Atos 10

Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Ŋkum sojà nə̀ mvwe' lak Rumà mòk à ye mvwe' lak Sìsàriyà, liŋ yee də Kònilòs. Yi à tse' bòp sojàa sə̀ mvwe' lak Italì yi.
1 Um homem em Cesaréia, por nome Cornélio, centurião da corte chamada italiana,
2 Yi à sə wəp Nwì nə̀bʉp. Yi à sə kùksə Nwì bə bʉ̀ʉ sə̀ mʉ nda'à yi pwe'. Yi à sə fa bʉ̀ʉ Jus wèŋ mbo wùriŋ, nə sə lɛŋ Nwì sə̀' nùumbu pwe'.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa, e que fazia muitas esmolas ao povo e de contínuo orava a Deus,
3 À ye nùmbu mòk ŋga nùm càsə maràŋ, fana yi ye yumok co lo vɛ'ɛ. Yi ye masinjà Nwì jəja vɛ'. Nà' to yi bə liŋ də Kònilòs.
3 cerca da hora nona do dia, viu claramente em visão um anjo de Deus, que se dirigia para ele e lhe dizia: Cornélio!
4 Wʉə ko yi, fana yi kʉk sɛɛŋ tse' nà', nə fek nà' də, <<A yà Tà?>> Masinjà Nwì nə dʉk fa nà' də, <<Nwì a yuk pìriyàa yo, nə ye fa mbo yòsə̀', nə tsərə̀ nə wu.
4 Este, fitando nele os olhos e atemorizado, perguntou: Que é, Senhor? O anjo respondeu-lhe: As tuas orações e as tuas esmolas têm subido para memória diante de Deus;
5 Fana nə̀ ŋga'a nè'e, wu tumsə gesə bʉ̀ʉ mok mvwe' lak Jopà ŋgòkə̀ to ŋgà' nəmòk fo' nə̀ liŋ yee Saimʉ̀ Pità.
5 agora, pois, envia homens a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro;
6 Yi nòmʉ nda'à Saimʉ̀ nə̀ yi no ŋgʉ ndzəp nə̀ ghaŋ, nə̀ yi sèeŋgə̀ ŋgùp nà'a.>>
6 este se acha hospedado com um certo Simão, curtidor, cuja casa fica à beira-mar. {Ele te dirá o que deves fazer.}
7 Ànə ye vɛ'nə fana, masinjà Nwì nə̀ yi à tsòho fa Kònilòs bum yè'sə, nə lo gɛsə lo yuye. Kònilòs to ŋgàa fàak ye sə̀ mʉ nda'à yi bwìŋ ba. Yi to sojà ye mòk sə̀' nə̀ nà'a wəpgə̀ Nwì.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, Cornélio chamou dois dos seus domésticos e um piedoso soldado dos que estavam a seu serviço;
8 Yi à tsòho fa yà'wèŋ yusə̀ yi anə ye sə pwe'fo', nə dʉk fa wo də yà'wèeŋ lo mvwe' lak Jopà anə.
8 e, havendo contado tudo, os enviou a Jope.
9 Tsok à rɛŋ ŋga wo sə kʉəp lòJopà anə, fana Pità sə kok lo ye mʉ tu ndap ŋgòkə̀ lɛŋ pìriyà mbwa. À ye ŋga nùum co maràŋ.
9 No dia seguinte, indo eles seu caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado para orar, cerca de hora sexta.
10 Njè à ya yi, fana yi sə dzəm də yi zʉ yumok. Wo ànə ka zʉzʉ sə̀ nto gʉ wes, fana yi sə ye yumok co lo vɛ'ɛ.
10 E tendo fome, quis comer; mas enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase,
11 Yi ye ŋga ntòbu mùhu nòto, fana yumok sə tsoŋ tesə mbwa. Yà' səsə co làba' nə̀ ghaŋ vɛ' ŋga wo kotse' tsə və̀ nà' bə ŋgʉŋgʉŋ sə̀ kwè sə pwe'.
11 e via o céu aberto e um objeto descendo, como se fosse um grande lençol, sendo baixado pelas quatro pontas sobre a terra,
12 Yusə̀ yà' à ye mʉnə làba' nə à ye nàamŋgòŋ pwe' bə nsàap bum sə̀ jì nɛ̀s co no bə swi wèŋ pwe'fo'.
12 no qual havia de todos os quadrúpedes e répteis da terra e aves do céu.
13 Yi yuk ŋga ŋgì ŋwə̀ nəmòk dʉk vèsə fa yi dʉk də, <<Pità, lòkok, nə sʉə zʉ nàam yè'sə.>>
13 E uma voz lhe disse: Levanta-te, Pedro, mata e come.
14 Fana Pità cep fəsə gesə ye dʉk də, <<Tà, anə kà vɛ'nə ye yuk, mʉ̀ ka yàm yu səmok sə̀ lʉ̀ʉk yo dzə̀gə̀ yà' dzə̀ə zʉ yuk.>>
14 Mas Pedro respondeu: De modo nenhum, Senhor, porque nunca comi coisa alguma comum e imunda.
15 Ŋgì ŋwə̀ nə cep sə̀mok də, <<Yusə̀ Nwì a gʉ̀ bòŋsə yà' mok laŋ fana wù kà də wu dzə yà' dʉk.>>
15 Pela segunda vez lhe falou a voz: Não chames tu comum ao que Deus purificou.
16 Yu yè'sə à gʉ̀ fis vɛ'nə kɛ̀' tɛ', fana wo jəŋ fəsə lo yu sə mʉbu anə sə̀mok.
16 Sucedeu isto por três vezes; e logo foi o objeto recolhido ao céu.
17 Pità à sə mərə dʉk də nsàp lo nə̀ yi yə nè'nə sə nì tsə̀' fa yi yè'sə də yà lɛ, fana ŋga bʉ̀ʉ sə̀ Kònilòs tumsə sə kə̀ dzèŋ kə̀ ncùhù yi sə̀ laŋ. À ye ŋga wo à fe'rə mvwe' ndap Saimʉ̀ nə, nə riŋ nà'.
17 Enquanto Pedro refletia, perplexo, sobre o que seria a visão que tivera, eis que os homens enviados por Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam à porta.
18 Fana wo to fek gesə dʉk də, <<Ŋwə̀ nəmòok fɛnə ŋkʉ̀ìŋ nə̀ liŋ yee də Saimʉ̀ Pità àlɛ-ò?>>
18 E, chamando, indagavam se ali estava hospedado Simão, que tinha por sobrenome Pedro.
19 Wo à sə fek gèsə lòvɛ'nə ŋga Pità sə tsərə malì də yi rɛɛŋ nsàp lo nə̀ nà' kə̀ tàsə yi ènə ŋkuŋ. Yòŋsə̀ Nwì à to yi, nə tsok fa yi də, <<Bʉ̀ʉ səmok sə lap wu fenə bwìŋ tɛ'.
19 Estando Pedro ainda a meditar sobre a visão, o Espírito lhe disse: Eis que dois homens te procuram.
20 Lòkok mʉtsə̀, nə tsooŋ lo kə tseŋ wo. Wu gʉ̀ə wù kà də wu dzeeŋ ŋgòyù lòwo dʉk bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ dʉk wo mʉ də wo və.>>
20 Levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu tos enviei.
21 Fana Pità suhu lo, nə kə tseŋ wo. Yi dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<Ŋwə̀ nə̀ wèŋ sə làap nə mʉ̀. Wèŋ və̀ da?>>
21 E descendo Pedro ao encontro desses homens, disse: Sou eu a quem procurais; qual é a causa por que viestes?
22 Bʉ̀ʉ sə wèŋ dʉk də, <<Kònilòs nə̀ yi ŋkum sojà tum ves yi. Yi ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ. Yi kùksəgə̀ Nwì, fana bʉ̀ʉ Jus pwe' rì yi bə lak lòoŋ də yi ŋwə̀ nə̀ bə̀boŋ. Masinjà Nwì mòk nə̀ rərɛŋ a tsə̀' yi də yi to və wu nda'à yi ya yi yuk-a yusə̀ wu nə tsok fa yi.>>
22 Eles responderam: O centurião Cornélio, homem justo e temente a Deus e que tem bom testemunho de toda a nação judaica, foi avisado por um santo anjo para te chamar à sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 Wo à cèp wes, Pità to nisə wo mʉ nda'à yi, bə yà'wèŋ nooŋnooŋ mbwa tsok rɛŋ. Tsok ànə rɛŋ, fana yi lokok, nə bɛ' mandzə̀ bə yà'wèŋ lo. Bʉ̀ʉ mok sə̀ mvwe' lak Jopà sə̀ wo à dzəm Jisòs à yù lòyi sə̀'.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, os hospedou. No dia seguinte levantou-se e partiu com eles, e alguns irmãos, dentre os de Jope, o acompanharam.
24 Wo à gì tsok kə rɛŋ sə̀mok ŋkuŋ fana wo kə dzeŋ mvwe' lak Sìsàriyà anə.
24 No outro dia entrou em Cesaréia. E Cornélio os esperava, tendo reunido os seus parentes e amigos mais íntimos.
25 Pità à sə nikok, fana bə Kònilòs kʉrə. Kònilòs gbʉ cum tsoŋ kù mantombìi nà' sə nze, nə zəm tu ŋgòkùksə nà'.
25 Quando Pedro ia entrar, veio-lhe Cornélio ao encontro e, prostrando-se a seus pés, o adorou.
26 Pità lòkoksə nà' mʉtsə̀, nə dʉk fa nà' dʉk də, <<Lokok mʉtsə̀, mʉ̀ mègù sə̀' ŋwè co wù.>>
26 Mas Pedro o ergueu, dizendo: Levanta-te, que eu também sou homem.
27 Mvəsə̀ yi à sə cèp malì bohònà' ntòfo', fana yi ni lo mʉ nda'à, nə ye bwìŋ ŋga wo rwiŋ cu mbwa wùriŋ.
27 E conversando com ele, entrou e achou muitos reunidos,
28 Yi dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<Wèŋ rì yàwèŋ sə̀' dʉk də, wu kʉk ja'a na bə nsàp mandzə̀ nə̀ bʉ̀ʉ Jus wèŋ kùksəgə̀ Nwì, fana ye də kaco ŋwə̀ Jus kə kɛ' ye ŋwè lakmvum ŋkɛ' yeŋ. Kaco bə nà' sə tòrə kɛ' ca nduk sə̀' yeŋ. Mègù dʉk də Nwì a rɛɛŋsə fa mʉ yi dʉk də kà də mʉ tsərə də ŋwə̀ nəmòok nə̀ co mʉ̀ dzeeŋ yi dzèeŋ dʉk.
28 e disse-lhes: Vós bem sabeis que não é lícito a um judeu ajuntar-se ou chegar-se a estrangeiros; mas Deus mostrou-me que a nenhum homem devo chamar comum ou imundo;
29 Nà'a njo nə̀ wo to mʉ, mʉ̀ nə və̀ nə, nə kà dzèèŋ.>> Fana yi dʉk mok dʉk də, <<Mʉ̀ və̀ laŋ, wèŋ to mʉ da?>>
29 pelo que, sendo chamado, vim sem objeção. Pergunto pois: Por que razão mandastes chamar-me?
30 Yi à fek vɛ'nə, Kònilòs cep də, <<Bə nùm nə̀ ntinə pwe' a nùumbu kwè, nə̀ à ye maràŋ sə̀' mvə̀k nə̀ ŋga'a vɛ' ŋga mʉ̀ cu mʉ nda'à mʉ̀ ŋgòlɛŋ pìriyà nə̀ wo lɛŋgə̀ nà' ŋga nùm càsə maràŋ nà'a. Mʉ̀ kʉk à, ŋwə̀ nəmòk tə kok nè' mantombìi mʉ̀. Yi ni tse' cə̀ək mok yà' sə ba'a nə̀bʉp.
30 Então disse Cornélio: Faz agora quatro dias que eu estava orando em minha casa à hora nona, e eis que diante de mim se apresentou um homem com vestiduras resplandecentes,
31 Yi to mʉ bə liŋ də, <Kònilòs.> Nə dʉk fa mʉ dʉk də, <Nwì a yuk pìriyàa yo, nə tsərə fa mbo yòlaŋ.
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas estão em memória diante de Deus.
32 Ye də tumsə gesə lo ŋwə̀ nəmòk mvwe' lak Jopà yi to fa wu ŋwə̀ nəmòk fo' nə̀ wo togə̀ liŋ ye pwe' də Saimʉ̀ Pità. Yi ŋkʉ̀ìŋ. Yi nòmʉ nda'à Saimʉ̀ nə̀ yi fàkgə̀ bə ŋgùp, nə̀ ndap ye ŋgʉ ndzəp nə̀ ghaŋ.>
32 Envia, pois, a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro; ele está hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 Yà'a yusə̀ mʉ̀ a tum gù bwìŋ sə̀' ntɛ̀ŋ də wu və sə. Wù nə gʉ̀ nə bə̀boŋ, nə və̀ nə sə̀'. Vès cu ŋga'a fɛɛŋ mantombìi Tà Nwì pwe'. Vès sə tək wù də wu tsoho fa ves yà pwe' sə̀ Nwì a tsə̀' fa wu də wu cep.>>
33 Portanto mandei logo chamar-te, e bem fizeste em vir. Agora pois estamos todos aqui presentes diante de Deus, para ouvir tudo quanto te foi ordenado pelo Senhor.
34 Fana Pità yè ŋgòcèp dʉk də, <<Mʉ̀ rì tse' ŋga'a mok bə nə̀ zìnə dʉk də Nwìi jəgə̀ bwìŋ pwe' yəyərə̀.>>
34 Então Pedro, tomando a palavra, disse: Na verdade reconheço que Deus não faz acepção de pessoas;
35 Yi dʉk də, <<A ye-a sə̀' ndà lòoŋ nə̀ lak ŋgə̀ŋgàaŋ sə̀' fòlòoŋ ŋga yi wəp-a Nwì, nə sə gʉ yusə̀ yà'a kə̀kʉrə̀, fana ye də Nwì dzəm ŋgə̀ŋgàŋ.
35 mas que lhe é aceitável aquele que, em qualquer nação, o teme e pratica o que é justo.
36 Nwì à tsə̀' fa bʉ̀ʉ Izùrɛ ncèp nə̀ nje nə laŋ. Ncèp ye nə à ye Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ də Jisòs Krɛst nə̀ yi Tà bohòbwìŋ pwe' a jə və̀ fifi.
36 A palavra que ele enviou aos filhos de Israel, anunciando a paz por Jesus Cristo {este é o Senhor de todos}.
37 Wèŋ rì nsàap bum sə̀ yà' a ye mvwe' nzeŋgòŋ bʉ̀ʉ Izùrɛ wèŋ pwe' yà'a laŋ. Ghà nə̀ Jon à sə tsòho nzak bàptɛ à càa fana Jisòs yeto fàak ye mvwe' nzeŋgòŋ Galìli.
37 esta palavra, vós bem sabeis, foi proclamada por toda a Judéia, começando pela Galiléia, depois do batismo que João pregou,
38 Yà' à ye bə liŋ Jisòs nə̀ mvwe' lak Nazàrɛ nə, mvəsə̀ Nwì à fa yi Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə ye ŋàŋ fana yi à kɛ'kɛ' càa, nə sə gʉ bə̀boŋ, nə sə gʉŋsə lo bʉ̀ʉ sə̀ wo à cu ndzə bohòŋkum ze', bʉ̀ʉsə̀ Nwì ànə ye bə nà'.
38 concernente a Jesus de Nazaré, como Deus o ungiu com o Espírito Santo e com poder; o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do Diabo, porque Deus era com ele.
39 Bum sə̀ yi à gʉ̀ mvwe' laak bʉ̀ʉ Jus, nə ye Jòrosalèm pwe'fo', vès à yə yà' bə lis avès. Wo à tɛ'lə yi mʉ ntə̀əŋ, nə zə yi.
39 Nós somos testemunhas de tudo quanto fez, tanto na terra dos judeus como em Jerusalém; ao qual mataram, pendurando-o num madeiro.
40 Fana nùmbu nə̀ tɛ' à dzèeŋ, Nwì gʉ yi lokok mvwe' kpʉ. Nwì à gʉ̀ də yi niŋ fa bwìŋ ni' ye.
40 A este ressuscitou Deus ao terceiro dia e lhe concedeu que se manifestasse,
41 Yi à ka bohòbwìŋ lòoŋ sə̀' yəəŋ. Yi à yəəŋ mègù bohòvès sə̀ Nwì ànə swek fis ŋgòyə bum yè'sə bə lis avès. Ghà nə̀ yi a lòkok mvwe' kpʉ nə, vesiwèŋ à zʉ zʉzʉ, nə no nəno mvwe' mò'fis.
41 não a todo povo, mas às testemunhas que Deus antes ordenara; a nós, que comemos e bebemos juntamente com ele depois que ressurgiu dentre os mortos.
42 Fana yi Jisòs nə à dʉk ves dʉk də vèes tsoho lo fa bwìŋ Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə sə̀'. Nə sə rɛŋsə fa bwìŋ dʉk də a yi nə̀ Nwì a fa yi ŋàaŋ də yi sak bʉ̀ʉ sə̀ wo à kpʉ lòlaŋ, nə ye sə̀ wo cu ntòŋwəm pwe'fo'.
42 Este nos mandou pregar ao povo, e testificar que ele é o que por Deus foi constituído juiz dos vivos e dos mortos.
43 Bʉ̀ ŋgàa tsòhòbum Nwì sə̀ wo à ye njamòk tsòho nə sə kum liŋ ye. Wo à dʉk də ŋwə̀ nə̀ nà'a dzəm-a bohònà' pwe', Nwìi nə swifa ŋgə̀ŋgàŋ bʉp ye bə ŋàaŋ sə̀ yà' cu ndzənə liŋ ye sə.>>
43 A ele todos os profetas dão testemunho de que todo o que nele crê receberá a remissão dos pecados pelo seu nome.
44 Mvəsə̀ Pità à sə cèp vɛ'nə, fana Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə və bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo à sə yu'rə ncèp nə̀ Pità à sə cèep nə pwe'.
44 Enquanto Pedro ainda dizia estas coisas, desceu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 Bʉ̀ʉ Jus sə̀ wo à dzəm bohòJisòs sə̀ wo à və̀ bə Pità wèŋ mvwe' lak Jopà à mərə nə̀bʉp. Wo à sə mərə də Nwì fa bʉ̀ lakmvum wèŋ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə sə̀'.
45 Os crentes que eram de circuncisão, todos quantos tinham vindo com Pedro, maravilharam-se de que também sobre os gentios se derramasse o dom do Espírito Santo;
46 Njo nə̀ wo à yuk mvəsə̀ yà'wèŋ à sə cèp ncèep lak mok sə̀ wo kà yà' yukgə̀ nə sə kùksə Nwì. Fana Pità cep dʉk də,
46 porque os ouviam falar línguas e magnificar a Deus.
47 <<Bʉ̀ yè'e wèŋ tse' Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə sə̀' co vesùwèŋ à tse'. Aco ŋwə̀ nəmòk dzeeŋ də wo kà wo bə ndzəp bàptɛsə̀ à?>>
47 Respondeu então Pedro: Pode alguém porventura recusar a água para que não sejam batizados estes que também, como nós, receberam o Espírito Santo?
48 Fana yi fa ŋàŋ də wo bàptɛsə yà'wèŋ bə liŋ Jisòs Krɛst. Anə geŋ, wo dʉk fa Pità də bə yà'wèeŋ cum mʉnə nùumbu mok ŋkuŋ.
48 Mandou, pois, que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então lhe rogaram que ficasse com eles por alguns dias.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.