João 11
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs VC
1 Ŋwə̀ nəmòk à ye mvwe' lak Betanì nə̀ liŋ ye à ye də Lasorò. À ye nùmbu mòk yiyaŋ ko yi. À ye ŋga yi tse' njɛ̀'ɛ ye ba. Liŋ awo à ye də Matà bə Mèri. Njɛ̀'ɛ ye sə à sə cugə̀ sə̀' mvwe' lak Betanì anə.
1 Lázaro caiu doente em Betânia, onde estavam Maria e sua irmã Marta.
2 Mèri nə̀ moma ye Lasoròà sə ya ènə, a yi nə̀ yi à yok Tà Jisòs bə làmindà, nə sə yisə fa nà' kù bə nʉ̀əmtu ye nà'a.
2 Maria era quem ungira o Senhor com o óleo perfumado e lhe enxugara os pés com os seus cabelos. E Lázaro, que estava enfermo, era seu irmão.
3 Bʉsə̀ Lasoròà sə ya fana Mèri bə Matà tirə gesə lo Jisòs də, <<Tà, ŋge' ntʉm yòLasorònòyiya nə̀ bʉp.>>
3 Suas irmãs mandaram, pois, dizer a Jesus: Senhor, aquele que tu amas está enfermo.
4 Jisòs nə ànə yuk ntirə̀ ènə fana yi dʉk də, <<Yiya ènə nə kà bə kpʉ kə̀ lə̀. Yiya ènə və̀ də ya bwìiŋ nə ye ŋàaŋ Nwì bə zeŋ fana nə ye ŋàaŋ Mo Nwì nə sə̀' bə zeŋ.>>
4 A estas palavras, disse-lhes Jesus: Esta enfermidade não causará a morte, mas tem por finalidade a glória de Deus. Por ela será glorificado o Filho de Deus.
5 Jisòs à dzəm Matà bə moma ye Mèri, nə ye Lasoròsə̀'.
5 Ora, Jesus amava Marta, Maria, sua irmã, e Lázaro.
6 Mvə̀'nə̀ yi à yuk ntirə̀ nə̀ də Lasorònòyiyaŋ fana yi cum mam mali mvwe' sə̀ yi à ye sə mʉnə nùumbu ba sə̀ ŋkuŋ.
6 Mas, embora tivesse ouvido que ele estava enfermo, demorou-se ainda dois dias no mesmo lugar.
7 Nùumbu sə̀ ba sə à càa fana yi dʉk fa ŋgàa fàak ye sə wèŋ də, <<Vesùwèeŋ bwi foho lo fe'lə mvwe' nze Jùdiyà sə̀mok.>>
7 Depois, disse a seus discípulos: Voltemos para a Judéia.
8 Ŋgàa fàak ye sə wèŋ mərə. Wo də, <<A ndòmòk kènə Cicà, bʉ̀ʉ Jus wèŋ a də wo təm zə wu fa'nə bə lìs, wù də a bwi foho lo fo' sə̀ ŋkuŋ ŋgòlàp yà?>>
8 Mestre, responderam eles, há pouco os judeus te queriam apedrejar, e voltas para lá?
9 Jisòs dʉk də, <<Tsok rɛŋgə̀ nə̀ zəzòŋ haaŋ nùm kə ca co. Ŋwə̀ nə̀ yi gì-a ŋga cu lì ntòmarɛŋ, yi nə kà nduk gbʉ̀, bʉ̀ʉsə̀ marɛŋ nə̀ sə nzeŋgòŋ nə nà'a bohòyi yo.
9 Jesus respondeu: Não são doze as horas do dia? Quem caminha de dia não tropeça, porque vê a luz deste mundo.
10 Ŋwə̀ nə̀ yi gì ye ndzəmə̀ fana yi nə gbʉ bʉ̀ʉsə̀ yi ka marɛŋ tse'.>>
10 Mas quem anda de noite tropeça, porque lhe falta a luz.
11 Yi ànə cep wes vɛ'nə fana yi naaŋ gesə fe'lə mòk sə̀' də, <<Ŋge' àvès Lasoròsə dzəm lo. Mʉ nə geŋ fo' ŋgòyə̀msə yi.>>
11 Depois destas palavras, ele acrescentou: Lázaro, nosso amigo, dorme, mas vou despertá-lo.
12 Ŋgàa fàak ye sə wèŋ dʉk də, <<Tà, a ye-a də lo ko yi laŋ, ye də yiya ye nə nə me.>>
12 Disseram-lhe os seus discípulos: Senhor, se ele dorme, há de sarar.
13 Wo à sə dʉk vɛ'nə ŋga wo sə tsəm yàwo ŋgwàaŋ də Jisòs də Lasoròsə dzəm lo nə̀ bwìiŋ dzəmgə̀ nà'a. Kàmfirə Jisòs dʉk ye'e də Lasoròkpʉ ciŋ nə̀ ciŋ.
13 Jesus, entretanto, falara da sua morte, mas eles pensavam que falasse do sono como tal.
14 Ànə geŋ Jisòs tsok rɛŋsə fa wo mok jəja də, <<Lasoròkpʉ laŋ.>>
14 Então Jesus lhes declarou abertamente: Lázaro morreu.
15 Yi dʉk fe'lə sə̀' də, <<Mʉ̀ sə kwa də mʉ̀ a ka fo' ye bʉ̀ʉsə̀ bum yè'sə rɛŋsi bohòwèŋ bʉ̀ʉsə̀ yà'a nə gʉ weŋ ŋgònaaŋ tu bohòmʉ̀.>> Fana yi dʉk ləsə də, <<Wèeŋ lokok, a lo kə ye yi.>>
15 Alegro-me por vossa causa, por não ter estado lá, para que creiais. Mas vamos a ele.
16 Tomos nə̀ wo à sə togə̀ yi də, <<Mofɛs>>, nə̀ yi sə̀' mo fàk Jisòs nə dʉk fa mok sə wèŋ də, <<Wèeŋ ca, a bɛ' lo yi ya a kə kpʉ vesi wèŋ bəbɛ'.>>
16 A isso Tomé, chamado Dídimo, disse aos seus condiscípulos: Vamos também nós, para morrermos com ele.
17 Jisòs à kə̀ dzèŋ Betanì anə fana wo tsok yi də a ntinə nùumbu kwè mvə̀'nə̀ wo a tuuŋ Lasorò.
17 À chegada de Jesus, já havia quatro dias que Lázaro estava no sepulcro.
18 — ausente —
18 Ora, Betânia distava de Jerusalém cerca de quinze estádios.
19 — ausente —
19 Muitos judeus tinham vindo a Marta e a Maria, para lhes apresentar condolências pela morte de seu irmão.
20 Matà à yuk də Jisòs sə və̀ə fana yi tesə, nə kə tseŋ nà' mandzə̀. Mèri à cu mam ye mʉ nda'à.
20 Mal soube Marta da vinda de Jesus, saiu-lhe ao encontro. Maria, porém, estava sentada em casa.
21 Matà ànə ye Jisòs fana yi dʉk fa nà' də, <<Tà, a ye-a də wù a ye-a fɛn, də bwɛ̀rɛ moma am a ka kpʉ.
21 Marta disse a Jesus: Senhor, se tivesses estado aqui, meu irmão não teria morrido!
22 Fana mʉ̀ rì sə̀' də, a mègù-a sə̀ ŋga'a nè'e aco Nwìi nə fa wu yusə̀ wù fek yi yà' pwe'fo'.>>
22 Mas sei também, agora, que tudo o que pedires a Deus, Deus to concederá.
23 Jisòs dʉk fa nà' də, <<Moma yo Lasoròo nə lokok mvwe' kpʉ sə.>>
23 Disse-lhe Jesus: Teu irmão ressurgirá.
24 Matà nə dʉk də, <<Mʉ̀ rì də nùmbu nə̀ nzeŋgòŋ nə nə me ŋga ndàaŋwè pwe' sə lokok mvwe' kpʉ fana yi nə lokok ye sə sə̀'.>>
24 Respondeu-lhe Marta: Sei que há de ressurgir na ressurreição no último dia.
25 Jisòs dʉk də, <<Mʉ ŋwə̀ nə̀ mʉ lòkoksəgə̀ bwìŋ mvwe' kpʉ, nə ye də mʉ gʉ̀gə̀ də bwìiŋ cum ŋwʉm sə̀' mʉ̀. Ŋwə̀ nə̀ yi dzəm-a bohòmʉ̀, a ye-a sə̀ də yi kpʉ laŋ fana yi nə̀ cum malì fo' ŋwʉm.
25 Disse-lhe Jesus: Eu sou a ressurreição e a vida. Aquele que crê em mim, ainda que esteja morto, viverá.
26 Ŋwə̀ nə̀ yi cu-a ŋwəm, nə dzəm bohòmʉ̀ fana ŋgə̀ŋgàaŋ nə kà kpʉ yuk. Wù dzəm laŋ də ncèp ènə zìnə à?>>
26 E todo aquele que vive e crê em mim, jamais morrerá. Crês nisto?
27 Yi dʉk fa Jisòs nə də, <<A zìnə Tà. Mʉ̀ dzəm laŋ də wu Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə ye Mo Nwì, nə̀ Nwì à dʉk də yi nə̀ tum vèsə sə nzeŋgòŋ nə.>>
27 Respondeu ela: Sim, Senhor. Eu creio que tu és o Cristo, o Filho de Deus, aquele que devia vir ao mundo.
28 Matà nə ànə cep wes vɛ'nə fana yi lo, nə kə to moma ye Mèri. Yi larə fa Mèri nə də, <<Cicà və̀ laŋ, yi sə to wu.>>
28 A essas palavras, ela foi chamar sua irmã Maria, dizendo-lhe baixinho: O Mestre está aí e te chama.
29 Mèri ànə yuk vɛ'nə fana yi kurə lokok nə̀nàk, nə kə tseŋ Jisòs nə.
29 Apenas ela o ouviu, levantou-se imediatamente e foi ao encontro dele.
30 Ànə ye yà'sə ŋga Jisòs ka mʉ ntòlak anə ntòkə ni. Yi à cu ntòmvwe' sə̀ Matà anə kə tseŋ yi sə.
30 {Pois Jesus não tinha chegado à aldeia, mas estava ainda naquele lugar onde Marta o tinha encontrado.}
31 Bʉ̀ʉ Jus sə̀ bə yà'wèŋ à cu mʉ nda'à, sə̀ wo à və̀ ŋgòcèpsə wo kpʉ sə à yə mvə̀'nə̀ Mèri à kurə tesə fana wo yuŋ yi. Wo à bɛ' lòyi bʉ̀ʉsə̀ wo à sə tsəm də kàmòk yi sə lòŋgòkə̀ wa mvwe' sèe Lasoròsə.
31 Os judeus que estavam com ela em casa, em visita de pêsames, ao verem Maria levantar-se depressa e sair, seguiram-na, crendo que ela ia ao sepulcro para ali chorar.
32 Mèri nə à lò, nə kə dzeŋ mvwe' sə̀ Jisòs cu sə. Yi à yə Jisòs nə fana yi gbʉ tsoŋ sə ŋgʉ kùu nà' anə sə nze, nə sə cep də, <<Tà, wù anə ye-a fɛŋ bwɛ̀rɛ moma am a ka kpʉ.>>
32 Quando, porém, Maria chegou onde Jesus estava e o viu, lançou-se aos seus pés e disse-lhe: Senhor, se tivesses estado aqui, meu irmão não teria morrido!
33 Jisòs ye mvə̀'nə̀ Mèri sə wa. Bʉ̀ʉ mok sə̀ wo à ye fo' bə Mèri nə wèŋ sə waŋ kɛ' sə̀' ŋgùŋ fana ntʉm bʉp yi vɛ'ɛ wùriŋ co wù kà fʉ̀'.
33 Ao vê-la chorar assim, como também todos os judeus que a acompanhavam, Jesus ficou intensamente comovido em espírito. E, sob o impulso de profunda emoção,
34 Yi fek yà' də, <<Wèŋ a tuuŋ yi ma fò?>> Wo dʉk də, <<Tà, və̀ə kə̀ ja'a yòo mvwe' sə ɛ̀.>>
34 perguntou: Onde o pusestes? Responderam-lhe: Senhor, vinde ver.
35 Jisòs waŋ.
35 Jesus pôs-se a chorar.
36 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' sə wèŋ à yə vɛ'nə fana wo dʉk də, <<Wèeŋ ja'a na yàwèeŋ mvə̀'nə̀ yi a dzəm Lasorònə ɛ̀.>>
36 Observaram por isso os judeus: Vede como ele o amava!
37 Bòp bʉ̀ mòk sə dʉk yàwo də, <<Nè'e ka yi nə̀ yi a mùk fa ŋgà' nà'a lis nə yeŋ à? Anə ye co yi kà də Lasorònə kà kpʉ gʉ̀ à?>>
37 Mas alguns deles disseram: Não podia ele, que abriu os olhos do cego de nascença, fazer com que este não morresse?
38 Ntʉm à bʉp malì Jisòs nə wùriŋ sə̀mok fana yi lo mvwe' sə̀ wo a tuuŋ Lasoròsə. Sèe sə à ye co mvòk, wo jəŋ lìs, nə dzərə lok ncùu sə bə zeŋ.
38 Tomado, novamente, de profunda emoção, Jesus foi ao sepulcro. Era uma gruta, coberta por uma pedra.
39 À wɛ̀s fo' Jisòs dʉk fa wo də, <<Wèeŋ dzərə fis gɛsə lìs ànə fo'.>> Matà nə̀ yi njɛ̀'ɛ Lasorònə̀ yi a kpʉ nə dʉk də, <<Anə rəm nə̀ bʉp Tà. Wù rì də a ntinə nùumbu kwè mvə̀'nə̀ wo a tuuŋ yi.>>
39 Jesus ordenou: Tirai a pedra. Disse-lhe Marta, irmã do morto: Senhor, já cheira mal, pois há quatro dias que ele está aí...
40 Jisòs dʉk fa yi də, <<Mʉ̀ anə tsok fa wu fa' də wu dzəm-a bohòmʉ̀, wù ye ŋàaŋ Nwì bə lis àlaa.>>
40 Respondeu-lhe Jesus: Não te disse eu: Se creres, verás a glória de Deus? Tiraram, pois, a pedra.
41 Wo dzərə fis lìs nə. Jisòs bʉʉŋ kʉk gesə lo mʉbu, nə dʉk də, <<Mʉ̀ kwasə wu Tɛ̀', bʉ̀ʉsə̀ wù yuk mʉ laŋ.
41 Levantando Jesus os olhos ao alto, disse: Pai, rendo-te graças, porque me ouviste.
42 Mʉ̀ rì sə̀' də wu yukgə̀ mʉ ghà nə̀ fòlòoŋ. Megu də mʉ̀ sə cèp nə̀ ŋga'a nè'e njo tu bʉ̀ʉ sə̀ wo tərə yè'e, də ya wo dzəm zìnə də wù a tum və̀ mʉ tsenə anə wù.>>
42 Eu bem sei que sempre me ouves, mas falo assim por causa do povo que está em roda, para que creiam que tu me enviaste.
43 Yi ànə cep wes me vɛ'nə fana yi cep fe'lə mok bə ŋàŋ də, <<Lasorò, lòkok tesə və.>>
43 Depois destas palavras, exclamou em alta voz: Lázaro, vem para fora!
44 Lasorònə̀ yi à kpʉ nə lokok tesə və sə̀ ghà ànə. À ye ŋga wo kì bo ye bə kùu ye wèŋ bə cə̀k. Wo à kì lok si ye bə cə̀k sə̀'. Jisòs nə dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ wo ye fo' sə wèŋ də, <<Wèeŋ fiŋ me'rə yi lo.>>
44 E o morto saiu, tendo os pés e as mãos ligados com faixas, e o rosto coberto por um sudário. Ordenou então Jesus: Desligai-o e deixai-o ir.
45 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à bɛ' lòMèri sə pwe'fo' à ye bum sə̀ Jisòs à gʉ̀ sə fana bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋ dzəm bohòJisòs nə.
45 Muitos dos judeus, que tinham vindo a Marta e Maria e viram o que Jesus fizera, creram nele.
46 Ànə geŋ bʉ̀ʉ mok wèŋ ye'e jəŋ fo', nə kə tseŋ bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ, nə tsoho fa yà' bum sə̀ Jisòs gʉ̀ʉ sə làaŋ.
46 Alguns deles, porém, foram aos fariseus e lhes contaram o que Jesus realizara.
47 Wo à yuk yà' fana bʉ̀ʉ Faràsi sə bə ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ wèŋ to benə bʉ̀ ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus sə fo', bə yà'wèŋ kə cum yiskok kaŋsurù. Wo à kə̀ cu fana wo dʉk də, <<Vesùwèeŋ nə gʉ va? Bʉsə̀ wèŋ rì də ŋgà' ànə sə gʉ̀hʉ bum maŋgəŋgèŋ vɛ'ɛ wùriŋ.
47 Os pontífices e os fariseus convocaram o conselho e disseram: Que faremos? Esse homem multiplica os milagres.
48 À ye-a ŋga a mè'rə yi də yi sə gʉ mali vɛ'nə fana anə kà tə̀tè ye ŋga bwìŋ pwe'fo' bʉʉŋ dzəm wes bohòyi də yi Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə zìnə laŋ. A kə̀ ye-a vɛ'nə fana a riŋ də ŋgə' kə̀ tsèŋ ves laŋ bʉ̀ʉsə̀ bʉ̀ʉ lak Rumà wèeŋ nə və kə kʉəmsə mak ndap Nwì àvès nə, nə bʉpsə lak avès sə sə̀'.>>
48 Se o deixarmos proceder assim, todos crerão nele, e os romanos virão e arruinarão a nossa cidade e toda a nação.
49 Ŋwə̀ nəmòk à ye fo' nə̀ liŋ ye à ye də Kayofàs. Yi ànə ye ŋkum ŋgà fa satikà' ghà ànə yi. Yi à lòkok ye, nə cep də, <<Bʉ̀ʉ am, wèŋ ka yusə̀ yà' cu sə tsətsə'rə̀ fɛɛŋ riŋ!
49 Um deles, chamado Caifás, que era o sumo sacerdote daquele ano, disse-lhes: Vós não entendeis nada!
50 A ye-a bə ŋkərə̀ nə̀ njàwèŋ, wèŋ tsəm də ka bə̀boŋ də ŋwə̀ nə̀ mò'fis kpʉ lɛ yi nə noŋsə bwìŋ pwe' tsəm à? Kè bòghak weŋ yàwèŋ də wo zə wes lak àvès sə pwe' ɛ?>>
50 Nem considerais que vos convém que morra um só homem pelo povo, e que não pereça toda a nação.
51 Bum sə̀ yi à cèp yè'sə, yi à ka yà' yi tsərə kok, à ye ŋga yà' à və̀ mʉ cùhù yi anə bohòNwì, yi sə cep, nə kà sə rì. Yè'sə ànə sə ye vɛ'nə ŋga Kayofàs cu ŋkum ŋgàa fa satikà' bə mvə̀k ànə yi. Yi à tsə̀' bwìŋ yà'sə yumok sə̀ yà'a nə̀ ye ntsə'mòk. Yusə də Jisòos nə̀ kpʉ mʉ tuhù bʉ̀ʉ Jus wèŋ pwe'.
51 E ele não disse isso por si mesmo, mas, como era o sumo sacerdote daquele ano, profetizava que Jesus havia de morrer pela nação,
52 Yi nə̀ kà bʉ̀ʉ tu bʉ̀ʉ Jus wèŋ woòwo kpʉ mègù. Yi nə kpʉ bʉ̀ʉ tu bwe Nwì sə̀ wo cu lòma nə̀ fòpwe', də ya yi jəŋ benə və yà' mvwe' mò'fis.
52 e não somente pela nação, mas também para que fossem reconduzidos à unidade os filhos de Deus dispersos.
53 Ncèp Kayofàs ènə à gʉ̀ fana ye jəŋ nùmbu ànə, bʉ̀ ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus wèŋ sə lap mandzə̀ ŋgòzə Jisòs.
53 E desde aquele momento resolveram tirar-lhe a vida.
54 Ànə ye vɛ'nə, Jisòs kà mvwe' nze Jùdiyà anə mok jəja sə gì fe'lə̀. Yi à mè'rə fa'nə, nə lo mvwe' lak mok sə̀ wo to fo' də Efə̀rèm. Lak yè'sə fo' ŋgəà fana Jisòs bə ŋgàa fàak ye wèŋ sə cum mok fo'.
54 Em conseqüência disso, Jesus já não andava em público entre os judeus. Retirou-se para uma região vizinha do deserto, a uma cidade chamada Efraim, e ali se detinha com seus discípulos.
55 Bum yè'sə à ye ŋga mvə̀k ŋkàha Pasobà bʉ̀ʉ Jus wèŋ à sə kʉəp və̀ə. Bʉ̀ʉ Jus sə wèŋ sə kpəəŋ tesə mvwe' buhu lak awo, nə sə kok lo Jòrosalèm anə. Wo à sə lòŋgòkə̀ gʉ̀ rɛŋsə ni' awo mvə̀'nə̀ wo gʉ̀gə̀ə ŋkuŋ ŋkàha sə kə dzeŋ.
55 Estava próxima a Páscoa dos judeus, e muita gente de todo o país subia a Jerusalém antes da Páscoa para se purificar.
56 À ye yè'sə ŋga wo à sə làp Jisòs gʉgʉŋ. Wo à kə̀ kʉ̀rə mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə fana wo sə mərə də, <<Wèŋ yə va? Sə yəəŋ co yi nə kà mvwe' ŋkàk ènə və̀ kènə da?>>
56 Procuravam Jesus e falavam uns com os outros no templo: Que vos parece? Achais que ele não virá à festa?
57 Mvə̀k ànə à ye ŋga ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ à fa ŋàŋ laŋ də a ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk riŋ mvwe' sə̀ Jisòs cu, nà' kə tsok ya wo kə ko nà' fo'.
57 Mas os sumos sacerdotes e os fariseus tinham dado ordem para que todo aquele que soubesse onde ele estava o denunciasse, para o prenderem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.