Mateus 27
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA
1 Séngbɔ̃́ púpúlɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm pól ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ pól yo sah núkú yõ nɛ Yesu-á yɩ̃nɛ à ko mɔ.
1 Ao romper o dia, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o matarem;
2 Tɛ́ mɛ à tɛ̃ pukubi, tɛ́ kyɩ ǹnɛ kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ Pilati gbõ̀ dahbɩ.
2 e, amarrando-o, levaram-no e o entregaram ao governador Pilatos.
3 Képah sɔkɔ, Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ pɩ pè kɔ̃ pè Yesu wɛ tɛ̃, wǎh pɔ ǹ kònmɔnɔ tyɩ́ wɛ kè yĩ tɛ̃, kè à kah fyãh. À mɛ pɔ́ plɔ́ yõgbãm nɔ́pi tɔkɔ kyɩ nɛ pé sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ kɔ̃.
3 Então, Judas, o que o traiu, vendo que Jesus fora condenado, tocado de remorso, devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos, dizendo:
4 Tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ, páh tyípékè pɩ lékàh kɛ̃́ névi mɔ́nɔ́lɛ kũ sɔkɔ. Ǹtɛ pè mɛ à syah nɛ, pépi tir nɛ̂ se mɛ képah sɔkɔ nɩ? Képah-á mɛ ǹmɔlɛ n yah kɛ̀.
4 Pequei, traindo sangue inocente. Eles, porém, responderam: Que nos importa? Isso é contigo.
5 Képah sɔkɔ, Nsyudasɩ pɔ́ mɛ̀ milki Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔkɔ, tɛ́ wil sɔkɔ à kyɩ ǹ gblɔ̌y gbel.
5 Então, Judas, atirando para o santuário as moedas de prata, retirou-se e foi enforcar-se.
6 Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm mɛ pɔ́ mɛ̀ tɔkɔ tɛ́ nɛ ńkɛ̃́, kè náh yɩ̃nɛ dáhnmɔnɔlɛ Liyel ní-ńsah gbô pɔ́ sɔkɔ. Névi tṍ-á kɩ n kwɛ n pi ké tyɩ́ sɔkɔ.
6 E os principais sacerdotes, tomando as moedas, disseram: Não é lícito deitá-las no cofre das ofertas, porque é preço de sangue.
7 Képah tɛ̃̀nɛ, pè yo sah núkú yõ, tɛ́ pɔ́ mɛ̀nɛ pní mɔ́-ò dĩ́ yɔ́ swãh dwe à pɩ nɛ́pân lékyɩ̂ yɩ̃́-ńsahlɛ.
7 E, tendo deliberado, compraram com elas o campo do oleiro, para cemitério de forasteiros.
8 Képah ye, fɔ́ɔ́ à pɔ syɩ kwɛy mɛ̀ tyɩ́, swãh mɛ̀ mɛ n ye tṍ swãhlɛ.
8 Por isso, aquele campo tem sido chamado, até ao dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Képah sɔkɔ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Nsyeremi-á lésõ nɛ̂ yo sah, kè wil. À lésõ nɛ ńkɛ̃́: «Pè ye pɔ́ plɔ́ yõgbãm tɔkɔ, Yisrayel no-á nɛ dan nɛ̂-á yɩ̃nɛ kɔ̃́nɔ́lɛ ǹ tyɩ́ sɔkɔ.
9 Então, se cumpriu o que foi dito por intermédio do profeta Jeremias: Tomaram as trinta moedas de prata, preço em que foi estimado aquele a quem alguns dos filhos de Israel avaliaram;
10 Tɛ́ kyɩ sélɛ pní mɔ́-ò dĩ́ swãh dwe, à yɩ̃nɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel-á kè yo sɔ̃́ ń tyɩ́.»
10 e as deram pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.
11 Pǎh Yesu tɛ̃ kyɩ kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati tyɩ́, à mɛ Yesu piki yah nɛ ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ dĩ́nɛ nɩ? Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye yo kélɛ.»
11 Jesus estava em pé ante o governador; e este o interrogou, dizendo: És tu o rei dos judeus? Respondeu-lhe Jesus: Tu o dizes.
12 Ǹtɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ sõ̀ mɛ tyilɛ n yo n sah ǹ yõ. Ǹtɛ à náh dahbɩ wilki pé tyɩ́ sépi tyɩ́ sɔkɔ.
12 E, sendo acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pǎh tyi nónó póllɛ n yo n sah ǹ yõ, à kó mɛ sélɛ n nohnɩ nɩ?
13 Então, lhe perguntou Pilatos: Não ouves quantas acusações te fazem?
14 Ǹtɛ Yesu náh dahbɩ wilki ǹ tyɩ́ póllɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, kè ǹ gbã̀n kah du.
14 Jesus não respondeu nem uma palavra, vindo com isto a admirar-se grandemente o governador.
15 Yimɛyí Pakɩ syáh sɔkɔ, kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ ńkɛ̃́nɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ nɛ́núkù yɔ́ fĩn n mɔ, tɔ́wû-à nɛ̂ yah wilki.
15 Ora, por ocasião da festa, costumava o governador soltar ao povo um dos presos, conforme eles quisessem.
16 Tɛ́ légbĩ́nɛ dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, nɛ̂ yĩ́npékè-á wil yĩ́ĩ́ náhnáh. Ǹ yĩn ye sõ̀ Barabasɩlɛ.
16 Naquela ocasião, tinham eles um preso muito conhecido, chamado Barrabás.
17 Képah tɛ̃̀nɛ, tɔ́wû nɛ̂-á sõ̀ mɛ tùkènmɔnɔlɛ, kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati mɛ pépi piki yah nɛ, pè se mɛ ké tyɩ́ nɛ pé nɛ̂ fĩn mɔ pè kɔ̃ nɩ? Barabasɩ se, tĩ̂ Yesu nɛ̂-á pè n ye Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, ǹmɔ se?
17 Estando, pois, o povo reunido, perguntou-lhes Pilatos: A quem quereis que eu vos solte, a Barrabás ou a Jesus, chamado Cristo?
18 Yé náh wɛ di, Pilati sõ̀ pɩ̃ nɛ Yesu yĩ́ngbɩ́ wìlnɔ́-á n yɔ pélɛ pè kɔ̃ pè à dahbɩ péwɔ gbõ̀ sɔkɔ.
18 Porque sabia que, por inveja, o tinham entregado.
19 Tɛ́ wǎh mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ tukey tùkè-ǹsah sɔkɔ, ǹ kyɩ tɛ̃ntõ̀ mɔ ǹ tyɩ́ nɛ, lékàh kɛ̃́ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ dlɛ́npêl-á pé kwlɔ kwɛy lékã̂hnɛ. À káh ǹ vyãh dahbɩ ǹ tyɩ́ sɔkɔ dɛ́.
19 E, estando ele no tribunal, sua mulher mandou dizer-lhe: Não te envolvas com esse justo; porque hoje, em sonho, muito sofri por seu respeito.
20 Ǹtɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ mɛ tɔ́wû kurki mɔ nɛ, pè yo Pilati tyɩ́ à Barabasɩ fĩn mɔ, à mó Yesu ko mɔ.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo a que pedisse Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati mɛ tɔ̃ pè piki yah nɛ, pè se mɛ ké tyɩ́ nɛ pé nɛ̂ tɛ̃̀ fĩn mɔ pè kɔ̃ nɛ́pĩ̂ nímí nɔ́pi sɔkɔ nɩ? Pè mɛ nɛ Barabasɩ-á.
21 De novo, perguntou-lhes o governador: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam eles: Barrabás!
22 Pilati mɛ nɛ, ǹtɛ Yesu nɛ̂-á pè n ye Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, pé se kɩ pɩ sɔ̃́ ǹmɔlɛ nɩ? Pé pól mɛ nɛ wǎh yɩ̃nɛ à syɩ dahnɩ yõ.
22 Replicou-lhes Pilatos: Que farei, então, de Jesus, chamado Cristo? Seja crucificado! Responderam todos.
23 À mɛ pè piki yah nɛ, ǹtɛ tyítúkù nɛ̂ ó se à pɩ nɩ? Ǹtɛ pè tɔ̃ kah yo mɔ wòhòh nɛ, wǎh yɩ̃nɛ à syɩ dahnɩ yõ.
23 Que mal fez ele? Perguntou Pilatos. Porém cada vez clamavam mais: Seja crucificado!
24 Pilati-á pɔ kè pɩ̃ nɛ pé náh mɛ fɛ̃ tir yɔ́lɛ n pɛkɩ ké sɔkɔ, tɛ́ névye-á mó tɔ̃ mɛ n tyah tyah fɛ̃̀kɩ̀nɔ́lɛ, à ni tɔkɔ à ǹ gbã̀n wu tɔ́wû yĩ́ yah tɛ́ nɛ, péwɔ vyãh náh mɛ dĩ́ mɛ̀ kònmɔnɔ tyɩ́ sɔkɔ. Kǎh pé tyɩ́ kɛ̀.
24 Vendo Pilatos que nada conseguia, antes, pelo contrário, aumentava o tumulto, mandando vir água, lavou as mãos perante o povo, dizendo: Estou inocente do sangue deste [justo]; fique o caso convosco!
25 No pól mɛ nɛ, ǹ kònmɔnɔ plɔ pɩ pépi ànɛ̂ pé wɛ̃́npì tyɩ́lɛ wɛ́!
25 E o povo todo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ Barabasɩ fĩn mɔ pè kɔ̃. Tɛ́ sràsyíbí kɔ̃ pè Yesu ko yèfõhlɛ, tɛ́ ǹ gbàh dɛ mɔ pè kɔ̃ nɛ pè à syɩ dahnɩ yõ.
26 Então, Pilatos lhes soltou Barrabás; e, após haver açoitado a Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Képah tɛ̃̀nɛ, kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati sràsyíbí mɛ Yesu tɛ̃ de tɔ̃́rɩ́ gbô sɔkɔ, tɛ́ pé no sràsyíbí pól ye pɔ à mɔ gbɩ̃.
27 Logo a seguir, os soldados do governador, levando Jesus para o pretório, reuniram em torno dele toda a coorte.
28 Pè mɛ ǹ flɔ dɛ ǹ wil sɔkɔ, tɛ́ fwɔ̀mɔ̀nsãh ǹgbɛ̃ yɔ́ mɔ à kɔ̃.
28 Despojando-o das vestes, cobriram-no com um manto escarlate;
29 Tɛ́ pã̀n yõ̀kɔ̃ pɩ dyɩ à kɔ̃ tɔ̃́rɩ́ yṍkúrí swɔ, tɛ́ lépéy yɔ́lɛ à kɔ̃ à tɛ̃ yĩn ǹ gbõ̀yõ̀ sɔkɔ. Tɛ́ gbètukunɔ di ǹ yah sɔkɔ à kṍlɛ ǹnɛ n ko mɛ yo tũ nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́, páh n wɛkɩ ǹ tyɩ́.
29 tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça e, na mão direita, um caniço; e, ajoelhando-se diante dele, o escarneciam, dizendo: Salve, rei dos judeus!
30 Tɛ́ n sĩn n mɔ ǹ yõ, tɛ́ lépéy mɛ̀ syi à ǹnɛ n mɩkɩ ǹ yõ sɔkɔ.
30 E, cuspindo nele, tomaram o caniço e davam-lhe com ele na cabeça.
31 Pǎh kṍlɛ à ko tɛ, pè fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ mɛ̀ dɛ ǹ tyɩ́ tɛ́ ǹ flɔ tɔ̃ mɔ à kɔ̃, tɛ́ à tɛ̃ n yuku syɩ́-ńsah dahnɩ yõ.
31 Depois de o terem escarnecido, despiram-lhe o manto e o vestiram com as suas próprias vestes. Em seguida, o levaram para ser crucificado.
32 Pǎh kyɩ n wil kwil sɔkɔ, pè Sirɛnɩ kwil dĩ́ yɔ́ yohnɩ pè n ye Simolɛ. Sràsyíbí mɛ ǹmɔ kyɩ̃ mɔ à kɔ̃ à Yesu syɩ syɩ dahnɩ twah.
32 Ao saírem, encontraram um cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a carregar-lhe a cruz.
33 Pǎh kyɩ yĩni tɛ̃ tyah yɔ́ sɔkɔ, pè n ye Kɔlkotalɛ, nɛ̂ kɔ́r-á Yõ̀gbèkè tyahlɛ,
33 E, chegando a um lugar chamado Gólgota, que significa Lugar da Caveira,
34 pè wil yɔ́nɔ́ kèkô kwâh yɔ́ fɛ̃kɩ mɔ dìvɛ̃ sɔkɔ Yesu kɔ̃ nɛ à wɔ. Wǎh kè wɔ yah, à kè yahle.
34 deram-lhe a beber vinho com fel; mas ele, provando-o, não o quis beber.
35 Képah náh, pè à syɩ dahnɩ yõ. Pǎh à syɩ tɛ, pè ǹdan mɔ à ǹ flɔ dibi pé wɛ̃ wrɔ́.
35 Depois de o crucificarem, repartiram entre si as suas vestes, tirando a sorte.
36 Tɛ́ mɛ kɔ̃ tɛ̃ nɛ́npɔ́ à ǹnɛ n syɩkɩ nɛ nɛy káh pɔ à pwah mɔ.
36 E, assentados ali, o guardavam.
37 Yõ nɛ̂ yõ-á pè syɩ ǹnɛ, pè sõ̀ mɛ kè wãrkɩ syɩ sah ǹ yõ̀tah sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Yesu ye yɔ̀, nɛ̂-á Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ.»
37 Por cima da sua cabeça puseram escrita a sua acusação: Este é Jesus, o Rei dos Judeus .
38 Kèlékɛ̃ pɩ́pú nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ tɔ sõ̀ mɛ syɩ́nɔ́lɛ dahlɔ yõ ǹ tnɔ̂. Núkú sõ̀ mɛ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ, ní-ò mɛ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀lɛ.
38 E foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita, e outro à sua esquerda.
39 Wɛ̃̀kɔbɩ nónó-à kɔ pɔ n sɔkɔ, pě pé ywɔ̃lɛ n mɔ ǹ tɛ́ ǹnɛ n gbyɔ
39 Os que iam passando blasfemavam dele, meneando a cabeça e dizendo:
40 nɛ ńkɛ̃́, ǹmɔ nɛ̂-á sõ̀ nɛ páh kɩ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔ, tɛ́ kɩ fɛ̃ kè tɔ̃ mɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ wrɔ́, ńkɛ̃́ Liyel Pídĩ́-à kɩ nɛ̂ ǹnɛ, à ǹ gblɔ̌y pwah mɔ. À tiki n to dahnɩ yõ kɛ̀.
40 Ó tu que destróis o santuário e em três dias o reedificas! Salva-te a ti mesmo, se és Filho de Deus, e desce da cruz!
41 Sɛ̃́ ye, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú, ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ tɔ sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko mɛ yo tũ nɛ,
41 De igual modo, os principais sacerdotes, com os escribas e anciãos, escarnecendo, diziam:
42 wǎh túkù pwah mɔ, tɛ́ kɩ tɛ̃ ǹ gblɔ̌y wɔ pwah mɔ kwlɔ nɩ? Yisrayel yõ̀tɛ̃̀ tɛ̃̀-à kɩ nɛ̂ ǹnɛ, à tiki n to dahnɩ yõ núkúnúkú, pé mó sɛ̃ ǹ yõ kɛ̀.
42 Salvou os outros, a si mesmo não pode salvar-se. É rei de Israel! Desça da cruz, e creremos nele.
43 À kó ǹ sõnɔ sah Liyel yõ, tɛ́ kè yo ńtɛ̃nɛ nɛ ǹ Pídĩ́-á pélɛ nɩ? Ǹ tyɩ́-à kɩ mɛ nɔ Liyel tyɩ́, à à pwah mɔ núkúnúkú wɛ́.
43 Confiou em Deus; pois venha livrá-lo agora, se, de fato, lhe quer bem; porque disse: Sou Filho de Deus.
44 Kèlékɛ̃ pɩ́pú nónó tɔ-á sõ̀ syɩ́nɔ́lɛ ǹ tnɔ̂, pépi tɔ sõ̀ mɛ ǹnɛ n gbyɔ sɛ̃́ntɛ̃̀ ólɛ.
44 E os mesmos impropérios lhe diziam também os ladrões que haviam sido crucificados com ele.
45 Gbĩ-á mɛ yõ̀tah sírr sɔkɔ, fɛ̃́ntũ̂ mɔ kèkõyṍ pól sɔkɔ, pópó à pɔ nɔ lɛ́rɩ́nɔ́ tɔ̃́nɔ́ tyɩ́.
45 Desde a hora sexta até à hora nona, houve trevas sobre toda a terra.
46 Lɛ́rɩ́nɔ́ tɔ̃́nɔ́ nɔ́pi-á sɔkɔ, Yesu kah yo yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ: «Yeli, Yeli, lama sabakɩtani?» Nɛ̂ kɔ́r-á: Ńmɔ Liyel, ńmɔ Liyel, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ á ń fĩn mɔ?
46 Por volta da hora nona, clamou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactâni? O que quer dizer: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
47 Nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, pé túkù-á ǹ yónmɔnɔ mɛ̀ noh, pè nɛ ńkɛ̃́, wǎh mɛ Yelilɛ n ye n yah oo!
47 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isto, diziam: Ele chama por Elias.
48 Nɛ́npɔ́ swɔ, pé sɔkɔ yɔ́ to kyɩ sènsúkúrí tɔkɔ fõ yõ̀yõ̀kè ni sɔkɔ, à dyɩ mɔ gbey yɔ́ vyãh tyɩ́, tɛ́ kè nɔ ǹ tyɩ́ nɛ à wɔ.
48 E, logo, um deles correu a buscar uma esponja e, tendo-a embebido de vinagre e colocado na ponta de um caniço, deu-lhe a beber.
49 Pé tɛ́lɔ́ mó mɛ yo tũ nɛ ńkɛ̃́, pé ye yĩn sɔ̃́, Yeli mó pɔ à pwah mɔ pé yah ǎtrɛ.
49 Os outros, porém, diziam: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Ǹtɛ Yesu mɛ tɔ̃ kah de syi tɛ́ yah kwlɔ.
50 E Jesus, clamando outra vez com grande voz, entregou o espírito.
51 Képah tɛ̃̀nɛ, fwɔ nɛ̂-á dyɩ́nmɔnkàhsàhnɔ́lɛ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔkɔ, kè tɔ tɔ́lɔ́ nínɔ́ à tɔkɔ ké yõ̀tah tyɩ́, à kyɩ dal mɔ ké sètàhkɩ̀ sõ̀ tyɩ́. Tɛ́ sétáh mɛ syah, légbyɔ̃́ gboke,
51 Eis que o véu do santuário se rasgou em duas partes de alto a baixo; tremeu a terra, fenderam-se as rochas;
52 léyã̂l yɩkɩ mɔ, Liyel yõ sɛ̃́pú nónó-á sõ̀ ku sɔkɔ tɛ, pé náhnáh lékyɩ̂ mɛ yilki mɔ.
52 abriram-se os sepulcros, e muitos corpos de santos, que dormiam, ressuscitaram;
53 Képah náh, tɛ́ mɛ wil léyã̂l sɔkɔ Yesu lékó yílkínmɔntɛnɔ náh, tɛ́ de Yerusalɛmɩ kwil sɔkɔ Liyel-á képah nɛ̂ yah tɔkɔ. Névye náhnáh yĩ́ tɛ̃ pé yõ.
53 e, saindo dos sepulcros depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54 Sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ ànɛ̂ nónó tɔ-á sõ̀ mɛ Yesulɛ n syɩkɩ ǹnɛ, pépi-á sétáh syahrɩ mɛ̀ wɛ à tahlɩ tyi nónó tɔ-á pɩ, tíkí pè kah tɛ̃. Pè mɛ nɛ ńkɛ̃́: «Kègbɩ yõ, dĩ́ mɛ̀nɛ, Liyel Pídĩ́ ye sõ̀ ǹnɛ.»
54 O centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e tudo o que se passava, ficaram possuídos de grande temor e disseram: Verdadeiramente este era Filho de Deus.
55 Tɛ́ syɔ́ náhnáh tɔ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ fɩ̃́ tɛ́ mɛ n yah. Kalile duku sɔkɔ ye kénɛ syɔ́ Yesu sõ̀ tɛ̃, à n yah n dah n mɔ ǹ tyɩ́ sɔkɔ.
55 Estavam ali muitas mulheres, observando de longe; eram as que vinham seguindo a Jesus desde a Galileia, para o servirem;
56 Makadala kwil Mari sõ̀ mɛ pé sɔkɔ, à tahlɩ Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyosɛfu yṹ Mari tyɩ́, ànɛ̂ Nsebede dĩ́npì yṹnɛ.
56 entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mulher de Zebedeu.
57 Ńvɩ̃́-á pɔ nɔ, tàh dĩ́ yɔ́ pɔ de, nɛ̂-á sõ̀ n wil Arimatɩ kwil sɔkɔ. Kénɛ dĩ́ yĩn ye Nsyosɛfulɛ. Yesu tõ̀ sã́h-ò ye sõ̀ ǹ tɔlɛ.
57 Caindo a tarde, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que era também discípulo de Jesus.
58 Ǹmɔ mɛ kyɩ wil Pilati tyɩ́, à Yesu lékó ni ǹ tyɩ́. À mɛ nɛ pè ǹnɛ à kɔ̃.
58 Este foi ter com Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus. Então, Pilatos mandou que lho fosse entregue.
59 Pǎh ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ à kɔ̃, à mɛ ǹ lékó tɔkɔ tɛ́ à plo fwɔ gbró snɔ́lɛ.
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o num pano limpo de linho
60 Nsyosɛfu-á sõ̀ pè kɔ̃ pè diki sã́n nɛ̂ tũ sah ǹ yɛ̃́ngbɛ̃́ tyɩ́lɛ tɛkɩ sɔkɔ, à kyɩ à dah mɔ képah sɔkɔ. Képah sɔkɔ, tɛ́ dáh-ǹgbɛ̃ yɔ́ pil pɔ ké yah vike tɛ́ sɔkɔ.
60 e o depositou no seu túmulo novo, que fizera abrir na rocha; e, rolando uma grande pedra para a entrada do sepulcro, se retirou.
61 Tɛ́ légbĩ́nɛ, Makadala kwil Mari ànɛ̂ ǹ ní-ò Mari sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ diki yah yèsreynɛ.
61 Achavam-se ali, sentadas em frente da sepultura, Maria Madalena e a outra Maria.
62 Tɛ́ kénɛ yòh sõnɔ́ ye ńkɛ̃́nɛ pě pélɛ n vi n sah pé mɩ mɩ yòh sõ yĩnnɛ. Ké dĩndallɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú mɛ wɛ̃ sõ̀ tɛ̃ kyɩ wil Pilati tyɩ́,
62 No dia seguinte, que é o dia depois da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus e, dirigindo-se a Pilatos,
63 tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, pé dyɔ-á to kõ nɛ, kénɛ névye pílkí-ò-á lésõ mɛ kè yo sah ǹ kú-ńkɛ̃̂ sɔkɔ nɛ, pâh pɔ ku, ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, pé lékó-á kɩ yilki mɔ.
63 disseram-lhe: Senhor, lembramo-nos de que aquele embusteiro, enquanto vivia, disse: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Képah yĩnnɛ, ńkɛ̃́ à sràsyíbí kɔ̃ pè diki syɩkɩ pɔ nɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ tyɩ́. Képah-à pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú-á kɩ n syah n pɔ ǹ lékólɛ n yɩ̃ n wilki, tɛ́ kɩ névye syah nɛ ǹ lékó-á yilki mɔ. Képah tɛ̃̀-á kɩ tɔ̃ névye pilki kal gben tɛ̃̀nɛ.
64 Ordena, pois, que o sepulcro seja guardado com segurança até ao terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos, o roubem e depois digam ao povo: Ressuscitou dos mortos; e será o último embuste pior que o primeiro.
65 Pilati mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, tyah syɩ́kɩ́pú-á yɔ̀. Ńkɛ̃́ pè kyɩ diki mɛ̀nɛ n syɩkɩ pǎh mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́.
65 Disse-lhes Pilatos: Aí tendes uma escolta; ide e guardai o sepulcro como bem vos parecer.
66 Pè mɛ sɔkɔ à kyɩ diki yah dáhkɩ̀ mɛ̀ pɔkɔ mɔ, tɛ́ tyah syɩ́kɩ́pú kɔ̃ pè kélɛ n syɩkɩ.
66 Indo eles, montaram guarda ao sepulcro, selando a pedra e deixando ali a escolta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.