Atos 23
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Pol sə kʉk tse' bʉ̀ʉ sə̀ mʉ kaŋsurù sə bə lis, nə cep fa yà'wèŋ yumok. Yi à dʉk də, <<Bwema am wèŋ, mʉ̀ ka məmərə̀ sə ntʉʉ̀ mʉ̀ bə ncu àm mantombìi Nwì tse' lok, kə dzeŋ nə̀ mʉ̀ tə ŋga'a nè'e.>>
1 Paulo olhou fixamente para o conselho dos líderes do povo e disse: “Irmãos, tenho vivido diante de Deus com a consciência limpa”.
2 Yi ànə cep vɛ'nə, fana ŋkum ŋgàa fa satikà' nə̀ liŋ yee Ànàniyàs à dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ wo à təəŋ kok ŋgʉ ni'ì Pol nə də yà'a sam gesə fa nà' bo mʉ cùhù.
2 No mesmo instante, o sumo sacerdote Ananias ordenou aos que estavam perto de Paulo que lhe dessem um tapa na boca.
3 Pol dʉk fa nà' dʉk də, <<Nwìi nə ləp li wu, wù fop co mbàndap nə̀ wo yok basə nà' bə bwɛ̀ŋ wà. Wù cu yà'sə co ŋwə̀ nə̀ yi tse' ŋgòsak mʉ mvəsə̀ lʉ̀k sə dʉk, fana wù sə gʉ bʉpsə fe'lə lʉ̀ʉk sə sə̀' wù. Wù sə gʉ̀ bʉpsə yà' bə mandzə̀ nə̀ wù fa ŋàŋ də wo ləp mʉ.>>
3 Então Paulo lhe disse: “Deus o ferirá, seu grande hipócrita! Que espécie de juiz é o senhor, desrespeitando a lei ao mandar me agredir dessa forma?”.
4 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à təə kok ŋgʉ ni'ì Pol sə fek yi dʉk də, <<Wù sə yàk ŋkum ŋgàa fa satikà' nə̀ yi ŋwə̀ə Nwì à?>>
4 Os que estavam perto de Paulo lhe disseram: “Você ousa insultar o sumo sacerdote de Deus?”.
5 Pol dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<Bwema am wèŋ na, mʉ̀ anə ka riŋ də yi ŋkum ŋgàa fa satikà' yi riŋ. Ŋwàk Nwì sə cep sə̀' dʉk də, kà də ŋwèe to liŋ ŋwə̀ nə̀ yi tse' bwìŋ yi bʉp dʉk.>>
5 “Irmãos, não sabia que ele era o sumo sacerdote”, respondeu Paulo. “Pois as Escrituras dizem: ‘Não fale mal de suas autoridades’.”
6 Pol à yə də bʉ̀ʉ mok mʉ kaŋsurù anə à ye bʉ̀ʉ Faràsi, mok bʉ̀ʉ Sadùsi fana yi fuŋ fis də, <<Bwema am wèŋ, mʉ yè'e ŋwə̀ə Faràsi, nə ye sə̀' mo ŋwə̀ə Faràsi. Mʉ̀ cu yè' mʉnə dzə̀' nzak də bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ tsə̀' də bwìiŋ nə̀ lòkok mvwe' kpʉ sə̀mok.>>
6 Sabendo Paulo que alguns membros do conselho dos líderes do povo eram saduceus e outros fariseus, gritou: “Irmãos, sou fariseu, como eram meus antepassados! E estou sendo julgado por causa de minha esperança na ressurreição dos mortos!”.
7 Yi ànə cep wes vɛ'nə ntɛ̀ŋ, fana bʉ̀ʉ Sadusì bə bʉ̀ʉ Faràsi sə wèŋ yeto ŋkʉ̀ə̀m, kwe' awo nə à gà'a mok ba.
7 Quando Paulo disse isso, o conselho se dividiu, fariseus contra saduceus,
8 Ànə ye vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ bʉ̀ʉ Sadusì wèŋ à sə dʉk yàwo dʉk də ŋwèe nə̀ kà mvwe' kpʉ lòkok yuk. Wo sə dʉk mok sə̀' də, masinjàa Nwì, nə ye bʉ̀ʉ sə̀ wo mègù yàwo yòŋsə̀ ka yeŋ. Bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ à ye yàwo bòp bʉ̀ nə̀ wo à dzəm də bum sə̀ tɛ' yè'sə lòoŋfo' yo.
8 pois os saduceus afirmam não haver ressurreição, nem anjos, nem espíritos, mas os fariseus creem em todas essas coisas.
9 Cùu sə̀ wo à sə gham fo' sə à yam ghaha lòmantombì. Ŋgàa yə'rə̀ bwìŋ lʉ̀ʉk mok à lòkok, nə cep vɛ'ɛ gʉgʉŋ. Wo à dʉk də, <<Vès ka fɛ̀ŋ nə̀ ŋwə̀ ènə gʉ̀ʉ ye. Kàmòk yòŋsə̀ nəmòk kè masinjà Nwì-è', a tsə̀' yi yumok laŋ zìnə.>> Ŋgàa yə'rə̀ bwìŋ lʉ̀k sə̀ wo à cèp yè'sə à ye yàwo ma bòp nə̀ bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ.
9 Houve grande alvoroço. Alguns dos mestres da lei que eram fariseus se levantaram e começaram a discutir energicamente. “Não vemos nada de errado com este homem!”, gritavam. “Talvez um espírito ou um anjo tenha falado a ele!”
10 Ŋkʉ̀ə̀m nə à kə̀ curə vɛ'ɛ wʉk. Ŋkum sojà nə wəp dʉk də aco yà' ŋwɛ' ci'lə Pol bə bo, fana yi dʉk fa sojàa ye wèŋ də yà'a tsoŋ geŋ ca mvwe' sə̀ bʉ̀ʉ sə tə sə, nə ko lo Pol kə lok swihi mvwe' ŋəŋap ndap sojà wèŋ nə.
10 A discussão ficou cada vez mais violenta, e o comandante teve medo de que Paulo fosse feito em pedaços. Assim, ordenou que os soldados o retirassem à força e o levassem de volta à fortaleza.
11 À ye nòoŋ nùmbu ànə nə̀ ndzəmə̀ fana Tà Jisòs à kə̀ təəŋ kok ŋgʉ ni'ì Pol, nə dʉk fa nà' dʉk də, <<Ko ntʉm. Mvəsə̀ wù a tsə̀' fa bwìŋ liŋ am Jòrosalèm fɛɛŋ, wu nə kə tsok tsoŋ fa bʉ̀ʉ sə̀ mvwe' lak Rumà sə̀' mʉmvə̀k ànə.>>
11 Naquela noite, o Senhor apareceu a Paulo e disse: “Tenha ânimo, Paulo! Assim como você testemunhou a meu respeito aqui em Jerusalém, deve fazê-lo também em Roma”.
12 Tsok à rɛŋ, fana bʉ̀ʉ Jus mok wèŋ kə be'lə, nə swi' cù mpaaŋ. Wo à kɛ̀ŋ dʉk də wo nə kà yumok kə̀ cùhu wo gesə tse'ŋga wo zə Pol.
12 Na manhã seguinte, alguns judeus se juntaram para conspirar, jurando solenemente que não comeriam nem beberiam antes de matar Paulo.
13 Wo à ye co bwìŋ hum kwè sə̀ wo à swi' cù mvwe' mò'fis sə.
13 A conspiração envolveu mais de quarenta homens.
14 Ànə geŋ, wo lo, nə kə ye ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə bʉ̀ ŋkwàha bwìŋ wèŋ. Wo tsok fa yà'wèŋ dʉk də, <<Vès kɛ̀ŋ vɛ'ɛ nə̀ zìnə mvwe' mò'fis də vèes nə kà yumok kə̀ cùhu gèsə lok tè vès zə Pol.
14 Foram aos principais sacerdotes e aos líderes do povo e lhes disseram: “Juramos solenemente, sob pena de castigo divino, que não comeremos nem beberemos antes de matar Paulo.
15 Yusə ŋga'a dʉk də wèŋ kaŋsurù wèeŋ tirə gesə fa lo ŋkum sojà bʉ̀ʉ Rumà wèŋ də yi jəŋ tsoŋ və Pol. Tsòk basə fa yi də wèŋ dzəm ŋgòyuk yamsə boŋsə yumok mʉ cùhu Pol anə. Vèes nə fʉhʉ yàvès ŋgòzə yi ŋga yi ka fɛɛŋ ntòkə dzeŋ.>>
15 Agora peçam, vocês e o conselho dos líderes do povo, que o comandante traga Paulo de volta ao conselho. Finjam que os senhores desejam examinar o caso com mais detalhes. Nós o mataremos no caminho”.
16 Mo njɛ̀'ɛ Pol mòk nə̀ ŋwə̀mbam à yuk bum sə̀ wo à sə dʉk də wo gʉ sə. Yi lo, nə kə ni mʉmvwe' ndap nə̀ wo lok tes Pol mbwa nə, nə tsok fa nà'.
16 Contudo, o sobrinho de Paulo, filho de sua irmã, soube do plano deles e foi à fortaleza contar a seu tio.
17 Pol ànə yuk vɛ'nə, yi to ŋkwà' ŋwə̀ sojà nəmòk, nə dʉk nà' də, <<Jəŋ mʉwà'ŋwə̀ nè'e, nə jə lo fa yi bohòŋkum sojà. Yi tse' yusəmok sə̀ yi nə tsok fa nà'.>>
17 Então Paulo mandou chamar um dos oficiais romanos e disse: “Leve este rapaz ao comandante. Ele tem algo importante para lhe contar”.
18 Ŋkwà' ŋwə̀ sojà nə ànə jə lo nà' bohòŋkum sojà nə. Ŋkwà' ŋwə̀ sojà nə dʉk fa ŋkum sojà nə dʉk də, <<Ŋgà ndapndzəm nə̀ liŋ yee Pol nà'a dʉk mʉ yi də mʉ jəŋ və fa wu mʉwà'ŋwə̀ nè'e. Yi də nà' tse' yusəmok ŋgòtsə̀' fa wu.>>
18 O oficial o levou ao comandante e explicou: “O preso Paulo me chamou e pediu que eu trouxesse ao senhor este rapaz, pois ele tem algo a lhe contar”.
19 Ŋkum sojà nə ko jəŋ mʉwà'ŋwə̀ nə bə bo, bə nà' sooŋ təəŋ lo mok wo ba-nə̀-ba. Yi fek nà' də, <<Yusə̀ wù də wu tsok fa mʉ sə yà?>>
19 O comandante tomou o rapaz pela mão e o levou à parte. “O que você quer me dizer?”, perguntou.
20 Fana yi tsok nà' də, <<Bʉ̀ʉ Jus sə̀ ghaŋ wèŋ kì cù də a ye zòŋ wo dʉk wu də wu jəŋ və Pol mʉ kaŋsurù. Wo də kaŋsurù nə dzəm ŋgòyuk yamsə bum mok bə liŋ Pol nə.
20 O sobrinho de Paulo respondeu: “Alguns judeus pedirão que o senhor apresente Paulo diante da reunião do conselho amanhã, fingindo que desejam obter mais informações.
21 A gə̀ə wù kà dzəm, bʉ̀ʉsə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo nə sə nooŋ swihi ŋgòsòyi wo cà bwìŋ hum kwè. Bʉ̀ʉ yè'sə kɛ̀ŋ dʉk də wo nə kà yumok kə̀ cùhu wo gesə lok tè tse'ŋga wo zə Pol. Wo sə tək mègù mok yusə̀ wu nə cep bʉ̀ʉsə̀ wo fʉ̀hʉ cu gu yàwo ŋga'a vɛ'nə.>>
21 Não acredite neles. Há mais de quarenta homens emboscados para matar Paulo. Juraram solenemente, sob pena de castigo divino, que não comeriam nem beberiam antes de matá-lo. Estão de prontidão, apenas esperando sua permissão”.
22 Ŋkum sojà nə à dʉk fa mʉwà'ŋwə̀ nə də nà'a lo, nə dʉk də nà'a kà ŋwə̀ nəmòk də nà'a kə̀ tsə̀' fa yi yu yè'sə laŋ tsə̀' fa swì.
22 O comandante despediu o rapaz e o advertiu: “Não deixe ninguém saber que você me contou isso”.
23 Ànə geŋ ŋkum sojà nə to ŋgàa fàak ye bwìŋ ba. Yi dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<Wèeŋ lo kə jəŋ sojà ŋkʉ̀ ba ya wenə wèeŋ fʉhʉ ŋgòlòmvwe' nzeŋgòŋ Sìsariyà. Wèeŋ jəŋ sojàa sə̀ ŋgàa nàambà'rə̀ hum sàmba bə sə̀ ŋgàa kòŋ ŋkʉ̀ ba sə̀'. Wèeŋ fʉhʉ də wèeŋ nə lo nooŋ ntinə ndzəmə̀. Wèeŋ nə ye'e co ghà nə̀ bwìŋ sə nòoŋ tsə nze vɛ'ɛ.
23 Então o comandante chamou dois de seus oficiais e ordenou: “Preparem duzentos soldados para partir a Cesareia hoje às nove da noite. Levem também duzentos lanceiros e setenta soldados a cavalo.
24 Làp fa Pol nàambà'rə̀ə mok, ya wèeŋ jəŋ lo yi gəe' kə fa bohòGovənòFelìs.>>
24 Providenciem um cavalo para Paulo e levem-no em segurança ao governador Félix”.
25 Ŋkum sojà nə à còm ŋwàk mòk mʉ mvə̀k nè'e də,
25 Em seguida, escreveu a seguinte carta ao governador:
26 <<Sə còm mʉ̀ nə̀ liŋ am Kladiyòs Lìsiyàs. Mʉ̀ sə còm fa govənòFelìs. Tà mayumòk, mʉ̀ cèpsə wu bə̀boŋ.
26 “De Cláudio Lísias ao excelentíssimo governador Félix. Saudações.
27 Bʉ̀ʉ Jus wèŋ a ko ŋgà' nè'e, nə də wo zə nà'. Ves sojàa am wèŋ lo, nə kə ko yi də wo kà yi zə, ŋga mʉ̀ yuk dʉk də yi ŋwə̀ə Rumà.
27 “Este homem foi capturado por alguns judeus que estavam prestes a matá-lo quando cheguei com meus soldados. Ao ser informado de que ele era cidadão romano, transferi-o para um lugar seguro.
28 Mʉ̀ a dzəm ŋgòkə̀ rì tse' yusə̀ yi a gʉ̀ ŋkuŋ yà' yaaŋ wo, fana mʉ̀ jə lo yi sə kaŋsurù àwo.
28 Então levei-o diante do conselho supremo dos judeus para investigar o motivo das acusações.
29 Mʉ̀ lap ca, nə ye dʉk də yi ka yumok sə̀ co wo zə yi kè wo nisə yi ndapndzəm bʉ̀ʉ zeŋ gʉ. Yusə̀ wo a dʉk də yi a gʉ̀ʉ sə, a bum mok sə̀ bə ma nə̀ lʉ̀ʉk awo.
29 Não demorei a descobrir que ele era acusado de algo relacionado à lei religiosa, sem dúvida nada que justificasse a pena de morte ou mesmo a prisão.
30 Mʉ̀ ànə yuk də bʉ̀ʉ Jus mok wèŋ sə làp mandzə̀ də wo zə yi, fana mʉ̀ də yi lo kə ye wu. Mʉ̀ a tsə̀' fa bʉ̀ʉ sə̀ wo sə làp yi bə nzak sə dʉk də wo kə cep yusə̀ yà' sə yaaŋ wo bohònà' sə mantombìi wù.>>
30 Fui informado, porém, de uma conspiração para matá-lo e enviei-o de imediato ao senhor. Também informei aos acusadores que devem apresentar suas denúncias diante do senhor”.
31 Sojàa sə à gʉ̀ gù sə̀' mvəsə̀ ŋkum àwo dʉk wo sə. Wo à jə lònòoŋ Pol nùmbu ànə haŋ mvwe' lak səmok sə̀ wo to fo' də Àntipatrì.
31 Naquela noite, os soldados cumpriram as ordens que haviam recebido e levaram Paulo até Antipátride.
32 Tsok à rɛŋ, sojàa sə̀ wo à sə gì yàwo sə kùhu sə foho və. Wo me'rə ŋgàa nàambà'rə̀ sə ŋgòlòmalì bə Pol nə wèŋ.
32 Voltaram à fortaleza na manhã seguinte, enquanto a cavalaria prosseguiu com ele.
33 Wo à jə lòyi mvwe' nzeŋgòŋ Sìsàriyà anə, nə fa ŋwàk nə bohògovənòFelìs nə. Wo fa Pol mok sə̀' ndzə bohòyi.
33 Quando chegaram a Cesareia, apresentaram Paulo e a carta ao governador Félix.
34 GovənòFelìs à ta ŋwàk nə, nə fek Pol lak nà'. Fana Pol tsok yi də a mvwe' nzeŋgòŋ Sìlisiyà.
34 O governador leu a carta e perguntou a Paulo de que província ele era. “Da Cilícia”, respondeu Paulo.
35 Yi dʉk fa Pol nə dʉk də, <<Mʉ nə yuk nzak yònə ghà nə̀ ŋgàa nzak yo sə wèŋ kə̀ dzèeŋ.>> Fana yi fa ŋàŋ dʉk də wo jəŋ lo Pol mvwe' nto' Herò, nə sə kʉk nà' kʉ̀'ʉ.
35 “Ouvirei seu caso pessoalmente quando seus acusadores chegarem”, disse o governador. Em seguida, ordenou que Paulo fosse mantido na prisão do palácio que Herodes havia construído.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.