Mateus 10

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sõ yɔ́lɛ, Yesu ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye pɔ, tɛ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ pè kɔ̃ nɛ pè sétã̀nnɛ n yĩni, pè mó yámpú póllɛ n dɛ mɔ, ànɛ̂ nɛ́fukulɔ́ póllɛ.
1 Jesus chamou os seus doze discípulos e lhes deu autoridade para expulsar espíritos maus e curar todas as enfermidades e doenças graves.
2 Kénɛ nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí nɔ́pi ye à pɩ ǹ tɛ̃ntõ̀ névyelɛ. Pé yni wɛ yɔ̀: Kè tyah Simo tyɩ́, nɛ̂-á pè yĩn dyɩ à kɔ̃ Pyɛrɩlɛ, ànɛ̂ ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ Andrelɛ, à tahlɩ Nsyakɩ ànɛ̂ ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ Nsyɔ̃ tyɩ́, pépi nónó-á Nsebede dĩ́npìlɛ,
2 São estes os nomes dos doze apóstolos : primeiro, Simão, chamado Pedro, e o seu irmão André; Tiago e o seu irmão João, filhos de Zebedeu;
3 à tahlɩ Filipi ànɛ̂ Bartelemi tyɩ́. Toma sõ̀ mɛ pé sɔkɔ ànɛ̂ Matyelɛ, nɛ̂-á sõ̀ mɔ́rɩ́ syí-òlɛ, à tahlɩ Alfe pídĩ́ Nsyakɩ tyɩ́ ànɛ̂ Tadɩlɛ,
3 Filipe, Bartolomeu, Tomé e Mateus, o cobrador de impostos; Tiago, filho de Alfeu; Tadeu
4 ànɛ̂ Simolɛ, nɛ̂-á sõ̀ sú fṍ vyãh syípú sɔkɔ yɔ́lɛ, à tahlɩ Nsyudasɩ Yisikariyɔtɩ tyɩ́ nɛ̂-á pɔ pɩ pè kɔ̃ pè Yesu tɛ̃.
4 e Simão, o nacionalista; e Judas Iscariotes, que traiu Jesus.
5 Nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí nɔ́pi ye Yesu tõ tɛ́ kè gbah yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé káh kyɩ névye tĩ̀nnɛ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, ànɛ̂ yé káh de Samari tãn kwil yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ.
5 Jesus enviou esses doze homens, dando-lhes a seguinte ordem:
6 Yé nɛ n yuku Yisrayel no wɔ tĩ̀nnɛ, pépi nónó-á mɛ képyɛ́nɩ̀ mɔ́npunɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ.
6 Pelo contrário, procurem as ovelhas perdidas do povo de Israel.
7 Yáh kɩ n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yõ, yé nɛ n yo n yuku nɛ, Liyel tɔ̃́rɩ́-á mɛ yĩni tɛ̃ tɛ.
7 Vão e anunciem isto: “O
8 Yé yámpúlɛ n dɛ n mɔ. Yé lékyɩ̂lɛ n yilki n mɔ. Yé tótãmnɛ n dɛ n mɔ pé dú ńyân sɔkɔ, yè mó sétã̀nnɛ n yĩni n wilki névye sɔkɔ. Yáh wɛ syi nɔ̀nɔ́lɛ sɔ̃́, yé tɔ nɛ n kɔ̃ nɔ̀nɔ́lɛ sɛ̃́.
8 Curem os leprosos e outros doentes, ressuscitem os mortos e expulsem os demônios. Vocês receberam sem pagar; portanto, deem sem cobrar.
9 Yé káh pɔ́ tɔkɔ dah mɔ yé yõ.
9 Não levem guardados no cinto nem ouro, nem prata, nem moedas de cobre.
10 Yé káh pley, ànɛ̂ fwɔ̀mɔlɔ ní-ònɔ́, ànɛ̂ lékyêh, ànɛ̂ lépló tɔkɔ kɔ́lɔ́ yĩnnɛ. Yé náh wɛ di, tõ̀npɩ yɩ̃nɛ ǹ tõ̀ pɩ́nɔ́ yõke yṍnɔ́lɛ.
10 Nesta viagem não levem sacola, nem uma
11 Yâh kyɩ de kwíl-ǹgbɛ̃ képah náh pɩ kwílpír nɛ̂ sɔkɔ, yé nɛ́gbɩ́ yah kɔ̃ yè twah tɛ̃̀ tyɩ́. Yé mó tɛ̃ tɛ̃̀ tyɩ́, fɔ́ɔ́ kè pɔ nɔ yé yálnɔ́ tyɩ́ kénɛ kwil sɔkɔ.
11 — Quando entrarem numa cidade ou povoado, procurem alguém que queira recebê-los e fiquem hospedados na casa dessa pessoa até irem embora daquele lugar.
12 Tɛ́ yâh kyɩ n de kéte nɛ̂ sɔkɔ, yé yo pé tyɩ́ nɛ yèvɩnɩ nɛ mɛ pé yõ.
12 Quando entrarem numa casa, digam: “Que a paz esteja nesta casa!”
13 Kénɛ kéte tãn-à fɛ̃ syi yé twah pé tyɩ́, yèvɩnɩ mɛ̀ kɩ mɛ pé yõ. Ǹtɛ pàh yahle, yèvɩnɩ mɛ̀ kɩ ké syɩ pɩ yé tyɩ́lɛ.
13 Se as pessoas daquela casa receberem vocês bem, que a saudação de paz fique com elas. Mas, se não os receberem bem, retirem a saudação.
14 Yâh de gbô nɛ̂ sɔkɔ képah náh pɩ kwil nɛ̂ sɔkɔ, tɛ́ pè yahle nɛ yé káh twah pé tyɩ́, tɛ́ yahle yé wɛy nóhnɔ́lɛ, yâh n yal, yé yé gbyẽ̂h nɛ̀ngbɔ̃ kwer n kwɛ nɛ́npɔ́.
14 E, se em alguma casa ou cidade as pessoas não quiserem recebê-los, nem ouvi-los, saiam daquele lugar. E na saída sacudam o pó das suas sandálias, como sinal de protesto contra aquela gente.
15 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, Liyel tukey tuke sõlɛ, Sodɔmɩ kwil ànɛ̂ Gbomɔrɩ kwil fṍhnɔ́ ńtɛ̃ náh n peke n nɔ n pi kénɛ kwil tyɩ́lɛ.»
15 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: no Dia do Juízo, Deus terá mais pena das cidades de Sodoma e de Gomorra do que daquela cidade.
16 «Yé yah, yé mɛ á kɩ nɛ képyɛ́nɩ̀ sɔ̃́ ńmɔ n tɛkɩ n mɔ gbɛ̃́npãhlɔ nɩyṍ. Yé nɛ mɛ lékã́m névyelɛ áswɔ̃́ plɛ́y tyɩ́ kɔ̃lɛ, yé fɔkɔ mó nɛ mɛ pérpér tìtí sɔ̃́.
16 — Escutem! Eu estou mandando vocês como ovelhas para o meio de lobos. Sejam espertos como as cobras e sem maldade como as pombas.
17 Yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ névyelɛ dɛ́. Pè kɩ yélɛ n tɛ̃ n tuke n pɔ tukey tùkè-ǹtã̀n sɔkɔ, tɛ́ kɩ yélɛ n ko yèfõhlɛ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ.
17 Tenham cuidado, pois vocês serão presos, e levados ao tribunal, e serão chicoteados nas
18 Pè kɩ yélɛ n tɛ̃ n kyɩ n pɔ kwíltãm yõ̀tãm ànɛ̂ yõ̀tãm tyɩ́ ńmɔ yĩnnɛ. Képah sɔkɔ, yé kɩ ńmɔ tyɩ́lɛ n wɛ n yo pé tyɩ́, à tahlɩ névye tyɩ́ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ.
18 Por serem meus seguidores, vocês serão levados aos governadores e reis para serem julgados e falarão a eles e aos não judeus sobre o
19 Ǹtɛ pàh yé tɛ̃ n yuku tùkè-ǹsah, yé káh yɛ yé yáh-ńsah tyɛ yáh nɛ n yo n wil n pi sɔ̃́, ànɛ̂ yáh nɛ nɛ̂ yo n pi. Yáh nɛ nɛ̂ yo n pi, ké sõnɔ kɩ de yé sɔkɔ nɛ́npɔ́ swɔ.
19 Quando levarem vocês para serem julgados, não fiquem preocupados com o que deverão dizer ou como irão falar. Quando chegar o momento, Deus dará a vocês o que devem falar.
20 Yé náh wɛ di, yé yah yĩ́ĩ́ wɛlɔ náh yé kɩ n wɛkɩ dɛ́, Sú Liyel Mirki ye kɩ tɛ̃ yé yahlɛ yé kɩ n wɛkɩ.
20 Porque as palavras que disserem não serão de vocês mesmos, mas virão do Espírito do Pai de vocês, que fala por meio de vocês.
21 Névye kɩ pè kɔ̃ pè kɩ pé yṹnpyélɛ n tɛ̃ n ko n mɔ. Súbí tɔ kɩ sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ n pɩ pé wɛ̃́npì tyɩ́. Wɛ̃́npì tɔ kɩ pé dúbípú tyɩ́ yahle, tɛ́ kɩ pè kɔ̃ pè kɩ pélɛ n ko n mɔ.
21 — Muitos entregarão os seus próprios irmãos para serem mortos, e os pais entregarão os filhos. Os filhos ficarão contra os pais e os matarão.
22 Névye pól kɩ yé wɛ mɔ ńmɔ yĩnnɛ. Ǹtɛ nɛ̂-à ǹ tah sah à pɔ nɔ ké tyɛ́nɔ́ tyɩ́, tɛ̃̀ kɩ pwáhnmɔnɔ wɛ.
22 Todos odiarão vocês por serem meus seguidores. Mas quem ficar firme até o fim será salvo.
23 Pàh yélɛ n fõh kwil yɔ́ sɔkɔ, yé sɔkɔ kèyǎh sɔkɔ. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, ńmɔ nɛ̂-á Névi Pídĩ́nɛ, yé náh tɔ̃̌nɩ̀ Yisrayel kwlo pól kɔ n kɔ̃ n tɛ n pi tɛ́ mé kɩ pɔ.
23 Quando vocês forem perseguidos numa cidade, fujam para outra. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês não acabarão o seu trabalho em todas as cidades de Israel antes que venha o
24 Tir sã́h-ò náh n kal n pnɛ ǹ kwɔ́-òlɛ. Tõ̀npɩ tɔ náh n kal n pnɛ ǹ yõ̀tɛ̃̀nɛ.
24 — Nenhum aluno é mais importante do que o seu professor, e nenhum empregado é mais importante do que o seu patrão.
25 Tir sã́h-ò-à pɩ ǹ kwɔ́-ò tyɩ́ kɔ̃lɛ, kè kɩ yɩ̃nɛ. Tõ̀npɩ tɔ-à pɩ ǹ yõ̀tɛ̃̀ tyɩ́ kɔ̃lɛ, kè kɩ yɩ̃nɛ. Névye-á fyɔ̀ mɛ kéte tɛ̃̀ dĩ́ ńtɛ̃nɛ n gbyɔ Bɛlsebulilɛ, (nɛ̂ kɔ́r-á sétã̀n yõ̀tɛ̃̀nɛ), ǹ kéte tãn wɔ se pyě pè kɩ yɛ gbyɔ̀npekenɔlɛ?
25 Portanto, o aluno deve ficar satisfeito em ser como o seu professor, e o empregado, em ser como o seu patrão. Se o chefe da família é chamado de
26 Kǎh pɩ sɛ̃́, yé káh névye yah tíkílɛ n pɩ. Yé náh wɛ di, tyípǐl yɔ́ ńtɛ̃ náh n wũ n pi wìlkìnmɔ-ńkɛ̃̂nɛ. Sètĩ̀n sõ̀ tir yɔ́ ńtɛ̃ náh n wũ n pi pɩ̃́-ńkɛ̃̂nɛ.
26 — Portanto, não tenham medo de ninguém. Tudo o que está coberto vai ser descoberto; e tudo o que está escondido será conhecido.
27 Máh tyi nónónɛ n yo yé tyɩ́ fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ, yé sélɛ n yo n wilki n mɔ tyah kyòo yah. Tyi nónó-á n plɔ n yo yé tyɩ́ yé níkílɔ́ yey, yé sé kwnínɛ n kɔ̃ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ.
27 O que estou dizendo a vocês na escuridão repitam na luz do dia. E o que vocês ouviram em segredo anunciem abertamente.
28 Yé káh névye yah tíkílɛ n pɩ, nónó-á névyelɛ n ko mɔ n pnɛ, tɛ́ pè náh fɛ̃ ǹ min ko mɔ n pi. Ǹtɛ Liyel nɛ̂-á kɩ fɛ̃ névi wil gbɛ̃́nsê ànɛ̂ ǹ min tɔ min dah mɔ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ, yé ǹmɔ wɔ tíkílɛ nɛ n pɩ.
28 Não tenham medo daqueles que matam o corpo, mas não podem matar a alma. Porém tenham medo de Deus, que pode destruir no inferno tanto a alma como o corpo.
29 Ǹtɛ̃̀npînɔ́ nínɔ́ n yãm pɔ́píkí pɔ́ núkú ólɛ. Ǹtɛ sé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh n syɩkɩ sétáh, nɛ́ yé Sú Liyel náh ké wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃.
29 Por acaso não é verdade que dois passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? Porém nenhum deles cai no chão se o Pai de vocês não deixar que isso aconteça.
30 Ǹtɛ yépi tɛ̃̀ wɔlɛ, yé yõ̀yén ńtɛ̃ pól dan mɛ pɩ̃́nɔ́lɛ Liyel tyɩ́.
30 Quanto a vocês, até os fios dos seus cabelos estão todos contados.
31 Kǎh pɩ sɛ̃́, yé káh tíkílɛ n pɩ, yépi tyɩ́ náh tah kal ǹtɛ̃̀npî kwĩnki tyɩ́lɛ di?
31 Portanto, não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos.
32 Névi nɛ̂-à kè yo dal mɔ névye yĩ́ yah nɛ páh mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ, ńmɔ tɔ kɩ kè yo dal mɔ ń Sú yĩ́ yah nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, nɛ tɛ̃̀-á mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.
32 — Se uma pessoa afirmar publicamente que pertence a mim, eu também, no Dia do Juízo, afirmarei diante do meu Pai, que está no céu, que ela pertence a mim.
33 Ǹtɛ nɛ̂-à yahle névye yĩ́ yah nɛ pé náh mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ, ńmɔ tɔ kɩ yahle ń Sú yĩ́ yah nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, nɛ tɛ̃̀ náh mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.»
33 Mas, se uma pessoa disser publicamente que não pertence a mim, eu também, no Dia do Juízo, direi diante do meu Pai, que está no céu, que ela não pertence a mim.
34 «Yé káh wɛ nɛ yèvɩnɩ-á mé pɔ mɔ́-ńsah sétáh yõ dɛ́. Yèvɩnɩ náh mé pɔ mɔ́-ńsah sétáh yõ, gbɛ́kɩ́nɔ́ wɔ ye pyě.
34 — Não pensem que eu vim trazer paz ao mundo. Não vim trazer a paz, mas a espada.
35 Mé pɔ dĩ́ ànɛ̂ ǹ sú wrɔ́ gbɛ́kɩ́-ńsah; sênpir ànɛ̂ ǹ yṹ wrɔ́ gbɛ́kɩ́-ńsah; sê ànɛ̂ ǹ pɛ yṹ wrɔ́ gbɛ́kɩ́-ńsah.
35 Eu vim para pôr os filhos contra os pais, as filhas contra as mães e as noras contra as sogras.
36 Névi gbô tãn ye kɩ pɩ ǹ sépɛ́bɩ́lɛ.
36 E assim os piores inimigos de uma pessoa serão os seus próprios parentes.
37 Névi nɛ̂ sú, képah náh pɩ ǹ yṹ tyɩ́-à nɔ ǹ tyɩ́ à kal ńmɔlɛ, tɛ̃̀ náh yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ. Névi nɛ̂ pídĩ́, képah náh pɩ ǹ písê tyɩ́-à nɔ ǹ tyɩ́ à kal ńmɔlɛ, tɛ̃̀ náh yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.
37 — Quem ama o seu pai ou a sua mãe mais do que ama a mim não merece ser meu seguidor. Quem ama o seu filho ou a sua filha mais do que ama a mim não merece ser meu seguidor.
38 Névi nɛ̂-à ǹ syɩ syɩ dahnɩ twah ń sõ̀ tɛ̃́-ńkɛ̃̂nɛ, tɛ̃̀ náh yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.
38 Não serve para ser meu seguidor quem não estiver pronto para morrer como eu vou morrer e me acompanhar.
39 Névi nɛ̂-á nɛ páh pé minnɛ n koh n sah, tɛ̃̀ kɩ tɛkɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Tɛ́ nɛ̂-á tɛkɩ ǹ min sɔkɔ ńmɔ yĩnnɛ, tɛ̃̀ wɔ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ.»
39 Quem procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo, porque é meu seguidor, terá a vida verdadeira.
40 «Névi nɛ̂-à yé tɛ̃ plɛ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ. Nɛ̂ tɔ-à ńmɔ tɛ̃ plɛ, Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ.
40 — Quem recebe vocês está recebendo a mim; e quem me recebe está recebendo aquele que me enviou.
41 Névi nɛ̂-à Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò tɛ̃ plɛ ǹ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-òlɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò dyah dyah kwâh kénkɔ̃ ye kɩ dyah tɛ̃̀nɛ. Névi nɛ̂ tɔ-à nɛ́gbɩ́ tɛ̃ plɛ ǹ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ nɛ́gbɩ́lɛ, nɛ́gbɩ́ dyah dyah kwâh kénkɔ̃ ye kɩ dyah tɛ̃̀nɛ.
41 Quem receber um
42 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, névi nɛ̂-à nívɩ́nɔ́ ńgbíyĩ́nɛ ńmɔ tõ̀ sã́hpú sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ fyé kɔ̃ à wɔ ǹ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ ńmɔ tõ̀ sã́h-òlɛ, tɛ̃̀ náh n tɛkɩ n pi ké lédyáhnɩ́ sɔkɔ póllɛ.»
42 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem, apenas por ser meu seguidor, der ainda que seja um copo de água fria ao menor dos meus seguidores, certamente receberá a sua recompensa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.