Atos 13
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVI
1 Bwìŋ à ye mvwe' cos nə̀ mvwe' lak Antiyòk sə̀ wo à tse' fàak sə̀ co ŋgàa tsòhòbum Tà Jisòs, bə cicàa sə̀ wo ŋgàa yə'rə̀ bwìŋ ncèp Jisòs. Liŋ mok à ye Bànabà bə Saimʉ̀. (Wo à sə to yi mok də, Najà.) Mòk à ye Lòsiyònə̀ lak yee Sìrinì, mòk ye Manàŋ nə̀ yi à kuk ndzə bohòŋkum Herò, nə ye fe'lə Sol.
1 Na igreja de Antioquia havia profetas e mestres: Barnabé, Simeão, chamado Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, que fora criado com Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Ghà nə̀ wo à sə dzə̀ zʉzʉ ŋgòkùksə Tà, fana wo yuk ŋga Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə dʉk fa wo dʉk də, <<Wèeŋ cok noŋsə fa mʉ Bànabà bə Sol zok, bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ a to wo, nə fa wo fàak mok sə̀ wo nə fak fa mʉ.>>
2 Enquanto adoravam ao Senhor e jejuavam, disse o Espírito Santo: "Separem-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado".
3 Wo à dzə̀ malì zʉzʉ, nə sə lɛŋ pìriyà fana, wo naaŋ fa wo bo, nə se wo də wo lo.
3 Assim, depois de jejuar e orar, impuseram-lhes as mãos e os enviaram.
4 Mvə̀'nə̀ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə à tumsə Bànabà bə Sol fana wo tsoŋ lo sə Sèlusiyà, nə kə ni ŋgwes, nə lo mvwe' nze Sɛprò.
4 Enviados pelo Espírito Santo, desceram a Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 Wo ànə kə dzeŋ mvwe' lak Sàlamì fana wo tsoho kɛ' ca ncèp Nwì fo' mʉnə ndaap pìriyàa bʉ̀ʉ Jus wèŋ. Jon Mak à ye sə̀' bə yà'wèŋ ŋgòtɛsə wo.
5 Chegando em Salamina, proclamaram a palavra de Deus nas sinagogas judaicas. João estava com eles como auxiliar.
6 Wo à gìhi lòtə̀tè wo kə dzeŋ Pafòs. Wo à kə̀ tsèŋ ŋgà mfim mòk fo' nə̀ liŋ yee də Bàjisòs. Ŋwə̀ ènə à ye ŋwə̀ə Jus, yi sə bòrə bwìŋ də yi ŋgà tsòhòbum Nwì.
6 Viajaram por toda a ilha, até que chegaram a Pafos. Ali encontraram um judeu, chamado Barjesus, que praticava magia e era falso profeta.
7 Ŋgà mfim nə à ye ŋwə̀ govənònə̀ yi à ye mvwe' lak yà'sə yi nə. Liŋ govənònə à ye də Sejìs Palìs. Yi tse' ŋkərə̀ nə̀bʉp. Ŋwə̀ nə̀ ghaŋ ènə à dzəm ŋgòyuk ncèp Nwì fana, yi to Bànabà bə Sol də wo və.
7 Ele era assessor do procônsul Sérgio Paulo. O procônsul, sendo homem culto, mandou chamar Barnabé e Saulo, porque queria ouvir a palavra de Deus.
8 Wo à və̀ə, fana ŋgà mfim nə kà ncèp nə̀ Nwì nə dzəm, nə sə lap də Sejìs Palìs nə kà ncèp awo nə sə̀' dzəm. Wo togə̀ Bàjisòs nə də Elemà (ŋgà fe ŋgam) vɛ'nə bə ncèep bʉ̀ʉ Gris.
8 Mas Elimas, o mágico ( esse é o significado do seu nome ) opôs-se a eles e tentava desviar da fé o procônsul.
9 À ye vɛ'nə, fana Sol nə̀ liŋ ye mok də Pol, à kʉ̀k tse' nà' bə lis rap rap. Pol nə à rwiŋ bə Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ.
9 Então Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, olhou firmemente para Elimas e disse:
10 Yi dʉk fa ŋgà gʉ̀ bum mfim nə də, <<Wù mo ze', yusə̀ yà'a bə̀boŋ pwe' wu bɛ̀ŋgə̀ yòyà' bɛ̀ŋnə. Və̀əm yo yà'a rwiŋ cu gù ca nsàap ŋkərə̀ə sə̀ bʉp nə ye ŋkʉ̀ì'. Wu lapgə̀ bə ŋàaŋ yo pwe' də wu gʉ gorə bʉpsə mandzə̀ nə̀ Tà nə.
10 "Filho do diabo e inimigo de tudo o que é justo! Você está cheio de toda espécie de engano e maldade. Quando é que vai parar de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 Bo Nwìi nə jwɛŋ wu ŋga'a yè'sə. Lis nə loho wu, wù cumtse' ŋga wù sə kà marɛŋ yə.>> Yi ànə cep wes vɛ'nə ntɛ̀ŋ, Elemà ye ŋga yumok lok yi lis co mbàk vɛ'ɛ. Yi sə jam lap kɛ' ca fo' də ŋwə̀ nəmòk ko yi bo.
11 Saiba agora que a mão do Senhor está contra você, e você ficará cego e incapaz de ver a luz do sol durante algum tempo". Imediatamente vieram sobre ele névoa e escuridão, e ele, tateando, procurava quem o guiasse pela mão.
12 Mvəsə̀ govənònə à yə vɛ'nə fana yi dzəm bohòJisòs. Ànə ye vɛ'nə yi mərə bə nsàap yusə̀ wo à sə yə'rə fa bwìŋ bə liŋ Tà sə wùriŋ.
12 O procônsul, vendo o que havia acontecido, creu, profundamente impressionado com o ensino do Senhor.
13 Pol bə bʉ̀ʉ ye sə wèŋ à ye'e Pafòs anə, nə gi bə ŋgwes kə dzeŋ mvwe' lak Pegà, nə̀ nà'a mvwe' nze Pàmfiliyà. Jon Mak à mè'rə wo fo', nə bwi foho lo Jòrosalèm.
13 De Pafos, Paulo e seus companheiros navegaram para Perge, na Panfília. João os deixou ali e voltou para Jerusalém.
14 Wo à càsə malì Pegà, nə kə dzeŋ Antiyòk nə̀ mvwe' nzeŋgòŋ Pìsidiyà. Nùmbu dzə̀ à ye, wo lo kə ni cum mʉnə ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus.
14 De Perge prosseguiram até Antioquia da Pisídia. No sábado, entraram na sinagoga e se assentaram.
15 Ghà nə̀ ŋwə̀ nəmòk ànə taŋ wesə ŋwàk lʉ̀ʉk Musì, bə yusə̀ ŋgàa tsòhòbum Nwì wèŋ à còom fana bʉ̀ʉ sə̀ mantombì mʉnə ndap pìriyà nə wèŋ à tum ŋwè dʉk də nà'a kə ye Bànabà bə Pol. Wo də yi kə dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, yà' co bwema, tse'-a ncèp mòk nə̀ bə̀boŋ co wo tipsə bwìŋ bə zeŋ àlɛ', yà' və kə tsok fa wo.
15 Depois da leitura da Lei e dos Profetas, os chefes da sinagoga lhes mandaram dizer: "Irmãos, se vocês têm uma mensagem de encorajamento para o povo, falem".
16 Pol à lòkok mʉtsə̀, nə gʉ bo də wo cum gəe', nə sə cep dʉk də, <<Wèeŋ yu'rə fa mʉ, bʉ̀ʉ am bwe Izùrɛ, nə ye wèŋ mok sə̀ wèeŋ kùksəgə̀ Nwì.
16 Pondo-se de pé, Paulo fez sinal com a mão e disse: "Israelitas e gentios que temem a Deus, ouçam-me!
17 Nwì nə̀ bʉ̀ʉ Izùrɛ yè'e kùksəgə̀ yi, à cokfis tàcicii avès, nə gʉ yà'wèŋ yam maŋgəŋgèŋ ghà nə̀ wo ànə ye ŋkʉ̀ìŋ mvwe' nze Ijìp. Nwì à jə fis wo mvwe' nzeŋgòŋ Ijìp anə bə ŋàaŋ ye.
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos antepassados, e exaltou o povo durante a sua permanência no Egito; com grande poder os fez sair daquele país
18 Mʉnə lùumŋgòŋ hum kwè, yi sə ye bə yà'wèŋ ŋgəà.
18 e os aturou no deserto durante cerca de quarenta anos.
19 Yi à lə̀sə bʉ̀ ŋkəŋkum sàmba bə lak awo mvwe' nze Kanà. Yi à gʉ̀ bʉ̀ʉ ye wèŋ tse' nze nə fo' mok wo. Bum yè'sə a jə co lùumŋgòŋ ŋkʉ̀ kwè-bə-hum tàŋ.
19 Ele destruiu sete nações em Canaã e deu a terra delas como herança ao seu povo.
20 Ghà ànə à càa, yi fa yà'wèŋ bʉ̀ʉ sə̀ ŋgòtəəŋ mantombì wo tə̀tè kə dzeŋ mvə̀k nə̀ ŋgà tsòhòbum Nwì nə̀ liŋ ye Samwè à ye sə̀' ŋwə̀ nə̀ mantombì.
20 Tudo isso levou cerca de quatrocentos e cinqüenta anos. "Depois disso, ele lhes deu juízes até o tempo do profeta Samuel.
21 <<Ànə geŋ, wo fek Samwè nə dʉk də wo dzəm ŋkum, fana Nwì fa wo Sol də nà'a ye ŋkum nə nà'. Sol nə à ye ŋkum mʉnə lùumŋgòŋ hum kwè. Yi à ye mo Kis nə̀ mvwe' bòp lak Benjamè.
21 Então o povo pediu um rei, e Deus lhes deu Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, que reinou quarenta anos.
22 Ghà nə̀ Nwì ànə susə yi fana Nwì koksə bwi Devìd ŋkum àwo. Nwì à cèp bə liŋ Devìd sə dʉk də,
22 Depois de rejeitar Saul, levantou-lhes Davi como rei, sobre quem testemunhou: ‘Encontrei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração; ele fará tudo o que for da minha vontade’.
23 Devìd nə, Nwì à fis və̀ Jisòs ŋgà lùŋsə̀ bʉ̀ʉ Izùrɛ wèŋ bohòŋgwì bʉ̀ ye nə. Nwì ànə kak tes vɛ'nə.
23 "Da descendência desse homem Deus trouxe a Israel o Salvador Jesus, como prometera.
24 Ŋkuŋ Jisòs sə və ŋga Jon à tsòho to fa bʉ̀ʉ Izùrɛ wèŋ pwe'fo' dʉk də yà'a kupsə, nə bwi fa bʉp awo ŋkwɛ̀ŋ, nə baptɛsə.
24 Antes da vinda de Jesus, João pregou um batismo de arrependimento para todo o povo de Israel.
25 Jon à sə kʉəp ŋgòmèsə fàak ye sə fana, yi fek bʉ̀ʉ sə wèŋ dʉk də, <Wèŋ sə tsəm də mʉ yè'sə ndà? Mʉ̀ ka ŋwə̀ nə̀ wèŋ sə tək nə yeŋ. Yi sə və maŋkwɛ̀ŋ. Mʉ̀ ka kʉrə ŋgòfweŋ fa yi kùuŋgùup ye kʉrə.>
25 Quando estava completando sua carreira, João disse: ‘Quem vocês pensam que eu sou? Não sou quem vocês pensam. Mas eis que vem depois de mim aquele cujas sandálias não sou digno nem de desamarrar’.
26 <<Bwema am wèŋ sə̀ wèeŋ ŋgwì bʉ̀ʉ Abràham bə wèŋ sə̀ wèŋ ka bʉ̀ʉ Jus yeŋ sə̀ wèeŋ kùksəgə̀ Nwì. Ncèp lùŋ ènə sə və̀ yè'sə bohòvesùwèŋ.
26 "Irmãos, filhos de Abraão, e gentios que temem a Deus, a nós foi enviada esta mensagem de salvação.
27 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye mvwe' lak Jòrosalèm bə ŋkwàha bʉ̀ awo à ka riŋ də ŋwə̀ ànə ŋgà tətɛsə̀ bwìŋ riŋ. Nùumbu dzə̀ à sə ye pwe', wo sə taŋ ncèp nə̀ ŋgàa tsòhòbum Nwì à còm bə liŋ ye, nə kà sə̀' sə rɛɛŋ. Ànə ye-a sə̀' vɛ'nə fana wo à gʉ̀ ncèp ŋgàa tsòhòbum Nwì sə wèŋ ye zìnə mvəsə̀ wo à zə yi sə.
27 O povo de Jerusalém e seus governantes não reconheceram Jesus, mas, ao condená-lo, cumpriram as palavras dos profetas, que são lidas todos os sábados.
28 Wo ànə ka njo nə̀ co wo zə yi bə zeŋ sə̀' tse' fana, wo lɛŋ mali Palè ŋgòzə nà'.
28 Mesmo não achando motivo legal para uma sentença de morte, pediram a Pilatos que o mandasse executar.
29 Wo à gʉ̀ wes yusə̀ ŋwàk Nwì à sə cèp bə liŋ ye pwe' fana, wo ki tsoŋ yi mʉ ntə̀əŋ anə, nə tuuŋ yi.
29 Tendo cumprido tudo o que estava escrito a respeito dele, tiraram-no do madeiro e o colocaram num sepulcro.
30 Ànə geŋ, Nwì lokoksə yi mvwe' kpʉ.
30 Mas Deus o ressuscitou dos mortos,
31 Mʉnə nùumbu ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ yi à yəəŋ bohòbʉ̀ʉ sə̀ bə yà'wèŋ à gì yè jə mvwe' nzeŋgòŋ Galìli nə kə dzeŋ Jòrosalèm. Nə̀ ŋga'a nè'e, wo mok bʉ̀ʉ sə̀ wo sə tsoho fa bwìŋ yusə̀ wòà yə.
31 e, por muitos dias, foi visto por aqueles que tinham ido com ele da Galiléia para Jerusalém. Eles agora são testemunhas dele para o povo.
32 — ausente —
32 "Nós lhes anunciamos as boas novas: o que Deus prometeu a nossos antepassados
33 — ausente —
33 ele cumpriu para nós, seus filhos, ressuscitando Jesus, como está escrito no Salmo segundo: ‘Tu és meu filho; eu hoje te gerei’.
34 Yusə̀ Nwì ànə cep bə mvə̀'nə̀ yi à lòkoksə nà' mvwe' kpʉ də nà'a nə kà mok bi yuk sə də,
34 O fato de que Deus o ressuscitou dos mortos, para que nunca entrasse em decomposição, é declarado nestas palavras: ‘Eu lhes dou as santas e fiéis bênçãos prometidas a Davi’.
35 Mvəsə̀ yi sə cep fe'lə mʉmvwe' nəmòk ndzənə ŋwàk Sam nə dʉk də,
35 Assim ele diz noutra passagem: ‘Não permitirás que o teu Santo sofra decomposição’.
36 A rì də Devìd bə tu ye ànə fak bohòNwì mvəsə̀ Nwì à dzəm njamòk anə, nə kpʉ, wo tuuŋ yi ŋgʉ sèe tàcicii ye wèŋ fana ni' ye bi lo.
36 "Tendo, pois, Davi servido ao propósito de Deus em sua geração, adormeceu, foi sepultado com os seus antepassados e seu corpo se decompôs.
37 Nə yeè nə dʉk də, ŋwə̀ nə̀ Nwì ànə lokoksə yi mvwe' kpʉ nə, a yi nə̀ yi à ka ye bi.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não sofreu decomposição.
38 — ausente —
38 "Portanto, meus irmãos, quero que saibam que mediante Jesus lhes é proclamado o perdão dos pecados.
39 — ausente —
39 Por meio dele, todo aquele que crê é justificado de todas as coisas das quais não podiam ser justificados pela lei de Moisés.
40 Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ ya yusə̀ ŋgàa tsòhòbum Nwì à cèep kà bohòwèŋ kə̀ ye.
40 Cuidem para que não lhes aconteça o que disseram os profetas:
41 Də,
41 ‘Olhem, escarnecedores, admirem-se e pereçam; pois nos dias de vocês farei algo que vocês jamais creriam se alguém lhes contasse! ’"
42 Pol bə Bànabà à sə tesə mʉ ndap pìriyà nə də wo lo fana, bʉ̀ʉ sə wèŋ dʉk fa wo dʉk də, nùmbu dzə̀ mòk nə̀ nà' tsə nà'a dzèeŋ, yà'wèŋ və kə tsoho fa wo bum yè'sə sə̀mok.
42 Quando Paulo e Barnabé estavam saindo da sinagoga, o povo os convidou a falar mais a respeito dessas coisas no sábado seguinte.
43 Ghà nə̀ bʉ̀ʉ sə wèŋ à sam wes fana bʉ̀ʉ Jus bə bʉ̀ʉ sə̀ wo bʉ̀ʉŋ bʉ̀ʉ Jus wèŋ à yù Pol bə Bànabà ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ. Wo à cèp, nə tipsə yà'wèŋ dʉk də yà'a sə geŋ mantombì bə ntʉm nə̀ də wo rì bòvə̀m nə̀ Nwì.
43 Despedida a congregação, muitos dos judeus e estrangeiros piedosos convertidos ao judaísmo seguiram Paulo e Barnabé. Estes conversavam com eles, recomendando-lhes que continuassem na graça de Deus.
44 Nùmbu dzə̀ mòk nə à dzèeŋ, à bwehe gù jo də bwìŋ à tesə mvwe' lak yà'sə pwe'fo' ŋgòkə̀ yuk ncèp nə.
44 No sábado seguinte, quase toda a cidade se reuniu para ouvir a palavra do Senhor.
45 Bʉ̀ʉ Jus wèŋ à yə mvəsə̀ bwìŋ à kə rwiŋ fana, ntʉm kà wo bò. Wo cep də Pol sə ci' mvwès, nə yak nà'.
45 Quando os judeus viram a multidão, ficaram cheios de inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo estava dizendo.
46 Pol bə Bànabà cep fis, nə kà wəp dʉk də, <<Anə boŋ tsoŋ dʉk də wèeŋ yuk to ncèp nə̀ Nwì nə wèŋ. Nə yeè nə də mvəsə̀ wèŋ bɛ̀ŋ ncèp nə, ye də wèŋ lɛŋ kpʉ awèŋ wèŋ, də wèŋ ka kʉrə ŋgòkə̀ tse' lùŋ nə̀ nà'a nə̀ kà mè nə. Mvə̀'nə̀ yà'a vɛ'nə fana, vèes nə tsoho fa mok bohòbʉ̀ lakmvum wèŋ.
46 Então Paulo e Barnabé lhes responderam corajosamente: "Era necessário anunciar primeiro a vocês a palavra de Deus; uma vez que a rejeitam e não se julgam dignos da vida eterna, agora nos voltamos para os gentios.
47 Ncèp nə̀ Tà fa ves nə nè' də,
47 Pois assim o Senhor nos ordenou: ‘Eu fiz de você luz para os gentios, para que você leve a salvação até aos confins da terra’ ".
48 Bʉ̀ lakmvum sə à yuk vɛ'nə, wo kwa, nə kwasə bə ncèp nə̀ Tà nə. Bʉ̀ʉ sə̀ Nwì ànə cok fis də wo nə tse' lùŋ à bʉ̀ʉŋ mok Krətèŋ.
48 Ouvindo isso, os gentios alegraram-se e bendisseram a palavra do Senhor; e creram todos os que haviam sido designados para a vida eterna.
49 Ncèp nə̀ Tà nə à yuhu mvwe' lak yà'sə pwe'fo'.
49 A palavra do Senhor se espalhava por toda a região.
50 Fana bʉ̀ʉ Jus wèŋ kə caŋsə ncəncàŋ bohòbʉ̀ gʉgʉŋ sə̀ mvwe' lak yà'sə bə bàa sə̀ ghaŋ sə̀ wo kùksəgə̀ Nwì wèŋ. Wo ye ŋgòfa Pol bə Bànabà ŋgə' wùriŋ, nsàp nə̀ wo à lògɛsə mvwe' lak yà'sə maràŋ.
50 Mas os judeus incitaram as mulheres piedosas de elevada posição e os principais da cidade. E, provocando perseguição contra Paulo e Barnabé, os expulsaram do seu território.
51 Wo à kɛ̀'sə màk nòŋsə mfə̀mfəə kù awo fo', ŋgònì tsə̀' bə yusə̀ yà' ànə ye fa'nə sə. Wo à gʉ̀ wes vɛ'nə, wo bɛ' mandzə̀, nə lo mvwe' lak mok sə̀ wo to yà' də Àkonòm.
51 Estes sacudiram o pó dos seus pés em protesto contra eles e foram para Icônio.
52 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à sə yù mandzə̀ Jisòs sə̀ wo à ye mvwe' lak Antiyòk à rwiŋ bə kwəkwa nə ye bə Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə.
52 Os discípulos continuavam cheios de alegria e do Espírito Santo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.