João 13
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 À sə kʉəp wesə lòmok nùmbu ŋkàk pasobà nə fana Jisòs riŋ də mvə̀k nje kʉ̀rə ŋgòbwìŋ foho lòbohòTɛ̀' ye nə laŋ. Jisòs ànə dzəm bʉ̀ʉ sə̀ sə nzeŋgòŋ sə̀ wo sə̀ ye wèŋ fana yi dzəm yà' tə̀tè kə ləsə pwe' nə̀ pwe'.
1 Antes da festa da Páscoa, Jesus sabia que havia chegado sua hora de deixar este mundo e voltar para o Pai. Ele tinha amado seus discípulos durante seu ministério na terra, e os amou até o fim.
2 Nconùm à dzèeŋ fana Jisòs bə ŋgàa fàak ye wèŋ kə cum be'lə mvwe' mò'fis, nə sə zʉ zʉzʉ. Yè'sə à ye ŋga Satà ni sə ntʉʉ̀ Judàs mo Saimʉ̀ nə̀ mvwe' lak Iskarəyà nə laŋ, də nà'a seŋ Jisòs.
2 Estava na hora do jantar, e o diabo já havia instigado Judas, filho de Simão Iscariotes, a trair Jesus.
3 Jisòs à rì sə̀' də Tɛ̀' ye a fa bum pwe'fo' ndzə bohòyi. Yi à rì sə̀' də yi à tesə və̀ bohòNwì, fana yi nə bwi foho lo sə̀' bohòNwì anə.
3 Jesus sabia que o Pai lhe dera autoridade sobre todas as coisas e que viera de Deus e voltaria para Deus.
4 Yi ànə riŋ vɛ'nə fana mvə̀'nə̀ wo à mà cu fo' fana Jisòs lokok, nə fweŋ fis cə̀ək ye sə̀ mʉ ŋkwɛ̀ŋ. Yi jəŋ tawùrə̀, nə swi' yak nà' sə gamə̀ yi.
4 Assim, levantou-se da mesa, tirou a capa e enrolou uma toalha na cintura.
5 Yi jəŋ ndzəp, nə gesə sənə ŋgàp mòk, nə ye ŋgòsə cùhu fa ŋgàa fàak ye wèŋ ŋki' awo bə zeŋ. Yi jəŋ tawùrə̀ nə̀ yi ànə swi' sə gamə̀ nə, nə sə yisə fa yà' ŋki' sə bə zeŋ.
5 Depois, derramou água numa bacia e começou a lavar os pés de seus discípulos, enxugando-os com a toalha que estava em sua cintura.
6 Yi kə wɛs mʉ ni'ì Saimʉ̀ Pità fana Pità nə dʉk də, <<Wù də wu cuk fa mʉ kù ya a gʉ va Tà?>>
6 Quando Jesus chegou a Simão Pedro, este lhe disse: “O Senhor vai lavar os meus pés?”.
7 Jisòs dʉk fa nà' də, <<Wù ka yusə̀ mʉ̀ sə gʉ̀ fa weŋ yè'sə ntòrɛɛŋ. Megu də mvə̀ək nə və nə̀ wèeŋ nə rɛɛŋ bə zeŋ.>>
7 Jesus respondeu: “Você não entende agora o que estou fazendo, mas algum dia entenderá”.
8 Pità nə dʉk fa nà' də, <<Kaco mʉ̀ dzəm yuk də wu cuk fa mʉ kù yeŋ.>> Jisòs də, <<A ye-a ŋga mʉ̀ ka wu cuk fa, ye də wù ka yà'sə mok vesù ye.>>
8 “Lavar os meus pés? De jeito nenhum!”, protestou Pedro. Jesus respondeu: “Se eu não os lavar, você não terá comunhão comigo”.
9 Fana Pità nə dʉk fa nà' mok kə də, <<A ye-a bìim vɛ'nə, Tà, wù kà mʉ kù cùk mègù fa. Wu cuk fa mʉ bo am bə tu am pwe'fo'.>>
9 Simão Pedro exclamou: “Senhor, então lave também minhas mãos e minha cabeça, e não somente os pés!”.
10 Jisòs dʉk fa yi də, <<Ŋwə̀ nə̀ yi cuk-a ni' ye laŋ, ye də yi mok rərɛŋ. Wo nə cuk fa megu ŋwə̀ ànə mok kù. Wèŋ pwe'fo' wèeŋ rərɛŋ, mègù ŋwə̀ nə̀ mò'fis nə̀ yi ka rərɛŋ yeŋ.>>
10 Jesus respondeu: “A pessoa que tomou banho completo só precisa lavar os pés para ficar totalmente limpa. E vocês estão limpos, mas nem todos”.
11 Jisòs ànə riŋ me ye ŋwə̀ nə̀ nà'a nə seŋ yi nə laŋ. Nà'a njo nə̀ yi à dʉk də wèŋ ka rərɛŋ pwe' yeŋ nə.
11 Pois Jesus sabia quem o trairia. Foi a isso que se referiu quando disse: “Nem todos vocês estão limpos”.
12 Yi ànə cuk wes fa wo kùu awo sə fana yi kə te' ni fe'lə cə̀ək ye sə, nə kə foho cum nze. Fana yi ye ŋgòcèp bohòwo dʉk də, <<Wèŋ rɛɛŋ bə yusə̀ mʉ̀ gʉ̀ fa weŋ yà'sə à?
12 Depois de lavar os pés deles, Jesus vestiu a capa novamente, retornou a seu lugar e perguntou: “Vocês entendem o que fiz?
13 Wèeŋ togə̀ mʉ də cicà nə ye də Tà. A bə̀boŋ mvə̀'nə̀ wèeŋ togə̀ mʉ vɛ'nə yà'sə bʉ̀ʉsə̀ mʉ bohòwèŋ mvə̀'nə̀ wèŋ sə to yà'sə anə zìnə.
13 Vocês me chamam ‘Mestre’ e ‘Senhor’, e têm razão, porque eu sou.
14 Mʉ̀ nə̀ mʉ yàm cicà nə ye Tà àwèŋ nə cùk fa-a weŋ kù, ye də wèŋ tse' ŋgòcùhu fa mòk bə mòk kùu yàwo sə̀'.
14 E uma vez que eu, seu Senhor e Mestre, lavei seus pés, vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Mʉ̀ nìtsə̀' fa weŋ yà'sə mandzə̀ mòk nə̀ də wèeŋ gʉ fa mòk bə mòk sə̀' mvə̀'nə̀ mʉ̀ gʉ̀ fa weŋ yà'sə.
15 Eu lhes dei um exemplo a ser seguido. Façam como eu fiz a vocês.
16 Mʉ̀ sə tsə̀' fa weŋ ŋkèm ncèp dʉk də, kaco mo fàk yam ghak ŋwə̀ nə̀ yi sə fàk bohònà' nə yeŋ. Kaco masinjà mòk yam ghak ŋwə̀ nə̀ nà' tum yi nə sə̀' yeŋ.
16 Eu lhes digo a verdade: o escravo não é maior que o seu senhor, nem o mensageiro é mais importante que aquele que o envia.
17 Mvə̀'nə̀ wèŋ rì bum yè'sə fana kwəkwaa nə ye bohòwèŋ, ŋga wèŋ sə gʉ̀-a yà' na.>>
17 Agora que vocês sabem estas coisas, serão felizes se as praticarem.”
18 Yi à cèp fe'lə ncèp mòk sə̀' də, <<Bum sə̀ mʉ̀ sə cèp yè'sə, mʉ̀ sə kà bohòwèŋ pwe'fo' cèp. Mʉ̀ rì nsàap bʉ̀ʉ yàm sə̀ mʉ̀ a cokfis wo sə mʉ̀. A zìnə də ncèp nə̀ nà' cu ndzənə ŋwàk Nwì nə, nə̀ ye mègù sə̀' mvə̀'nə̀ wo à còm sə də, <Ŋwə̀ nə̀ vesi zʉ be'lə zʉzʉ mvwe' mò'fis nə, nə̀ nə̀ŋ tes fa mʉ kù mʉ tuhù sə̀' yi nə.>
18 “Não digo estas coisas a todos vocês; conheço os que escolhi. Mas isto cumpre as Escrituras que dizem: ‘Aquele que come do meu alimento voltou-se contra mim’.
19 Mʉ̀ sə tsə̀' nòŋsə fa weŋ bum yè'sə ŋga cu ntòcuu, də ya yà'a kə̀ ye sə̀' mvə̀'nə̀ mʉ̀ à tsə̀' weŋ sə fana weŋ riŋ də mʉ ŋwə̀ nə̀ mʉ̀ cu nə.
19 Eu lhes digo isso de antemão, para que, quando acontecer, vocês creiam que eu sou aquele de quem falam as Escrituras.
20 Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ nè'e ŋkèm ncèp dʉk də, ŋwə̀ nə̀ yi jə-a masinjà àm co ŋwè, ye də ŋgə̀ŋgàŋ jə yà'sə mʉ̀. Ŋwə̀ nə̀ yi jə-a mʉ, ye də yi jə yà'sə ŋwə̀ nə̀ yi a tumsə və̀ mʉ sə nzeŋgòŋ fɛŋ nə.>>
20 Eu lhes digo a verdade: quem recebe aquele que envio recebe a mim, e quem recebe a mim recebe o Pai, que me enviou”.
21 Jisòs ànə cep wes ncèp ènə fana ntʉm ye fa ghaha wesə yi ŋgə' vɛ'ɛ wùriŋ. Yi cep fis mok jəja kwaraŋgaŋ də, <<Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ nè'e ŋkèm ncèp də, ŋwè cu mʉŋgorə̀ wèŋ mò'fis nə̀ yi nə seŋ mʉ.>>
21 Então Jesus sentiu profunda angústia e exclamou: “Eu lhes digo a verdade: um de vocês vai me trair!”.
22 Ŋgàa fàak ye sə wèŋ à kʉ̀ksə kɛ'ca, nə mərə fʉk ŋwə̀ nə̀ yi də nà'a nə seŋ yi nə bʉ̀ə̀.
22 Os discípulos olharam uns para os outros, sem saber a quem ele se referia.
23 Ànə ye ŋga mo fàk ye nə̀ yi à sə dzəmgə̀ nà' wùriŋ nə yəhə na kok lòŋgʉ ni'ì yi anə.
23 O discípulo a quem Jesus amava ocupava o lugar ao lado dele à mesa.
24 Saimʉ̀ Pità sə gʉ gesə fa nà' bə si də nà'a fek Jisòs nə də ŋwə̀ nə̀ nà' dʉk ànə ndàlɛ.
24 Simão Pedro lhe fez um sinal para que perguntasse a quem Jesus se referia.
25 Fana ŋgà fàk ye nà'nə sooŋ kʉəp wesə lo ŋgʉ ni'ì Jisòs anə, nə fek nà' də, <<Tà, ŋwə̀ nə̀ wù dʉk ànə ndà lɛ?>>
25 Então o discípulo se inclinou para Jesus e perguntou: “Senhor, quem é?”.
26 Jisòs dʉk də, <<A ŋwə̀ nə̀ mʉ nə bək jəŋ zʉzʉ, nə tsəp gesə sənə ndzəpnjàp, nə fa yi.>> Fana yi bək jəŋ zʉzʉ, nə tsəp gesə sənə ndzəpnjàp, nə fa Judàs Iskarəyà mo Saimʉ̀.
26 Jesus respondeu: “É aquele a quem eu der o pedaço de pão que molhei na tigela”. E, depois de molhar o pedaço de pão, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Judàs à jə yà' ntɛ̀ŋ, Satà ca ni yi sə ntʉʉ̀. Jisòs dʉk fa nà' də, <<Yusə̀ wù sə də wu gʉ sə, gʉ̀ yà' nə̀nàk.>>
27 Quando Judas comeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus lhe disse: “O que você vai fazer, faça logo”.
28 Bwe ye sə̀ wo à ye fo' sə pwe' à yuk, nə kà njo nə̀ Jisòs dʉk fa nà' vɛ'nə nə rɛɛ̀ŋ.
28 Nenhum dos outros à mesa entendeu o que Jesus quis dizer.
29 Judàs nə à ye ŋgà lòksə̀ mbàam awo yi. Mok wèŋ tsəm də kàmòk Jisòs dʉk də nà'a kə ywiŋ və bum sə̀ wo nə zʉ ŋkàk bə zeŋ. Bòp mòk tsərə yàwo də kàmòk Jisòs sə dʉk də nà'a kə gap fa ŋgàa jìŋ wèŋ mbàm.
29 Como Judas era o tesoureiro, alguns imaginaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse o necessário para a festa ou desse algum dinheiro aos pobres.
30 Ghà nə̀ Judàs nə ànə jəŋ zʉzʉʉ sə̀ Jisòs fa yi sə ntɛ̀ŋ fana yi tesə lo yuye sə mbiŋ. À ye yè'sə ŋga ndzəm seŋ tasə cù laŋ.
30 Judas saiu depressa, e era noite.
31 Ghà nə̀ Judàs nə ànə tesə lo ye sə fana Jisòs dʉk fa ŋgàa fàak ye wèŋ də, <<Mvə̀k kʉ̀rə ŋga'a mok laŋ nə̀ bwìiŋ nə ye də mo ŋwè nə ŋwə̀ nə̀ ghaŋ. Wo nə ye nsàp ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə̀ Nwì cu sə̀' ndzə ni'ì Mo ŋwè anə.
31 Assim que Judas saiu, Jesus disse: “Chegou a hora de o Filho do Homem ser glorificado e, por causa dele, Deus será glorificado.
32 Mvə̀'nə̀ wo nə ye nsàp ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə̀ Nwì cu ndzə ni'ì mʉ̀ʉ Mo Ŋwè fana Nwìi nə niŋ tsok fa bwìŋ nsàp ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə̀ Mo ye nə cu, Yi nə kà mvə̀k càsə̀.
32 Uma vez que Deus recebe glória por causa do Filho, ele dará ao Filho sua glória, de uma vez por todas.
33 <<Bwe am wèŋ, mvə̀k nə̀ vesùwèeŋ nə cum mvwe' mò'fis ka mok ŋkʉ̀ʉŋ bwehe cum fe'lə. Wèeŋ nə lap mʉ fana yà' megu mvə̀'nə̀ mʉ̀ ànə tsok fa bʉ̀ʉ Jus wèŋ fa' yà'a də, kaco wèŋ kə dzeŋ to mvwe' sə̀ mʉ̀ sə lòo sə yeŋ.
33 Meus filhos, estarei com vocês apenas mais um pouco. E, como eu disse aos líderes judeus, vocês me procurarão, mas não poderão ir para onde eu vou.
34 Mʉ fa weŋ lʉ̀k nə̀ fi də, wèeŋ dzəm mòk bə mòk. Nsàp mandzə̀ nə̀ mʉ̀ a dzəm weŋ nà'a, wèeŋ nə dzəm tsoŋ mòk bə mòk sə̀' vɛ'nə.
34 Por isso, agora eu lhes dou um novo mandamento: Amem uns aos outros. Assim como eu os amei, vocês devem amar uns aos outros.
35 Nsàp dzədzəm ènə nə gʉ yi ŋkuŋ bwìŋ riŋ də wèeŋ bʉ̀ʉ sə̀ wèŋ sə yù mandzə̀ àm.>>
35 Seu amor uns pelos outros provará ao mundo que são meus discípulos”.
36 Saimʉ̀ Pità à fek yi də, <<Tà, mvwe' sə̀ wù sə lòo sə ma fò?>> Jisòs dʉk də, <<Mvwe' sə̀ mʉ̀ sə lòo sə, kaco wù lo to fo' ŋga'a yeŋ. Mvə̀ək nə və nə̀ wu nə yuŋ və mʉ fo'.>>
36 Simão Pedro perguntou: “Para onde o Senhor vai?”. Jesus respondeu: “Para onde vou vocês não podem ir agora, mas me seguirão mais tarde”.
37 Pità dʉk də, <<Wù də kaco mʉ̀ yuŋ lo to wu ŋga'a yeŋ ŋga kotse' mʉ yà ŋkuŋ ɛ Tà? Mʉ yàm kə̀kʉrə̀ ŋgòkpʉ bʉ̀ʉ tu yò.>>
37 “Senhor, por que não posso ir agora?”, perguntou ele. “Estou disposto a morrer pelo senhor.”
38 Jisòs dʉk fa yi də, <<Wù dʉk də aco wù kpʉ bʉ̀ʉ mʉ̀ ɛ̀? Mʉ tsok wu ŋkèm dʉk də, mvəp nə sə kə to kàmòk, ŋga wù nè'e, wù bɛ̀ŋ fis mʉ kɛ̀' tɛ' laŋ də wù ka mʉ riŋ.>>
38 “Morrer por mim?”, disse Jesus. “Eu lhe digo a verdade, Pedro: antes que o galo cante, você me negará três vezes.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.