João 3
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Ŋwə̀ə Faràsi mòk à ye, wo to liŋ ye də Nìkòdemù. Yi à ye ŋkwà'ŋwè bohòbʉ̀ʉ Jus wèŋ.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, que era líder dos judeus.
2 Ŋwə̀ ènə à və̀ nòoŋ bohòJisòs nə̀ ndzəmə̀, nə dʉk fa nà' də, <<Cicà, vès rì tse' də wu yè'e cicà nə̀ wù a və̀ bohòNwì. Bʉsə̀ kaco ŋwè gʉ to nsàap bum maŋgəŋgèeŋ sə̀ wù sə gʉ̀ yè'e yeŋ, tse'ŋga Nwìi bə ŋgə̀ŋgàŋ.>>
2 Uma noite ele foi visitar Jesus e disse: — Rabi, nós sabemos que o senhor é um mestre que Deus enviou, pois ninguém pode fazer esses milagres se Deus não estiver com ele.
3 Jisòs cep bʉsə fa nà' də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' wu yè'e zìnə nə̀ nà'a ŋkèm dʉk də, tse'ŋga wo dzə fe'lə ŋwè sə̀mok, ŋkuŋ yi nə kə ye mvwe' gaŋ ŋkum Nwì.>>
3 Jesus respondeu:
4 Nìkòdemù nə fek fe'lə yi sə̀mok də, <<Aco wo dzə fe'lə ŋwə̀ nə̀ yi gʉ laŋ yè'sə va? Aco yi ni fe'lə lo ndzə və̀ə ma ye, ya wo dzə fe'lə yi nə̀ kɛ̀' ba à?>>
4 Nicodemos perguntou: — Como é que um homem velho pode nascer de novo? Será que ele pode voltar para a barriga da sua mãe e nascer outra vez?
5 Jisòs dʉk fəsə fa yi də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' wu zìnə nə̀ nà'a ŋkèm dʉk də, tse'ŋga wo dzə ŋwè bə ndzəp nə ye bə Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə ŋkuŋ yi kə ni mvwe' gaŋ ŋkum Nwì.
5 Jesus disse:
6 Ŋwə̀ nə̀ wo a dzə yi bə ŋgùpni', a sə̀' nə̀ bə ŋgùpni'. Ŋwə̀ nə̀ wo a dzə yi bə yòŋsə̀ə, a sə̀' nə bə yòŋsə̀.
6 Quem nasce de pais humanos é um ser de natureza humana; quem nasce do Espírito é um ser de natureza espiritual.
7 Kà də wu mərə bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ dʉk wu də, tse'ŋga wo dzə fe'lə ŋwè nə̀ kɛ̀' ba dʉk.
7 Por isso não fique admirado porque eu disse que todos vocês precisam nascer de novo.
8 Fə̀fə̀ə càgə̀ mvə̀'nə̀ yi dzəm, wèŋ sə yuk, nə kà mvwe' sə̀ yi sə yèto və̀ə kè mvwe' nə̀ yi sə lòo ŋgòkə̀ lə̀ə rì. Ŋwə̀ nə̀ wo dzə-a yi bə yòŋsə̀ nə fana yà' ye megu bohòyi sə̀' vɛ'nə.>>
8 O vento sopra onde quer, e ouve-se o barulho que ele faz, mas não se sabe de onde ele vem, nem para onde vai. A mesma coisa acontece com todos os que nascem do Espírito.
9 Nìkòdemù nə fek mali nà' də, <<Aco yè'sə ye vɛ'nə yè'sə valɛ?>>
9 — Como pode ser isso? — perguntou Nicodemos.
10 Jisòs dʉk fa fe'lə nà' də, <<Wu yè'e cicà nə̀ ghaŋ mvwe' lak Izùrɛ, nə kà bum yè'e rì vɛ'nə va?
10 Jesus respondeu:
11 Mʉ̀ tsə̀' fa wu zìnə nə̀ nà'a ŋkèm dʉk də, vès sə tsə̀' fa weŋ bum sə̀ vès rì yà', nə ye yà' bə lis avès fana wèŋ kà ves yà' dzəm fa.
11 Pois eu afirmo ao senhor que isto é verdade: nós falamos daquilo que sabemos e contamos o que temos visto, mas vocês não querem aceitar a nossa mensagem.
12 Mʉ tsə̀' fa weŋ bum sə̀ yà'a ma sə nze fɛn, wèŋ kà mʉ yà' dzəm fa, ye də mʉ tsə̀'-a weŋ bum sə̀ ma mʉbu wèŋ dzəm fa mʉ à?
12 Se vocês não creem quando falo das coisas deste mundo, como vão crer se eu falar das coisas do céu?
13 Ŋwə̀ nəmòk nə̀ mò'fis ka mʉbu ntòkok lo yuk. Mègù mʉ̀ʉ mo ŋwè nə̀ mʉ̀ à tesə tsooŋ mbwa.
13 Ninguém subiu ao céu, a não ser o
14 Yumook də wo nə fis gesə tsoŋ mʉ̀ʉ mo ŋwè mʉtsə̀, mvə̀'nə̀ Musì ànə fis kok no mʉtsə̀ ghà nə̀ wo ànə ye ŋgəà yà'a ŋkuŋ.
14 — Assim como Moisés, no deserto, levantou a cobra de bronze numa estaca, assim também o Filho do Homem tem de ser levantado,
15 Də ya ŋga a ye-a sə̀ ndà, ŋga nà' dzəm bohòyi fana nà' tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà kə̀ mè yuk.
15 para que todos os que crerem nele tenham a vida eterna.
16 <<Nwì ànə dzəm bʉ̀ʉ sə̀ sənə nzeŋgòŋ nə vɛ'ɛ wù kà fʉ̀k, nə tumsə vesə kwə'rə̀ mo ye də a ye-a sə̀ ndà ŋga nà' dzəm bohòmo ye nə, ŋgə̀ŋgàaŋ nə kà bisə̀, yi nə tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè yuk.
16 Porque Deus amou o mundo tanto, que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crer não morra, mas tenha a vida eterna.
17 Njo nə̀ Nwì ànə ka mo ye nə də nà'a və nə kə sak bʉp nzeŋgòŋ nə tum və. Yi à tum nà' də ya nzeŋgòŋ nə pwe' nə luŋ bohònà'.
17 Pois Deus mandou o seu Filho para salvar o mundo e não para julgá-lo.
18 Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a bohònà', ye də yi ka nzak tse'. Ŋwə̀ nə̀ yi kà-a bohònà' dzəm ye də yi gbʉ̀ nzak tèè, bʉ̀ʉsə̀ yi ka bə liŋ mo Nwì nə̀ yi mègù mò'fis nə dzəm.
18 — Aquele que crê no Filho não é julgado; mas quem não crê já está julgado porque não crê no Filho único de Deus.
19 Mvə̀'nə̀ wo sak lə̀sə tes nzak nə də vɛ'. Də marɛŋ a və̀ sənə nzeŋgòŋ nə, bwìŋ dzəm megu ndzəm nə noŋsə marɛŋ nə. Wo gʉ̀ vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ bum sə̀ wo sə gʉ̀ʉ sə bʉp.
19 E é assim que o julgamento é feito: Deus mandou a luz ao mundo, mas as pessoas preferiram a escuridão porque fazem o que é mau.
20 Bʉsə̀ ŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀gə̀-a ye bʉp, yi kà ŋge' bə marɛŋ yegə̀. Yi sə caŋ marɛŋ caa. Njo nə̀ yi sə wəp də aco bwìŋ ye yusə̀ yi sə gʉ̀ʉ sə.
20 Pois todos os que fazem o mal odeiam a luz e fogem dela, para que ninguém veja as coisas más que eles fazem.
21 Ŋwə̀ nə̀ yi gʉ̀gə̀ ye yusə̀ yà'a zìnə tesə və̀gə̀ ye sə mvwe' marɛŋ. Yi tesə və̀gə̀ vɛ'nə də ya bwìŋ ye jəja kwaraŋgaŋ də yusə̀ yi gʉ̀ yà'sə, a bə mandzə̀ Nwì.>>
21 Mas os que vivem de acordo com a verdade procuram a luz, a fim de que possa ser visto claramente que as suas ações são feitas de acordo com a vontade de Deus.
22 Yè'sə ànə ca fana Jisòs bə ŋgàa fàak ye wèŋ lo mok mvwe' lak Jùdiyà. Yi bə yà'wèŋ à kə̀ cu mam fo', nə sə baptɛsə bwìŋ fo'.
22 Depois disso, Jesus e os seus discípulos foram para a região da Judeia. Ele ficou algum tempo com eles ali e batizava as pessoas.
23 Jon à sə bàptɛsə bwìŋ ye sə̀' mvwe' mok sə̀ wo to fo' də Anòn, mvwe' sə kʉəp lòlak Salèm. Yi à sə bàptɛsə fo' bʉ̀ʉsə̀ ndzəp à ye fo' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Bwìŋ à sə və̀ə, nə sə kə baptɛsə fo'.
23 João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque lá havia muita água.
24 Yè'sə ànə ye ŋga wo ka Jon nə ndapndzəm ntòko nisə.
24 (João ainda não tinha sido preso.)
25 Ànə geŋ, ŋgàa fàak Jon bə ŋwə̀ə Jus mòk wèŋ yèto ŋgòsə fenə bə mandzə̀ nə̀ wo cùk rɛŋsəgə̀ ni' ŋgòbɛ' mandzə̀ Nwì.
25 Alguns discípulos de João tiveram uma discussão com um judeu sobre a cerimônia de purificação .
26 Fana wo və bohòJon, nə kə dʉk fa nà' də, <<Cicà, wù sə tsərə tse' malì ŋwə̀ nə̀ weŋnə à ye mvwe' ŋgʉ ndzəp Jòridàŋ fa' nà'a nà? Yi nə̀ wù sə tsòho fa bwìŋ bə liŋ ye nà'a, yi sə bàptɛsə sə̀' fana bwìŋ sə kpəəŋ lòwes mok bohòyi.>>
26 Eles foram dizer a João: — Mestre, aquele homem que estava com o senhor no outro lado do rio Jordão está batizando as pessoas. O senhor falou sobre ele, lembra? E todos estão indo atrás dele.
27 Jon nə cep fəsə fa yà'wèŋ də, <<Kaco ŋwè tse' to yumok bə bo ye yeŋ. Tse'ŋga Nwì mʉbu fa yi yà' yi ŋkuŋ yi tse' yà'.
27 João respondeu: — Ninguém pode ter alguma coisa se ela não for dada por Deus.
28 Wèŋ à yuk fa mʉ bə ntu'u awèŋ laŋ mvə̀'nə̀ mʉ̀ à sə dʉk də, mʉ̀ ka yè'sə Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə mʉ̀ yeŋ. Mʉ̀ mègù yàm ŋwə̀ nə̀ wo a tumsə lòmʉ yàm də mʉ lo tse' mantombìi Krɛst nə.
28 Vocês são testemunhas de que eu disse: “Eu não sou o Messias , mas fui enviado adiante dele.”
29 Wèŋ rì də ŋwə̀ nə̀ yi tse' ŋgwegù a ndugù nə. Ŋge'e ndugù nə təəŋ kok ŋgʉ ni'ì nà', nə sə kwa wùriŋ mvə̀'nə̀ yi sə yuk ŋgì ndugù nə sə. Yà'a sə̀' mvə̀'nə̀ kwəkwa nə̀ njàm rwiŋ wesə mʉ ŋga'a sə̀' dak.
29 Num casamento, o noivo é aquele a quem a noiva pertence. O amigo do noivo está ali, e o escuta, e se alegra quando ouve a voz dele. Assim também o que está acontecendo com Jesus me faz ficar completamente alegre.
30 A kə̀kʉrə̀ də yi nə sə lo tsoŋ mantombì, mantombì, fana mʉ̀ sə foho lo tsoŋ yàm ma ŋkwɛ̀ŋ, ma ŋkwɛ̀ŋ.>>
30 Ele tem de ficar cada vez mais importante, e eu, menos importante.
31 Yà' mègù sə̀' də yi nə̀ yi tsə ma mʉtsə̀ə ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə yi. Yi nə̀ yi ŋwə̀ə nzeŋgòoŋ, nzeŋgòŋ nə tse' yi yi, fana yi sə cep megu bə bum sə̀ sə nzeŋgòŋ fɛŋ. Yi nə̀ yi və̀ ye mʉbu nə gha' ndàaŋwè pwe'fo'.
31 Aquele que vem de cima é o mais importante de todos, e quem vem da terra é da terra e fala das coisas terrenas. Quem vem do céu é o mais importante de todos.
32 Yi cèpgə̀ bum sə̀ yi a yə yà' bə lis ye, nə yuk bə ntu'u ye, ŋwə̀ nə̀ mò'fis kà ncèp ye nə dzəm lo' fʉ̀'.
32 Ele fala daquilo que viu e ouviu, mas ninguém aceita a sua mensagem.
33 Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a ncèp ye nə fana yi sə nìtsə̀' fa bwìŋ bə zeŋ yà'sə də Nwìi zìnə.
33 Quem aceita a sua mensagem dá prova de que o que Deus diz é verdade.
34 A vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ ŋwə̀ nə̀ Nwì a tumsə və̀ yi nə sə tsòho ncèp nə̀ Nwì. Nwìi fagə̀ yi Yòŋsə̀ nə co wù kà fʉ̀' to.
34 Aquele que Deus enviou diz as palavras de Deus porque Deus dá do seu Espírito sem medida.
35 Tɛ̀' nə dzəm mo ye nə, nə fa wes bum pwe' ndzə bohònà'.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo nas mãos dele.
36 Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a bohòmo ye nə fana ye də ŋgə̀ŋgàŋ tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà kə̀ mè yuk. Ŋwə̀ nə̀ yi kà-a mo ye nə yuk, yi nə kà lùŋ bə lis yə yuk. Ma nə̀ nje də, jə̀jòk nə̀ nà' cu sə ntʉʉ̀ Nwì naaŋ mʉtuhù ŋwə̀ ànə.
36 Por isso quem crê no Filho tem a vida eterna; porém quem desobedece ao Filho nunca terá a vida eterna, mas sofrerá para sempre o castigo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.