Romanos 3
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Wâh pɩ Nsyifulɛ tɛ́ kõ̀kè kõ, yõre se mɛ ké tyɩ́?
1 Em que, então, se avantaja o judeu? Ou qual é a utilidade da circuncisão?
2 Ké yõre mɛ gblò yey yey póllɛ. Pépi ǹgbò gbõ̀ sɔkɔ ye Liyel dahbɩ ǹ wɛynɛ.
2 Muita, em todos os aspectos. Principalmente porque lhes foram confiados os oráculos de Deus.
3 Ǹtɛ à, pépi sɔkɔ túkù-á yahle kɔ́lɔ́lɛ ké wɛ̃̀kɩ̀ yõ, képah se kɩ pɔ Liyel tɔ kɔ à kɩ yahle kɔ́lɔ́lɛ ǹ tyi yónɔ́ sõ̀?
3 Mas então! Se alguns deles não foram fiéis, acaso a sua infidelidade destruirá a fidelidade de Deus?
4 Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Névye pól sénsɔ̃ mɛ mɩ̀nyobelɛ, ǹtɛ kè yɩ̃nɛ kè nɛ mɛ píkínɔ́lɛ nɛ Liyel wɔ-á n kɔ ǹ tyíyónɔ́ sõ̀, sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ ǹ wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ:
4 De modo algum. Porque Deus há de ser reconhecido como veraz, e todo homem como mentiroso, segundo está escrito: Assim, serás reconhecido justo nas tuas palavras e vencerás, quando julgares {Sl 50,6}.
5 Ǹtɛ ápi kɛ̃̀kɩ̀nɔ́-à kɩ pɔ kè kɔ̃ kè wɛ pɩ̃ nɛ Liyel-á mɛ tómm à, á kɩ tɔ̃ yo sɔ̃́ wɛ́? Képah se n wɛ̃kɩ nɛ Liyel náh mɛ n kɔ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ, wǎh ǹ fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ sɔkɔ fṍhnɔ́lɛ n sah á yõ? — Névi yõ̀tàhsyi sõ dùkù ye mé yah tɛ́ kélɛ n yo. —
5 Portanto, se a nossa injustiça realça a justiça de Deus, que diremos então? Para falar como os homens: não é injusto Deus quando descarrega a sua cólera?
6 Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Kàh mɛ sɛ̃́, tɛ́ Liyel kɩ tuke sɔ̃́ kèkõyṍ névyelɛ wɛ́?
6 Certo que não! De outra maneira, como julgaria Deus o mundo?
7 Ǹtɛ ńmɔ mɩ̀nɩ̀ yónɔ́-à kɩ mɛ kè wilki mɔ nɛ Liyellɛ, gbɩ Liyel-á ǹnɛ ǹ yĩn kɔ̃ kè kɩ n gbilki à, sɔ̃́ pɩ tɛ́ lékàh kɩ tɔ̃ ńmɔlɛ n kɔ̃ á kɩ nɛ tyípékè pɩ́-ò sɔ̃́ ńnɛ?
7 Mas, se a verdade de Deus brilha ainda mais para a sua glória por minha mentira, por que serei eu ainda julgado pecador?
8 Tɛ́ névye yĩn yɩ́kɩ́pú yísyɔ́ nɛ, ápi-á mɛ n yo nɛ pèkè-á yɩ̃nɛ kè nɛ n pɩ, nɛ̂-á kɩ n pɔ n pi pèpɔrɩlɛ. Lékàh ye yɩ̃nɛ kénɛ névye dùkù kɔ̃́nɔ́lɛ.
8 Então, por que não faríamos o mal para que dele venha o bem, expressão que os caluniadores, falsamente, nos atribuem? É justo que estes tais sejam condenados.
9 Á yɩ̃nɛ à yo sɔ̃́ yɔ̀ wɛ́? Ápi Nsyifunɔ se fṍnfṍ névye tɛ́lɔ́ yõ? Póllɛ! Yé náh wɛ di, mé ye kè yo wah tɛ nɛ Nsyifunɔ ànɛ̂ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pé pól-á mɛ tyípékè mnɔ sɔkɔ,
9 E então? Avantajamo-nos a eles? De maneira alguma. Pois já demonstramos que judeus e gregos estão todos sob o domínio do pecado, como está escrito:
10 sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ:
10 Não há nenhum justo, não há sequer um.
11 Lékã́m névi náh mɛ póllɛ.
11 Não há um só que tenha inteligência, um só que busque a Deus.
12 Pé pól ye wɛ̃̀kɩ̀ pèpɛy fĩn mɔ, tɛ́ mɛ mɔ pu wɛ̃ tyɩ́.
12 Extraviaram-se todos e todos se perverteram. Não há quem faça o bem, não há sequer um {Sl 13,lss}.
13 Pé yɩ̃̀ngbãhlɔ mɛ léyã̂l yey yɩ́kɩ́nmɔnsàhnɔ́ sɔ̃́.
13 A sua garganta é um sepulcro aberto; com as suas línguas enganam; veneno de áspide está debaixo dos seus lábios {Sl 5,10; 139,4}.
14 Plɔ yénmɔnɔ wɛlɔ ànɛ̂ wɛ̀npèl ó n nɛ n wil pé vyɛ̃y sɔkɔ.
14 A sua boca está cheia de maldição e amargar {Sl 9,28}.
15 Kàh pɩ nɛ́kókè mɔ́-ńsah yúkúnɔ́ wɔlɛ, pé gbáhkɩ̀ n nɛ n sal képah sõ̀.
15 Os seus pés são velozes para derramar sangue.
16 Pépi syɔ̃̀-ǹtã̀n pól sɔkɔ, pě yɩ́kɩ́nɔ́ ànɛ̂ pèkè ó kɔ́kɔ́lɛ n pɩ.
16 Há destruição e ruína nos seus caminhos,
17 Yèvɩnɩ wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃̀nɛ, pè náh képahlɛ n pnɛ.
17 e não conhecem o caminho da paz {Is 59,7s}.
18 Pè náh Liyel yah tíkílɛ n pɩ póllɛ.»
18 Não há temor a Deus diante dos seus olhos {Sl 35,2}.
19 Ǹtɛ á mó tɔ̃ pɩ̃ nɛ, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́-á tyi nónó póllɛ n yo, sǎh mɛ sé yey mɔ sé wã̀l kɔ́pú tĩ̀nnɛ pé vyɛ̃y tũ yĩnnɛ, ànɛ̂ lékàh wɛ yĩnnɛ kèkõyṍ névye pól tyɩ́ Liyel yah sɔkɔ.
19 Ora, sabemos que tudo o que diz a lei, di-lo aos que estão sujeitos à lei, para que toda boca fique fechada e que o mundo inteiro seja reconhecido culpado diante de Deus:
20 Képah ye, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh n pɩ n pi nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah sɔkɔ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ gbõ̀ yõ. Yé náh wɛ di, Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ yõre-á nɛ̂nɛ, tyípékè ye kè névyelɛ n wɛ̃kɩ.
20 Porquanto pela observância da lei nenhum homem será justificado diante dele, porque a lei se limita a dar o conhecimento do pecado.
21 Ǹtɛ núkúnúkú, Liyel ye kè wɛ̃kɩ nɛ páh mɛ névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ pé yah sɔkɔ. Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ vyãh náh mɛ ké sɔkɔ. Kénɛ tyi kõ̀nsàhnɔ́ ànɛ̂ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ ńtɛ̃ kè yo ó.
21 Mas, agora, sem o concurso da lei, manifestou-se a justiça de Deus, atestada pela lei e pelos profetas.
22 Yesu Krista yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ ye Liyel névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ. Nɛ̂ tɛ̃̀-à fyɔ̀ sɛ̃ Yesu Krista yõ, Liyel tɛ̃̀ pɩ nɛ́gbɩ́lɛ ǹ yah sɔkɔ. Yé náh wɛ di, wǎhkɩ̀ náh mɛ ké sɔkɔ dò.
22 Esta é a a justiça de Deus pela fé em Jesus Cristo, para todos os fiéis {pois não há distinção;
23 No pól ye tyípêl pɩ, pè kɔ̃ pè tɛkɩ Liyel tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ.
23 com efeito, todos pecaram e todos estão privados da glória de Deus},
24 Ǹtɛ Liyel yõ̀bènɔrɩ pɩ pé tyɩ́, à pè pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ nɔ̀nɔ́lɛ Yesu Krista gbõ̀ yõ, ǹmɔ nɛ̂-á pwah mɔ pélɛ tyípékè sɔkɔ.
24 e são justificados gratuitamente por sua graça; tal é a obra da redenção, realizada em Jesus Cristo.
25 Yesu Krista ye Liyel tɔkɔ kɔ̃ sárkálɛ, nɛ ǹ tṍ kwɛ́nɔ́ gbõ̀ yõ, nónó-á sɛ̃ ǹ yõ, pé tyípêl yɔ̃ n mɔ pè kɔ̃. Képah álɛ n wɛ̃kɩ nɛ Liyel-á mɛ tómm. Ǹgbòlɛ, à náh lésõ mɛ névye tyípêllɛ n mɔ n kõ,
25 Deus o destinou para ser, pelo seu sangue, vítima de propiciação mediante a fé. Assim, ele manifesta a sua justiça; porque no tempo de sua paciência, ele havia deixado sem castigo os pecados anteriores.
26 à lésõ mɛ sṍmnɔ́lɛ n pɩ. Ǹtɛ núkúnúkú, à mɛ sélɛ n mɔ n kõ, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ, nónó-á sɛ̃ Yesu Krista yõ. Képah n wɛ̃kɩ nɛ wǎh mɛ tómm tɛ́ mɛ névyelɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ.
26 Assim, digo eu, ele manifesta a sua justiça no tempo presente, exercendo a justiça e justificando aquele que tem fé em Jesus.
27 Gblɔ̌y gbílkí-ńsah se tɔ̃ mɛ névi tyɩ́? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́. Ǹtɛ kwâh nɛ̂ pɩ wɛ́? Kè náh tɔ̃ mɛ á kɩ nɛ pé tyípɩ́nɩ̀ sɔ̃́ mɛ n mɔ n kõ, Yesu Krista yõ sɛ̃́nɔ́ ye mɛ n mɔ n kõ képah ye.
27 Onde está, portanto, o motivo de se gloriar? Foi eliminado. Por qual lei? Pela das obras? Não, mas pela lei da fé.
28 Yé náh wɛ di, ápi kɩ fɛ̃ kè yo nɛ névi Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ ó gbõ̀ yõ-á tɛ̃̀ n pɩ nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah. Kè náh mɛ á kɩ nɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã̀l kɔ́lɔ́ gbõ̀ yõ sɔ̃́.
28 Porque julgamos que o homem é justificado pela fé, sem as observâncias da lei.
29 Tɔ̀dì Liyellɛ, Nsyifunɔ ó Liyel se ǹnɛ? No tɛ́lɔ́ tɔ Liyel náh ǹnɛ di? Àwe, no tɛ́lɔ́ tɔ Liyel ye ǹnɛ,
29 Ou Deus só o é dos judeus? Não é também Deus dos pagãos? Sim, ele o é também dos pagãos.
30 ǹmɔ ó-á sɔ̃́npɩ́lɛ pɩ Liyellɛ. Ǹmɔ ye kɩ Nsyifunɔ pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ ǹ yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ, tɛ́ kɩ tɔ̃ no tɛ́lɔ́ tɔ pɩ nɛ́gblɔ́lɛ ǹ yah sɔkɔ ǹ yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ.
30 Porque não há mais que um só Deus, o qual justificará pela fé os circuncisos e, também pela fé, os incircuncisos.
31 Ǹtɛ kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ se mɛ pɔ á kɔ̃ á mɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ n pɩ yõre kɛ̃́ kwâhlɛ? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́, yõre ye pyě á kélɛ n kɔ̃ yɔ̀ ńkɛ̃́.
31 Destruímos então a lei pela fé? De modo algum. Pelo contrário, damos-lhe toda a sua força.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.