Mateus 5
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Yesu-á tɔ́wû wɛ sɛ̃́, à dɔkɔ yuku yɔ̃lɩ yõ. Wǎh kɔ̃ tɛ̃, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂.
1 Ao ver as multidões, Jesus subiu ao monte. Ele se assentou e os seus discípulos se aproximaram dele.
2 Képah sɔkɔ, à mɛ tyah pélɛ n kwɔ nɛ ńkɛ̃́:
2 Então ele passou a ensiná-los. Jesus disse:
3 «Nónó-á pɩ̃ nɛ Liyel yétõ̂-á mɛ pé tɛ̃, pépi tyɩ́ nɔ. Pè kɩ Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yõ n pi.
3 — Bem-aventurados
4 Nónó-á mɛ gbní sɔkɔ, pépi tyɩ́ nɔ. Liyel kɩ pé yétĩ kele n pi.
4 — Bem-aventurados
5 Gblɔ̌y tíkínmɔnɔ-á mɛ nónó sɔkɔ, pépi tyɩ́ nɔ. Sétáh kɩ pɔ n pɩ n pi pépi tyɩ́lɛ.
5 — Bem-aventurados os mansos,
6 Gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́lɔ́ dékè-á mɛ nónó sɔkɔ, á kɩ nɛ kwɛkɩ ànɛ̂ níkì sɔ̃́ tɛ̃ pélɛ, pépi tyɩ́ nɔ. Pǎh nɛ̂nɛ n yah n kɔ̃, pè kɩ kè wɛ n dal n mɔ n pi.
6 — Bem-aventurados
7 Nónó-á névye yãmnɛ n yah, pépi tyɩ́ nɔ. Liyel kɩ pé tɔ yãm yah n pi.
7 — Bem-aventurados
8 Nónó nnɔ-á mɛ yályál Liyel yah, pépi tyɩ́ nɔ. Pè kɩ Liyel wɛ n pi yĩ́nɛ.
8 — Bem-aventurados
9 Nónó gbõ̀ yõ-á yèvɩnɩ n wɛ, pépi tyɩ́ nɔ. Pè kɩ n ye n pi Liyel wɛ̃́npìlɛ.
9 — Bem-aventurados
10 Nónó-á mɛ fṍhnɔ́lɛ n wɛ pé nɛ́gblɔ́ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ Liyel yah, pépi tyɩ́ nɔ. Pè kɩ Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yõ n pi.
10 — Bem-aventurados
11 Névye-à yélɛ n gbyɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, tɛ́ yélɛ n fõh, tɛ́ yé tyɩ́lɛ n yo n ko à mɩ̀nɩ̀ duke duke póllɛ n sah yé yõ ńmɔ yĩnnɛ, yépi tyɩ́ nɔ.
11 — Bem-aventurados são vocês quando, por minha causa, os insultarem e os perseguirem, e, mentindo, disserem todo mal contra vocês.
12 Sɛ̃́ ye lésõ pè fõh Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopulɛ nónó-á yé dyàh tɛ̃ pɔ sɔkɔ. Yé kɩ ké yõre ǹgbɛ̃ wɛ n pi yĩ̂nyõ sɔkɔ. Képah ye, yé nɛ n mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ ǹgbɛ̃ sɔkɔ yèsyɩ̀kɩ̀ tɛ̃̀nɛ.
12 Alegrem-se e exultem, porque é grande a sua recompensa nos céus; pois assim perseguiram os profetas que viveram antes de vocês.
13 Yépi ye n nɔ kèkõyṍlɛ, sɔ̃́-á pnɛ pãnnɛ n nɔ. Ǹtɛ pnɛ dêndên-à wal ké sɔkɔ, sɔ̃́ mɛ kè kɩ tɔ̃ fɛ̃ pɩ dêndên? Kè náh tɔ̃ fɛ̃ tir yɔ́ pɛkɩ n pi, à wil mílkínɔ́ tyɩ́ sɔkɔ kégbɔ́, tɛ́ névye kɩ n kɔ n sɔkɔ ké yõ.
13 — Vocês são o sal da terra; ora, se o sal vier a ser insípido, como lhe restaurar o sabor? Para nada mais presta senão para, lançado fora, ser pisado pelos homens.
14 Yépi ye kèkõyṍ kyòolɛ. Kwil nɛ̂-à mɛ mɔ́nɔ́lɛ yɔ̃lɩ yõ, kè náh fɛ̃ n wɔ̃bɩ n pi dò.
14 — Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade situada no alto de um monte.
15 Pè náh fɔ̀tnɔ̀lɛ n soh tɛ́ dúlɛ n kwĩnki n mɔ ké yah. Pě kè sah fɔ̀tnɔ̀ sahkɩ sɔkɔ, kè kɔ̃ kè n pɩ kyòolɛ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ névye pól tyɩ́.
15 Nem se acende uma lamparina para colocá-la debaixo de um cesto, mas num lugar adequado onde ilumina bem todos os que estão na casa.
16 Sɛ̃́ ye yé yɩ̃nɛ yè pɩ kyòolɛ névye tyɩ́, pè kɔ̃ pè yé tyípéplɔ pɩ́nɔ́ wɛ, pè mó yé Súlɛ n gbilki, nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ sɔkɔ.
16 Assim brilhe também a luz de vocês diante dos outros, para que vejam as boas obras que vocês fazem e glorifiquem o Pai de vocês, que está nos céus.
17 Yé káh wɛ nɛ ńmɔ-á pɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ duku kò-ǹsah, képah náh pɩ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu-á kwɔ́nɔ́ nónó kɔ̃, sépi duku kò-ǹsah dɛ́. Mé náh pɔ sé duku kò-ǹsah, ǹtɛ mé pɔ sé tyi pɩ́ndalnmɔ-ńsah.
17 — Não pensem que vim revogar a Lei ou os Profetas; não vim para revogar, mas para cumprir.
18 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yĩ̂nyõ ànɛ̂ sétáh tɛ̃̀-à fyɔ̀ mɛ, kwâh tyɩ̃́ɩ̃ yɔ́, képah náh pɩ kwáhkyɩ̃rɩ́ yɔ́ ńtɛ̃ náh n wilki n pi tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ, fɔ́ɔ́ kɩ pɔ syɩ ké sɔkɔ tyi pól pɩ́ntɛnɔ tyɩ́.
18 Porque em verdade lhes digo: até que o céu e a terra passem, nem um i ou um til jamais passará da Lei, até que tudo se cumpra.
19 Képah ye, névi nɛ̂-à n sàh-ǹkɛ̃̂nɛ tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ tir kyɩ̃rɩ́ fyé yõ, tɛ́ no tɛ́lɔ́ tɔ yõ yɩkɩ mɔ sɛ̃́ntɛ̃̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ, tɛ̃̀ kɩ fṍrɔɔ kal Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍpú póllɛ. Ǹtɛ névi nɛ̂ wɔ-à n sah sé sɔkɔ tyíyónɔ́ yõ, tɛ́ sélɛ nolɛ n kwɔ, tɛ̃̀ wɔ kɩ yĩ́n-ńsah ǹgbɛ̃ wɛ Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍ-ńsah sɔkɔ.
19 Aquele, pois, que desrespeitar um destes mandamentos, ainda que dos menores, e ensinar os outros a fazer o mesmo, será considerado mínimo no Reino dos Céus; aquele, porém, que os observar e ensinar, esse será considerado grande no Reino dos Céus.
20 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yáh kɩ pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ Liyel yah à kal Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, yé náh Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yõ n pi.
20 Porque eu afirmo que, se a justiça de vocês não exceder em muito a dos escribas e fariseus, jamais entrarão no Reino dos Céus.
21 Yé kè noh sɔkɔ nɛ kǎh yo á náh tãn tyɩ́ nɛ, nɛy káh nɛ́kókè mɔ. Névi nɛ̂-à nɛ́kókè mɔ, tɛ̃̀-á yɩ̃nɛ tùkènɔ́lɛ.
21 — Vocês ouviram o que foi dito aos antigos: “Não mate.” E ainda: “Quem matar estará sujeito a julgamento.”
22 Ǹtɛ ńmɔ wɔ kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, névi nɛ̂-à ǹ fɔkɔ vyãh ǹ ní-òlɛ, tɛ̃̀-á yɩ̃nɛ tùkènɔ́lɛ. Nɛ̂-à ǹ ní-ò ye Nɛ́wõ̂lɛ, tɛ̃̀-á yɩ̃nɛ tùkènɔ́lɛ tukey tùkèpu tĩ̀nkì tyɩ́. Tɛ́ nɛ̂-à à ye Vínpɩlɛ, tɛ̃̀ wɔ-á yɩ̃nɛ dáhnmɔnɔlɛ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ.
22 Eu, porém, lhes digo que todo aquele que se irar contra o seu irmão estará sujeito a julgamento; e quem insultar o seu irmão estará sujeito a julgamento do tribunal; e quem o chamar de tolo estará sujeito ao inferno de fogo.
23 Wâh pɔ á yɩ̃ n kɔ̃ kɔ̃ kwâhlɛ Liyel kɔ̃́-ńsah, tɛ́ á dyɔ to kõ nɛ́npɔ́ sɔkɔ nɛ wáh pɩ de á ní-ò yɔ́ tyɩ́,
23 Portanto, se você estiver trazendo a sua oferta ao altar e lá se lembrar que o seu irmão tem alguma coisa contra você,
24 á yɩ̃ n kɔ̃ kɔ̃ kwâh sah nɛ́npɔ́, ǹ tɛ́ n kyɩ á wrɔ́ tɔ̃ n sah á ní-ò mɛ̀nɛ, ǹ tɛ́ n pyě n pɔ kélɛ Liyel kɔ̃.
24 deixe diante do altar a sua oferta e vá primeiro reconciliar-se com o seu irmão; e então volte e faça a sua oferta.
25 Tir yɔ́ kénkɔ̃-à mɛ yé wrɔ́ ànɛ̂ ǹnɩ̂ yɔ́lɛ, tɛ́ à kyɩ ǹ ye tukey tùkè-ò tyɩ́, gbah n tɛ̃ ké yah wah yé yĩ́níntɛ̃-ńkɛ̃̂ sɔkɔ nɛ́npɔ́. Képah-à pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, à kɩ kyɩ álɛ tukey tùkè-ò tyɩ́ nɛ à ké yah wah, tukey tùkè-ò mɛ̀ kɩ kyɩ álɛ sràsyíbí kɔ̃, tɛ́ pépi kɩ mó ǹ dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ.
25 — Entre em acordo sem demora com o seu adversário, enquanto você está com ele a caminho, para que o adversário não entregue você ao juiz, o juiz entregue você ao oficial de justiça, e você seja jogado na prisão.
26 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo á tyɩ́, á náh n wil n pi nɛ́npɔ́, nɛ́ á náh kɔ̃lɩ mɛ̀ pól dyah tɛ pnɛ́pnɛ́.
26 Em verdade lhe digo que você não sairá dali enquanto não pagar o último centavo.
27 Yé kè noh sɔkɔ nɛ kǎh mɛ yónɔ́lɛ nɛ: «Káh fɔ̀fɩ́kɩ̀lɛ n pɩ.»
27 — Vocês ouviram o que foi dito: “Não cometa adultério.”
28 Ǹtɛ ńmɔ kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, névi nɛ̂-à sê yɔ́ yah, tɛ́ yĩ́ wil ǹ tyɩ́, tɛ̃̀-á fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ tɛ ǹnɛ ǹ nɩ sɔkɔ.
28 Eu, porém, lhes digo: todo o que olhar para uma mulher com intenção impura, já cometeu adultério com ela no seu coração.
29 Á gbõ̀yõ̀ sõ̀ yĩ́-à kɩ nɛ̂ ǹ dah n mɔ n pi tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ, kè gbahlɩ n wilki n milki álɛ fɩ́ɩ́. Á tɛ́kɩ́nɔ́lɛ á wil gbɛ̃́nsê fɩ̃́ núkú sɔkɔ, képah kɩ fṍnfṍ kal á wil pól mínndahnmɔnɔ yõ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ.
29 — Se o seu olho direito leva você a tropeçar, arranque-o e jogue-o fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que ter o corpo inteiro lançado no inferno.
30 Á gbõ̀yõ̀ sõ̀ gbõ̀-à kɩ nɛ̂ ǹ dah n mɔ n pi tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ, kè kãm n milki álɛ fɩ́ɩ́. Á tɛ́kɩ́nɔ́lɛ á wil gbɛ̃́nsê fɩ̃́ núkú sɔkɔ, képah kɩ fṍnfṍ kal á wil pól kyɩ́ndenɔ yõ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ.
30 E, se a sua mão direita leva você a tropeçar, corte-a e jogue-a fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que o corpo inteiro ir para o inferno.
31 Kè mɛ yónɔ́ tɔlɛ nɛ, névi nɛ̂-à ǹ kyɩlɛ n fĩn n mɔ, tɛ̃̀-á yɩ̃nɛ à ǹ fĩ́nnmɔnɔ tàrfyɔ̀ sɛ́bɛ́y pɩ à kɔ̃.
31 — Também foi dito: “Aquele que repudiar a sua mulher deve dar-lhe uma carta de divórcio.”
32 Ǹtɛ ńmɔ tɛ̃̀ wɔ kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, névi nɛ̂-à ǹ kyɩ fĩn mɔ nɛ́ fɔ̀fɩ́kɩ̀ tɛ̃̀ tyɩ́ yõ náh, tɛ̃̀-á mɛ ǹnɛ n mɔ fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ yõ. Névi nɛ̂ tɔ-à mó sê fĩ́nnmɔnɔ tɔkɔ, fɔ̀fɩ́kɩ̀-á tɛ̃̀ n pɩ.
32 Eu, porém, lhes digo: quem repudiar a sua mulher, exceto em caso de relações sexuais ilícitas, a expõe a se tornar adúltera; e aquele que casar com a repudiada comete adultério.
33 Yé kè noh sɔkɔ tɔlɛ nɛ kǎh yo á náh tãn tyɩ́ nɛ: «Káh álɛ n wo mɩ̀nɩ̀ tyi sɔkɔ. Wâh á wo tir nɛ̂ sɔkɔ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yah, á yɩ̃nɛ ǹ kè pɩ.»
33 — Vocês também ouviram o que foi dito aos antigos: “Não faça juramento falso, mas cumpra rigorosamente para com o Senhor o que você jurou.”
34 Ǹtɛ ńmɔ tɛ̃̀ wɔ kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, yé káh yélɛ n wo póllɛ. Yé káh yélɛ n wo yĩ̂nyõlɛ. Liyel tɔ̃́rɩ́ kǒ ye kélɛ, képah ye yé káh yélɛ n wo kélɛ.
34 Eu, porém, lhes digo: não jurem de modo nenhum; nem pelo céu, por ser o trono de Deus;
35 Yé káh yélɛ n wo sétáhlɛ. Liyel gbyẽ̂h súnsàh-ǹsah kǒ ye kélɛ, képah ye yé káh yélɛ n wo kélɛ. Yé káh yélɛ n wo Yerusalɛmɩnɛ. Yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel kwil ye kélɛ, képah ye yé káh yélɛ n wo kélɛ.
35 nem pela terra, por ser estrado de seus pés; nem por Jerusalém, por ser a cidade do grande Rei.
36 Káh álɛ n wo á yõlɛ. Á náh fɛ̃ á yõ̀yén pɔ́ núkú ńtɛ̃ fyé piki, képah náh pɩ à kè silki n pi, képah ye káh álɛ n wo kélɛ.
36 Não jure pela sua cabeça, porque você não pode fazer com que um só cabelo fique branco ou preto.
37 Kàh àwelɛ, yo nɛ àwe-á. Kàh ɔ̃́ɔ̃lɛ, yo nɛ ɔ̃́ɔ̃-á. Tɛ́ wâh nɛ̂ yo dohnɩ sépi yõ, pèkè pɩ́-ò tõ̀ vyãh ye.
37 Que a palavra de vocês seja: Sim, sim; não, não. O que passar disto vem do Maligno.
38 Yé kè noh sɔkɔ nɛ kǎh mɛ yónɔ́lɛ nɛ: «Wâh yĩ́ sɔ, á yĩ́ kɩ sɔ. Wâh yĩ́n dal, á yĩ́n kɩ dal.»
38 — Vocês ouviram o que foi dito: “Olho por olho, dente por dente.”
39 Ǹtɛ ńmɔ kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, névi-à tyítúkù pɩ yé tyɩ́, yé káh nɛ yáh ké wɔ́lɛ n dɛ. Tɛ́ névi-à á gbõ̀yõ̀ sõ̀ létáh mɩ, ké ní-ò tɔ vi n mɔ à kɔ̃.
39 Eu, porém, lhes digo: Não resistam ao perverso. Se alguém lhe der um tapa na face direita, ofereça-lhe também a face esquerda.
40 Névi-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé ǹ ye tukey tùkèpu tyɩ́ á fwɔ̀mɔ̀npír syi yĩnnɛ, á fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ tɔlɛ tɛ̃̀ kɔ̃.
40 Se alguém quer processar você e tirar-lhe a túnica, deixe que leve também a capa.
41 Névi-à ǹ kyɩ̃ mɔ nɛ á kíló núkú kɔ pélɛ, kílónɔ́ nínɔ́ kɔ tɛ̃̀nɛ.
41 Se alguém obrigar você a andar uma milha, vá com ele duas.
42 Névi nɛ̂-à ni á tyɩ́, yɩ̃ tɛ̃̀ kɔ̃. Nɛ̂-à nɛ pé dɛkɩ syi á tyɩ́, káh n yahle.
42 Dê a quem lhe pede e não volte as costas ao que quer lhe pedir emprestado.
43 Yé kè noh sɔkɔ nɛ kǎh mɛ yónɔ́lɛ nɛ, á ní-ò tyɩ́-á yɩ̃nɛ kè nɔ á tyɩ́, á mó á sépɛ dyɔlɛ n yɔ.
43 — Vocês ouviram o que foi dito: “Ame o seu próximo e odeie o seu inimigo.”
44 Ǹtɛ ńmɔ kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, yé yɛ yé sépɛ́bɩ́ tyɩ́ nɔ yé tyɩ́, yé mó Liyellɛ n ni yé fṍhpú tyɩ́.
44 Eu, porém, lhes digo: amem os seus inimigos e orem pelos que perseguem vocês,
45 Yâh képahlɛ n pɩ, yé Sú Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, yé mɛ kélɛ n wɛ̃kɩ nɛ ǹmɔ wɛ̃́npì-á yélɛ. Ǹmɔ ye n sɛ ǹ gbĩnɛ nɛ́pêl ànɛ̂ nɛ́péplɔ tyɩ́, tɛ́ pũ̀nɛ n pɩ n mɔ nɛ́gblɔ́ ànɛ̂ nɛ́túkúnì tyɩ́.
45 para demonstrarem que são filhos do Pai de vocês, que está nos céus. Porque ele faz o seu sol nascer sobre maus e bons e vir chuvas sobre justos e injustos.
46 Tɛ́ yépi tyɩ́-á nɔ nónó tyɩ́, pépi ó tyɩ́-à nɔ yé tyɩ́, yõre nɛ̂ mɛ yé kɩ n wɛ n pi képah sɔkɔ Liyel tyɩ́? Mɔ́rɩ́ syípú ńtɛ̃ tɔ náh mɛ sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ n pɩ di?
46 Porque, se vocês amam aqueles que os amam, que recompensa terão? Os publicanos também não fazem o mesmo?
47 Yâh n wɛkɩ n mɔ yé no ó tyɩ́, gbɛ̃̀ndùnì tir nɛ̂ mɛ képahlɛ? Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú ńtɛ̃ tɔ náh mɛ sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ n pɩ di?
47 E, se saudarem somente os seus irmãos, o que é que estão fazendo de mais? Os gentios também não fazem o mesmo?
48 Yépi tɛ̃̀ wɔlɛ, yé tyípéplɔ ó kɔ́kɔ́lɛ n pɩ, sɔ̃́-á yé Sú tyípéplɔ ó kɔ́kɔ́lɛ n pɩ, ǹmɔ nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ sɔkɔ.
48 Portanto, sejam perfeitos como é perfeito o Pai de vocês, que está no céu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.