Mateus 18

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Légbĩ́nɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú nɔ de ǹnɛ, tɛ́ à piki yah nɛ, nɛ̂ se nɛ́-ǹgbɛ̃nɛ kal Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍnɔ́ sɔkɔ nɩ?
1 Neste momento os discípulos aproximaram-se de Jesus e perguntaram-lhe: Quem é o maior no Reino dos céus?
2 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ wɛ̃́npir tyɩ̃́ɩ̃ yɔ́ ye pɔ sah pé nɩyṍ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ:
2 Jesus chamou uma criancinha, colocou-a no meio deles e disse:
3 «Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, nɛ́ yé náh yé nnɔ vi mɔ à pɩ wɛ̃́npì tyɩ́ kɔ̃lɛ, yé náh Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yõ n pi.
3 Em verdade vos declaro: se não vos transformardes e vos tornardes como criancinhas, não entrareis no Reino dos céus.
4 Névi nɛ̂-à kɩ ǹ gblɔ̌y tiki mɔ pɩ tyɩ̃́ɩ̃ wɛ̃́npir mɛ̀ sɔ̃́, tɛ̃̀ wɔ ye kɩ pɩ nɛ́-ǹgbɛ̃nɛ kal Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍnɔ́ sɔkɔ.
4 Aquele que se fizer humilde como esta criança será maior no Reino dos céus.
5 Névi nɛ̂-à wɛ̃́npir mɛ̀ kénkɔ̃ tɛ̃́nɔ́ plɛ ńmɔ yĩnnɛ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ.»
5 E o que recebe em meu nome a um menino como este, é a mim que recebe.
6 «Ǹtɛ wɛ̃́npì nónó-á sɛ̃ ńmɔ yõ yɔ̀, névi nɛ̂-à pé sɔkɔ yɔ́ yõ yɩkɩ mɔ tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ, pàh yínɔ́nan ǹgbɛ̃̀kɩ̀ yɔ́ toh tɛ̃̀ yègbɩ tɛ́ à tu dah mɔ pnɛ yɔ tì tɛ̃̀-ǹsah sɔkɔ kè kɔ̃ kè à yõ, képah kɩ fṍnfṍ kal tɛ̃̀nɛ.
6 Mas, se alguém fizer cair em pecado um destes pequenos que crêem em mim, melhor fora que lhe atassem ao pescoço a mó de um moinho e o lançassem no fundo do mar.
7 Pèkè mɛ kèkõyṍ névye yõ névye yõ yɩ́kɩ́nmɔnɔ yĩnnɛ tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ. Névye yõ tɛ̃̀ wɔ náh fɛ̃ n yɛ yɩ́kɩ́nɔ́lɛ ó, ǹtɛ névi nɛ̂ gbõ̀ yõ sɛ̃́nkɔ̃-à wɛ, pèkè kɩ tɛ̃̀ nɔ.
7 Ai do mundo por causa dos escândalos! Eles são inevitáveis, mas ai do homem que os causa!
8 Á gbõ̀, képah náh pɩ á gbáhkɩ̀-à kɩ nɛ̂ n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm milki fɩ́ɩ́ álɛ. Wâh tɛkɩ á gbõ̀, képah náh pɩ á gbáhkɩ̀ sɔkɔ tɛ́ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ, képah kɩ fṍnfṍ kal álɛ á mínndahnmɔnɔ yõ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ gbã̀n nínì ànɛ̂ gbyẽ̂h nínìnɛ á tyɩ́.
8 Por isso, se tua mão ou teu pé te fazem cair em pecado, corta-os e lança-os longe de ti: é melhor para ti entrares na vida coxo ou manco que, tendo dois pés e duas mãos, seres lançado no fogo eterno.
9 Á yĩ́-à kɩ nɛ̂ n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè gbahlɩ n wilki n milki fɩ́ɩ́ álɛ. Wâh tɛkɩ á yĩ́ sɔkɔ tɛ́ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ, képah kɩ fṍnfṍ kal álɛ á mínndahnmɔnɔ yõ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ yɩ̃́ nínɔ́lɛ á tyɩ́.»
9 Se teu olho te leva ao pecado, arranca-o e lança-o longe de ti: é melhor para ti entrares na vida cego de um olho que seres jogado com teus dois olhos no fogo da geena.
10 «Yé yé gblɔ̌y tɛ̃ wɛ̃́npì nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ yílɔ́nɔ́lɛ. Ǹgbǒ yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩ nónó-á n yah pé yõ, pè mɛ gbĩ́mɛgbĩ́ ń Sú Liyel yah sɔkɔ yĩ̂nyõ dɛ́. [
10 Guardai-vos de menosprezar um só destes pequenos, porque eu vos digo que seus anjos no céu contemplam sem cessar a face de meu Pai que está nos céus.
11 Yé náh wɛ di, névye nónó-á mɛ mɔ́npunɔlɛ, pépi pwah n mɔ yĩn ye Névi Pídĩ́ pɔ.]
11 {Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.}
12 Yépi tɛ̃̀ tyɩ́ à; sɔ̃́ kénkɔ̃-á képyɛ́nɩ̀ lèkwɛ̌-à mɛ dĩ́ yɔ́ tyɩ́ à mɛ n fɛ̃ yɔ̃lɩ yõ, tɛ́ núkú mɔ pu sé sɔkɔ, à náh tikiyẽ́h pɔ́ gbãm pɔ́ kwǎryãh nɔ́pi tɛ́lɔ́ sah n pi nɛ́npɔ́, tɛ́ kyɩ mɔ́npunɔ mɛ̀ yah n kɔ̃ n pi di?
12 Que vos parece? Um homem possui cem ovelhas: uma delas se desgarra. Não deixa ele as noventa e nove na montanha, para ir buscar aquela que se desgarrou?
13 Tɛ́ gbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, wàh à wɛ tɛ̃, ǹ nɩ n vɩ ǹmɔlɛ à kal tikiyẽ́h pɔ́ gbãm pɔ́ kwǎryãh nɔ́pi tɛ́lɔ́lɛ, nónó náh mɔ pu.
13 E se a encontra, sente mais júbilo do que pelas noventa e nove que não se desgarraram.
14 Sɛ̃́ ye yé Sú Liyel nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, ǹ tɔ náh mɛ ké tyɩ́ nɛ wɛ̃́npì nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ mɔ n pu.»
14 Assim é a vontade de vosso Pai celeste, que não se perca um só destes pequeninos.
15 Yesu tɔ̃ nɛ: «Á yṹnpi yɔ́-à tyípékè pɩ [á tyɩ́], kyɩ n wil ǹ tyɩ́, ǹ ǹ yah yo yé nímí wrɔ́ ó sɔkɔ. Wàh sah á tyɩ́ yõ, yé yṹnpíkì kɩ yuku yahlɛ.
15 Se teu irmão tiver pecado contra ti, vai e repreende-o entre ti e ele somente; se te ouvir, terás ganho teu irmão.
16 Wàh yahle, kyɩ nɛ́núkù képah náh pɩ nímí yah n dohnɩ á gblɔ̌y yõ ńtɔ̃, yè kyɩ ké yah wah. Sɛ̃́ ye Liyel wɛy yo kélɛ nɛ, ké yah-á yɩ̃nɛ kè wah tàrfyɔ̀ nɛ́pĩ̂ nímí, képah náh pɩ tɔ̃́mɩ́ yĩ́ yah.
16 Se não te escutar, toma contigo uma ou duas pessoas, a fim de que toda a questão se resolva pela decisão de duas ou três testemunhas.
17 Tɛ́ wàh yahle sàhnɔ́lɛ pépi tɔ tyɩ́ yõ, kyɩ ké yah yo ńmɔ yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì tyɩ́. Wàh se tɔ̃ yahle sàhnɔ́lɛ pépi tɔ tyɩ́ yõ, ǹnɛ nɛ n mɔ n kõ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú sɔkɔ, képah náh pɩ mɔ́rɩ́ syípú sɔkɔ.
17 Se recusa ouvi-los, dize-o à Igreja. E se recusar ouvir também a Igreja, seja ele para ti como um pagão e um publicano.
18 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yâh tir nɛ̂ yahle sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ. Tɛ́ yâh nɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃ sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ.
18 Em verdade vos digo: tudo o que ligardes sobre a terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes sobre a terra será também desligado no céu.
19 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ tɔlɛ, yé sɔkɔ nɛ́pĩ̂ nímí tɛ̃̀-à fyɔ̀ pé yégbékè pɩ núkúlɛ sétáh mɛ̀ yõ, tɛ́ kwáhdúkú nɛ̂ ni ń Sú Liyel tyɩ́, à kɩ kélɛ pè kɔ̃.
19 Digo-vos ainda isto: se dois de vós se unirem sobre a terra para pedir, seja o que for, consegui-lo-ão de meu Pai que está nos céus.
20 Yé náh wɛ di, nɛ́pĩ̂ nímí képah náh pɩ tɔ̃́mɩ́-à wɛ̃ tuke mɔ ńyãh sɔkɔ ńmɔ yĩn yõ, mè n nɛ mɛ pé nɩyṍ.»
20 Porque onde dois ou três estão reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ mɛ nɔ de Yesu tnɔ̂ tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, pé yṹnpi yɔ́-à n pɩ n de pé tyɩ́, gbáhyɩ̃́ sɔ̃́ se pé yɩ̃nɛ pé yɔ̃ mɔ à kɔ̃ nɩ? Fɔ́ɔ́ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ se nɩ?
21 Então Pedro se aproximou dele e disse: Senhor, quantas vezes devo perdoar a meu irmão, quando ele pecar contra mim? Até sete vezes?
22 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ɔ̃́ɔ̃, mé náh n yo n pi á tyɩ́ nɛ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ-á dɛ́, ǹtɛ fɔ́ɔ́ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ sàh-ǹtã̀nnɔ́ tikitɔ̃nɩ́ pɔ́ gbãm ye.
22 Respondeu Jesus: Não te digo até sete vezes, mas até setenta vezes sete.
23 Yé yah, Liyel tɔ̃́rɩ́-á kɩ fɛ̃ tɔkɔ sãh sèmìrkì nɛ̂nɛ, kè wɛ yɔ̀: Yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ lésõ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pé pɔ́ tyɩ́ yah wah ànɛ̂ pé tõ̀npɩbɩlɛ.
23 Por isso, o Reino dos céus é comparado a um rei que quis ajustar contas com seus servos.
24 Pǎh tyah pɔ́ yã́hnɔ́lɛ, pè ǹ tõ̀npɩ yɔ́ tɛ̃ pɔ ǹ tyɩ́, ǹ kɔ̃lɩ ǹgbɛ̃-á sõ̀ mɛ nɛ̂ yõ, fɔ́ɔ́ talã pɔ́ plɔ́ kèyõ kwlɔ́lɛ (10 000).
24 Quando começou a ajustá-las, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 Tɛ́ kwâh náh sõ̀ mɛ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ ké dyah dyah tɛ̃̀nɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ nɛ, pè à tɛ̃ yãm, ànɛ̂ ǹ kyɩlɛ, ànɛ̂ ǹ wɛ̃́npìlɛ, à tahlɩ ǹ gbã̀n yî pól tyɩ́, pè kɔ̃lɩ mɛ̀ dyah.
25 Como ele não tinha com que pagar, seu senhor ordenou que fosse vendido, ele, sua mulher, seus filhos e todos os seus bens para pagar a dívida.
26 Képah tɛ̃̀nɛ, tõ̀npɩ mɛ̀ mɛ ǹ gbètukunɔ di tɛ́ ǹ yah kwĩnki sétáh yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à ǹ gblɔ̌y yɛ à mó pé syɩkɩ n yah kwéy, páh kɩ pɔ ké pól dyah ǹ tyɩ́.
26 Este servo, então, prostrou-se por terra diante dele e suplicava-lhe: Dá-me um prazo, e eu te pagarei tudo!
27 Wǎh képah yo sɛ̃́, ǹ yãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ kah tɛ̃. À mɛ à fĩn mɔ tɛ́ kɔ̃lɩ mɛ̀ yɔ̃ mɔ à kɔ̃.
27 Cheio de compaixão, o senhor o deixou ir embora e perdoou-lhe a dívida.
28 Kénɛ dĩ́-á fyɔ̀ wil, à ǹ ní-ò tõ̀npɩ yɔ́ yohnɩ ǹmɔ kɔ̃lɩ kwéy-á sõ̀ mɛ nɛ̂ yõ deniye pɔ́ plɔ́ lèkwɛ̌lɛ. À mɛ à fyãh tɛ̃ ǹ yègbɩ tyɩ́ à ǹnɛ n fɩ̃ kírr, tɛ́ à syah nɛ ńkɛ̃́, pé kɔ̃lɩ nɛ̂-á mɛ ǹ yõ, à pé dyah kélɛ.
28 Apenas saiu dali, encontrou um de seus companheiros de serviço que lhe devia cem denários. Agarrou-o na garganta e quase o estrangulou, dizendo: Paga o que me deves!
29 Ǹ ní-ò mɛ̀ mɛ ǹ gbètukunɔ di ǹ yah tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à ǹ gblɔ̌y yɛ à mó pé syɩkɩ n yah kwéy, páh kɩ pɔ kè dyah ǹ tyɩ́.
29 O outro caiu-lhe aos pés e pediu-lhe: Dá-me um prazo e eu te pagarei!
30 Ǹtɛ à yahle, tɛ́ se tɔ̃ à tɛ̃ kyɩ dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, fɔ́ɔ́ kɩ pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á à kɩ kɔ̃lɩ mɛ̀ dyah.
30 Mas, sem nada querer ouvir, este homem o fez lançar na prisão, até que tivesse pago sua dívida.
31 Pé no tõ̀npɩbɩ-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, kè pé yah kwɔ kègbɩlɛ. Pè mɛ kyɩ sé pól yo pé yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ syah.
31 Vendo isto, os outros servos, profundamente tristes, vieram contar a seu senhor o que se tinha passado.
32 Képah sɔkɔ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ mɛ pè kɔ̃ pè à ye pɔ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ: ‹Tõ̀npɩ nɛ́po. Wáh lésõ ń ni, képah ye mé á kɔ̃lɩ yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.
32 Então o senhor o chamou e lhe disse: Servo mau, eu te perdoei toda a dívida porque me suplicaste.
33 Ǹtɛ áwɔ tɔ náh sõ̀ yɩ̃nɛ ǹ á ní-ò yãm yah, ńmɔ-á á yãm yah sɔ̃́ di?›
33 Não devias também tu compadecer-te de teu companheiro de serviço, como eu tive piedade de ti?
34 Tɛ́ fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ képékè tɛ̃̀ tyɩ́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ à dahbɩ wɔ̀kɔ̀npèkè névye fṍhpúpêl gbõ̀, fɔ́ɔ́ kɩ syi pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á à kɩ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ pɔ́ póllɛ à dyah.
34 E o senhor, encolerizado, entregou-o aos algozes, até que pagasse toda a sua dívida.
35 Sɛ̃́ ye ń Sú Liyel kɩ n pɩ n pi yé tɔlɛ, yâh n yɔ̃̀nmɔ-ńkɛ̃̂nɛ wɛ̃nɛ n kɔ̃ yé nnɔ póllɛ.»
35 Assim vos tratará meu Pai celeste, se cada um de vós não perdoar a seu irmão, de todo seu coração.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.