Mateus 18
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Légbĩ́nɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú nɔ de ǹnɛ, tɛ́ à piki yah nɛ, nɛ̂ se nɛ́-ǹgbɛ̃nɛ kal Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍnɔ́ sɔkɔ nɩ?
1 Naquele momento os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Quem é o mais importante no
2 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ wɛ̃́npir tyɩ̃́ɩ̃ yɔ́ ye pɔ sah pé nɩyṍ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ:
2 Jesus chamou uma criança, colocou-a na frente deles
3 «Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, nɛ́ yé náh yé nnɔ vi mɔ à pɩ wɛ̃́npì tyɩ́ kɔ̃lɛ, yé náh Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yõ n pi.
3 e disse:
4 Névi nɛ̂-à kɩ ǹ gblɔ̌y tiki mɔ pɩ tyɩ̃́ɩ̃ wɛ̃́npir mɛ̀ sɔ̃́, tɛ̃̀ wɔ ye kɩ pɩ nɛ́-ǹgbɛ̃nɛ kal Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍnɔ́ sɔkɔ.
4 A pessoa mais importante no Reino do Céu é aquela que se humilha e fica igual a esta criança.
5 Névi nɛ̂-à wɛ̃́npir mɛ̀ kénkɔ̃ tɛ̃́nɔ́ plɛ ńmɔ yĩnnɛ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ.»
5 E aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará recebendo a mim.
6 «Ǹtɛ wɛ̃́npì nónó-á sɛ̃ ńmɔ yõ yɔ̀, névi nɛ̂-à pé sɔkɔ yɔ́ yõ yɩkɩ mɔ tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ, pàh yínɔ́nan ǹgbɛ̃̀kɩ̀ yɔ́ toh tɛ̃̀ yègbɩ tɛ́ à tu dah mɔ pnɛ yɔ tì tɛ̃̀-ǹsah sɔkɔ kè kɔ̃ kè à yõ, képah kɩ fṍnfṍ kal tɛ̃̀nɛ.
6 — Quanto a estes pequeninos que creem em mim , se alguém for culpado de um deles me abandonar, seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no lugar mais fundo do mar, com uma pedra grande amarrada no pescoço.
7 Pèkè mɛ kèkõyṍ névye yõ névye yõ yɩ́kɩ́nmɔnɔ yĩnnɛ tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ. Névye yõ tɛ̃̀ wɔ náh fɛ̃ n yɛ yɩ́kɩ́nɔ́lɛ ó, ǹtɛ névi nɛ̂ gbõ̀ yõ sɛ̃́nkɔ̃-à wɛ, pèkè kɩ tɛ̃̀ nɔ.
7 Ai do mundo por causa das coisas que fazem com que as pessoas me abandonem! Essas coisas têm de acontecer, mas ai do culpado!
8 Á gbõ̀, képah náh pɩ á gbáhkɩ̀-à kɩ nɛ̂ n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm milki fɩ́ɩ́ álɛ. Wâh tɛkɩ á gbõ̀, képah náh pɩ á gbáhkɩ̀ sɔkɔ tɛ́ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ, képah kɩ fṍnfṍ kal álɛ á mínndahnmɔnɔ yõ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ gbã̀n nínì ànɛ̂ gbyẽ̂h nínìnɛ á tyɩ́.
8 — Se uma das suas mãos ou um dos seus pés faz com que você peque, corte-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna sem uma das mãos ou sem um dos pés do que ter as duas mãos e os dois pés e ser jogado no fogo eterno.
9 Á yĩ́-à kɩ nɛ̂ n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè gbahlɩ n wilki n milki fɩ́ɩ́ álɛ. Wâh tɛkɩ á yĩ́ sɔkɔ tɛ́ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ, képah kɩ fṍnfṍ kal álɛ á mínndahnmɔnɔ yõ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ yɩ̃́ nínɔ́lɛ á tyɩ́.»
9 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com um olho só do que ter os dois e ser jogado no fogo do inferno.
10 «Yé yé gblɔ̌y tɛ̃ wɛ̃́npì nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ yílɔ́nɔ́lɛ. Ǹgbǒ yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩ nónó-á n yah pé yõ, pè mɛ gbĩ́mɛgbĩ́ ń Sú Liyel yah sɔkɔ yĩ̂nyõ dɛ́. [
10 — Cuidado, não desprezem nenhum destes pequeninos! Eu afirmo a vocês que os anjos deles estão sempre na presença do meu Pai, que está no céu.
11 Yé náh wɛ di, névye nónó-á mɛ mɔ́npunɔlɛ, pépi pwah n mɔ yĩn ye Névi Pídĩ́ pɔ.]
11 [Porque o
12 Yépi tɛ̃̀ tyɩ́ à; sɔ̃́ kénkɔ̃-á képyɛ́nɩ̀ lèkwɛ̌-à mɛ dĩ́ yɔ́ tyɩ́ à mɛ n fɛ̃ yɔ̃lɩ yõ, tɛ́ núkú mɔ pu sé sɔkɔ, à náh tikiyẽ́h pɔ́ gbãm pɔ́ kwǎryãh nɔ́pi tɛ́lɔ́ sah n pi nɛ́npɔ́, tɛ́ kyɩ mɔ́npunɔ mɛ̀ yah n kɔ̃ n pi di?
12 — O que é que vocês acham que faz um homem que tem cem ovelhas, e uma delas se perde? Será que não deixa as noventa e nove pastando no monte e vai procurar a ovelha perdida?
13 Tɛ́ gbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, wàh à wɛ tɛ̃, ǹ nɩ n vɩ ǹmɔlɛ à kal tikiyẽ́h pɔ́ gbãm pɔ́ kwǎryãh nɔ́pi tɛ́lɔ́lɛ, nónó náh mɔ pu.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando ele a encontrar, ficará muito mais contente por causa dessa ovelha do que pelas noventa e nove que não se perderam.
14 Sɛ̃́ ye yé Sú Liyel nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, ǹ tɔ náh mɛ ké tyɩ́ nɛ wɛ̃́npì nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ mɔ n pu.»
14 Assim também o Pai de vocês, que está no céu, não quer que nenhum destes pequeninos se perca.
15 Yesu tɔ̃ nɛ: «Á yṹnpi yɔ́-à tyípékè pɩ [á tyɩ́], kyɩ n wil ǹ tyɩ́, ǹ ǹ yah yo yé nímí wrɔ́ ó sɔkɔ. Wàh sah á tyɩ́ yõ, yé yṹnpíkì kɩ yuku yahlɛ.
15 — Se o seu irmão pecar contra você, vá e mostre-lhe o seu erro. Mas faça isso em particular, só entre vocês dois. Se essa pessoa ouvir o seu conselho, então você ganhou de volta o seu irmão.
16 Wàh yahle, kyɩ nɛ́núkù képah náh pɩ nímí yah n dohnɩ á gblɔ̌y yõ ńtɔ̃, yè kyɩ ké yah wah. Sɛ̃́ ye Liyel wɛy yo kélɛ nɛ, ké yah-á yɩ̃nɛ kè wah tàrfyɔ̀ nɛ́pĩ̂ nímí, képah náh pɩ tɔ̃́mɩ́ yĩ́ yah.
16 Mas, se não ouvir, leve com você uma ou duas pessoas, para fazer o que mandam as
17 Tɛ́ wàh yahle sàhnɔ́lɛ pépi tɔ tyɩ́ yõ, kyɩ ké yah yo ńmɔ yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì tyɩ́. Wàh se tɔ̃ yahle sàhnɔ́lɛ pépi tɔ tyɩ́ yõ, ǹnɛ nɛ n mɔ n kõ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́-ńkɛ̃̂pú sɔkɔ, képah náh pɩ mɔ́rɩ́ syípú sɔkɔ.
17 Mas, se a pessoa que pecou não ouvir essas pessoas, então conte tudo à igreja. E, se ela não ouvir a igreja, trate-a como um pagão ou como um cobrador de impostos.
18 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yâh tir nɛ̂ yahle sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ. Tɛ́ yâh nɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃ sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ.
18 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o que vocês proibirem na terra será proibido no céu, e o que permitirem na terra será permitido no céu.
19 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ tɔlɛ, yé sɔkɔ nɛ́pĩ̂ nímí tɛ̃̀-à fyɔ̀ pé yégbékè pɩ núkúlɛ sétáh mɛ̀ yõ, tɛ́ kwáhdúkú nɛ̂ ni ń Sú Liyel tyɩ́, à kɩ kélɛ pè kɔ̃.
19 — E afirmo a vocês que isto também é verdade: todas as vezes que dois de vocês que estão na terra pedirem a mesma coisa em oração, isso será feito pelo meu Pai, que está no céu.
20 Yé náh wɛ di, nɛ́pĩ̂ nímí képah náh pɩ tɔ̃́mɩ́-à wɛ̃ tuke mɔ ńyãh sɔkɔ ńmɔ yĩn yõ, mè n nɛ mɛ pé nɩyṍ.»
20 Porque, onde dois ou três estão juntos em meu nome, eu estou ali com eles.
21 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ mɛ nɔ de Yesu tnɔ̂ tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, pé yṹnpi yɔ́-à n pɩ n de pé tyɩ́, gbáhyɩ̃́ sɔ̃́ se pé yɩ̃nɛ pé yɔ̃ mɔ à kɔ̃ nɩ? Fɔ́ɔ́ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ se nɩ?
21 Então Pedro chegou perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quantas vezes devo perdoar o meu irmão que peca contra mim? Sete vezes?
22 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ɔ̃́ɔ̃, mé náh n yo n pi á tyɩ́ nɛ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ-á dɛ́, ǹtɛ fɔ́ɔ́ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ sàh-ǹtã̀nnɔ́ tikitɔ̃nɩ́ pɔ́ gbãm ye.
22 — Não! — respondeu Jesus. — Você não deve perdoar sete vezes, mas setenta e sete vezes.
23 Yé yah, Liyel tɔ̃́rɩ́-á kɩ fɛ̃ tɔkɔ sãh sèmìrkì nɛ̂nɛ, kè wɛ yɔ̀: Yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ lésõ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pé pɔ́ tyɩ́ yah wah ànɛ̂ pé tõ̀npɩbɩlɛ.
23 Porque o
24 Pǎh tyah pɔ́ yã́hnɔ́lɛ, pè ǹ tõ̀npɩ yɔ́ tɛ̃ pɔ ǹ tyɩ́, ǹ kɔ̃lɩ ǹgbɛ̃-á sõ̀ mɛ nɛ̂ yõ, fɔ́ɔ́ talã pɔ́ plɔ́ kèyõ kwlɔ́lɛ (10 000).
24 Logo no começo trouxeram um que lhe devia milhões de moedas de prata.
25 Tɛ́ kwâh náh sõ̀ mɛ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ ké dyah dyah tɛ̃̀nɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ nɛ, pè à tɛ̃ yãm, ànɛ̂ ǹ kyɩlɛ, ànɛ̂ ǹ wɛ̃́npìlɛ, à tahlɩ ǹ gbã̀n yî pól tyɩ́, pè kɔ̃lɩ mɛ̀ dyah.
25 Mas o empregado não tinha dinheiro para pagar. Então, para pagar a dívida, o seu patrão, o rei, ordenou que fossem vendidos como escravos o empregado, a sua esposa e os seus filhos e que fosse vendido também tudo o que ele possuía.
26 Képah tɛ̃̀nɛ, tõ̀npɩ mɛ̀ mɛ ǹ gbètukunɔ di tɛ́ ǹ yah kwĩnki sétáh yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à ǹ gblɔ̌y yɛ à mó pé syɩkɩ n yah kwéy, páh kɩ pɔ ké pól dyah ǹ tyɩ́.
26 Mas o empregado se ajoelhou diante do patrão e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo ao senhor.”
27 Wǎh képah yo sɛ̃́, ǹ yãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ kah tɛ̃. À mɛ à fĩn mɔ tɛ́ kɔ̃lɩ mɛ̀ yɔ̃ mɔ à kɔ̃.
27 — O patrão teve pena dele, perdoou a dívida e deixou que ele fosse embora.
28 Kénɛ dĩ́-á fyɔ̀ wil, à ǹ ní-ò tõ̀npɩ yɔ́ yohnɩ ǹmɔ kɔ̃lɩ kwéy-á sõ̀ mɛ nɛ̂ yõ deniye pɔ́ plɔ́ lèkwɛ̌lɛ. À mɛ à fyãh tɛ̃ ǹ yègbɩ tyɩ́ à ǹnɛ n fɩ̃ kírr, tɛ́ à syah nɛ ńkɛ̃́, pé kɔ̃lɩ nɛ̂-á mɛ ǹ yõ, à pé dyah kélɛ.
28 O empregado saiu e encontrou um dos seus companheiros de trabalho que lhe devia cem moedas de prata. Ele pegou esse companheiro pelo pescoço e começou a sacudi-lo, dizendo: “Pague o que me deve!”
29 Ǹ ní-ò mɛ̀ mɛ ǹ gbètukunɔ di ǹ yah tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à ǹ gblɔ̌y yɛ à mó pé syɩkɩ n yah kwéy, páh kɩ pɔ kè dyah ǹ tyɩ́.
29 — Então o seu companheiro se ajoelhou e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu lhe pagarei tudo.”
30 Ǹtɛ à yahle, tɛ́ se tɔ̃ à tɛ̃ kyɩ dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, fɔ́ɔ́ kɩ pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á à kɩ kɔ̃lɩ mɛ̀ dyah.
30 — Mas ele não concordou. Pelo contrário, mandou pôr o outro na cadeia até que pagasse a dívida.
31 Pé no tõ̀npɩbɩ-á képah tɛ̃̀ wɛ sɛ̃́, kè pé yah kwɔ kègbɩlɛ. Pè mɛ kyɩ sé pól yo pé yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ syah.
31 Quando os outros empregados viram o que havia acontecido, ficaram revoltados e foram contar tudo ao patrão.
32 Képah sɔkɔ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ mɛ pè kɔ̃ pè à ye pɔ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ: ‹Tõ̀npɩ nɛ́po. Wáh lésõ ń ni, képah ye mé á kɔ̃lɩ yɔ̃ mɔ ǹ kɔ̃.
32 Aí o patrão chamou aquele empregado e disse: “Empregado miserável! Você me pediu, e por isso eu perdoei tudo o que você me devia.
33 Ǹtɛ áwɔ tɔ náh sõ̀ yɩ̃nɛ ǹ á ní-ò yãm yah, ńmɔ-á á yãm yah sɔ̃́ di?›
33 Portanto, você deveria ter pena do seu companheiro, como eu tive pena de você.”
34 Tɛ́ fɔ̀kɔ̀vyã̀hnɩ̀ képékè tɛ̃̀ tyɩ́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ à dahbɩ wɔ̀kɔ̀npèkè névye fṍhpúpêl gbõ̀, fɔ́ɔ́ kɩ syi pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á à kɩ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ pɔ́ póllɛ à dyah.
34 — O patrão ficou com muita raiva e mandou o empregado para a cadeia a fim de ser castigado até que pagasse toda a dívida.
35 Sɛ̃́ ye ń Sú Liyel kɩ n pɩ n pi yé tɔlɛ, yâh n yɔ̃̀nmɔ-ńkɛ̃̂nɛ wɛ̃nɛ n kɔ̃ yé nnɔ póllɛ.»
35 E Jesus terminou, dizendo:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.