Mateus 12
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Légbĩ́ mɛ̀ ó sɔkɔ, mɩ mɩ yòh sõ yɔ́lɛ Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ n kah sèmukɔ swɛ̃y yísyɔ́ sɔkɔ. Tɛ́ kwɛkɩ sõ̀ mɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tɛ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè mɩ de sèmukɔ ywɔ̃ kɔ̃̀lɩ̀ntahnɔ sɔkɔ.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah wɛ sɛ̃́, pè mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, tir nɛ̂ pɩ́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ náh mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sõlɛ, à nɛ n yah ǹ tõ̀ sã́hpú kélɛ n pɩ lɛ́.
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 Ǹtɛ Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwɛkɩ-á lésõ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Davidi ànɛ̂ ǹ náh névye tɛ̃, wǎh nɛ̂ pɩ, yé náh kè kar yah di?
3 Então Jesus respondeu:
4 Búrn nónó-á lésõ mɛ sàhnɔ́lɛ Liyel tyɩ́ yõ Liyel wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, à náh lésõ de ké sɔkɔ à sè tɔkɔ tah ànɛ̂ ǹ náh névyelɛ di? Tɛ́ à wil sárká syínwìlkìpu tyɩ́ sɔkɔ, nɛy náh lésõ yɩ̃nɛ sé táhnɔ́lɛ.
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 Yé se kɩ nɛ yé náh kè kar yah tɔlɛ nɛ, sárká syínwìlkìpu-á ńkɛ̃́nɛ mɩ mɩ yòh dêllɛ n pɩ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ mɩ mɩ yòh sõnɔ́lɛ, tɛ́ lékàh náh mɛ pé tyɩ́?
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi mɛ ásõ̂ nɛ̂-á kal Liyel ní-ńsah gbôlɛ.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 Liyel kè yo nɛ ńkɛ̃́: ‹Sárká súkɛ́nkɔ̃nɔ náh mé n yah n kɔ̃ dɛ́, wɛ̃ yãm yáhnɔ́ ye mé n yah n kɔ̃.› Yâh sõ̀ mɛ képah kɔ́rlɛ n pnɛ, yé náh náhkɩ lékàhlɛ lékàh kɛ̃́ névye kɔ̃ n pi.
7 Se vocês soubessem o que as
8 Yé náh wɛ di, Névi Pídĩ́ ye mɩ mɩ yòh yõ̀tɛ̃̀nɛ dò.»
8 Pois o
9 Yesu-á yal nɛ́npɔ́, à sɔkɔ pé Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ yɔ́ sɔkɔ.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 Gbõ̀nkù dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́. Tɛ́ pè sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé lékàh wɛ Yesu kɔ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè Yesu piki yah nɛ ńkɛ̃́, yɔ́nwó dɛ́nmɔnɔ wɛ̃̀kɩ̀ se mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sõlɛ nɩ?
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 Ǹtɛ à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé sɔkɔ yɔ́ tyɩ́ képɔ́ núkú ó-à mɛ, tɛ́ à sɔkɔ de pwã̀hsǔkù yɔ́ sɔkɔ mɩ mɩ yòh sõlɛ, tɛ̃̀ se kɩ yɛ ǹ kyɩ́nwìlkìnɔ́lɛ lésõlɛ?
11 Jesus respondeu:
12 Ǹtɛ névi náh fṍnfṍ kal náhnáh képɔ́ yõ di? Kǎh pɩ sɛ̃́, pèpɔrɩ pɩ́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ mɛ kɔ̃́nɔ́lɛ mɩ mɩ yòh sõlɛ.»
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ yo gbõ̀nkù dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ: «Á gbõ̀ tɔ̃.» À mɛ kè tɔ̃, kè núkú pɩ vilɛ ké ní-ò mɛ̀ sɔ̃́.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á fyɔ̀ wil Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, pè kyɩ wɛ̃ wɛ à vì-ǹsah yah Yesu wɛ n ko n mɔ yĩnnɛ.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 Yesu-á pɔ pɩ̃ nɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á mɛ pé kònmɔ-ńsahlɛ n yah n kɔ̃, à yal nɛ́npɔ́. Névye náhnáh mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃. À mɛ pé sɔkɔ yámpú pól dɛ mɔ,
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 tɛ́ pè gbah sni nɛ pè káh pé tyɩ́ yãh nɛy tyɩ́.
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 Yesu-á képah pɩ, Liyel-á lésõ nɛ̂ yo sah ǹ tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Yesayi tyɩ́, kè wil. À lésõ nɛ ńkɛ̃́:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 «Máh nɛ̂ yah wilki nɛ à ń tõ̀lɛ n pɩ, à wɛ yɔ̀.
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 À náh yékã̂b pɩ n pi nɛynɛ, à náh n gbo n mɔ n tũ n pi,
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 Fílkì nɛ̂-á mɛ kwɔ́nmɔntɛ̃̀nɔ́lɛ, à náh ké tɛ́y kwɔ n pi.
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 Tɛ́ yìkìnì pól névye gbõ̀ sàhnɔ́ kɩ mɛ ǹmɔ yõ.»
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 Képah náh, nósyɔ́ dĩ́ yɔ́ tɛ̃ pɔ Yesu tyɩ́. Sétõ sõ̀ mɛ ǹ sɔkɔ à kɔ̃ à pɩ yɩ̃́tũ̂ ànɛ̂ kèdɔ̀kɩ̀lɛ. Yesu mɛ à dɛ mɔ, à kɔ̃ tɛ̃ wɛ n wɛkɩ, tɛ́ fɛ̃ n yah.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 Képah tɛ̃̀nɛ, kè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ tɔ́wû pól tyɩ́, pè mɛ tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ: «Tɛ́ Davidi Pídĩ́ náh yɔ̀ lɛ́?»
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 Ǹtɛ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú-á képah tɛ̃̀ noh sɛ̃́, pè nɛ sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ Bɛlsebuli ó gbõ̀ yõ-á à n yĩni sétã̀nnɛ.
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 Tɛ́ Yesu-á pé fɔkɔ sõnɔ wɛ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Yõ̀tɔ̃rɩ́ nɛ̂ tɛ̃̀ névye-à fyɔ̀ yuku wɛ̃nɛ n fwo, kénɛ yõ̀tɔ̃rɩ́ kɩ yɩkɩ. Kwil nɛ̂ névye-à yuku wɛ̃nɛ n fwo, kè náh n wũ n pi. Sɛ̃́ ó ye, kéte nɛ̂ névye-à yuku wɛ̃nɛ n fwo, ké tɔ náh n wũ n pi.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 Tɛ́ sétã̀n yõ̀tɛ̃̀-à tyah ǹ nolɛ n yĩni, ǹ gblɔ̌y náh à n fwo di? Ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ se kɩ wũ?
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 Tɛ́ ńmɔ-à mɛ sétã̀nnɛ n yĩni Bɛlsebuli gbõ̀ yõ yé yo à; yépi tĩ̀nkì névye wɔ-á dò, nɛ̂ gbõ̀ yõ mɛ pépi n yĩni sélɛ wɛ́? Pépi ńtɛ̃ ye kɩ lékàhlɛ yé kɔ̃.
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 Liyel Mirki gbõ̀ yõ-à mé n yĩni sélɛ, képah n wɛ̃kɩ nɛ ńkɛ̃́, Liyel tɔ̃́rɩ́-á yĩni tɛ̃ yé tyɩ́.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 Tǎhkɩ̀-á mɛ dĩ́ nɛ̂ sɔkɔ, nɛ̂ kɩ fɛ̃ ǹ púkúbí-ńkɛ̃̂ sɔkɔ, kɩ de ǹ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ kɩ ǹ gbã̀n yî kwel? Máhah wǎh kɩ à pukubi tɛ́ kɩ pyě de ǹ wɔ̀kɔ̀ yî kwel.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 Névi nɛ̂-à mɔ́-ńkɛ̃̂nɛ ńmɔlɛ, tɛ̃̀ mɛ ńnɛ n fwo. Névi nɛ̂ náh mɛ ńnɛ n yohnɩ n mɔ tùkènmɔnɔ sɔkɔ, tɛ̃̀ mɛ kárkɩ́nɔ́lɛ n pɩ.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 Képah ye, mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ: ‹Névye tyípêl pól ànɛ̂ pé Liyel gbyɔ̀nɔ́ pól kɩ fɛ̃ yɔ̃ mɔ pè kɔ̃. Ǹtɛ Liyel Mirki gbyɔ̀nɔ́ tɛ̃̀ wɔ náh n yɔ̃ mɔ n pi pé tyɩ́ póllɛ.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 Névi nɛ̂-à yo de Névi Pídĩ́ tyɩ́, kè kɩ fɛ̃ yɔ̃ mɔ tɛ̃̀ kɔ̃. Ǹtɛ névi nɛ̂-à yo de Liyel Mirki tɛ̃̀ wɔ tyɩ́, kè náh yɔ̃ mɔ tɛ̃̀ kɔ̃ n pi kwɛynɛ, kè náh yɔ̃ mɔ tɛ̃̀ kɔ̃ n pi ńsõ̂ tɔlɛ.›
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 Yé yah, séswɔ̂ n pnɛ ké pye dùkù sɔkɔ. Yâh nɛ séswɔ̂ nɛ̂-á mɛ plɛ, yé nɛ ké pye tɔ-á mɛ plɛ. Yâh nɛ séswɔ̂ nɛ̂ náh mɛ plɛ, yé nɛ ké pye tɔ-á mɛ kétúkùyɔ̂.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 Wáhnmɩ́rɔ́ nɔ́pi, tyípéplɔ se kɩ fɛ̃ n wil yé vyɛ̃y sɔkɔ tɛ́ yé nnɔ mó tɔ̃ mɛ yúkúnɔ́lɛ pèkèlɛ? Névi nɩ-á mɛ yúkúnɔ́lɛ tyi nónónɛ, sépi ye n wil tɛ̃̀ vyãh sɔkɔ dò.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Nɛ́pépɛ̌y tyípéplɔ n wil ǹ nɩ sɔkɔ. Nɛ́túkù tyítúkúnì tɔ mó n wil ǹ nɩ sɔkɔ.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yah kɛ̃́ wɛlɔ nónó pól-á névye n wɛkɩ, sé ywɔ̃ kɩ piki n yah n pi pé tyɩ́ Liyel tukey tuke sõlɛ.
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 Tukey kɩ tuke á yõ à yɩ̃nɛ á vyãh wɛynɛ kɩ gbɩlɛ ǹ kɔ̃, képah náh pɩ kɩ lékàhlɛ ǹ kɔ̃.
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 Képah sɔkɔ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú yísyɔ́ mɛ Yesu syah nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, páh mɛ ké tyɩ́ nɛ à gbǐl yɔ́ pɩ pé yah, nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ wǎh n wil Liyel tyɩ́.
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwɛy gbĩ névye náh plɛ. Pè náh mɛ tɛ̃ Liyel ó tyɩ́ yõ. Pè mɛ ké tyɩ́ nɛ mé gbǐl yɔ́ pɩ pé yah. Ǹtɛ kèyǎh ńtɛ̃ náh pɩ pè wɛ̃kɩ n pi, à wil Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Nsyonasɩ tyɩ́ sɔkɔ.
39 Jesus respondeu:
40 Yé yah, sɔ̃́-á lésõ Nsyonasɩ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ pɩ yɛ̃́nkɔ̂-ǹgbɛ̃̀kɩ̀ yɔ́ fɔkɔ sɔkɔ, sɛ̃́ ye Névi Pídĩ́ tɔ kɩ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ pɩ sétáh sõwãh.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 Nsyonasɩ-á lésõ Liyel tɛ̃ntõ̀ yo Ninivi kwil tãn tyɩ́, pè fɛ̃ syi pé tyípêl pɩ́nɔ́ yal mɔ. Ǹtɛ nɛy mɛ ásõ̂ nɛ̂-á kal Nsyonasɩlɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel tukey tuke sõlɛ, Ninivi kwil tãn kɩ yuku kwɛy gbĩ névye yõ, kɩ lékàhlɛ pè kɔ̃.
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 Pi nɛ̂-á lésõ yõ̀tɛ̃̀nɛ Saba sétáh yõ, à lésõ wil fɩ́ɩ́ sétáh yĩ̀n tyɩ́, à pɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Salomo lékã́m wɛlɔ noh. Ǹtɛ nɛy mɛ ásõ̂, nɛ̂-á kal Salomolɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel tukey tuke sõlɛ, kénɛ pi kɩ yuku kwɛy gbĩ névye yõ, kɩ lékàhlɛ pè kɔ̃.
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 Sétõ-à wil névi sɔkɔ, à n kyɩ gbɛ̃́nnɩ kɔ n kɔ̃, ǹ mɩ̀-ǹsah yah n kɔ̃. Ǹtɛ wàh wɛ́-ńkɛ̃̂nɛ,
43 Jesus continuou:
44 à n yo ǹ gblɔ̌y tyɩ́ nɛ, páh sõ̀ wil ńyãh sɔkɔ, páh kɩ pé syɩ yuku nɛ́npɔ́. Wàh ǹ syɩ, tɛ́ kyɩ ǹ tɛ̃̀-ǹsah dyàh wɛ ké kɔ́kɔ́lɛ yàlntɔ̃nsàhnɔ́lɛ,
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 à n kyɩ sé no sétã̀nnɔ́ kwǎrninɔ syah, nónó-á peke kal ǹmɔlɛ. Sé tɔ̂ɔ́ n kyɩ n de n tɛ̃ tɛ̃̀ sɔkɔ. Kàh pɩ sɛ̃́, tɛ̃̀ mɛ̀ dùkù ké syɩ n peke n kal ǹ gben tɛ̃̀nɛ. Sɛ̃́ ye kwɛy gbĩ nɛ́pêl tɔ tyɩ́ kɩ n pɩ n pi.
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 Yesu-á mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ tɔ́wû tyɩ́, ǹ yṹ ànɛ̂ ǹ yṹnpyé pɔ yĩn kégbɔ́ tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé yo mɔ ǹ tyɩ́.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 Ǹnɩ̂ mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ à noh yɔ̀, ǹ yṹ ànɛ̂ ǹ yṹnpyé-á mɛ yĩ́ntɛ̃̀nɔ́lɛ kégbɔ́. Pǎh mɛ ké tyɩ́ nɛ pé yo mɔ ǹ tyɩ́.
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Yesu mɛ yo tɛ̃̀ tyɩ́ nɛ: «Nɛ̂ mɛ ńmɔ nɔ̂lɛ, ànɛ̂ nónó mɛ ń yṹnpyélɛ?»
48 Jesus perguntou:
49 Tɛ́ ǹ gbõ̀ nɔ mɔ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ tɛ́ nɛ ńkɛ̃́: «Ńmɔ nɔ̂ ànɛ̂ ń yṹnpyé wɛ yɔ̀.
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 Yé yah, ńmɔ Sú nɛ̂-á yĩ̂nyõ, wǎh mɛ nɛ̂ tyɩ́, névi nɛ̂-à képahlɛ n pɩ, tɛ̃̀ wɔ ye ńmɔ yṹnpilɛ, képah náh pɩ ń nɔ̂lɛ.»
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.