəm fa, ye də mʉ tsə̀'-a weŋ bum sə̀ ma mʉbu wèŋ dzəm fa mʉ à?
12 Se vocês não creem em mim quando falo de coisas terrenas, como crerão se eu falar de coisas celestiais?
13 Ŋwə̀ nəmòk nə̀ mò'fis ka mʉbu ntòkok lo yuk. Mègù mʉ̀ʉ mo ŋwè nə̀ mʉ̀ à tesə tsooŋ mbwa.
13 Ninguém jamais subiu ao céu, exceto aquele que de lá desceu, o Filho do Homem.
14 Yumook də wo nə fis gesə tsoŋ mʉ̀ʉ mo ŋwè mʉtsə̀, mvə̀'nə̀ Musì ànə fis kok no mʉtsə̀ ghà nə̀ wo ànə ye ŋgəà yà'a ŋkuŋ.
14 E, como Moisés, no deserto, levantou a serpente de bronze numa estaca, também é necessário que o Filho do Homem seja levantado,
15 Də ya ŋga a ye-a sə̀ ndà, ŋga nà' dzəm bohòyi fana nà' tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà kə̀ mè yuk.
15 para que todo o que nele crer tenha a vida eterna.
16 <<Nwì ànə dzəm bʉ̀ʉ sə̀ sənə nzeŋgòŋ nə vɛ'ɛ wù kà fʉ̀k, nə tumsə vesə kwə'rə̀ mo ye də a ye-a sə̀ ndà ŋga nà' dzəm bohòmo ye nə, ŋgə̀ŋgàaŋ nə kà bisə̀, yi nə tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè yuk.
16 “Porque Deus amou tanto o mundo que deu seu Filho único, para que todo o que nele crer não pereça, mas tenha a vida eterna.
17 Njo nə̀ Nwì ànə ka mo ye nə də nà'a və nə kə sak bʉp nzeŋgòŋ nə tum və. Yi à tum nà' də ya nzeŋgòŋ nə pwe' nə luŋ bohònà'.
17 Deus enviou seu Filho ao mundo não para condenar o mundo, mas para salvá-lo por meio dele.
18 Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a bohònà', ye də yi ka nzak tse'. Ŋwə̀ nə̀ yi kà-a bohònà' dzəm ye də yi gbʉ̀ nzak tèè, bʉ̀ʉsə̀ yi ka bə liŋ mo Nwì nə̀ yi mègù mò'fis nə dzəm.
18 “Não há condenação alguma para quem crê nele. Mas quem não crê nele já está condenado por não crer no Filho único de Deus.
19 Mvə̀'nə̀ wo sak lə̀sə tes nzak nə də vɛ'. Də marɛŋ a və̀ sənə nzeŋgòŋ nə, bwìŋ dzəm megu ndzəm nə noŋsə marɛŋ nə. Wo gʉ̀ vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ bum sə̀ wo sə gʉ̀ʉ sə bʉp.
19 E a condenação se baseia nisto: a luz de Deus veio ao mundo, mas as pessoas amaram mais a escuridão que a luz, porque seus atos eram maus.
20 Bʉsə̀ ŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀gə̀-a ye bʉp, yi kà ŋge' bə marɛŋ yegə̀. Yi sə caŋ marɛŋ caa. Njo nə̀ yi sə wəp də aco bwìŋ ye yusə̀ yi sə gʉ̀ʉ sə.
20 Quem pratica o mal odeia a luz e não se aproxima dela, pois teme que seus pecados sejam expostos.
21 Ŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀gə̀ ye yusə̀ yà'a zìnə tesə və̀gə̀ ye sə mvwe' marɛŋ. Yi tesə və̀gə̀ vɛ'nə də ya bwìŋ ye jəja kwaraŋgaŋ də yusə̀ yi gʉ̀ yà'sə, a bə mandzə̀ Nwì.>>
21 Mas quem pratica a verdade se aproxima da luz, para que outros vejam que ele faz a vontade de Deus”.
22 Yè'sə ànə ca fana Jisòs bə ŋgàa fàak ye wèŋ lo mok mvwe' lak Jùdiyà. Yi bə yà'wèŋ à kə̀ cu mam fo', nə sə baptɛsə bwìŋ fo'.
22 Então Jesus e seus discípulos saíram de Jerusalém e foram à região da Judeia. Jesus passou um tempo ali com eles, batizando.
23 Jon à sə bàptɛsə bwìŋ ye sə̀' mvwe' mok sə̀ wo to fo' də Anòn, mvwe' sə kʉəp lòlak Salèm. Yi à sə bàptɛsə fo' bʉ̀ʉsə̀ ndzəp à ye fo' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Bwìŋ à sə və̀ə, nə sə kə baptɛsə fo'.
23 Nessa época, João também batizava em Enom, perto de Salim, pois havia ali bastante água, e o povo ia até ele para ser batizado.
24 Yè'sə ànə ye ŋga wo ka Jon nə ndapndzəm ntòko nisə.
24 Isso aconteceu antes de João ser preso.
25 Ànə geŋ, ŋgàa fàak Jon bə ŋwə̀ə Jus mòk wèŋ yèto ŋgòsə fenə bə mandzə̀ nə̀ wo cùk rɛŋsəgə̀ ni' ŋgòbɛ' mandzə̀ Nwì.
25 Surgiu uma discussão entre os discípulos de João e certo judeu a respeito da purificação cerimonial.
26 Fana wo və bohòJon, nə kə dʉk fa nà' də, <<Cicà, wù sə tsərə tse' malì ŋwə̀ nə̀ weŋnə à ye mvwe' ŋgʉ ndzəp Jòridàŋ fa' nà'a nà? Yi nə̀ wù sə tsòho fa bwìŋ bə liŋ ye nà'a, yi sə bàptɛsə sə̀' fana bwìŋ sə kpəəŋ lòwes mok bohòyi.>>
26 Os discípulos de João foram falar com ele e lhe disseram: “Rabi, o homem que o senhor encontrou no outro lado do rio Jordão, aquele de quem o senhor deu testemunho, também está batizando. Todos vão até ele”.
27 Jon nə cep fəsə fa yà'wèŋ də, <<Kaco ŋwè tse' to yumok bə bo ye yeŋ. Tse'ŋga Nwì mʉbu fa yi yà' yi ŋkuŋ yi tse' yà'.
27 João respondeu: “Ninguém pode receber coisa alguma, a menos que lhe seja concedida do céu.
28 Wèŋ à yuk fa mʉ bə ntu'u awèŋ laŋ mvə̀'nə̀ mʉ̀ à sə dʉk də, mʉ̀ ka yè'sə Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə mʉ̀ yeŋ. Mʉ̀ mègù yàm ŋwə̀ nə̀ wo a tumsə lòmʉ yàm də mʉ lo tse' mantombìi Krɛst nə.
28 Vocês sabem que eu lhes disse claramente: ‘Eu não sou o Cristo. Estou aqui apenas para preparar o caminho para ele’.
29 Wèŋ rì də ŋwə̀ nə̀ yi tse' ŋgwegù a ndugù nə. Ŋge'e ndugù nə təəŋ kok ŋgʉ ni'ì nà', nə sə kwa wùriŋ mvə̀'nə̀ yi sə yuk ŋgì ndugù nə sə. Yà'a sə̀' mvə̀'nə̀ kwəkwa nə̀ njàm rwiŋ wesə mʉ ŋga'a sə̀' dak.
29 É o noivo que se casa com a noiva; o amigo do noivo simplesmente se alegra de estar ao lado dele e ouvir seus votos. Portanto, muito me alegro com o destaque dele.
30 A kə̀kʉrə̀ də yi nə sə lo tsoŋ mantombì, mantombì, fana mʉ̀ sə foho lo tsoŋ yàm ma ŋkwɛ̀ŋ, ma ŋkwɛ̀ŋ.>>
30 Ele deve se tornar cada vez maior, e eu, cada vez menor”.
31 Yà' mègù sə̀' də yi nə̀ yi tsə ma mʉtsə̀ə ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə yi. Yi nə̀ yi ŋwə̀ə nzeŋgòoŋ, nzeŋgòŋ nə tse' yi yi, fana yi sə cep megu bə bum sə̀ sə nzeŋgòŋ fɛŋ. Yi nə̀ yi və̀ ye mʉbu nə gha' ndàaŋwè pwe'fo'.
31 Aquele que veio do alto é superior a todos. Nós somos da terra e falamos de coisas terrenas, mas ele veio do céu e é superior a todos.
32 Yi cèpgə̀ bum sə̀ yi a yə yà' bə lis ye, nə yuk bə ntu'u ye, ŋwə̀ nə̀ mò'fis kà ncèp ye nə dzəm lo' fʉ̀'.
32 Ele dá testemunho daquilo que viu e ouviu, mas como são poucos os que creem no que ele diz!
33 Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a ncèp ye nə fana yi sə nìtsə̀' fa bwìŋ bə zeŋ yà'sə də Nwìi zìnə.
33 Todo aquele que aceita seu testemunho confirma que Deus é verdadeiro.
34 A vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ ŋwə̀ nə̀ Nwì a tumsə və̀ yi nə sə tsòho ncèp nə̀ Nwì. Nwìi fagə̀ yi Yòŋsə̀ nə co wù kà fʉ̀' to.
34 Pois ele foi enviado por Deus e fala as palavras de Deus, porque Deus lhe dá, sem limites, o Espírito.
35 Tɛ̀' nə dzəm mo ye nə, nə fa wes bum pwe' ndzə bohònà'.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo em suas mãos.
36 Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a bohòmo ye nə fana ye də ŋgə̀ŋgàŋ tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà kə̀ mè yuk. Ŋwə̀ nə̀ yi kà-a mo ye nə yuk, yi nə kà lùŋ bə lis yə yuk. Ma nə̀ nje də, jə̀jòk nə̀ nà' cu sə ntʉʉ̀ Nwì naaŋ mʉtuhù ŋwə̀ ànə.
36 E quem crê no Filho de Deus tem a vida eterna. Quem não obedece ao Filho não tem a vida eterna, mas a ira de Deus permanece sobre ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.