Mateus 10
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA
1 Sõ yɔ́lɛ, Yesu ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye pɔ, tɛ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ pè kɔ̃ nɛ pè sétã̀nnɛ n yĩni, pè mó yámpú póllɛ n dɛ mɔ, ànɛ̂ nɛ́fukulɔ́ póllɛ.
1 Tendo chamado os seus doze discípulos, deu-lhes Jesus autoridade sobre espíritos imundos para os expelir e para curar toda sorte de doenças e enfermidades.
2 Kénɛ nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí nɔ́pi ye à pɩ ǹ tɛ̃ntõ̀ névyelɛ. Pé yni wɛ yɔ̀: Kè tyah Simo tyɩ́, nɛ̂-á pè yĩn dyɩ à kɔ̃ Pyɛrɩlɛ, ànɛ̂ ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ Andrelɛ, à tahlɩ Nsyakɩ ànɛ̂ ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ Nsyɔ̃ tyɩ́, pépi nónó-á Nsebede dĩ́npìlɛ,
2 Ora, os nomes dos doze apóstolos são estes: primeiro, Simão, por sobrenome Pedro, e André, seu irmão; Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão;
3 à tahlɩ Filipi ànɛ̂ Bartelemi tyɩ́. Toma sõ̀ mɛ pé sɔkɔ ànɛ̂ Matyelɛ, nɛ̂-á sõ̀ mɔ́rɩ́ syí-òlɛ, à tahlɩ Alfe pídĩ́ Nsyakɩ tyɩ́ ànɛ̂ Tadɩlɛ,
3 Filipe e Bartolomeu; Tomé e Mateus, o publicano; Tiago, filho de Alfeu, e Tadeu;
4 ànɛ̂ Simolɛ, nɛ̂-á sõ̀ sú fṍ vyãh syípú sɔkɔ yɔ́lɛ, à tahlɩ Nsyudasɩ Yisikariyɔtɩ tyɩ́ nɛ̂-á pɔ pɩ pè kɔ̃ pè Yesu tɛ̃.
4 Simão, o Zelote, e Judas Iscariotes, que foi quem o traiu.
5 Nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí nɔ́pi ye Yesu tõ tɛ́ kè gbah yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé káh kyɩ névye tĩ̀nnɛ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, ànɛ̂ yé káh de Samari tãn kwil yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ.
5 A estes doze enviou Jesus, dando-lhes as seguintes instruções: Não tomeis rumo aos gentios, nem entreis em cidade de samaritanos;
6 Yé nɛ n yuku Yisrayel no wɔ tĩ̀nnɛ, pépi nónó-á mɛ képyɛ́nɩ̀ mɔ́npunɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ.
6 mas, de preferência, procurai as ovelhas perdidas da casa de Israel;
7 Yáh kɩ n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yõ, yé nɛ n yo n yuku nɛ, Liyel tɔ̃́rɩ́-á mɛ yĩni tɛ̃ tɛ.
7 e, à medida que seguirdes, pregai que está próximo o reino dos céus.
8 Yé yámpúlɛ n dɛ n mɔ. Yé lékyɩ̂lɛ n yilki n mɔ. Yé tótãmnɛ n dɛ n mɔ pé dú ńyân sɔkɔ, yè mó sétã̀nnɛ n yĩni n wilki névye sɔkɔ. Yáh wɛ syi nɔ̀nɔ́lɛ sɔ̃́, yé tɔ nɛ n kɔ̃ nɔ̀nɔ́lɛ sɛ̃́.
8 Curai enfermos, ressuscitai mortos, purificai leprosos, expeli demônios; de graça recebestes, de graça dai.
9 Yé káh pɔ́ tɔkɔ dah mɔ yé yõ.
9 Não vos provereis de ouro, nem de prata, nem de cobre nos vossos cintos;
10 Yé káh pley, ànɛ̂ fwɔ̀mɔlɔ ní-ònɔ́, ànɛ̂ lékyêh, ànɛ̂ lépló tɔkɔ kɔ́lɔ́ yĩnnɛ. Yé náh wɛ di, tõ̀npɩ yɩ̃nɛ ǹ tõ̀ pɩ́nɔ́ yõke yṍnɔ́lɛ.
10 nem de alforje para o caminho, nem de duas túnicas, nem de sandálias, nem de bordão; porque digno é o trabalhador do seu alimento.
11 Yâh kyɩ de kwíl-ǹgbɛ̃ képah náh pɩ kwílpír nɛ̂ sɔkɔ, yé nɛ́gbɩ́ yah kɔ̃ yè twah tɛ̃̀ tyɩ́. Yé mó tɛ̃ tɛ̃̀ tyɩ́, fɔ́ɔ́ kè pɔ nɔ yé yálnɔ́ tyɩ́ kénɛ kwil sɔkɔ.
11 E, em qualquer cidade ou povoado em que entrardes, indagai quem neles é digno; e aí ficai até vos retirardes.
12 Tɛ́ yâh kyɩ n de kéte nɛ̂ sɔkɔ, yé yo pé tyɩ́ nɛ yèvɩnɩ nɛ mɛ pé yõ.
12 Ao entrardes na casa, saudai-a;
13 Kénɛ kéte tãn-à fɛ̃ syi yé twah pé tyɩ́, yèvɩnɩ mɛ̀ kɩ mɛ pé yõ. Ǹtɛ pàh yahle, yèvɩnɩ mɛ̀ kɩ ké syɩ pɩ yé tyɩ́lɛ.
13 se, com efeito, a casa for digna, venha sobre ela a vossa paz; se, porém, não o for, torne para vós outros a vossa paz.
14 Yâh de gbô nɛ̂ sɔkɔ képah náh pɩ kwil nɛ̂ sɔkɔ, tɛ́ pè yahle nɛ yé káh twah pé tyɩ́, tɛ́ yahle yé wɛy nóhnɔ́lɛ, yâh n yal, yé yé gbyẽ̂h nɛ̀ngbɔ̃ kwer n kwɛ nɛ́npɔ́.
14 Se alguém não vos receber, nem ouvir as vossas palavras, ao sairdes daquela casa ou daquela cidade, sacudi o pó dos vossos pés.
15 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, Liyel tukey tuke sõlɛ, Sodɔmɩ kwil ànɛ̂ Gbomɔrɩ kwil fṍhnɔ́ ńtɛ̃ náh n peke n nɔ n pi kénɛ kwil tyɩ́lɛ.»
15 Em verdade vos digo que menos rigor haverá para Sodoma e Gomorra, no Dia do Juízo, do que para aquela cidade.
16 «Yé yah, yé mɛ á kɩ nɛ képyɛ́nɩ̀ sɔ̃́ ńmɔ n tɛkɩ n mɔ gbɛ̃́npãhlɔ nɩyṍ. Yé nɛ mɛ lékã́m névyelɛ áswɔ̃́ plɛ́y tyɩ́ kɔ̃lɛ, yé fɔkɔ mó nɛ mɛ pérpér tìtí sɔ̃́.
16 Eis que eu vos envio como ovelhas para o meio de lobos; sede, portanto, prudentes como as serpentes e símplices como as pombas.
17 Yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ névyelɛ dɛ́. Pè kɩ yélɛ n tɛ̃ n tuke n pɔ tukey tùkè-ǹtã̀n sɔkɔ, tɛ́ kɩ yélɛ n ko yèfõhlɛ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ.
17 E acautelai-vos dos homens; porque vos entregarão aos tribunais e vos açoitarão nas suas sinagogas;
18 Pè kɩ yélɛ n tɛ̃ n kyɩ n pɔ kwíltãm yõ̀tãm ànɛ̂ yõ̀tãm tyɩ́ ńmɔ yĩnnɛ. Képah sɔkɔ, yé kɩ ńmɔ tyɩ́lɛ n wɛ n yo pé tyɩ́, à tahlɩ névye tyɩ́ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ.
18 por minha causa sereis levados à presença de governadores e de reis, para lhes servir de testemunho, a eles e aos gentios.
19 Ǹtɛ pàh yé tɛ̃ n yuku tùkè-ǹsah, yé káh yɛ yé yáh-ńsah tyɛ yáh nɛ n yo n wil n pi sɔ̃́, ànɛ̂ yáh nɛ nɛ̂ yo n pi. Yáh nɛ nɛ̂ yo n pi, ké sõnɔ kɩ de yé sɔkɔ nɛ́npɔ́ swɔ.
19 E, quando vos entregarem, não cuideis em como ou o que haveis de falar, porque, naquela hora, vos será concedido o que haveis de dizer,
20 Yé náh wɛ di, yé yah yĩ́ĩ́ wɛlɔ náh yé kɩ n wɛkɩ dɛ́, Sú Liyel Mirki ye kɩ tɛ̃ yé yahlɛ yé kɩ n wɛkɩ.
20 visto que não sois vós os que falais, mas o Espírito de vosso Pai é quem fala em vós.
21 Névye kɩ pè kɔ̃ pè kɩ pé yṹnpyélɛ n tɛ̃ n ko n mɔ. Súbí tɔ kɩ sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ n pɩ pé wɛ̃́npì tyɩ́. Wɛ̃́npì tɔ kɩ pé dúbípú tyɩ́ yahle, tɛ́ kɩ pè kɔ̃ pè kɩ pélɛ n ko n mɔ.
21 Um irmão entregará à morte outro irmão, e o pai, ao filho; filhos haverá que se levantarão contra os progenitores e os matarão.
22 Névye pól kɩ yé wɛ mɔ ńmɔ yĩnnɛ. Ǹtɛ nɛ̂-à ǹ tah sah à pɔ nɔ ké tyɛ́nɔ́ tyɩ́, tɛ̃̀ kɩ pwáhnmɔnɔ wɛ.
22 Sereis odiados de todos por causa do meu nome; aquele, porém, que perseverar até ao fim, esse será salvo.
23 Pàh yélɛ n fõh kwil yɔ́ sɔkɔ, yé sɔkɔ kèyǎh sɔkɔ. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, ńmɔ nɛ̂-á Névi Pídĩ́nɛ, yé náh tɔ̃̌nɩ̀ Yisrayel kwlo pól kɔ n kɔ̃ n tɛ n pi tɛ́ mé kɩ pɔ.
23 Quando, porém, vos perseguirem numa cidade, fugi para outra; porque em verdade vos digo que não acabareis de percorrer as cidades de Israel, até que venha o Filho do Homem.
24 Tir sã́h-ò náh n kal n pnɛ ǹ kwɔ́-òlɛ. Tõ̀npɩ tɔ náh n kal n pnɛ ǹ yõ̀tɛ̃̀nɛ.
24 O discípulo não está acima do seu mestre, nem o servo, acima do seu senhor.
25 Tir sã́h-ò-à pɩ ǹ kwɔ́-ò tyɩ́ kɔ̃lɛ, kè kɩ yɩ̃nɛ. Tõ̀npɩ tɔ-à pɩ ǹ yõ̀tɛ̃̀ tyɩ́ kɔ̃lɛ, kè kɩ yɩ̃nɛ. Névye-á fyɔ̀ mɛ kéte tɛ̃̀ dĩ́ ńtɛ̃nɛ n gbyɔ Bɛlsebulilɛ, (nɛ̂ kɔ́r-á sétã̀n yõ̀tɛ̃̀nɛ), ǹ kéte tãn wɔ se pyě pè kɩ yɛ gbyɔ̀npekenɔlɛ?
25 Basta ao discípulo ser como o seu mestre, e ao servo, como o seu senhor. Se chamaram Belzebu ao dono da casa, quanto mais aos seus domésticos?
26 Kǎh pɩ sɛ̃́, yé káh névye yah tíkílɛ n pɩ. Yé náh wɛ di, tyípǐl yɔ́ ńtɛ̃ náh n wũ n pi wìlkìnmɔ-ńkɛ̃̂nɛ. Sètĩ̀n sõ̀ tir yɔ́ ńtɛ̃ náh n wũ n pi pɩ̃́-ńkɛ̃̂nɛ.
26 Portanto, não os temais; pois nada há encoberto, que não venha a ser revelado; nem oculto, que não venha a ser conhecido.
27 Máh tyi nónónɛ n yo yé tyɩ́ fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ, yé sélɛ n yo n wilki n mɔ tyah kyòo yah. Tyi nónó-á n plɔ n yo yé tyɩ́ yé níkílɔ́ yey, yé sé kwnínɛ n kɔ̃ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ.
27 O que vos digo às escuras, dizei-o a plena luz; e o que se vos diz ao ouvido, proclamai-o dos eirados.
28 Yé káh névye yah tíkílɛ n pɩ, nónó-á névyelɛ n ko mɔ n pnɛ, tɛ́ pè náh fɛ̃ ǹ min ko mɔ n pi. Ǹtɛ Liyel nɛ̂-á kɩ fɛ̃ névi wil gbɛ̃́nsê ànɛ̂ ǹ min tɔ min dah mɔ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ, yé ǹmɔ wɔ tíkílɛ nɛ n pɩ.
28 Não temais os que matam o corpo e não podem matar a alma; temei, antes, aquele que pode fazer perecer no inferno tanto a alma como o corpo.
29 Ǹtɛ̃̀npînɔ́ nínɔ́ n yãm pɔ́píkí pɔ́ núkú ólɛ. Ǹtɛ sé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh n syɩkɩ sétáh, nɛ́ yé Sú Liyel náh ké wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃.
29 Não se vendem dois pardais por um asse? E nenhum deles cairá em terra sem o consentimento de vosso Pai.
30 Ǹtɛ yépi tɛ̃̀ wɔlɛ, yé yõ̀yén ńtɛ̃ pól dan mɛ pɩ̃́nɔ́lɛ Liyel tyɩ́.
30 E, quanto a vós outros, até os cabelos todos da cabeça estão contados.
31 Kǎh pɩ sɛ̃́, yé káh tíkílɛ n pɩ, yépi tyɩ́ náh tah kal ǹtɛ̃̀npî kwĩnki tyɩ́lɛ di?
31 Não temais, pois! Bem mais valeis vós do que muitos pardais.
32 Névi nɛ̂-à kè yo dal mɔ névye yĩ́ yah nɛ páh mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ, ńmɔ tɔ kɩ kè yo dal mɔ ń Sú yĩ́ yah nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, nɛ tɛ̃̀-á mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.
32 Portanto, todo aquele que me confessar diante dos homens, também eu o confessarei diante de meu Pai, que está nos céus;
33 Ǹtɛ nɛ̂-à yahle névye yĩ́ yah nɛ pé náh mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ, ńmɔ tɔ kɩ yahle ń Sú yĩ́ yah nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, nɛ tɛ̃̀ náh mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.»
33 mas aquele que me negar diante dos homens, também eu o negarei diante de meu Pai, que está nos céus.
34 «Yé káh wɛ nɛ yèvɩnɩ-á mé pɔ mɔ́-ńsah sétáh yõ dɛ́. Yèvɩnɩ náh mé pɔ mɔ́-ńsah sétáh yõ, gbɛ́kɩ́nɔ́ wɔ ye pyě.
34 Não penseis que vim trazer paz à terra; não vim trazer paz, mas espada.
35 Mé pɔ dĩ́ ànɛ̂ ǹ sú wrɔ́ gbɛ́kɩ́-ńsah; sênpir ànɛ̂ ǹ yṹ wrɔ́ gbɛ́kɩ́-ńsah; sê ànɛ̂ ǹ pɛ yṹ wrɔ́ gbɛ́kɩ́-ńsah.
35 Pois vim causar divisão entre o homem e seu pai; entre a filha e sua mãe e entre a nora e sua sogra.
36 Névi gbô tãn ye kɩ pɩ ǹ sépɛ́bɩ́lɛ.
36 Assim, os inimigos do homem serão os da sua própria casa.
37 Névi nɛ̂ sú, képah náh pɩ ǹ yṹ tyɩ́-à nɔ ǹ tyɩ́ à kal ńmɔlɛ, tɛ̃̀ náh yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ. Névi nɛ̂ pídĩ́, képah náh pɩ ǹ písê tyɩ́-à nɔ ǹ tyɩ́ à kal ńmɔlɛ, tɛ̃̀ náh yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.
37 Quem ama seu pai ou sua mãe mais do que a mim não é digno de mim; quem ama seu filho ou sua filha mais do que a mim não é digno de mim;
38 Névi nɛ̂-à ǹ syɩ syɩ dahnɩ twah ń sõ̀ tɛ̃́-ńkɛ̃̂nɛ, tɛ̃̀ náh yɩ̃nɛ à nɛ n mɛ ńmɔ tyɩ́ yõ.
38 e quem não toma a sua cruz e vem após mim não é digno de mim.
39 Névi nɛ̂-á nɛ páh pé minnɛ n koh n sah, tɛ̃̀ kɩ tɛkɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Tɛ́ nɛ̂-á tɛkɩ ǹ min sɔkɔ ńmɔ yĩnnɛ, tɛ̃̀ wɔ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ.»
39 Quem acha a sua vida perdê-la-á; quem, todavia, perde a vida por minha causa achá-la-á.
40 «Névi nɛ̂-à yé tɛ̃ plɛ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ. Nɛ̂ tɔ-à ńmɔ tɛ̃ plɛ, Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ.
40 Quem vos recebe a mim me recebe; e quem me recebe recebe aquele que me enviou.
41 Névi nɛ̂-à Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò tɛ̃ plɛ ǹ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-òlɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò dyah dyah kwâh kénkɔ̃ ye kɩ dyah tɛ̃̀nɛ. Névi nɛ̂ tɔ-à nɛ́gbɩ́ tɛ̃ plɛ ǹ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ nɛ́gbɩ́lɛ, nɛ́gbɩ́ dyah dyah kwâh kénkɔ̃ ye kɩ dyah tɛ̃̀nɛ.
41 Quem recebe um profeta, no caráter de profeta, receberá o galardão de profeta; quem recebe um justo, no caráter de justo, receberá o galardão de justo.
42 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, névi nɛ̂-à nívɩ́nɔ́ ńgbíyĩ́nɛ ńmɔ tõ̀ sã́hpú sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ fyé kɔ̃ à wɔ ǹ pɩ́nɔ́ yĩnnɛ ńmɔ tõ̀ sã́h-òlɛ, tɛ̃̀ náh n tɛkɩ n pi ké lédyáhnɩ́ sɔkɔ póllɛ.»
42 E quem der a beber, ainda que seja um copo de água fria, a um destes pequeninos, por ser este meu discípulo, em verdade vos digo que de modo algum perderá o seu galardão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.