Marcos 6
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA
1 Yesu-á yal ké nɛ́npɔ́, à kyɩ ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ, wǎh sõ̀ kyãh kwil nɛ̂ sɔkɔ.
1 Tendo Jesus partido dali, foi para a sua terra, e os seus discípulos o acompanharam.
2 *Mɩ mɩ yòh sṍ-á nɔ, à kyɩ de *Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀, à tyah névyelɛ n kwɔ. Nónó-á sõ̀ mɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́, pé náhnáh gbã̀n du. Pè tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, ńyãh se à wɛ kélɛ, nɛ̂ se à kɔ̃ kénɛ lékã́m ànɛ̂ tɛ̃́nwɛnɔlɛ, à fɛ̃ gbǐl mɛ̀ dùkùlɛ n pɩ nɩ?
2 Chegando o sábado, passou a ensinar na sinagoga; e muitos, ouvindo-o, se maravilhavam, dizendo: Donde vêm a este estas coisas? Que sabedoria é esta que lhe foi dada? E como se fazem tais maravilhas por suas mãos?
3 Ńkɛ̃, ǹmɔ kó sésân sɛ́-ò mɛ̀nɛ, Mari pídĩ́nɛ nɩ? Ǹ yṹpyé kó Nsyakɩ, ànɛ̂ Yose, ànɛ̂ Yude, ànɛ̂ Simolɛ nɩ? Ǹmɔ dósyɔ́ kó pé pól wrɔ́ sɔkɔ ásõ̂ nɩ? Képah sõnɔ ye pè kɔ̃, pè náh sɛ̃ ǹ yõ.
3 Não é este o carpinteiro, filho de Maria, irmão de Tiago, José, Judas e Simão? E não vivem aqui entre nós suas irmãs? E escandalizavam-se nele.
4 Képah sɔkɔ, à mɛ yo pé tyɩ́: «*Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò mɛ gbílkínɔ́lɛ névye pól tyɩ́, à wil ǹ súfṍ, ànɛ̂ ǹ no, ànɛ̂ ǹ kétetãn tyɩ́ sɔkɔ. Pépi ye ǹnɛ n yilɔ.»
4 Jesus, porém, lhes disse: Não há profeta sem honra, senão na sua terra, entre os seus parentes e na sua casa.
5 Képah ye Yesu kɔ̃, à náh fɛ̃ gbǐl yɔ́ ńtɛ̃ pɩ pé tyɩ́, nɛ́ yámpú yísyɔ́ ó yõ náh. À ǹ gbõ̀ sah pé yõ pè kɔ̃ pè dɛ.
5 Não pôde fazer ali nenhum milagre, senão curar uns poucos enfermos, impondo-lhes as mãos.
6 Tɛ́, ǹ kwil névye-á yahle sɛ̃́nɔ́lɛ ǹ yõ sɛ̃́, kè ǹ gbã̀n du.
6 Admirou-se da incredulidade deles. Contudo, percorria as aldeias circunvizinhas, a ensinar.
7 Képah sɔkɔ, à ǹ *tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye, tɛ́ tyah pélɛ n tõ nímí nímínɛ. Tɛ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ pè kɔ̃ *sétã̀n yõ.
7 Chamou Jesus os doze e passou a enviá-los de dois a dois, dando-lhes autoridade sobre os espíritos imundos.
8 Tɛ́ mɛ kè gbah yo pé tyɩ́ nɛ, pàh n sɔkɔ pé kɔ́lɔ́ sɔkɔ, pè káh kwâh yɔ́ ńtɛ̃ tɔkɔ, à wil pé kɔ kɔ lépló tyɩ́ sɔkɔ. Pè káh yõke tɔkɔ, pè káh pilki tɔkɔ, pè káh pɔ́ tɔkɔ dah mɔ pé yõ.
8 Ordenou-lhes que nada levassem para o caminho, exceto um bordão; nem pão, nem alforje, nem dinheiro;
9 Pè lékyêh wɔ dyɩ, tɛ́ pè káh fwɔ̀mɔlɔnɔ nínɔ́ nínɔ́ mɔ.
9 que fossem calçados de sandálias e não usassem duas túnicas.
10 Tɛ́ tɔ̃ yo pé tyɩ́: «Yâh kyɩ kwil yɔ́ sɔkɔ, tɛ́ twah nɛ̂ tyɩ́, yé tɛ̃ nɛ́npɔ́, kè pɔ nɔ yé yálnɔ́ tyɩ́.
10 E recomendou-lhes: Quando entrardes nalguma casa, permanecei aí até vos retirardes do lugar.
11 Kwil nɛ̂ névye-à kyɩ yahle nɛ, yé káh twah pé tyɩ́, tɛ́ yahle yé wɛy nóhnɔ́lɛ, yâh n wil kénɛ kwil sɔkɔ, yé yé gbyẽ̂h nɛ̀ngbɔ̃ kwer n kwɛ nɛ́npɔ́. Képah kɩ pɩ gbáhdyâh dínsàhnɔ́lɛ pé tyɩ́.»
11 Se nalgum lugar não vos receberem nem vos ouvirem, ao sairdes dali, sacudi o pó dos pés, em testemunho contra eles.
12 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ sɔkɔ, à kyɩ tyah n yo n kɔ̃ no tyɩ́ nɛ, pè pé nnɔ vi mɔ.
12 Então, saindo eles, pregavam ao povo que se arrependesse;
13 Pè sõ̀ mɛ sétã̀n náhnáhlɛ n yĩni n wilki névye sɔkɔ, tɛ́ mɛ yámpú náhnáhlɛ n dɛ n mɔ, pàh nɩrɩ tuke tɛ tɛ̃̀ tyɩ́.
13 expeliam muitos demônios e curavam numerosos enfermos, ungindo-os com óleo.
14 Légbĩ́nɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ *Yerɔdi sõ̀ mɛ Yesu tyípɩ́nɔ́lɛ n nohnɩ, tir yɔ́ náh, ǹ yĩn sõ̀ mɛ n gbilki ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ. Túkù nɛ ńkɛ̃, *Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃-á ǹnɛ, wǎh ǹ syɩ wil lékyɩ̂ wrɔ́, à pɔ. Képah-á à kɔ̃, à tɛ̃ wɛ gbǐlnɔ́lɛ n pɩ.
14 Chegou isto aos ouvidos do rei Herodes, porque o nome de Jesus já se tornara notório; e alguns diziam: João Batista ressuscitou dentre os mortos, e, por isso, nele operam forças miraculosas.
15 Tɛ́, túkù mó nɛ, *Yeli-á. Túkù tɔ̃ nɛ, *Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò yɔ́-á, ǹgbò Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò sɔ̃́.
15 Outros diziam: É Elias; ainda outros: É profeta como um dos profetas.
16 Yerɔdi-á sépi pól yónɔ́ noh sɛ̃́, à nɛ, Nsyɔ̃-á, páh sõ̀ pè kɔ̃ pè ǹ yõ kãm, tɛ́ wǎh ǹ syɩ yuku gbáh!
16 Herodes, porém, ouvindo isto, disse: É João, a quem eu mandei decapitar, que ressurgiu.
17 Kègbɩ yõ, Yerɔdi sõ̀ pè kɔ̃ nɛ, pè Nsyɔ̃ tɛ̃ pukubi dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ. Yerɔdyadi yĩn ye à kɔ̃, à képah pɩ. Yerɔdi sõ̀ pi mɛ̀ tɔkɔ kyɩlɛ. Tɛ́ ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ Filipe kyɩ ye lésõ ǹnɛ.
17 Porque o mesmo Herodes, por causa de Herodias, mulher de seu irmão Filipe (porquanto Herodes se casara com ela), mandara prender a João e atá-lo no cárcere.
18 Ǹtɛ, Nsyɔ̃ ye sõ̀ ké gbɩlɛ n yo Yerɔdi tyɩ́ nɛ, à náh yɩ̃nɛ à ǹ gbɛ̃̀ndĩ́ kyɩ tɔkɔ.
18 Pois João lhe dizia: Não te é lícito possuir a mulher de teu irmão.
19 Kǎh pɩ sɛ̃́, Yerɔdyadi sõ̀ mɛ Nsyɔ̃ dyɔlɛ n yɔ, mɛ ǹ kònmɔ-ńsahlɛ n yah n kɔ̃. Ǹtɛ, à náh mɛ ké syɔ̃̀-ǹsah wɛ.
19 E Herodias o odiava, querendo matá-lo, e não podia.
20 Yerɔdi sõ̀ mɛ Nsyɔ̃ yõlɛ n syɩkɩ, képah ye. À sõ̀ mɛ ǹ tíkílɛ n pɩ. À pɩ̃ nɛ, wǎh mɛ tírr pi kɛ̃́nɛ Liyel yah. Wàh sõ̀ ǹ wɛlɔlɛ n nohnɩ, kě ǹ fɔkɔ fɛ̃kɩ. Tɛ́, ǹ wɛlɔ tyɩ́ sõ̀ kah nɔ ǹ tyɩ́.
20 Porque Herodes temia a João, sabendo que era homem justo e santo, e o tinha em segurança. E, quando o ouvia, ficava perplexo, escutando-o de boa mente.
21 Képah sɔkɔ, Yerɔdyadi pɔ syɔ̃̀-ǹsah yɔ́ wɛ, Yerɔdi dúbínɔ́ yòh vìnpɔnɔ syáh syah sṍlɛ. À sõ̀ ǹ tɔ̃́rɩ́ sɔkɔ nɛ́-ǹgbnɔ ye, ànɛ̂ ǹ mɛ́fwóbé yõ̀tãmnɛ, à tahlɩ Kalile yõ̀tãm pól tyɩ́, tɛ́ yõke ǹgbɛ̃ pɩ pé tyɩ́.
21 E, chegando um dia favorável, em que Herodes no seu aniversário natalício dera um banquete aos seus dignitários, aos oficiais militares e aos principais da Galileia,
22 Képah sɔkɔ, Yerɔdyadi písê de kyɩ yɔ̃ yi pé mɛ́-ńsah wɔ̀kɔ̀. Kǎh pɩ sɛ̃́, ǹ tyɩ́ nɔ Yerɔdi ànɛ̂ ǹ náh névye tyɩ́. À mɛ yo pípír tyɩ́ nɛ, wàh kɩ mɛ kwáhdúkú nɛ̂ tyɩ́, à kè yo, páh kɩ kélɛ à kɔ̃.
22 entrou a filha de Herodias e, dançando, agradou a Herodes e aos seus convivas. Então, disse o rei à jovem: Pede-me o que quiseres, e eu to darei.
23 Tɛ́ ǹ wo ǹ tyɩ́ nɛ, wàh kɩ kwáhdúkú nɛ̂ tyɩ́ yo, páh kɩ kélɛ à kɔ̃, kàh kɩ sɔ̃́ pɩ pé yõ̀tɔ̃rɩ́ tɔ́nɩ́nɛ.
23 E jurou-lhe: Se pedires mesmo que seja a metade do meu reino, eu ta darei.
24 Wǎh yo sɛ̃́, pípír mɛ wil kyɩ ǹ yṹ piki yah nɛ, pé se yɩ̃nɛ pé kwâh nɛ̂ tyɩ́ yo nɩ? Ǹ yṹ mó núkú à syah nɛ, à kyɩ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃ yõlɛ pé kɔ̃.
24 Saindo ela, perguntou à sua mãe: Que pedirei? Esta respondeu: A cabeça de João Batista.
25 Képah tɛ̃̀nɛ, pípír núkú ǹ syɩ súú, à pɔ yo yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ tyɩ́ nɛ, à pɔ pé kɔ̃ Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃ yõlɛ yɛ̃́víkì sɔkɔ núkúnúkú yɔ̀.
25 No mesmo instante, voltando apressadamente para junto do rei, disse: Quero que, sem demora, me dês num prato a cabeça de João Batista.
26 Wǎh yo sɛ̃́, kè pɩ yèkwɔrɩlɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Yerɔdi tyɩ́ kègbɩlɛ. Tɛ́, à náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pé vyãh vi pé wónɔ́ yĩnnɛ pé náh névye yĩ́ yah.
26 Entristeceu-se profundamente o rei; mas, por causa do juramento e dos que estavam com ele à mesa, não lha quis negar.
27 Nɛ́npɔ́ swɔ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ núkú ǹ tyah syɩ́kɩ́pú sɔkɔ nɛ yɔ́ tɛkɩ mɔ nɛ, à kyɩ Nsyɔ̃ yõ kãm pɔ. Kénɛ dĩ́ mó kyɩ Nsyɔ̃ yõ kãm wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ,
27 E, enviando logo o executor, mandou que lhe trouxessem a cabeça de João. Ele foi, e o decapitou no cárcere,
28 tɛ́ pɔ kélɛ pípír kɔ̃ yɛ̃́víkì sɔkɔ. À mó kyɩ kélɛ ǹ yṹ kɔ̃.
28 e, trazendo a cabeça num prato, a entregou à jovem, e esta, por sua vez, a sua mãe.
29 Nsyɔ̃ *tõ̀ sã́hpú-á képah noh sɛ̃́, pè pɔ ǹ lékó tɔkɔ, à kyɩ yɩ̃ léyɛ̃́kɩ̀ sɔkɔ.
29 Os discípulos de João, logo que souberam disto, vieram, levaram-lhe o corpo e o depositaram no túmulo.
30 Képah náh, Yesu tõ̀npɩbɩ pé syɩ pɔ ǹ tnɔ̂, à pɔ pé tyípɩ́nɩ̀ ànɛ̂ pé névye kwɔ dùkù pól yo à wɛ̃kɩ.
30 Voltaram os apóstolos à presença de Jesus e lhe relataram tudo quanto haviam feito e ensinado.
31 Tɛ́ légbĩ́nɛ, pɔ́pú ànɛ̂ sɔ́kɔ́pú sõ̀ mɛ dò. Yõke yõ yõ wrɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú tyɩ́. Kǎh pɩ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé pɔ, á yuku gbɔ̀pɔlɛ, yé kyɩ mɩ yah kwéy.»
31 E ele lhes disse: Vinde repousar um pouco, à parte, num lugar deserto; porque eles não tinham tempo nem para comer, visto serem numerosos os que iam e vinham.
32 Pè mɛ de pé yahlɛ krótókè yɔ́ sɔkɔ, à gbɛ mɔ névyelɛ.
32 Então, foram sós no barco para um lugar solitário.
33 Tɛ́ névye náhnáh-á pè wɛ sɔ́kɔ́-ńsah, pè n gbɛ n mɔ sɛ̃́, pè mɛ pɩ̃, fɩ̃́ nɛ̂-á pè n yuku. Pè núkú wil ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ tólɔ́lɛ gbáhkɩ̀ yõ, à Yesupi dyàh tɛ̃ kyɩ de nɛ́npɔ́.
33 Muitos, porém, os viram partir e, reconhecendo-os, correram para lá, a pé, de todas as cidades, e chegaram antes deles.
34 Yesu-á wil krótókè sɔkɔ, tɛ́ tɔ́wû ǹgbɛ̃ mɛ̀ wɛ sɛ̃́, pé yãm à tɛ̃. Tir yɔ́ náh, pè sõ̀ mɛ, á kɩ nɛ yípɛ̃̂ sɔ̃́, fɛ̃̀-ò kɛ̃́nɛ sé tyɩ́. Képah sɔkɔ, à tyah pélɛ ǹ kwɔ tyi náhnáhlɛ.
34 Ao desembarcar, viu Jesus uma grande multidão e compadeceu-se deles, porque eram como ovelhas que não têm pastor. E passou a ensinar-lhes muitas coisas.
35 Ńvɩ̃́-á pɔ nɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú nɔ de ǹ tnɔ̂, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ńvɩ̃́-á syi pɔ nɔ, tɛ́ tyah mɛ̀-á gbɛ̀nmɔnɔlɛ.
35 Em declinando a tarde, vieram os discípulos a Jesus e lhe disseram: É deserto este lugar, e já avançada a hora;
36 Wǎh náh ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ névye kɔ̃, pè kyɩ yõke yah dwe gbɔ̀plɔ gbnɔ ànɛ̂ kwlo sɔkɔ.
36 despede-os para que, passando pelos campos ao redor e pelas aldeias, comprem para si o que comer.
37 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pépi yõkelɛ pè kɔ̃, pè yõ. Pè mɛ à piki yah nɛ, à se nɛ, pépi yõke dwe pè kɔ̃ pɔ́ plɔ́ lègbãmnɛ nɩ?
37 Porém ele lhes respondeu: Dai-lhes vós mesmos de comer. Disseram-lhe: Iremos comprar duzentos denários de pão para lhes dar de comer?
38 À mɛ pè piki yah nɛ, búrn plɔ́ sɔ̃́ se mɛ pé tyɩ́ nɩ? Ńkɛ̃, pè kyɩ yah tɛ. Pǎh kyɩ piki yah, pè pɔ yo ǹ tyɩ́ nɛ, búrn plɔ́ kwlɔ́-á mɛ pé tyɩ́, ànɛ̂ yɛ̃́nkyɔ plɔ́ nínɔ́lɛ.
38 E ele lhes disse: Quantos pães tendes? Ide ver! E, sabendo-o eles, responderam: Cinco pães e dois peixes.
39 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu nɛ, pè névye pól kɔ̃ pè kɔ̃ tɛ̃ tĩ̀n tĩ̀nnɛ fílkì yõ.
39 Então, Jesus lhes ordenou que todos se assentassem, em grupos, sobre a relva verde.
40 Névye mó kɔ̃ tɛ̃ tĩ̀n tĩ̀nnɛ, lèkwɛ̌kwɛ ànɛ̂ tíkíníní pɔ́ gbãm gbãmnɛ.
40 E o fizeram, repartindo-se em grupos de cem em cem e de cinquenta em cinquenta.
41 Pǎh kɔ̃ tɛ̃ tɛ, Yesu búrn plɔ́ kwlɔ́ ànɛ̂ yɛ̃́nkyɔ plɔ́ nínɔ́ nɔ́pi tɔkɔ, à ǹ yah yɔ̃ yĩ̂nyõ, tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ búrn kwɔkɩ pè kɔ̃ nɛ, pè dibi névye kɔ̃. Tɛ́ yɛ̃́nkyɔ nɔ́pi tɔ dibi névye pól kɔ̃.
41 Tomando ele os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos ao céu, os abençoou; e, partindo os pães, deu-os aos discípulos para que os distribuíssem; e por todos repartiu também os dois peixes.
42 Képah tɛ̃̀nɛ, pé pól yõ tɔ̃,
42 Todos comeram e se fartaram;
43 tɛ́ pè tɔ̃ pé búrn ànɛ̂ yɛ̃́nkyɔ yṍnkwlɔnɔ tɛ́lɔ́ tuke mɔ gbétɔ́lɔ́ yɩ̃́ gbɔ̃ninɔ́lɛ.
43 e ainda recolheram doze cestos cheios de pedaços de pão e de peixe.
44 Tɛ́ nónó-á sõ̀ yõke mɛ̀ yõ, pè sõ̀ mɛ díbí nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ kyɛgbãmnɛ.
44 Os que comeram dos pães eram cinco mil homens.
45 Nɛ́npɔ́ swɔ, Yesu ǹ *tõ̀ sã́hpú kyɩ̃ mɔ, pè de krótókè sɔkɔ nɛ, pè yuku pé yahlɛ yɔ́-ǹgbɛ̃ kahnɩnɛ, Besayida kwil sɔkɔ. Péwɔ mó tɔ́wû fĩn mɔ.
45 Logo a seguir, compeliu Jesus os seus discípulos a embarcar e passar adiante para o outro lado, a Betsaida, enquanto ele despedia a multidão.
46 Wǎh pè fĩn mɔ tɛ, à yuku yɔ̃lɩ yɔ́ yõ, à kyɩ Liyellɛ n ni.
46 E, tendo-os despedido, subiu ao monte para orar.
47 Lékã̂h-á mɔ, krótókè sõ̀ mɛ yɔ nɩyṍ, tɛ́ ǹmɔ ó mɛ kènkwã̀h yõ.
47 Ao cair da tarde, estava o barco no meio do mar, e ele, sozinho em terra.
48 Dǒ, à ǹ tõ̀ sã́hpú wɛ, yã́hkɩ́ mɛ pélɛ n yohnɩ, pè mɛ n kwlɔ krótókè vyɔ́nmɔnto-ńsah. Tyah dal gbĩ́nɛ, à tyah n kɔ n yuku pé tírrlɛ yɔ yõ̀tah, à n yuku pé kàl-ǹsah.
48 E, vendo-os em dificuldade a remar, porque o vento lhes era contrário, por volta da quarta vigília da noite, veio ter com eles, andando por sobre o mar; e queria tomar-lhes a dianteira.
49 Pǎh à wɛ, à n kɔ sɛ̃́ yɔ yõ̀tah, pè wɛ nɛ, lékó mírkí yɔ́-á, tɛ́ tyah n de n syi.
49 Eles, porém, vendo-o andar sobre o mar, pensaram tratar-se de um fantasma e gritaram.
50 Pé pól-á à wɛ sɛ̃́, pé sãm yɔkɔ. Ǹtɛ, nɛ́npɔ́ swɔ, à yo mɔ pé tyɩ́ nɛ: «Yé yé nɩ syãh, ńmɔ ye. Yé káh tíkí pɩ.»
50 Pois todos ficaram aterrados à vista dele. Mas logo lhes falou e disse: Tende bom ânimo! Sou eu. Não temais!
51 Tɛ́ de krótókè sɔkɔ pé tnɔ̂, yã́hkɩ́ mó yĩn. Kè pɩ gbɛ̃̀ndùnìnɛ náhnáh pé tyɩ́.
51 E subiu para o barco para estar com eles, e o vento cessou. Ficaram entre si atônitos,
52 Wǎh búrn pɩ dò gbǐl nɛ̂ sɔkɔ, pè náh sõ̀ ké dùkù pɩ̃, képah ye. Pé lékã́m sõ̀ kah tɛkɩ ké pɩ̃́nɔ́lɛ.
52 porque não haviam compreendido o milagre dos pães; antes, o seu coração estava endurecido.
53 Pǎh yɔ́-ǹgbɛ̃ kah, pè yĩni tɛ̃ Yenesarɛti sétáh yõ, tɛ́ pé krótókè yĩn mɔ yɔ vyãh tyɩ́.
53 Estando já no outro lado, chegaram a terra, em Genesaré, onde aportaram.
54 Pǎh fyɔ̀ n tiki krótókè sɔkɔ, névye núkú Yesu yah pɩ̃.
54 Saindo eles do barco, logo o povo reconheceu Jesus;
55 Pàh noh nɛ, wǎh mɛ ńyãh sɔkɔ, pè n tyah pé yámpúlɛ n twah pé sɛ̃ sɛ̃ yî sɔkɔ ywɔ̃ ywɔ̃ póllɛ, nɛ n pɔ n pɔ ǹ tyɩ́.
55 e, percorrendo toda aquela região, traziam em leitos os enfermos, para onde ouviam que ele estava.
56 Yesu-à de ńyãh dùkù nɛ̂ sɔkɔ, kwil ǹgbnɔ ànɛ̂ kwílpyé ànɛ̂ gbnɔ, névye pé yámpúnɔlɛ n twah n pɔ ǹ tyɩ́ pé tɔ́wû tùkè-ǹtã̀n sɔkɔ. Pè n pɔ n tyah ǹnɛ n fal nɛ, à yɛ pé kɔ̃, pé wɛ tũ ǹ fwɔ̀mɔn vyãh ó tyɩ́. Nónó pól-à fyɔ̀ wɛ tũ ǹ fwɔ̀mɔn vyãh tyɩ́, pè n mó n dɛ.
56 Onde quer que ele entrasse nas aldeias, cidades ou campos, punham os enfermos nas praças, rogando-lhe que os deixasse tocar ao menos na orla da sua veste; e quantos a tocavam saíam curados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.