Mateus 12

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Légbĩ́ mɛ̀ ó sɔkɔ, mɩ mɩ yòh sõ yɔ́lɛ Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ n kah sèmukɔ swɛ̃y yísyɔ́ sɔkɔ. Tɛ́ kwɛkɩ sõ̀ mɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tɛ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè mɩ de sèmukɔ ywɔ̃ kɔ̃̀lɩ̀ntahnɔ sɔkɔ.
1 Atravessava Jesus os campos de trigo num dia de sábado. Seus discípulos, tendo fome, começaram a arrancar as espigas para comê-las.
2 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah wɛ sɛ̃́, pè mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, tir nɛ̂ pɩ́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ náh mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sõlɛ, à nɛ n yah ǹ tõ̀ sã́hpú kélɛ n pɩ lɛ́.
2 Vendo isto, os fariseus disseram-lhe: Eis que teus discípulos fazem o que é proibido no dia de sábado.
3 Ǹtɛ Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwɛkɩ-á lésõ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Davidi ànɛ̂ ǹ náh névye tɛ̃, wǎh nɛ̂ pɩ, yé náh kè kar yah di?
3 Jesus respondeu-lhes: Não lestes o que fez Davi num dia em que teve fome, ele e seus companheiros,
4 Búrn nónó-á lésõ mɛ sàhnɔ́lɛ Liyel tyɩ́ yõ Liyel wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, à náh lésõ de ké sɔkɔ à sè tɔkɔ tah ànɛ̂ ǹ náh névyelɛ di? Tɛ́ à wil sárká syínwìlkìpu tyɩ́ sɔkɔ, nɛy náh lésõ yɩ̃nɛ sé táhnɔ́lɛ.
4 como entrou na casa de Deus e comeu os pães da proposição? Ora, nem a ele nem àqueles que o acompanhavam era permitido comer esses pães reservados só aos sacerdotes.
5 Yé se kɩ nɛ yé náh kè kar yah tɔlɛ nɛ, sárká syínwìlkìpu-á ńkɛ̃́nɛ mɩ mɩ yòh dêllɛ n pɩ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ mɩ mɩ yòh sõnɔ́lɛ, tɛ́ lékàh náh mɛ pé tyɩ́?
5 Não lestes na lei que, nos dias de sábado, os sacerdotes transgridem no templo o descanso do sábado e não se tornam culpados?
6 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi mɛ ásõ̂ nɛ̂-á kal Liyel ní-ńsah gbôlɛ.
6 Ora, eu vos declaro que aqui está quem é maior que o templo.
7 Liyel kè yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Sárká súkɛ́nkɔ̃nɔ náh mé n yah n kɔ̃ dɛ́, wɛ̃ yãm yáhnɔ́ ye mé n yah n kɔ̃.› Yâh sõ̀ mɛ képah kɔ́rlɛ n pnɛ, yé náh náhkɩ lékàhlɛ lékàh kɛ̃́ névye kɔ̃ n pi.
7 Se compreendêsseis o sentido destas palavras: Quero a misericórdia e não o sacrifício... não condenaríeis os inocentes.
8 Yé náh wɛ di, Névi Pídĩ́ ye mɩ mɩ yòh yõ̀tɛ̃̀nɛ dò.»
8 Porque o Filho do Homem é senhor também do sábado.
9 Yesu-á yal nɛ́npɔ́, à sɔkɔ pé Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ yɔ́ sɔkɔ.
9 Partindo dali, Jesus entrou na sinagoga.
10 Gbõ̀nkù dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́. Tɛ́ pè sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé lékàh wɛ Yesu kɔ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè Yesu piki yah nɛ ńkɛ̃́, yɔ́nwó dɛ́nmɔnɔ wɛ̃̀kɩ̀ se mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sõlɛ nɩ?
10 Encontrava-se lá um homem que tinha a mão seca. Alguém perguntou a Jesus: É permitido curar no dia de sábado? Isto para poder acusá-lo.
11 Ǹtɛ à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé sɔkɔ yɔ́ tyɩ́ képɔ́ núkú ó-à mɛ, tɛ́ à sɔkɔ de pwã̀hsǔkù yɔ́ sɔkɔ mɩ mɩ yòh sõlɛ, tɛ̃̀ se kɩ yɛ ǹ kyɩ́nwìlkìnɔ́lɛ lésõlɛ?
11 Jesus respondeu-lhe: Há alguém entre vós que, tendo uma única ovelha e se esta cair num poço no dia de sábado, não a irá procurar e retirar?
12 Ǹtɛ névi náh fṍnfṍ kal náhnáh képɔ́ yõ di? Kǎh pɩ sɛ̃́, pèpɔrɩ pɩ́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sõlɛ.»
12 Não vale o homem muito mais que uma ovelha? É permitido, pois, fazer o bem no dia de sábado.
13 Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ yo gbõ̀nkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Á gbõ̀ tɔ̃.» À mɛ kè tɔ̃, kè núkú pɩ vilɛ ké ní-ò mɛ̀ sɔ̃́.
13 Disse, então, àquele homem: Estende a mão. Ele a estendeu e ela tornou-se sã como a outra.
14 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á fyɔ̀ wil Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, pè kyɩ wɛ̃ wɛ à vì-ǹsah yah Yesu wɛ n ko n mɔ yĩnnɛ.
14 Os fariseus saíram dali e deliberaram sobre os meios de o matar.
15 Yesu-á pɔ pɩ̃ nɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á mɛ pé kònmɔ-ńsahlɛ n yah n kɔ̃, à yal nɛ́npɔ́. Névye náhnáh mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃. À mɛ pé sɔkɔ yámpú pól dɛ mɔ,
15 Jesus soube disso e afastou-se daquele lugar. Uma grande multidão o seguiu, e ele curou todos os seus doentes.
16 tɛ́ pè gbah sni nɛ pè káh pé tyɩ́ yãh nɛy tyɩ́.
16 Proibia-lhes formalmente falar disso,
17 Yesu-á képah pɩ, Liyel-á lésõ nɛ̂ yo sah ǹ tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Yesayi tyɩ́, kè wil. À lésõ nɛ ńkɛ̃́:
17 para que se cumprisse o anunciado pelo profeta Isaías:
18 «Máh nɛ̂ yah wilki nɛ à ń tõ̀lɛ n pɩ, à wɛ yɔ̀.
18 Eis o meu servo a quem escolhi, meu bem-amado em quem minha alma pôs toda sua a afeição. Farei repousar sobre ele o meu Espírito e ele anunciará a justiça aos pagãos.
19 À náh yékã̂b pɩ n pi nɛynɛ, à náh n gbo n mɔ n tũ n pi,
19 Ele não disputará, não elevará sua voz; ninguém ouvirá sua voz nas praças públicas.
20 Fílkì nɛ̂-á mɛ kwɔ́nmɔntɛ̃̀nɔ́lɛ, à náh ké tɛ́y kwɔ n pi.
20 Não quebrará o caniço rachado, nem apagará a mecha que ainda fumega, até que faça triunfar a justiça.
21 Tɛ́ yìkìnì pól névye gbõ̀ sàhnɔ́ kɩ mɛ ǹmɔ yõ.»
21 Em seu nome as nações pagãs porão sua esperança {Is 42,1-4}.
22 Képah náh, nósyɔ́ dĩ́ yɔ́ tɛ̃ pɔ Yesu tyɩ́. Sétõ sõ̀ mɛ ǹ sɔkɔ à kɔ̃ à pɩ yɩ̃́tũ̂ ànɛ̂ kèdɔ̀kɩ̀lɛ. Yesu mɛ à dɛ mɔ, à kɔ̃ tɛ̃ wɛ n wɛkɩ, tɛ́ fɛ̃ n yah.
22 Apresentaram-lhe, depois, um possesso cego e mudo. Jesus o curou de tal modo, que este falava e via.
23 Képah tɛ̃̀nɛ, kè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ tɔ́wû pól tyɩ́, pè mɛ tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ: «Tɛ́ Davidi Pídĩ́ náh yɔ̀ lɛ́?»
23 A multidão, admirada, dizia: Não será este o filho de Davi?
24 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah tɛ̃̀ noh sɛ̃́, pè nɛ sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ Bɛlsebuli ó gbõ̀ yõ-á à n yĩni sétã̀nnɛ.
24 Mas, ouvindo isto, os fariseus responderam: É por Beelzebul, chefe dos demônios, que ele os expulsa.
25 Tɛ́ Yesu-á pé fɔkɔ sõnɔ wɛ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Yõ̀tɔ̃rɩ́ nɛ̂ tɛ̃̀ névye-à fyɔ̀ yuku wɛ̃nɛ n fwo, kénɛ yõ̀tɔ̃rɩ́ kɩ yɩkɩ. Kwil nɛ̂ névye-à yuku wɛ̃nɛ n fwo, kè náh n wũ n pi. Sɛ̃́ ó ye, kéte nɛ̂ névye-à yuku wɛ̃nɛ n fwo, ké tɔ náh n wũ n pi.
25 Jesus, porém, penetrando nos seus pensamentos, disse: Todo reino dividido contra si mesmo será destruído. Toda cidade, toda casa dividida contra si mesma não pode subsistir.
26 Tɛ́ sétã̀n yõ̀tɛ̃̀-à tyah ǹ nolɛ n yĩni, ǹ gblɔ̌y náh à n fwo di? Ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ se kɩ wũ?
26 Se Satanás expele Satanás, está dividido contra si mesmo. Como, pois, subsistirá o seu reino?
27 Tɛ́ ńmɔ-à mɛ sétã̀nnɛ n yĩni Bɛlsebuli gbõ̀ yõ yé yo à; yépi tĩ̀nkì névye wɔ-á dò, nɛ̂ gbõ̀ yõ mɛ pépi n yĩni sélɛ wɛ́? Pépi ńtɛ̃ ye kɩ lékàhlɛ yé kɔ̃.
27 E se eu expulso os demônios por Beelzebul, por quem é que vossos filhos os expulsam? Por isso, eles mesmos serão vossos juízes.
28 Liyel Mirki gbõ̀ yõ-à mé n yĩni sélɛ, képah n wɛ̃kɩ nɛ ńkɛ̃́, Liyel tɔ̃́rɩ́-á yĩni tɛ̃ yé tyɩ́.
28 Mas, se é pelo Espírito de Deus que expulso os demônios, então chegou para vós o Reino de Deus.
29 Tǎhkɩ̀-á mɛ dĩ́ nɛ̂ sɔkɔ, nɛ̂ kɩ fɛ̃ ǹ púkúbí-ńkɛ̃̂ sɔkɔ, kɩ de ǹ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ kɩ ǹ gbã̀n yî kwel? Máhah wǎh kɩ à pukubi tɛ́ kɩ pyě de ǹ wɔ̀kɔ̀ yî kwel.
29 Como pode alguém penetrar na casa de um homem forte e roubar-lhe os bens, sem ter primeiro amarrado este homem forte? Só então pode roubar sua casa.
30 Névi nɛ̂-à mɔ́-ńkɛ̃̂nɛ ńmɔlɛ, tɛ̃̀ mɛ ńnɛ n fwo. Névi nɛ̂ náh mɛ ńnɛ n yohnɩ n mɔ tùkènmɔnɔ sɔkɔ, tɛ̃̀ mɛ kárkɩ́nɔ́lɛ n pɩ.
30 Quem não está comigo está contra mim; e quem não ajunta comigo, espalha.
31 Képah ye, mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ: ‹Névye tyípêl pól ànɛ̂ pé Liyel gbyɔ̀nɔ́ pól kɩ fɛ̃ yɔ̃ mɔ pè kɔ̃. Ǹtɛ Liyel Mirki gbyɔ̀nɔ́ tɛ̃̀ wɔ náh n yɔ̃ mɔ n pi pé tyɩ́ póllɛ.
31 Por isso, eu vos digo: todo pecado e toda blasfêmia serão perdoados aos homens, mas a blasfêmia contra o Espírito não lhes será perdoada.
32 Névi nɛ̂-à yo de Névi Pídĩ́ tyɩ́, kè kɩ fɛ̃ yɔ̃ mɔ tɛ̃̀ kɔ̃. Ǹtɛ névi nɛ̂-à yo de Liyel Mirki tɛ̃̀ wɔ tyɩ́, kè náh yɔ̃ mɔ tɛ̃̀ kɔ̃ n pi kwɛynɛ, kè náh yɔ̃ mɔ tɛ̃̀ kɔ̃ n pi ńsõ̂ tɔlɛ.›
32 Todo o que tiver falado contra o Filho do Homem será perdoado. Se, porém, falar contra o Espírito Santo, não alcançará perdão nem neste século nem no século vindouro.
33 Yé yah, séswɔ̂ n pnɛ ké pye dùkù sɔkɔ. Yâh nɛ séswɔ̂ nɛ̂-á mɛ plɛ, yé nɛ ké pye tɔ-á mɛ plɛ. Yâh nɛ séswɔ̂ nɛ̂ náh mɛ plɛ, yé nɛ ké pye tɔ-á mɛ kétúkùyɔ̂.
33 Ou dizeis que a árvore é boa e seu fruto bom, ou dizeis que é má e seu fruto, mau; porque é pelo fruto que se conhece a árvore.
34 Wáhnmɩ́rɔ́ nɔ́pi, tyípéplɔ se kɩ fɛ̃ n wil yé vyɛ̃y sɔkɔ tɛ́ yé nnɔ mó tɔ̃ mɛ yúkúnɔ́lɛ pèkèlɛ? Névi nɩ-á mɛ yúkúnɔ́lɛ tyi nónónɛ, sépi ye n wil tɛ̃̀ vyãh sɔkɔ dò.
34 Raça de víboras, maus como sois, como podeis dizer coisas boas? Porque a boca fala do que lhe transborda do coração.
35 Nɛ́pépɛ̌y tyípéplɔ n wil ǹ nɩ sɔkɔ. Nɛ́túkù tyítúkúnì tɔ mó n wil ǹ nɩ sɔkɔ.
35 O homem de bem tira boas coisas de seu bom tesouro. O mau, porém, tira coisas más de seu mau tesouro.
36 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yah kɛ̃́ wɛlɔ nónó pól-á névye n wɛkɩ, sé ywɔ̃ kɩ piki n yah n pi pé tyɩ́ Liyel tukey tuke sõlɛ.
36 Eu vos digo: no dia do juízo os homens prestarão contas de toda palavra vã que tiverem proferido.
37 Tukey kɩ tuke á yõ à yɩ̃nɛ á vyãh wɛynɛ kɩ gbɩlɛ ǹ kɔ̃, képah náh pɩ kɩ lékàhlɛ ǹ kɔ̃.
37 É por tuas palavras que serás justificado ou condenado.
38 Képah sɔkɔ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú yísyɔ́ mɛ Yesu syah nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, páh mɛ ké tyɩ́ nɛ à gbǐl yɔ́ pɩ pé yah, nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ wǎh n wil Liyel tyɩ́.
38 Então alguns escribas e fariseus tomaram a palavra: Mestre, quiséramos ver-te fazer um milagre.
39 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwɛy gbĩ névye náh plɛ. Pè náh mɛ tɛ̃ Liyel ó tyɩ́ yõ. Pè mɛ ké tyɩ́ nɛ mé gbǐl yɔ́ pɩ pé yah. Ǹtɛ kèyǎh ńtɛ̃ náh pɩ pè wɛ̃kɩ n pi, à wil Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Nsyonasɩ tyɩ́ sɔkɔ.
39 Respondeu-lhes Jesus: Esta geração adúltera e perversa pede um sinal, mas não lhe será dado outro sinal do que aquele do profeta Jonas:
40 Yé yah, sɔ̃́-á lésõ Nsyonasɩ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ pɩ yɛ̃́nkɔ̂-ǹgbɛ̃̀kɩ̀ yɔ́ fɔkɔ sɔkɔ, sɛ̃́ ye Névi Pídĩ́ tɔ kɩ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ pɩ sétáh sõwãh.
40 do mesmo modo que Jonas esteve três dias e três noites no ventre do peixe, assim o Filho do Homem ficará três dias e três noites no seio da terra.
41 Nsyonasɩ-á lésõ Liyel tɛ̃ntõ̀ yo Ninivi kwil tãn tyɩ́, pè fɛ̃ syi pé tyípêl pɩ́nɔ́ yal mɔ. Ǹtɛ nɛy mɛ ásõ̂ nɛ̂-á kal Nsyonasɩlɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel tukey tuke sõlɛ, Ninivi kwil tãn kɩ yuku kwɛy gbĩ névye yõ, kɩ lékàhlɛ pè kɔ̃.
41 No dia do juízo, os ninivitas se levantarão com esta raça e a condenarão, porque fizeram penitência à voz de Jonas. Ora, aqui está quem é mais do que Jonas.
42 Pi nɛ̂-á lésõ yõ̀tɛ̃̀nɛ Saba sétáh yõ, à lésõ wil fɩ́ɩ́ sétáh yĩ̀n tyɩ́, à pɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Salomo lékã́m wɛlɔ noh. Ǹtɛ nɛy mɛ ásõ̂, nɛ̂-á kal Salomolɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel tukey tuke sõlɛ, kénɛ pi kɩ yuku kwɛy gbĩ névye yõ, kɩ lékàhlɛ pè kɔ̃.
42 No dia do juízo, a rainha do Sul se levantará com esta raça e a condenará, porque veio das extremidades da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. Ora, aqui está quem é mais do que Salomão.
43 Sétõ-à wil névi sɔkɔ, à n kyɩ gbɛ̃́nnɩ kɔ n kɔ̃, ǹ mɩ̀-ǹsah yah n kɔ̃. Ǹtɛ wàh wɛ́-ńkɛ̃̂nɛ,
43 Quando o espírito impuro sai de um homem, ei-lo errante por lugares áridos à procura de um repouso que não acha.
44 à n yo ǹ gblɔ̌y tyɩ́ nɛ, páh sõ̀ wil ńyãh sɔkɔ, páh kɩ pé syɩ yuku nɛ́npɔ́. Wàh ǹ syɩ, tɛ́ kyɩ ǹ tɛ̃̀-ǹsah dyàh wɛ ké kɔ́kɔ́lɛ yàlntɔ̃nsàhnɔ́lɛ,
44 Diz ele, então: Voltarei para a casa donde saí. E, voltando, encontra-a vazia, limpa e enfeitada.
45 à n kyɩ sé no sétã̀nnɔ́ kwǎrninɔ syah, nónó-á peke kal ǹmɔlɛ. Sé tɔ̂ɔ́ n kyɩ n de n tɛ̃ tɛ̃̀ sɔkɔ. Kàh pɩ sɛ̃́, tɛ̃̀ mɛ̀ dùkù ké syɩ n peke n kal ǹ gben tɛ̃̀nɛ. Sɛ̃́ ye kwɛy gbĩ nɛ́pêl tɔ tyɩ́ kɩ n pɩ n pi.
45 Vai, então, buscar sete outros espíritos piores que ele, e entram nessa casa e se estabelecem aí; e o último estado daquele homem torna-se pior que o primeiro. Tal será a sorte desta geração perversa.
46 Yesu-á mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ tɔ́wû tyɩ́, ǹ yṹ ànɛ̂ ǹ yṹnpyé pɔ yĩn kégbɔ́ tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé yo mɔ ǹ tyɩ́.
46 Jesus falava ainda à multidão, quando veio sua mãe e seus irmãos e esperavam do lado de fora a ocasião de lhe falar.
47 Ǹnɩ̂ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ à noh yɔ̀, ǹ yṹ ànɛ̂ ǹ yṹnpyé-á mɛ yĩ́ntɛ̃̀nɔ́lɛ kégbɔ́. Pǎh mɛ ké tyɩ́ nɛ pé yo mɔ ǹ tyɩ́.
47 Disse-lhe alguém: Tua mãe e teus irmãos estão aí fora, e querem falar-te.
48 Yesu mɛ yo tɛ̃̀ tyɩ́ nɛ: «Nɛ̂ mɛ ńmɔ nɔ̂lɛ, ànɛ̂ nónó mɛ ń yṹnpyélɛ?»
48 Jesus respondeu-lhe: Quem é minha mãe e quem são meus irmãos?
49 Tɛ́ ǹ gbõ̀ nɔ mɔ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ tɛ́ nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ nɔ̂ ànɛ̂ ń yṹnpyé wɛ yɔ̀.
49 E, apontando com a mão para os seus discípulos, acrescentou: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 Yé yah, ńmɔ Sú nɛ̂-á yĩ̂nyõ, wǎh mɛ nɛ̂ tyɩ́, névi nɛ̂-à képahlɛ n pɩ, tɛ̃̀ wɔ ye ńmɔ yṹnpilɛ, képah náh pɩ ń nɔ̂lɛ.»
50 Todo aquele que faz a vontade de meu Pai que está nos céus, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.