João 2
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 À cà nùumbu ba fana bʉ̀ʉ mok də wo gʉ gù mvwe' lak Kanà nə̀ nà'a mvwe' nze Galìli. Ma Jisòs à ye sə̀' fo'.
1 Três dias depois, houve uma festa de casamento no povoado de Caná da Galileia. A mãe de Jesus estava ali,
2 Wo à to lòJisòs bə ŋgàa fàak ye wèŋ sə̀' fo'.
2 e Jesus e seus discípulos também foram convidados para a celebração.
3 Mvə̀'nə̀ wo ànə sə no rùk fo' fana rùuk sə me tiŋ. Ma Jisòs kə dʉk fa nà' də, <<Wo ka rùk mok tse'.>>
3 Durante a festa, o vinho acabou, e a mãe de Jesus lhe disse: “Eles não têm mais vinho”.
4 Jisòs nə dʉk fa fəsə nà' də, <<Nà'a nzak njòma àm a, mvə̀k njàm ka ntòkʉrə.>>
4 “Mulher, isso não me diz respeito”, respondeu Jesus. “Minha hora ainda não chegou.”
5 Ma ye nə kə dʉk fa ŋgàa fàak sə̀ fo' sə wèŋ də, <<Yusə̀ yi tsə̀'-a weŋ lòoŋ, wèŋ gʉ yà'.>>
5 Sua mãe, porém, disse aos empregados: “Façam tudo que ele mandar”.
6 Ànə ye ŋga bèe mok tə fo' ntùŋfu, sə̀ wo à gʉ̀ yà' bə lìs. Ànə ye bèe ndzəp sə̀ bʉ̀ʉ Jus wèeŋ cùk rɛŋsəgə̀ bo awo bə zeŋ ya wo ye rərɛŋ mʉ lisə̀ Nwì. Bè nə̀ mò'fis à sə rwiŋ ŋga ndzəp ca co jok kwè kè ntùŋfu àlɛ'.
6 Havia ali perto seis potes de pedra usados na purificação cerimonial judaica. Cada um tinha capacidade entre 80 e 120 litros.
7 Jisòs dʉk fa wo də, <<Wèeŋ tuk rwiŋsə bèe sə bə ndzəp pwe'fo'.>> Wo tuk rwiŋsə yà' bə ndzəp vɛ'ɛ leer.
7 Jesus disse aos empregados: “Encham os potes com água”. Quando os potes estavam cheios,
8 Yi dʉk fa fe'lə yà'wèŋ də, <<Wèeŋ səp fis-a yà' ŋga'a, nə fa ŋwə̀ nə̀ yi gàp fa bwìŋ nə.>> Fana wo səp, nə fa lo yi.
8 disse: “Agora tirem um pouco e levem ao mestre de cerimônias”. Os empregados seguiram suas instruções.
9 Ndìgàp nə à no ja'a ndzəp sə̀ yi bʉ̀sə yà' rùk sə. Yi kà mvwe' sə̀ yà' və̀ə rì. Ŋgàa fàak sə̀ wo ànə tuk ndzəp sə wo riŋ megu wo. Ndìgàp nə to bwi ye ndugù nə.
9 O mestre de cerimônias provou a água transformada em vinho, sem conhecer sua procedência (embora os empregados obviamente soubessem). Então chamou o noivo.
10 Nà' ànə və̀ə, yi dʉk fa nà' də, <<Wo fa togə̀ bwìŋ ntòrùuk sə̀ bə̀boŋ tə̀tè a ye ŋga bwìŋ no ze' ŋkuŋ wo fis və sə̀ yà' ka ŋkʉ̀ʉŋ boŋ. Wù jəə̀ nə yòrùuk sə̀ bə̀boŋ sə, nə tes loksə tə̀tè kə wɛs ŋga'a nà?>>
10 “O anfitrião sempre serve o melhor vinho primeiro”, disse ele. “Depois, quando todos já beberam bastante, serve o vinho de menor qualidade. Mas você guardou o melhor vinho até agora!”
11 Nè'e maŋgəŋgèŋ nə̀ Jisòs à gʉ̀ to tsə cap. Yi à gʉ̀ nà' mvwe' lak Kanà nə̀ mvwe' nze Galìli. Yi à nìtsə̀' ŋàaŋ ye bə zeŋ fana ŋgàa fàak ye wèŋ dzəm tsə'rə wesə bohòyi.
11 Esse sinal em Caná da Galileia foi o primeiro milagre que Jesus fez. Com isso ele manifestou sua glória, e seus discípulos creram nele.
12 Yè'sə ànə me fana Jisòs nə yè'e fa'nə, nə tsooŋ lo mvwe' lak Kàpanùm. Yi à lòfo' bə ma ye, nə ye bwema ye, bə ŋgàa fàak ye wèŋ sə̀'. Wo à kə̀ cu yòŋsə fo' nùumbu mok jo.
12 Depois do casamento, foi a Cafarnaum, onde passou alguns dias com sua mãe, seus irmãos e seus discípulos.
13 Ànə ye ŋga ŋkàk bʉ̀ʉ Jus wèŋ nə̀ wo togə̀ nà' də Pasobà nà'a kəp və̀ə fana Jisòs yè'e, nə kok lo mʉ Jòrosalèm.
13 Era quase época da festa da Páscoa judaica, de modo que Jesus subiu a Jerusalém.
14 À kə̀ dzèŋ mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə fana, yi ye bwìŋ ŋga wo sə sèŋ mbòŋ bə nsùŋgaŋ nə ye kəkəbʉ̀ŋ wèŋ mbwa. Yi ye bʉ̀ ŋgàa kup mbàm wèŋ ŋga wo sə kupsə nsàp mbàm nə̀ co wo fa Nwì fəfa bə zeŋ.
14 No pátio do templo, viu comerciantes que vendiam bois, ovelhas e pombas para os sacrifícios; também viu negociantes, em mesas, trocando dinheiro estrangeiro.
15 Yi fʉəp kʉ̀ mòk co ŋkwɛ̀s, nə bɛ' tosə fis bʉ̀ʉ sə wèŋ sə mbiŋ pwe'fo'. Yi bɛ' fis mbòoŋ sə bə nsùŋgaaŋ sə wèŋ mʉmvwe' ntòmbi ndap Nwì nə̀ ghaŋ anə. Yi le' bʉsə mak teberə̀ə kupsə̀ mbàam sə wèŋ tu tsətsoŋ, nə kɛ' sɛsə mbàam awo sə sə nze.
15 Jesus fez um chicote de cordas e os expulsou a todos do templo. Pôs para fora as ovelhas e os bois, espalhou as moedas dos negociantes no chão e virou as mesas.
16 Nə dʉk fa ŋgàa sèŋ kəkəbʉ̀ʉŋ sə wèŋ də, <<Wèeŋ tesə bə yu yè'e sə mbiŋ. Wèŋ ka tse' ŋgòbʉ̀sə ndap Tɛ̀' am də a ndap ntɛŋ.>>
16 Depois, foi até aqueles que vendiam pombas e lhes disse: “Tirem essas coisas daqui! Parem de fazer da casa de meu Pai um mercado!”.
17 Mvə̀'nə̀ yi à cèp vɛ'nə fana ŋgàa fàak ye wèŋ tsərə kok yusə̀ wo à còm yà' ndzənə ŋwàk Nwì də, <<Nsàp mandzə̀ nə̀ mʉ̀ dzəm ndap yònə gʉ vɛ'ɛ co nà'a nə ləsə mʉ.>>
17 Então os discípulos se lembraram desta profecia das Escrituras: “O zelo pela casa de Deus me consumirá”.
18 Bʉ̀ ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus wèŋ fek yi də, <<Nsàp yu nə̀ aco wù gʉ tsok fa vees yè'sə yà, ya vèes riŋ də wù tse' ŋàaŋ sə̀ ŋgògʉ̀ bum sə̀ wù sə gʉ̀ yè'sə ɛ̀?>>
18 “O que você está fazendo?”, questionaram os líderes judeus. “Que sinal você nos mostra para comprovar que tem autoridade para isso?”
19 Jisòs dʉk fəsə fa wo də, <<Wèeŋ kʉəmsə mak ndap Nwì nə̀ ghaŋ nè'e, ya mʉ nə ci wes nà' mʉnə nùumbu tɛ'.>>
19 “Pois bem”, respondeu Jesus. “Destruam este templo, e em três dias eu o levantarei.”
20 Bʉ̀ʉ Jus wèŋ sə dʉk də, <<Kwɛ'fò, vès à jə lùumŋgòŋ hum kwè-ncòp-ntùŋfu ŋgòci wes ndap nè'e, wù də wu nə ci wes nà' yòmʉnə nùumbu tɛ' ɛ̀?>>
20 Eles disseram: “Foram necessários 46 anos para construir este templo, e você o reconstruirá em três dias?”.
21 Ànə ye ŋga yi à sə cèp bə gbʉ', nə sə to də ndap yà'sə ni' ye.
21 Mas quando Jesus disse “este templo”, estava se referindo a seu próprio corpo.
22 Ghà nə̀ yi ànə lokok mvwe' kpʉ fana ŋgàa fàak ye wèŋ tsərə fe'lə yusə̀ yi à cèp sə fana wo dzəm ncèp nə̀ nà'a ndzənə ŋwàk Nwì nə, nə ye bə ncèp nə̀ Jisòs à cèp nə sə̀' də yà'a zìnə.
22 Depois que ele ressuscitou dos mortos, seus discípulos se lembraram do que ele tinha dito e creram nas Escrituras e em suas palavras.
23 Ghà nə̀ yi à ye mvwe' lak Jòrosalèm mvə̀k ŋkà'a pasobà sə, bwìŋ à dzəm bohòyi vɛ'ɛ wùriŋ bʉ̀ʉsə̀ wo à yə maŋgəŋgèeŋ sə̀ yi à sə gʉ̀ʉ.
23 Por causa dos sinais que Jesus realizou em Jerusalém durante a festa da Páscoa, muitos creram nele.
24 Megu də Jisòs kà wo ntʉm ye pap fa, bʉ̀ʉsə̀ yi rì wes bwìŋ pwe'fo' yi.
24 Jesus, porém, não confiava neles, pois conhecia a todos.
25 Yi à ka njo mòk də ŋwèe tsok fa yi də ŋwə̀ nè'e vɛ' bə vɛ' tse', bʉ̀ʉsə̀ yi rì wes yusə̀ yà' cu sə ntʉʉ̀ ŋwè pwe'.
25 Ninguém precisava lhe dizer como o ser humano é de fato, pois ele conhecia a natureza humana.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.