Mateus 16
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú yísyɔ́ ànɛ̂ Sadusi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú yísyɔ́ nɔ de Yesu tnɔ̂ nɛ pé à mɔ yah. Tɛ́ à syah nɛ à gbǐl yɔ́ pɩ pé yah, nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ wǎh n wil Liyel tyɩ́.
1 Alguns fariseus e alguns saduceus foram falar com Jesus. Eles queriam alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
2 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Gbĩ́yĩ́ de gbĩ́nɛ, yĩ̂nyõ-à mɛ gbɔ̃̌lɩ̀ɩ̀, yè n nɛ tyah yah-á kɩ yɩkɩ mɔ.
2 Mas Jesus respondeu:
3 Tɛ́ séngbɔ̃́lɛ, yĩ̂nyõ-à mɛ fĩ̌nmɔ̀ɔ̀, yè n nɛ kwɛynɛ tyah yah náh n yɩkɩ n mɔ n pi. Yé mɛ fɛ̃ tyah dùkù wɔlɛ n pnɛ, tɛ́ tyi nónó wɔ-á mɛ n pɩ kwɛy gbĩ sɔkɔ, sǎh mɛ tyi nónónɛ n wɛ̃kɩ, yé tɛ̃ sépi wɔ dùkù pɩ̃ kwlɔ kɛ̀?
3 E, de manhã, cedo, dizem: “Vai chover porque o céu está vermelho-escuro.” Olhando o céu, vocês sabem como vai ser o tempo. E como é que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
4 Kwɛy gbĩ névye náh plɛ. Pè náh mɛ tɛ̃ Liyel ó tyɩ́ yõ. Pè mɛ ké tyɩ́ nɛ mé gbǐl yɔ́ pɩ pé yah. Ǹtɛ kèyǎh ńtɛ̃ náh pɩ pè wɛ̃kɩ n pi, à wil Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Nsyonasɩ tyɩ́ sɔkɔ.» Képah yóntɛnɔ náh, à pè sah nɛ́npɔ́ tɛ́ sɔkɔ.
4 Como o povo de hoje é mau e sem fé! Vocês estão me pedindo um milagre, mas o milagre de Jonas é o único sinal que lhes será dado. Então ele saiu e foi embora.
5 Képah náh, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú-á n sɔkɔ yɔ́nkahnɩnɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú dyɔ sõ̀ fwɔ búrn tɔ́kɔ́nsɔkɔnɔlɛ.
5 Quando os discípulos atravessaram para o lado leste do lago, esqueceram de levar pão.
6 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé kyɔ̀mɩ̀nɔ́ pɩ. Yé yé gblɔ̌ynɛ n tɛ̃ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú ànɛ̂ Sadusi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú kɔ́kɔ́nɔ́lɛ.»
6 Jesus disse:
7 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú tyah n sõ nɛ pépi-á pɔ búrn kɛ̃́nɛ, képah-á à kɔ̃ à n yo sɛ̃́ yɔ̀.
7 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não trouxemos pão.
8 Ǹtɛ Yesu mɛ pé sõnɔ pɩ̃ tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Liyel yõ sɛ̃́nyĩ-ńkɛ̃̂pú nɔ́pi. Sɔ̃́ pɩ tɛ́ yé n sõ sɛ̃́ nɛ, yé náh pɔ búrnnɛ képah-á?
8 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
9 Yé náh tɔ̃̌nɩ̀ mɛ sé dùkù pɩ̃ sɛ̃́ nɩ? Yé dyɔ náh mɛ n kwnɛ tɔlɛ máh búrn plɔ́ kwlɔ́lɛ díbí nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ kyɛgbãm (5 000) pu, ànɛ̂ yáh yṍnkwlɔnɔ tɛ́lɔ́ tuke mɔ vyɔ́ yɩ̃́ dan nɛ̂nɛ di?
9 Ainda não entenderam? Não lembram dos cinco pães que eu parti para cinco mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
10 À tahlɩ máh búrn plɔ́ kwǎrninɔlɛ díbí nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ (4 000) pu, tɛ́ yáh yṍnkwlɔnɔ tɛ́lɔ́ tuke mɔ tɔkɔ yɩ̃́ dan nɛ̂nɛ, yé dyɔ náh mɛ n kwnɛ kélɛ di?
10 E aqueles sete pães para quatro mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
11 Tɛ́ sɔ̃́ pɩ tɛ́ yé náh tɛ̃ wɛ pɩ̃ nɛ búrn tyɩ́ náh mé n yo yé tyɩ́, máh sõ̀ n yo yé tyɩ́ nɛ: ‹Yé yé gblɔ̌ynɛ n tɛ̃ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú ànɛ̂ Sadusi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú kɔ́kɔ́nɔ́lɛ?»
11 Vocês não entendem que eu não estou falando a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus!
12 Képah sɔkɔ, pè pyě pɩ̃ nɛ mífã́hkɩ̀ sɔkɔ mɔ mɔ kɔ́kɔ́nɔ́ tyɩ́ náh sõ̀ Yesu n yo pé tyɩ́ nɛ pé pé gblɔ̌ynɛ n tɛ̃ kélɛ. Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú ànɛ̂ Sadusi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á kwɔ́nɔ́ nɛ̂nɛ n kɔ̃, képah tyɩ́-á sõ̀ à n yo pé tyɩ́ nɛ pé pé gblɔ̌ynɛ n tɛ̃ kélɛ.
12 Então os discípulos entenderam que ele não estava dizendo que tivessem cuidado com o fermento usado no pão, mas com os ensinamentos dos fariseus e dos saduceus.
13 Yesu-á kyɩ yĩni tɛ̃ Filipi-Sesarɩ gbɛ̃̀nyah tĩ̀nnɛ, à ǹ tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ: «Névye tɛ̃̀ tyɩ́ nɛ̂ mɛ ńmɔlɛ, ńmɔ nɛ̂-á Névi Pídĩ́nɛ?»
13 Jesus foi para a região que fica perto da cidade de Cesareia de Filipe. Ali perguntou aos discípulos:
14 Pè mɛ nɛ, túkù-á nɛ Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃-á ǹnɛ. Túkù nɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Yeli-á ǹnɛ. Túkù mó nɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Nsyeremi-á, képah náh pɩ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò yɔ́-á ǹnɛ.
14 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é Jeremias ou algum outro
15 Képah sɔkɔ, à tɔ̃ nɛ: «Ǹtɛ yépi-á dò, yépi tɛ̃̀ tyɩ́ nɛ̂ mɛ ńmɔlɛ?»
15 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus.
16 Simo Pyɛrɩ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ. Liyel nɛ̂-á min nɛ́tɛ̃̂nɛ, ǹmɔ Pídĩ́ ye álɛ.»
16 Simão Pedro respondeu: — O senhor é o
17 Képah sɔkɔ, Yesu yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ tyɩ́ nɔ, Nsyonasɩ pídĩ́ Simo. Á náh wɛ di, névi náh wɛ̃kɩ álɛ tyi nɔ́pilɛ dɛ́, ń Sú Liyel nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹmɔ ye wɛ̃kɩ álɛ sélɛ.
17 Jesus afirmou:
18 Ǹtɛ ńmɔ kɩ yo á tyɩ́ nɛ: ‹Pyɛrɩ ye álɛ, (nɛ̂ kɔ́r-á légbɩ̃́lɛ). Tɛ́ kénɛ légbɩ̃́ yõ sɔkɔ ye mé kɩ ń yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì sah. Tɛ́ kũ tǎhkɩ̀ ńtɛ̃ fyé náh tɛ̃ wɛ tir yɔ́ pɩ n pi pé sɔkɔ.
18 Portanto, eu lhe digo: você é Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e nem a morte poderá vencê-la.
19 Mé kɩ Liyel tɔ̃́rɩ́ tyah yah gbɩ̃́nɩ́ kéníkɔ́pyélɛ ǹ kɔ̃. Wâh tir nɛ̂ yahle sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ. Tɛ́ wâh nɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃ sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ.» Mé kɩ áwɔ kɔ̃ á kɩ fɛ̃ Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍnɔ́ wɛ̃̀kɩ̀lɛ n kɔ̃. Wâh tir nɛ̂ yahle sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ. Tɛ́ wâh nɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃ sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ, Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹ tɔ kɩ sah ké yõ sɔkɔ.»
19 Eu lhe darei as chaves do
20 Képah náh, Yesu ǹ tõ̀ sã́hpú gbah sni nɛ, pè káh kè yãh névi syah nɛ péwɔ-á Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ dɛ́.
20 Então Jesus ordenou que os discípulos não contassem a ninguém que ele era o Messias.
21 À tɔkɔ légbĩ́ tyɩ́, Yesu tyah ké yahlɛ n yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, páh yɩ̃nɛ pé yuku Yerusalɛmɩ kwil sɔkɔ. Yèwàhnɩ̀, ànɛ̂ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm, ànɛ̂ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú-á kɩ yèvyãhrɩ náhnáh sah n pi péwɔ yõ. Pǎh kɩ pé ko mɔ, tɛ́ ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, pé lékó-á kɩ yilki mɔ.
21 Daí em diante, Jesus começou a dizer claramente aos discípulos: — Eu preciso ir para Jerusalém, e ali os líderes judeus, os chefes dos sacerdotes e os
22 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ à ye kɛ̃kɩ tɛ́ tyah n wɛkɩ ǹ yõ nɛ ńkɛ̃́, póllɛ pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, képah náh à yĩni n tɛ̃ n pi. Liyel-á kɩ n tũ n mɔ ǹ yõ.
22 Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita! Isso nunca vai acontecer com o senhor!
23 Ǹtɛ Yesu mɛ ǹ yah vi tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «To ń yah sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ mɛ̀. Ńmɔ fɛ̃̀kɩ̀-ǹsah ye á n yah n kɔ̃. Yah, á sõnɔ náh mɛ núkúlɛ Liyel tyɩ́lɛ. Á sõnɔ mɛ núkúlɛ névi tyɩ́lɛ.»
23 Jesus virou-se e disse a Pedro:
24 Képah náh, Yesu yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ: «Névi nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé ńmɔ sõ̀ tɛ̃, tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à ǹ gblɔ̌y tyi wɛ n yɛ, à mó ǹ syɩ syɩ dahnɩ twah ńmɔ sõ̀ tɛ̃.
24 E Jesus disse aos discípulos:
25 Névi nɛ̂-à nɛ páh n to n pwah kũ yah, tɛ̃̀ náh tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ n pi. Tɛ́ nɛ̂-á tɛkɩ ǹ min sɔkɔ ńmɔ yĩnnɛ, tɛ̃̀ wɔ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ.
25 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
26 Névi-à nɛ kèkõyṍ yî pól wɛ n pi, tɛ́ nɛ n tɛkɩ n pi ǹ min sɔkɔ, yõ se mɛ ké tyɩ́? Képah náh pɩ, kwâh se kɩ fɛ̃ wɛ névi tyɩ́ à kɩ tɔkɔ kɔ̃, ǹ min sɔ̃́nɛ?
26 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira? Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
27 Yé yah, Névi Pídĩ́ kɩ ǹ syɩ n pɔ n pi ànɛ̂ ǹ yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩlɛ ǹ Sú Liyel tɔ̃́rɩ́lɛ ǹ sɔkɔ. À kɩ pɔ nɛ́núkù núkú pól dyah à yɩ̃nɛ pé tyípɩ́nɩ̀nɛ.
27 Pois o
28 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névye nónó-á ásõ̂, pé túkù náh tɔ̃̌nɩ̀ mɛ n ku n pi, tɛ́ kɩ Névi Pídĩ́ wɛ à kɩ mɛ n pi ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ sɔkɔ.»
28 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de verem o Filho do Homem vir como Rei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.