Atos 18
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Ghà nə̀ Pol ànə cep mesə mʉ kwe' Àripagù anə, fana kà mok sàp yi yè'e nə lo mvwe' lak Korè.
1 Algum tempo depois, Paulo deixou Atenas e foi para Corinto.
2 À kə̀ dzèŋ fo', yi tseŋ ŋwə̀ Jus mòk fo'. Liŋ ye à ye də Àkwilà. Wo à dzə yi mvwe' lak Poŋtòs. Ŋwə̀ ènə bə ŋgwe ye Prìsiliyà à mè'rə nzeŋgòŋ Italì, nə və fa'nə sə̀' ghà anə, ŋga ka ntòsàp. Wo ànə yè'e və bʉ̀ʉsə̀ ŋkum Rumà nə̀ wo à sə to yi dʉk də ŋkum Kladiyòs à dʉk də bʉ̀ʉ Jus sə̀ wo cu mvwe' lak Rumà pwe', wo lo. Pol ànə kə ye wo.
2 Ali encontrou um judeu chamado Áquila, natural do Ponto, que havia chegado recentemente da Itália com sua esposa, Priscila, depois que Cláudio César expulsou todos os judeus de Roma.
3 Bə yà'wèŋ à sə cu mvwe' mò'fis bʉ̀ʉsə̀ wo à sə gʉ̀ sə̀' nsàp fàk nə̀ mò'fis. Bə yà'wèŋ à sə gʉ̀hʉ sèeŋ nsàap tàp mok, wo to yà' də teèŋ, nə sə ko mbàm fo'.
3 Paulo foi morar e trabalhar com eles, pois eram fabricantes de tendas, como ele.
4 Nùumbu dzə̀ à sə ye pwe', Pol lo mʉnə ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ. Yi sə lo mbwa ŋgòkə̀ fenə nə cep rɛŋsə bum bə bʉ̀ʉ Jus nə ye bʉ̀ʉ Gris wèŋ də yà'wèeŋ riŋ də yusə̀ yi sə cèep sə zìnə.
4 Todos os sábados, Paulo ia à sinagoga e buscava convencer tanto judeus como gregos.
5 Ghà nə̀ Silàs bə Timatì ànə me'rə və nzeŋgòŋ Màsìdoniyà, nə kə tseŋ Pol, fana yi me'rə bo fàak ye sə, nə sə tsoho megu ye mok ncèp nə. Yi sə tsoho fa bʉ̀ʉ Jus wèŋ dʉk də, Jisòs nə Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə̀ Nwì à dʉk də yi nə tum nə.
5 Depois que Silas e Timóteo chegaram da Macedônia, Paulo se dedicou totalmente à pregação da palavra e testemunhava aos judeus que Jesus era o Cristo.
6 Wo bɛŋ yusə̀ yi sə cèep sə, nə to kɛ'ca liŋ ye bʉp, fana yi satop sə̀' nə̀bʉp, nə sə kɛ'sə mak mfə̀mfə sə̀ ndzənə cə̀ək ye. Yi sə cep bohòyà'wèŋ dʉk də, <<Wèeŋ bisə-a, wèŋ bɛŋ tu awèŋ. Bo yàm ka ca yeŋ. Ye jəŋ nə̀ ŋga'a nè'e nə lo mantombì, mʉ nə sə tsoho fa ncèp nə mok bohòbʉ̀ lakmvum.>>
6 Mas, quando eles se opuseram a Paulo e o insultaram, ele sacudiu o pó da roupa e disse: “Vocês são responsáveis por sua própria destruição! Eu sou inocente. De agora em diante, pregarei aos gentios”.
7 Yi à ye'e, nə sə kə cum mʉnə ndap ŋwə̀ nəmòk nə̀ liŋ ye də Titiyòs Jostòs. Ŋwə̀ ènə à ka ŋwə̀ə Jus yeŋ, nə sə kuksə Nwì. Ndap ye nə à təə kəp lògù ŋgʉ ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ vɛ'.
7 Então saiu dali e foi à casa de Tício Justo, um gentio temente a Deus que morava ao lado da sinagoga.
8 Ŋwə̀ nəmòk nə̀ yi à ye ŋwə̀ nə̀ mantombì mʉnə ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus nə, nə̀ liŋ ye à ye Kripòs, à dzəm bohòTà Jisòs bə ndap ye pwe'. Bʉ̀ʉ səmok sə̀' sə̀ mvwe' lak Korè anə ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ à yuk ncèp nə̀ Nwì nə sə̀', nə dzəm, fana nə baptɛsə.
8 Crispo, o líder da sinagoga, e toda a sua família creram no Senhor. Muitos outros em Corinto também ouviram Paulo, creram e foram batizados.
9 À ye nùmbu mòk nə̀ ndzəmə̀ Pol ye lo, fana Tà Jisòs tsok fa yi ndzənə lo sə dʉk də, <<Kà də wu wəp dʉk. Sə tsoho mali, nə kà teŋsə̀.
9 Certa noite, o Senhor falou a Paulo numa visão: “Não tenha medo! Continue a falar e não se cale,
10 Bʉsə̀ mʉ tə vesù. Ŋwə̀ nəmòok nə kà mandzə̀ nə̀ ŋgògʉ̀ wu bʉp tse'. A vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ bwìiŋ mvwe' ntʉm lak ènə ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ sə̀ wo bʉ̀ʉ am.>>
10 pois estou com você, e ninguém o atacará nem lhe fará mal, porque muita gente nesta cidade me pertence”.
11 Ànə ye vɛ'nə, Pol cum fo' ŋkà'ŋgòŋ mò'fis bə bwes. Yi sə yə'rə fa bʉ̀ʉ sə̀ fo' sə ncèp nə̀ Nwì.
11 Então Paulo permaneceu ali um ano e meio, ensinando a palavra de Deus.
12 Ghà nə̀ wo ànə koksə Galiyòdə yi Govənòmvwe' nzeŋgòŋ Gris nə fana bʉ̀ʉ Jus wèŋ kum ni', nə ko lo Pol mʉ kot bohòyi.
12 Quando Gálio se tornou governador da Acaia, alguns judeus se levantaram contra Paulo e o levaram diante do governador para ser julgado.
13 Wo dʉk də, Ŋwə̀ nè'e yi sə làp mandzə̀ ŋgògʉ̀ də bwìiŋ sə kuksə Nwì nsàp mandzə̀ nə̀ lʉ̀k sə kà vɛ'nə dʉk.
13 Eles o acusaram de convencer as pessoas a adorar a Deus de maneira contrária à lei judaica.
14 Pol à sə də yi muk cù ŋgòcèep, fana Galiyòdʉk fa bʉ̀ʉ Jus sə wèŋ dʉk də, <<Anə ye-a dʉk də ŋwə̀ ènə fɛ̀ŋ yumok bwɛ̀rɛ mʉ̀ ko ntʉm nə yu'rə fa weŋ bə̀boŋ.
14 Mas, assim que Paulo começou a apresentar sua defesa, Gálio se voltou para os acusadores e disse: “Ouçam, judeus! Se sua queixa envolvesse algum delito ou crime grave, eu teria motivo para aceitar o caso.
15 Fana wèŋ sə jə və̀ fa mʉ nzak ncèep cù, nə ye bə liŋ bum awèŋ sə̀ wèeŋ toho kɛ'càgə̀ yà', nə ye fe'lə bə lʉ̀ʉk awèŋ wèŋ. Mʉ nə kà yàm yà'sə sak, wèeŋ du, nə kə sak yà' sə wèŋ.>>
15 Mas, como se trata apenas de uma questão de palavras e nomes e da sua lei, resolvam isso vocês mesmos. Recuso-me a julgar essas coisas”.
16 Yi bɛ' fis yà'wèŋ mʉ kot anə.
16 E os expulsou do tribunal.
17 Wo pwe' à kə̀ ko ŋwə̀ nəmòk nə̀ liŋ ye à ye də Sostinì. Yi à ye ŋwə̀ nə̀ mantombì mʉnə ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ nə yi. Wo à ləp yi sə ntòmbi kot nə. Galiyòkà mbɛŋ nə̀ mbɛŋ kom lok.
17 A multidão agarrou Sóstenes, o novo líder da sinagoga, e o espancou ali mesmo, no tribunal. Gálio, no entanto, não se importou com isso.
18 Pol à cu mali bə bwema sə̀ wo à dzəm sə wèŋ mvwe' lak Korè anə mʉnə nùumbu ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Ànə geŋ, yi bə Prìsiliyà nə ye Àkwilà wèŋ me'rə bwema sə, nə kə ni ŋgwes nə̀ nà' à sə lòmvwe' nzeŋgòŋ Sìriyà. À kə̀ dzèŋ mvwe' lak Sèncerì yi su tu ŋgòkə̀ nìŋ də yi rusə kə̀kàk ye nə laŋ.
18 Paulo ainda permaneceu em Corinto por algum tempo. Então se despediu dos irmãos e foi a Cencreia, onde raspou a cabeça, de acordo com o costume judaico para marcar o fim de um voto. Em seguida, partiu de navio para a Síria, levando consigo Priscila e Áquila.
19 Wo à kə̀ dzèŋ mvwe' lak Efesò, fana Pol bə Prìsiliyà nə ye Àkwilà wèŋ ga'a fo'. Yi lo ye sə mʉ ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ, nə sə kə ce'e fenə mbwa bə bʉ̀ʉ Jus sə wèŋ.
19 Chegaram ao porto de Éfeso, onde Paulo os deixou. Enquanto estava ali, foi à sinagoga para debater com os judeus.
20 Wo à dʉk yi dʉk də bə yà'wèeŋ cum fo' sə̀sap ntɛ̀ŋ, fana yi kà dzəm.
20 Eles pediram que ficasse mais tempo, mas ele recusou.
21 Mvə̀'nə̀ yi à sə lòsə, yi dʉk fa bʉ̀ʉ sə wèŋ dʉk də, <<A ye-a ŋga Nwì fa ŋàŋ, fana mʉ̀ bwi və fe'lə sə̀mok, nə kə ye weŋ.>> Yi à cèp wes vɛ'nə, fana yi ni ŋgwes, nə lo yuye.
21 Ao despedir-se, Paulo disse: “Voltarei depois, se Deus quiser”. Então zarpou de Éfeso.
22 Yi à kə̀ wɛ̀s mvwe' lak Sìsàriyà, nə ca lo Jòrosalèm, nə kə cepsə bʉ̀ʉ cos nə̀ fo'. Yi à cèpsə wes yà'wèŋ, fana yi ye'e lo mvwe' lak Antiyòk.
22 A parada seguinte foi no porto de Cesareia, de onde subiu a Jerusalém e visitou a igreja. Em seguida, voltou para Antioquia.
23 Yi ànə cum fo' ghàr, fana yi lo nə ca mvwe' nzeŋgòGàlesiyà bə Frijìyà, nə sə tipsə gʉŋsə lo bʉ̀ ŋgàa yù mandzə̀ Jisòs pwe'fo'.
23 Depois de passar algum tempo ali, voltou pela Galácia e pela Frígia, visitando e fortalecendo todos os discípulos.
24 Ŋwə̀ Jus mòk à ye, wo to yi də Àpolò. Yi à və̀, nə sə cum mvwe' lak Efesòŋga wo à dzə yi mvwe' lak Àlèsandìriyà. Yi à rì ŋgòcèp bòŋsə cù, nə riŋ ŋwàk Nwì sə̀' nə̀bʉp.
24 Enquanto isso, chegou a Éfeso vindo de Alexandria, no Egito, um judeu chamado Apolo. Era um orador eloquente que conhecia bem as Escrituras.
25 Yi à ye ŋwə̀ nə̀ wo à tsə̀' rɛŋsə fa yi mandzə̀ nə̀ Tà Jisòs. Yi à fa ntʉm ye pwe' ŋgòsə cèp, nə sə yə'rə fa bwìŋ bum sə̀ yà' sə kùm liŋ Jisòs pwe'fo' zìnə. Yumok ye ləlɛ sə̀', nə̀ dʉk də yi à rì mègù bàptɛ nə̀ Jon.
25 Tinha sido instruído no caminho do Senhor e ensinava a respeito de Jesus com profundo entusiasmo e exatidão, embora só conhecesse o batismo de João.
26 Yi à sə cèp mʉnə ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ, nə kà wʉə koksə̀ lok. Prìsiliyà bə Àkwilà à yuk mvəsə̀ yi à sə cèp, fana wo to lo yi nda'à wo. À kə̀ dzèŋ fo', wo tsoho rɛŋsə tsə'rə wesə fa nà' mandzə̀ Nwì yəyərə̀.
26 Quando o ouviram falar corajosamente na sinagoga, Priscila e Áquila o chamaram de lado e lhe explicaram com mais exatidão o caminho de Deus.
27 Ànə geŋ, Àpolònə dʉk də yi dzəm ŋgòlòmvwe' nzeŋgòŋ Gris, fana bʉ̀ ŋgàa yù mandzə̀ Jisòs mvwe' lak Efesòwèŋ tɛsə yi bə mandzə̀ nə̀ də wo à còm tipsə gèsə lòbwema sə̀ mvwe' nzeŋgòŋ Gris sə wèŋ ŋwàk dʉk də Àpolòo kə̀ dzèeŋ, yà'wèŋ jəŋ nà' bə̀boŋ. Yi ànə kə dzeŋ, fana bum sə̀ yi à sə cèp yà', à tɛsə bwema sə wèŋ wùriŋ. Wo ànə dzəm bʉ̀ʉ bòvə̀m nə̀ Nwì nə.
27 Apolo queria percorrer a Acaia, e os irmãos de Éfeso o incentivaram. Escreveram uma carta aos discípulos de lá, pedindo que o recebessem bem. Ao chegar, foi de grande ajuda àqueles que, pela graça, haviam crido,
28 Mvə̀'nə̀ yi à sə cèp bə ŋàŋ wùriŋ sə, fana bə bʉ̀ʉ Jus wèŋ fenə, yi ghak yà'wèŋ mʉ lisə̀ bwìŋ jəja. Yi sə taŋ fis ndzənə ŋwàk Nwì dʉk də Jisòos Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə̀ Nwì à dʉk də yi nə̀ tum vèsə nə.
28 pois, em debates públicos, refutava os judeus com fortes argumentos. Usando as Escrituras, demonstrava-lhes que Jesus é o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.